Kořeny lidí propletené s kořeny lesa

Kdo je vůči žánru rodinné ságy opatrný, má výbornou příležitost objevit alternativu v románu finsko-švédské autorky. Osudy lidí z jedné usedlosti v odlehlém kraji západního Finska jsou vyprávěny jedinečným magickým způsobem. Kořeny lidí se proplétají v hlubinách země.

 Dějiny s vůní lesa

Historický kraj Österbotten (finsky Pohjanmaa) se rozprostírá u pobřeží Botnického zálivu. Usedlost Nevabacka, jejíž obyvatele prozaička postupně představuje, se nachází někde ve vnitrozemské krajině jezer, lesů a močálů.

Přírodní podmínky tohoto místa nejsou v Usedlosti druhořadé. Nejsou ani obyčejnými kulisami dotvářejícími jeviště podstatných lidských dramat a vztahů. Les má jedinečnou atmosféru. Močály poblíž usedlosti jsou autonomním světem překvapení, zázraků i neznámých hrozeb. Tento příběh má vlastní zvuky a vůně. Je z něj cítit vlhkost ranního oparu, temnota večera daleko od lidských obydlí i optimistická nálada světa při ranním probuzení.

Jinou důležitou okolností je přítomnost švédsko-jazyčných obyvatel. Ti i dnes převažují nad obyvateli mluvícími finsky, a v minulosti byla jejich převaha ještě výraznější.

Na začátku je vysloužilý voják Mats, který s radostí mění zbraň za nástroje ke kultivaci půdy a po třicetileté válce se postará o založení nevbacké usedlosti. Na konci je Stina, která už v dobách internetu zvažuje, co udělat se zděděnou nemovitostí. Mezi úvodem a finále je ruská okupace, tragický hladomor v polovině 19. století a sovětské napadení Finská v takzvané zimní válce.

Generace nasvícené vždycky jinak

Sága obyvatel usedlosti není obyčejným chronologickým vyprávěním o životě lidí po sobě následujících generací. Propojení mezi postavami jsou jemná, skoro nepostřehnutelná. Jednotlivé generace jsou představené přitažlivým způsobem – vždycky skrz novou optiku.

Jednou převládne tragický charakter války, jindy ambice mladé ženy usilující o překonání omezení místa a času, přítomnost nových modernizačních vlivů nebo překonávání komunikačních bariér mezi obyvateli usedlosti.

Vždycky nový způsob „nasvícení“ usedlosti (s malými stopami surrealismu) je nejtypičtějším rysem magického vyprávění. Vypravěčský reflektor se vznáší nad generacemi a jejich příslušníky. Zajímavým způsobem otevírá vždy nová témata nebo dilemata lidské existence.

Maria Turtschaninoff prokazuje zručnost autorky fantasy příběhů i odbornice v oblasti ekologie člověka. Propojenost mezi lidským a přírodním světem není pro ni povinnou jízdou, romantickým odlehčením tíživých příběhů nebo satisfakcí současným trendům, ale přirozeným způsobem, jak představit lidské osudy v jejich komplexnosti.

Recenze byla s laskavým svolením převzata z www.medziknihami.sk, překlad J. Popiolek.

Román Usedlost od Marie Turtschaninoff je  nominována na Evropskou literární cenu 2024!

Slavnostní předání ceny se uskuteční na začátku listopadu v Crossing Border v Haagu. Ze seznamu čtrnácti autorů bude 26. června vybrán užší výběr a začátkem září vítěz.