Daren Acemoglu a jeho spolupracovníci James A. Robinson a Simon Johnson se stali nejnovějšími laureáty Nobelovy ceny za ekonomii
Všichni tři se věnují historické analýze problémů, které doléhají na většinu obyvatel tohoto světa – ekonomické nerovnosti a její spojitosti s politickým zřízením. Už první kniha, kterou společně napsali Acemoglu s Johnsonem, Economic Origins of Dictatorship and Democracy (Ekonomické kořeny diktatury a demokracie), se zabývá tímto tématem. Oba autoři posléze ve své široce diskutované knize Proč státy selhávají (Why Nations Fail, 2012), kterou v českém překladu vydalo Argo v roce 2015, popisují roli, jakou při budování prosperity státu hrají jeho instituce; zda dopřávají podíl na blahobytu všem obyvatelům, nebo ho soustřeďují v rukou úzké vrstvy; tento protiklad do jisté míry souvisí s tím, zda jde o země demokratické nebo autoritativní; autoři však docházejí k závěru, že v moderních demokraciích instituce v tomto ohledu „selhávají“.
Se Simonem Johnsonem vydal Acemoglu v roce 2023 knihu Power and Progress, kterou v překladu s názvem Moc a pokrok právě vydává Argo. Autoři své téma distribuce prosperity nahlížejí z odlišného úhlu; tentokrát se zaměřují na přelomové okamžiky v dějinách, kdy nastalo prudké zvýšení prosperity, a zkoumají, jaké okolnosti je způsobily, a kdo z nich měl největší prospěch. K takovým zlomům patřilo zřízení usedlého zemědělství, průmyslová revoluce, vynález parního stroje či vybudování Suezského průplavu; v novější době pak třeba robotizace či rozvoj umělé inteligence. Acemoglu s Johnsonem popisují i roli, jakou při těchto událostech mají charismatické osobnosti nadané vizí, kterou dokážou uskutečnit někdy k prospěchu všech, někdy však za cenu zbídačení celých sociálních vrstev, a často jen v zájmu úzkých elit.