Román inspirovaný osudem Kafkovy snoubenky Felice Bauerové. Kdo vlastně byla Kafkova snoubenka Felice Bauerová, žena, kterou generace Kafkových fanoušků znají jen jako milovnici masitých pokrmů, těžkého nábytku a přesně nařízených hodinek?

Kdo se skrýval za vyrovnanou povahou a srdečným smíchem, o kterém existuje svědectví? A kam až v jejím
životě dosáhl Kafkův stín? Literárním vědcům nikdy nestála za samostatné studium, o jejím životě po
rozchodu s pražským spisovatelem se ví málo. Provdala se, měla dvě děti, emigrovala do Ameriky.
Čtyřicet let opatrovala dopisy muže, který ji opustil.
Autorka začala pátrat po Feliciných stopách v Americe v roce 2010, kdy dosud žil její syn. Ze setkání
s ním a jeho rodinou vznikla kniha, která nakonec není jen o Felici, ale i o dalších lidech, kteří byli Kafkovi nějakým způsobem blízcí a jejichž osudy jsou spojené s předválečnou Evropou a jejími troskami: Greta Blochová, Ernst Weiss, Max Brod nebo Salomon Shocken. Ten poslední v knize říká: „Kdybychom jen tehdy věděli, co nám osud chystá, a jak je vzácné to, co prožíváme, více bychom si toho
vážili. Co nám teď zbývá než lovit třísky z potopené lodi.“

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Co všechno se může stát, když se probudí aktivní sopka? Poloostrovem Reykjanes cloumají zemětřesení a probouzejí k životu osm staletí dřímající sopky. Nikdo je nezná tak dobře jako vulkanoložka Anna Arnardóttir, která si musí poradit s vůbec nejtěžším úkolem své dosavadní kariéry. Mezitím však ztrácí kontrolu nad svým na pohled krásným a dokonalým životem. Podaří se jí odvrátit tragédie, k nimž se nepochybně schyluje? Román, který spojuje vědu a literaturu, nabízí zamyšlení nad morálními i praktickými otázkami, jak jako lidé přežít ve vztazích a jak čelit přírodním živlům.

„Katastrofy, s nimiž se hlavní představitelka potýká v profesním životě, se prolínají s pohromami v jejím soukromí, což vede k výbuchu na obou místech. Anna se ze všech sil snaží bojovat proti lásce, ale její rozum nedokáže zápasit s již zažehnutým ohněm.“
– islandský deník Morgunbladid

„Tempo románu je dokonale načasované, pro čtenáře zcela pohlcující, protože ve vyprávění není ani chvilka klidu. Opravdový knižní skvost.“
– prof. Gauti Kristmannsson

„Básníci mohou o lásce plkat, jak chtějí, ale já ji znám, sledovala jsem ji při činu. Není ničím jiným než přírodní katastrofou.“

Vydání knihy podpořilo Centrum islandské literatury.

Louise Glücková získala v roce 2020 Nobelovu cenu za literaturu mj. za „nezaměnitelný básnický hlas, který s prostou krásou zobecňuje individuální existenci“ – a tohle zdůvodnění poroty výtečně vystihuje i její novou básnickou sbírku: mluví se v ní o něčem, co právě zažívá lyrický mluvčí básně, ale zvláštní, těžko pojmenovatelná naléhavost podání jako by z onoho zdánlivě prostého líčení dělala zážitek nadosobní, zážitek, který nás přesahuje, znamená něco podstatného, a my jej s autorkou sdílíme, aniž bychom přesně věděli, proč a jak. Právě v tom je Louise Glücková nejsilnější: její ztišené, intenzivní, dostředivé básně dokážou minuciózně vyjádřit onen podivuhodný stav mezi snem a bděním, ony nezapomenutelné okamžiky prozření, které přijdou jednou dvakrát za život, i každodenní ubíjející banalitu, z níž zdá se neplyne vůbec nic, stejně jako vražednou rutinu milostných vztahů i nástrahy vztahů rodinných, všeprostupující pocit ztráty či vědomí smrtelnosti.

