#mojeargo zaostřilo pozornost na literární „vize budoucnosti“

Aktuální číslo magazínu má téma vize budoucnosti. Snažili jsme se pro vás vybrat knihy, které jsme vydali během uplynulých let, a tak patří sice do minulosti, ale zároveň hledí někam dál – k novým světovým pořádkům.

Během jejich vybírání jsme zjistili, že daleko úspěšnější – a zároveň také mnohem častěji vydávanými – jsou ty o špatných koncích lidstva. Spisovatelé jsou mnohem častěji lidé pesimističtí, rozzářenou utopii napíše jen málokterý z nich. Je také pravda, že když už to udělá, najde se jen málo čtenářů, kteří jsou ochotni něčemu rozjuchaně optimistickému uvěřit. Však ne nadarmo se říká, že lidé trpící depresemi ve skutečnosti jen přišli o růžové brýle, které podvědomě nosí zbytek populace, aby celý náš svět vydržel.

Není se ale potřeba utápět v nihilismu, jsou dozajista i vize zajímavé, které dávají lidstvu naději na zářnou budoucnost – jenom takových v Argu moc nevydáváme. Ale jsou tu i výjimky jako třeba francouzský komiks Alt-Life, ve kterém dvojice krásných mladých lidí testuje nové virtuální rozhraní, do kterého se má postupně přesunout celé lidstvo ze smutné a zdecimované planety. Zmizí smrt, nemoci – všechno tu bude možné a nikomu už nebude nic chybět. Pochopitelně to má háček, ale bez háčku by nebylo dobrého příběhu.

A tak je to vždycky se vším. Skoro by se zdálo, že autoři se i snaží napsat o budoucnosti něco pozitivního, ale daří se to zejména těm, kteří ve svých vizích zamíří daleko, předaleko do budoucnosti lidstva, třeba až k dobývání vesmíru. Tam, po absolvování totalitářských dystopií, se nalézá zářná budoucnost lidstva, třeba až tak daleko, že si ani nepamatuje, že pochází z planety Země… Ale každá vize budoucnosti je zajímavá a dozajista v každé z nich se ukrývá alespoň zrnko pravdy. Takže čtěte s námi a – vizte!