Kvítek karmínový a bílý

rok vydání – 2014
Doporučená cena je 478 Kč

„Jistěže můj syn chodí za děvkami – kdyby nechodil, měl bych strach o jeho zdraví,“ prohlásil kdysi Charles Dickens. A není se čemu divit, ve viktoriánském Londýně připadala jedna prostitutka na dvanáct dospělých mužů. Jak se asi takovým ženám žilo, vylíčil Michel Faber v románu Kvítek karmínový a bílý, a to mnohem otevřeněji a upřímněji, než by to mohl udělat zmíněný Dickens.
Osou románu je vztah osmnáctileté prostitutky Sugar a dědice voňavkářského impéria Williama Rackhama. Oba chtějí uniknout: ona svému hnusnému prostředí, on své lehce šílené manželce. Sugar nechce být jen vydržovanou milenkou, chce se „napevno vetkat do tapiserie jeho života, aby ji nepokládal za pouhý flirt, ale za přítelkyni stejně vzácnou, jako je sourozenec“. A pak se jí naskytne šance přece jen proniknout do Williamovy domácnosti… Zbytek děje prozrazovat nebudeme, ale potenciální čtenáře můžeme spolu s autorem ujistit, že se „v blízké budoucnosti stanou svědky soulože, o šílenství, únosu a násilné smrti ani nemluvě“.
Kvítek není sentimentální vyprávěnka o kurvě se srdcem ze zlata. Je to panoramatický portrét viktoriánského Londýna se všemi jeho společenskými vrstvami, bildungsroman s nečekaně katarzním vyzněním a hlavně silný příběh, u kterého budete hlavní hrdince fandit. Jestli tohle není literatura, tak už nevíme, co by jí tak mohlo být.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Překlad

Bibliografické údaje

EAN 9788025713266
ISBN 978-80-2571-326-6
Počet stran 920
Jazyk česky
Vazba vázaná
Produkt kniha
Rozměry 15,5cm x 21,5cm
Vydání 2014 (1. vydání)
Nakladatel Argo

Celkové hodnocení

3,5 (4x)

Názory
čtenářů

Michal Kuklík
30. 6. 2015

Špalek...

(...) 907 stran, pro pána Jána! Obecní knihovna by měla dávat malou upomínku, bonbón nebo odznak, každému, kdo to poctivě přelouská. Já jsem špatný recenzent. Nevím, jestli se mi to líbilo, nebo nelíbilo. Žádná postava mě nezaujala, všechny jsou ošklivé a všední až běda. Žádný obrat děje mě nezaujal, všechno je nicotné a všední až běda. Styl a forma vyprávění patří do 18. století. Z novějších literárních výdobytků je užit jen ten, že to nemá konec. Ať chci, nebo nechci, obsah mi zůstane trčet v paměti jak pecka ve švestce už jen proto, jak dlouho na mě útočil. Obdivuhodné je, že i přes tu délku to jakžtakž drží pohromadě, nerozsypalo se to - za to dávám báječnou hvězdu.

Janiš Viktor
9. 5. 2015

Coup de foudre...

(...) [Tohle není regulérní recenze, ale osobní vyznání překladatele - jako takové nemůže být objektivní. Přesto doufám, že aspoň někomu přijde zajímavé.]
Francouzi tomu říkají "coup de foudre". V češtině bych mohl napsat "byla to láska na první pohled" - ale chyběl by tomu ten druhý význam, "úder blesku". Po přečtení Faberova neoviktoriánského románu "Kvítek karmínový a bílý" jsem zůstal jako opařený, jako by do mě praštil blesk.
A přitom to začalo tak nenápadně. Na semináři Britské rady v Cambridgi jsem dostal možnost seznámit se s Michelem Faberem osobně a z Anglie jsem odjížděl se všemi knihami, které Michel napsal. Jenže kde najít těch potřebných pár dní, které je potřeba k přečtení bezmála tisícistránkové knihy? V náročném literárním provozu, který mě nutí prakticky den co den přeložit deset stránek textu, se onen kýžený víkend, kdy bych mohl učíst přinejmenším prvních tři sta stránek, ne a ne vyskytnout. A tak jsem byl nakonec nucen číst po práci, s rizikem, že uváznu někde v polovičce druhé kapitoly. "Kvítek" je naštěstí napsaný tak strhujícím způsobem, že nic takového nehrozilo. "Když jste se mě poprvé chopili, nenadáli jste se, že budu tak silná, ani jste neočekávali, že vás popadnu tak pevně a rychle," píše autor hned na první stránce - to mluví prostitutka, která čtenáře z úplně jiných časů nekompromisně čapne za ruku a provází ho neznámým Londýnem, ale zároveň tu autor pomrkává na čtenáře, který má obavy z nezáživných tlustospisů.
"Kvítek karmínový a bílý" je příběh osmnáctileté prostitutky Sugar, ženy nadané výjimečnou inteligencí, která se narodila na nesprávném místě v nesprávný čas do velice tuhé, kastovní společnosti. Málokdy jsem osud hrdinky sledoval s tak zatajeným dechem, málokdy jsem imaginární postavě tak fandil. Moje manželka nabyla dojmu, že mám poměr. A já skutečně poměr měl, vždyť vztah mezi čtenářem a knihou má být vášnivý, člověk má pocit, že to bude navždy - a pak najednou kniha skončí a čtenář si hledá jinou. Velmi promiskuitní. Ale v případě "Kvítku karmínového a bílého" to byl poměr dlouhý a smysluplný.

Terka M.
15. 4. 2015

historická kráska...

(...) Výpravná pohádka o pretty woman s exkurzí do viktoriánského světa chudiny i boháčů. Myslím, že to samé by se dalo odvyprávět na čtvrtině stránek, ale to by tomu chyběl ten duch doby, zajímavé detaily prostředí a společnosti.

Martina
7. 4. 2015

Úžasné…....

(...) Příběh by mohl klidně pokračovat, ani oněch 900 stran nikoho neunaví. Doporučuji.

Přečteno jedním dechem?

Tisíce nerozhodných čtenářů bezradně bloudí mezi tituly. Nechte jim tu recenzi a nenechte je zoufat.

Nepovinné