Praha 1878. Banda podvodníků se chystá k loupeži století, přitom se zapletou do velkolepého spiknutí.

Když na sebe narazí dvě podvodnické party, můžou se buď navzájem podfouknout, nebo spojit své síly k velkolepé akci. V kvetoucí Praze roku 1878 se dvěma partičkám povede obojí najednou. Klára je okouzlující mladá dáma vychovaná uličkami starého židovského města, bohémský Šimon vyrostl u cirkusu. Oba skvělí herci, mistři převleků a hlavně talentovaní podfukáři. Po jednom ze svých báječných podvodů se seznámí s Edou a Michalem, kteří jsou v branži už staří pardálové a podvodnická extratřída. Právě hledají společníky na náročnou a neobvyklou zakázku od tajemného klienta z nejvyšších kruhů.
Během odvážného plánu na zmocnění se části korunovačních klenotů se před nimi odkrývají další záhady a mysteria vedoucí mnoho staletí zpátky. Dostanou se na stopu největšího zlatého pokladu, který tato země kdy ukrývala, odhalí dvojí životy velkých postav naší historie – a nakonec i něco ještě mnohem většího. A jim samotným při tom půjde o život.

Dobrodružná mysteriózní detektivka ze
staré a ještě starší Prahy.

Ishigurův román Klára a Slunce je zpovědí vyřazené robotky jménem Klára, nadané pokročilou umělou inteligencí i pozoruhodnými pozorovacími schopnostmi. Klářiným úkolem je starat se o dospívající dítě, které si ji v obchodě vybralo, podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Klára ovšem coby výjimečný robot dostává výjimečný úkol – starat se o dítě vážně nemocné, na jehož nemoc není léku. V příběhu vyprávěném jazykem poznamenaným zvláštnostmi v Klářině vnímání a vyjadřování skutečnosti potvrzuje Ishiguro opět své literární mistrovství. Průzračně prostými slovy vytváří záludně složitý obraz současného spíš než budoucího lidstva. Klára v něm figuruje coby výplod civilizace, v níž obyčejný, technologicky nevylepšený lidský život stále více připomíná minulost, která bude brzy definitivně překonána, případně politováníhodný omyl. Díky rafinovanosti, s níž Ishiguro vtahuje čtenáře do Klářiny snahy pochopit, jak vlastně lidi fungují, přesahuje román meze pouhé společenské kritiky, satiry či alegorie. Podobně jako dřívější Ishigurova próza Neopouštěj mě sice i jeho nový román patří do žánru sci-fi, daleko víc však připomíná tu tragikomickou, tu melancholickou pohádku. Pohádku o lidském světě odkázaném na nelidské Slunce, v jehož proměnlivém světle se dospělí nejednou jeví dětinštější než děti a roboti lidštější než lidé.

Představte si svět, kde doopravdy existuje magie. Kde matky předávají své schopnosti dcerám. Schopnosti, které nikomu neškodí.
A potom si představte v křesle amerického prezidenta populistického demagoga, který se rozhodne, že je třeba všechny čarodějnice zavřít – bude to bezpečnější pro ně i pro jejich okolí. Stvoří tak svět, v němž být ženou znamená mít nakročeno k tomu být zločincem.
Zatímco po celém světě dochází k zatýkání čarodějnic, jistá mladá žena v sobě objeví schopnosti, o jakých se jí ani nezdálo. Jsou nebezpečné, a ona se tím pádem ocitá na prvním místě žebříčku nejhledanějších čarodějnic světa.
Ale ona se jen tak nevzdá a to samé platí i pro ženy kolem ní. Hon na čarodějnice se změní v bitvu kdo s koho.

