Lenka Horňáková-Civade boduje ve Francii s novým románem
Česko-francouzská autorka Lenka Horňáková-Civade, která je členkou posádky lodi nakladatelství Argo, opět boduje i v silné konkurenci frankofonního literárního světa. Její nový román La symphonie du Nouveau Monde byl ve Francii vybrán porotou prestižní Renaudotovy ceny (Prix Renaudot) a postupuje do dalšího kola. Lence moc blahopřejeme a držíme jí palce!
Prix Renaudot je jakýsi pandán nejpřednější francouzské literární ceny – Prix Goncourt. Cena je dokonce vyhlašována ve stejný den a na stejném místě a literární kruhy jí věnují obdobnou pozornost, jsou dokonce i tací, kteří ji považují za podstatnější („Volíš Losnu, nebo Mažňáka?“).
Ocitnout se na seznamu takto významné celonárodní ceny je samo o sobě ohromný úspěch: porota z desetitísíců nových titulů vybrala 16 románů a 9 esejistických knih. Že se to podařilo autorce, jejímž rodným ani školním jazykem není francouzština, je obdivuhodné – a my smekáme klobouk. Nemělo by nás to ale zase tolik překvapovat – Lenčin první francouzsky psaný román Giboulées de soleil (česky Marie a Magdalény) se na seznam této ceny dostal také, a i když se nakonec do finále neprobojoval, všimli si ho mladí čtenáři a udělili mu Prix Renaudot des lycéens.
Druhý autorčin francouzsky psaný román Une verrière sous le ciel (česky Grófka) byl ohodnocen Prix Littéraire Richelieu de la Francophonie, která je udělována jednou za dva roky francouzsky psané knize autora, jehož mateřštinou není francouzština.
To, že si kritici všimli i třetího románu Lenky Horňákové-Civade, jen potvrzuje, že její předchozí úspěchy nebyly náhodnými výstřelky. My v Argu to pochopitelně dávno víme a z jejího úspěchu se radujeme.
Samozřejmě uděláme, co je v našich silách, abychom i tento nový román – inspirovaný životem právníka a diplomata Vladimíra Vochoče, který byl roku 1938 jmenován československým konzulem v Marseille – co nejdříve vydali v českém (opět Lenčině vlastním) překladu. Už se na to těšíme!
Prix Renaudot je jakýsi pandán nejpřednější francouzské literární ceny – Prix Goncourt. Cena je dokonce vyhlašována ve stejný den a na stejném místě a literární kruhy jí věnují obdobnou pozornost, jsou dokonce i tací, kteří ji považují za podstatnější („Volíš Losnu, nebo Mažňáka?“).
Ocitnout se na seznamu takto významné celonárodní ceny je samo o sobě ohromný úspěch: porota z desetitísíců nových titulů vybrala 16 románů a 9 esejistických knih. Že se to podařilo autorce, jejímž rodným ani školním jazykem není francouzština, je obdivuhodné – a my smekáme klobouk. Nemělo by nás to ale zase tolik překvapovat – Lenčin první francouzsky psaný román Giboulées de soleil (česky Marie a Magdalény) se na seznam této ceny dostal také, a i když se nakonec do finále neprobojoval, všimli si ho mladí čtenáři a udělili mu Prix Renaudot des lycéens.
Druhý autorčin francouzsky psaný román Une verrière sous le ciel (česky Grófka) byl ohodnocen Prix Littéraire Richelieu de la Francophonie, která je udělována jednou za dva roky francouzsky psané knize autora, jehož mateřštinou není francouzština.
To, že si kritici všimli i třetího románu Lenky Horňákové-Civade, jen potvrzuje, že její předchozí úspěchy nebyly náhodnými výstřelky. My v Argu to pochopitelně dávno víme a z jejího úspěchu se radujeme.
Samozřejmě uděláme, co je v našich silách, abychom i tento nový román – inspirovaný životem právníka a diplomata Vladimíra Vochoče, který byl roku 1938 jmenován československým konzulem v Marseille – co nejdříve vydali v českém (opět Lenčině vlastním) překladu. Už se na to těšíme!Autor článku
