V kompozičně bohatém románu 2666 se mísí detektivka s eposem, filozofický román s básní, citová výchova s vědeckofantastickou literaturou, novinová reportáž s lékařskými záznamy šílených stavů choré mysli. Hlavními hrdiny jsou tři profesoři německé literatury, které spojuje láska k dílu tajemného spisovatele Archimboldiho i k jejich anglické kolegyni. Čtyři badatelé se vydají po stopách Archimboldiho do Mexika, kde se dozvědí o řadě brutálních vražd žen a dívek. Tyto zločiny se vinou pěti knihami románu, zrcadlícího dnešní šílenou společnost, kterou snad může zachránit jen literatura.

Josef Illík (1919–2006) se narodil a zemřel v Praze. Vystudoval fotogra? i na gra? cké škole u Ladislava Sutnara, Jaromíra Funkeho a Josefa Ehma a v letech 1945–1948 působil jako velmi žádaný profesionální fotograf. Roku 1948 odešel do Československého státního ? lmu, kde nejprve pracoval jako asistent kamery ve ? lmových studiích na Barrandově a pak nastoupil jako samostatný kameraman do Československého armádního ? lmu (ČAF). Od roku 1958 působil ve Filmovém studiu Barrandov jako elitní kameraman hraných ? lmů. Z jeho obrovské ? lmogra? e jmenujme alespoň ? lmy Král Šumavy (1959), Kočár do Vídně (1966), Kladivo na čarodějnice (1969), Ucho (1970), Už zase skáču přes kaluže (1970) a pohádky Tři oříšky pro Popelku (1973) a Princ a Večernice (1978). Za svoji kameramanskou práci získal různá ocenění na zahraničních ? lmových festivalech i na domácí scéně.

McCarthyho opus magnum, román Suttree, je situován do tennesseeského Knoxvillu 50. let dvacátého století. Jeho hrdinou je Cornelius Suttree, mladík v Kristových letech, jenž sešel z pravé životní cesty jako kdysi Dante a nyní v černé komedii hledá sám sebe i vlastní spásu. Na živobytí si vydělává rybařením na řece Tennessee a protlouká se knoxvillským peklem plným odpadlíků, vyděděnců a zatracenců – bez spolehlivého průvodce, zato s mnoha svéráznými souputníky. Autobiografické dílo, na němž McCarthy pracoval více než dvě desetiletí, se vyznačuje mnohovrstevnatým vyprávěním, jazykovou invencí, myšlenkovou hloubkou a v neposlední řadě netypickým svébytným humorem. Suttree završuje rané tenneeseeské období autorovy tvorby a spolu s Krvavým poledníkem (1985) a Cestou (2006) představuje její naprostý vrchol.

Po třech úspěšných knihách, z nichž dvě
(Josef/JO537 a Knihafoss) byly nominovány
na Magnesii Literu a jedna (Knihafoss)
získala Zlatou stuhu v kategorii beletrie
pro děti a mládež, napsala Marka Míková
tři moderní pohádkové příběhy inspirované
autorčiným pobytem v USA.
Typické americké
mrakodrapy jsou v jejím podání fascinujícím
světem, kouzelnou zemí, v níž se nikdy
nenudíte, kde vše je možné, kde najdete
peklo i nebe, krásu i ošklivost, zlo i dobro.
Jak je pro autorku charakteristické, také
v těchto nových textech srší nápady, fantazií
a humorem, její jazyk je hravý, neučesaný,
rytmický a dynamický. Míková přitom nezapře
textařku a hudebnici, když s lehkostí vytváří
rýmy a slovní hříčky. Hrdinkami příběhů Tak
jdem! a Ema jsou malé holčičky zažívající
báječná, podivuhodná dobrodružství, jedna
v newyorských ulicích, druhá v jednotlivých
patrech mrakodrapu. Protagonisty třetí
pohádky Mrakodrapy jsou samotné
personifi kované mrakodrapy.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Středověké umění a kultura jsou nám vzdálené, přesto ale patří k dědictví naší vlastní minulosti. Kniha se odlišuje od dosavadní české produkce zejména v tom, že nevykládá dějinný vývoj umění, ale na konkrétních příkladech osvětluje širší ideové a intelektuální souvislosti vizuální tvorby a funkce obrazu v širokém smyslu. Přistupuje přitom k tématu středověkého umění důsledně z pozice moderní a aktuální umělecké tvorby a používá jazyk současné teorie umění a obrazu. Cílem je zprostředkovat dnešnímu divákovi středověký obraz tak, aby jej mohl vnímat nejen jako historickou památku, ale také jako vlastní umělecký prožitek. Situace středověkého člověka a jeho obrazů v mnohém nečekaně připomíná otázky a problémy dneška – především vztah mezi úlohou tištěného textu na jedné straně a obrazu (vizuálního znaku) na druhé straně v kulturní a společenské komunikaci. Kniha se zabývá pamětí, vztahem mezi obrazem a realitou a médii komunikace. Vedlejším cílem knihy je také uvést do českého prostředí

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.