Kdo vypráví váš příběh? Pip Williamsová ukazuje, proč ženy musejí být přítomné tam, kde se píše historie

Jaká slova se do slovníků nedostala, protože je připravovali lidé, kterým nepřipadala důležitá? Jaké události se ztratily v propadlišti dějin, protože je oficiální prameny nepovažovaly za hodné zachování? Pip Williamsová se inspirovala skutečnými událostmi, ponořila se do archivů a výsledkem je úžasný, vtipný i poučný historický román Slovník ztracených slov. Vypráví o síle slov a tvrdohlavosti vedoucí k pokroku.

Pip Williamsová v dětství kvůli dyslexii nepřečetla víc než hrstku knih. Přesto se z ní stala téměř přes noc jedna z nejúspěšnějších začínajících australských spisovatelek. Jejího románu Slovník ztracených slov (česky v překladu Ester Žantovské, 2024) se jenom v Austrálii prodalo přes 300 000 výtisků a získal hned několik literárních cen, ale kniha slavila úspěch i v zahraničí – byla přeložena do mnoha jazyků, stala se bestsellerem deníku New York Times a zároveň i první australskou knihou, která byla vybrána do populárního knižního klubu Reese Witherspoonové. Mluví se i o seriálové adaptaci. Všechny tyto úspěchy jsou o to působivější, že uvedení románu nemohlo být kvůli pandemii doprovázeno běžnými besedami či přednáškami.

 Která slova nejsou vhodná?

V knize se setkáváme s budoucí slovníkářkou Esme. Její dětství je netradiční, tráví ho pod třídicím stolem ve skriptoriu, zahradní kůlně doktora Murrayho, kde její otec spolu s dalšími muži pracují na monumentálním projektu, Oxfordském slovníku angličtiny. Zamilovává se do slov a sbírá příležitostné útržky, které se zatoulají dolů pod stůl. Každé ztracené, vyřazené nebo opomenuté slovo si pečlivě ukládá do staré dřevěné truhly a s postupem času je čím dál posedlejší tím, která slova se do slovníku dostanou a která ne. Jednoho dne k ní spadne papírek s definicí slova. To slovo označuje ženu, jejímž údělem je celoživotní služba, a do Oxfordského slovníku se nedostalo, ale Esme ho zachrání, a zahájí tak sbírku, která obsahuje slova a významy, jež muži – vzdělanci tehdejší doby – nepovažují za dostatečně důležitá či „vhodná“.

Pro Williamsovou se práce na románu podobá sociologickému výzkumu – začíná otázkou a pak se na ni snaží najít odpověď. Její díla kladou stejný důraz na historické reálie jako na strhující příběh a doprovází je obsáhlý výzkum. Impulzem k napsání Slovníku ztracených slov pro ni byla četba knihy Profesor a šílenec od Simona Winchestera. Ta ji přivedla na myšlenku, že Oxfordský slovník byl od začátku genderově zaujatý – v jeho vzniku měli slovo jen muži. „Když jsem si to uvědomila, byla jsem v šoku. Nikdy mě nenapadlo uvažovat o slovnících jako o čemkoliv jiném než objektivních arbitrech pravdy, přestože mohou být stejně nedokonalé jako lidé, kteří je tvoří.“

Boj za rovnocennost

Román se odvíjí v době, kdy se blíží první světová válka a hnutí sufražetek získává na síle, a toto shromažďování opomenutých slov se stává velkým tématem Esmina dospívání, když zjišťuje, že „všechna slova nejsou rovnocenná“. Dějiny anglického jazyka jsou často vyprávěny očima bílých mužů a v Anglii 19. a 20. století právě oni rozhodovali o významech slov. Williamsová se svou prvotinou snaží poukázat na to, že vyloučení žen z tohoto uznávaného díla bylo způsobeno spíš formálními předsudky, a ne záměrné přehlížení.

Slovník ztracených slov je založený na skutečných událostech kolem vzniku Oxfordského slovníku a spojuje lásku k jazyku s barvitě vykreslenými postavami a vztahy. Esme je sympatická a inteligentní; bojuje za to, aby ženský pohled měl v anglickém jazyce své místo a zároveň řeší svá přátelství, lásky a ztráty. Vztah mezi Esme a jejím otcem, kamarádský vztah dvou rovnocenných partnerů, je jedním z nejkrásnějších prvků knihy.

Williamsová tvrdí, že její román začal dvěma jednoduchými otázkami: Mají slova rozdílné významy pro muže a ženy? A pokud ano, je možné, že jsme jich v procesu jejich definování část ztratili? Opomenuté ženské hlasy historie jsou pro spisovatelku a sociální výzkumnici Pip Williamsovou důležitým tématem. V přípravě na svůj následující román zkoumala historii knihařů a upoutala ji práce žen v knihařských dílnách zobrazená v černobílém filmu z dvacátých let.

Slovník ztracených slov je o nevyřčených slovech, zapomenutých významech a tragédii slov, která jsme nechali za sebou. Vytříbené vyprávění vás vtáhne do děje a milovníci jazyka si přijdou na své v poutavých detailech o lingvistické historii. Román již získal řadu zasloužených ocenění, čímž se stal jedním z nejúspěšnějších lockdownových titulů.

Dopřejte si čas k vychutnání si detailů příběhu a ztraťte se v proudu vyprávění, slovo po slově.