„Přesvědčivý prorocký příběh z alternativního světa, který se v mnohém hrozivě podobá tomu našemu.“ Angela Clarke

„Inspirativní, silný příběh. Čtivý, mrazivý thriller.“ Paula Daly

„Temný, nebezpečný a silný román – nemohla jsem ho odložit.“ Michelle Kenney

„Přesvědčivý, naléhavý a velice originální příběh, navíc pořádně čtivý. Skvěle jsem si to užila.“ Kate Hamer

Legendární komiks Briana M. Bendise, kvůli kterému v nakladatelství Marvel založili řadu MAX pro
příběhy poněkud drsnějšího ražení. Svým pojetím jde o možná nejdospělejší marvelovský komiks,
jenž se dost vymyká běžné produkci nakladatelství.
Tak zejména Jessica Jonesová sice má superschopnosti, ale radši je nepoužívá, a představa, že by se ještě někdy oblékla do kostýmu, ji děsí.
K tomu má celkem problémy s alkoholem a její obvyklý slovník by Captain America rozhodně neschvaloval.
Scénář patří k těm nejlepším, jaké kdy Bendis napsal, a není proto divu, že se Jessica dočkala i vlastního seriálu na Netflixu. Alias vychází v jediné knize, která bude velikostí odpovídat marvelovské ediční řadě Omnibus. Připravujeme také speciální sběratelskou edici s plátěným hřbetem
a variantní obálkou.

Legendární komiks Briana M. Bendise, kvůli kterému v nakladatelství Marvel založili řadu MAX pro
příběhy poněkud drsnějšího ražení. Svým pojetím jde o možná nejdospělejší marvelovský komiks,
jenž se dost vymyká běžné produkci nakladatelství.
Tak zejména Jessica Jonesová sice má superschopnosti, ale radši je nepoužívá, a představa, že by se ještě někdy oblékla do kostýmu, ji děsí.
K tomu má celkem problémy s alkoholem a její obvyklý slovník by Captain America rozhodně neschvaloval.
Scénář patří k těm nejlepším, jaké kdy Bendis napsal, a není proto divu, že se Jessica dočkala i vlastního seriálu na Netflixu. Alias vychází v jediné knize, která bude velikostí odpovídat marvelovské ediční řadě Omnibus.

Volné pokračování knihy Britské obrázky, která vyšla v roce 2007. Autor, spolupracovník Radiožurnálu a České televize, působil čtvrt století jako redaktor českého vysílání BBC. V knize nastavuje britské společnosti kritické zrcadlo doplněné fotografiemi.
Brexit považuje za největší pochybení Spojeného království od druhé světové války, ale jako liberální demokrat naprosto respektuje výsledek rozhodnutí britských voličů. Nicméně ukazuje, že skotští voliči měli jiný názor než Angličané. Rozebírá vyhlídky Spojeného království v pobrexitovém kontextu a zvláštní pozornost věnuje Skotsku a Severnímu Irsku. Britskou monarchii považuje za garanta historické kontinuity.
Nabízí procházku po několika historických pamětihodnostech Londýna a zastavuje se v Chartwellu, venkovském sídle válečného ministerského předsedy Winstona Churchilla. Nutně se neslučuje s kritiky premiéra Borise Johnsona, jehož životopis Winstona Churchilla považuje za vynikající. Johnsona vidí jako nejschopnějšího britského politika vedle skotské první ministryně Nicoly Sturgeonové. Jednou z kapitol je pak úvaha o věčnosti pojímaná z křesťanského hlediska.
Mezi osobnostmi, s nimiž natočil rozhovory pro BBC, byl sir Nicholas Winton, zachránce stovek hlavně židovských dětí z Československa před začátkem druhé světové války.

Pokud vše půjde dobře, historie lidstva se ocitá teprve na
svém počátku. Náš druh přežije miliardy let, což je dost času
na to, aby skoncoval s nemocemi, chudobou a nespravedlností a rozkvetl do podoby, kterou si dnes ještě neumíme představit. Tato budoucnost je však nyní ohrožena. Kniha je založena
na mnohaletém výzkumu, který se opírá o nejmodernější vědu
a modeluje globální rizika, jimž jako lidstvo čelíme, od klimatické změny přes nekontrolovatelné šíření patogenů až po vývoj
umělé inteligence. Autor tato rizika pojímá jako součást velkého příběhu lidstva a je přesvědčen, že vytvářet nejpravděpodobnější scénáře průběhu hrozících katastrof i toho, jak tato
rizika minimalizovat, je největším morálním úkolem současnosti.