Tato monografie, vydaná v roce 1989, představuje završení
Gurevičova nového čtení středověkých pramenů. V 70. letech 20. století se zaměřil na severské ságy, jejichž obsah interpretoval středověkou kulturu a náboženské myšlení. V 80.
letech obrátil svoji pozornost na krátká, mravoučná vyprávění (exempla), jež od 13. století začali, napříč celou křesťanskou Evropou, hojně využívat kazatelé z řad žebravých řádů.
Ačkoliv byly autory exempel univerzitně vzdělaní teologové,
podle Gureviče se v jejich znění odráží prvky jinak jen obtížně
odhalitelné lidové kultury a lidové zbožnosti. Prostřednictvím
představ o spáse, milosti a záhrobních světech Gurevič ukazuje, jak se exempla liší od názorů teologů, jak jsou myšlenkově a konceptuálně pestřejší a jak obyčejným věřícím nabízejí možnost spásy i ze samotného pekla, tedy zcela v rozporu s kanonickými teologickými výklady.

Dějiny ticha reprezentují prozatím poslední Corbinovu knihu
(francouzsky vyšla v roce 2016). Jejím tématem jsou proměny
smyslového vnímání mezi 19. a 20. stoletím, resp. jejich reflexe v dobové literatuře, sociologii a filozofii. Autor v Dějinách
ticha staví do kontrastu naši současnost, především městských prostorů, přetížených hlukem a neustálým mediálním
bombardováním, vůči světu 19. století, v němž bylo ještě místo pro vnitřní ticho a naslouchání. Ticho přitom Corbin chápe
jako sociální konstrukt, jenž došel v minulých dvou staletích
výrazných proměn, a to především směrem ke ztrátě vnitřního já a k odosobnění. Ticho se v jeho pohledu stalo vzácností,
jehož hodnotu už ani neumíme ocenit. Ztráta ticha pro něj reprezentuje jednu z podob civilizačního procesu.

Ištván Jeseter se narodil jednoho zářijového odpoledne v tramvaji číslo 17 ze špatně vyrešeršovaného novinového článku – jeho otcem je nepokrytá lež a matkou mizerná novinářská práce. Jediné, co má, je rybí šupina pro štěstí a doklad o tom, že je duševním dědictvím jistého Metoděje H., který ovšem tvrdí, že je to celé nějaký omyl. Ištván se musí rychle zorientovat nejen v hektickém postmoderním světě, ale i v tom, odkud přišel a co je vlastně zač on sám.
Naděje, že není jediný svého druhu, mu svitne, když si v Kunderově Nesmrtelnosti přečte, jak se postava Agnes zrodí z jediného gesta postarší dámy u bazénu. Ištvánovi je jasné, že musí Agnes za každou cenu najít. Ale co když ani ona nezná odpovědi na všechny jeho otázky? A proč se Ištván při pohledu do zrcadla nemůže zbavit dojmu, že každé ráno vypadá jako trochu někdo jiný?

.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Dvojitá porce temné imaginace slovenského spisovatele Jozefa Kariky vychází jako dvojkniha Hlad. Žízeň. Každá z knih nabízí samostatný zážitek, při čtení obou však příběh dostává nové
významové vrstvy.
Nepřirozeně vysoký muž s kufrem, ve kterém se ukrývají ty
nejhorší noční můry, brutální vrah ve žluté větrovce, strašidelná maska ze staré juty…
Mrazivé vyprávění zachycuje sto let přízračné historie vrchu
Čebrať a nedalekého Ružomberoku. Autor ji podává skrz mistrovsky vystavěnou mozaiku příběhů, které se proplétají v prostoru i čase.
„Tato dvojkniha vznikla jinak než mé předchozí romány. Chtěl
jsem sestavit sbírku svých starších i nových mysteriózních novel. Během práce jsem si všiml, že vytvářejí souvislé vyprávění.
Podvědomí mi ho dávkovalo dvacet let. Tento objev mě překvapil, s údivem jsem odhalil ten nejděsivější příběh, s nímž jsem se
doposud setkal,“ říká o své poslední knize autor.

Představte si, že žijete ve světě, kde je všeho dostatek, stravu i bydlení máte zajištěné, dokonce vám vyberou životního partnera a každé rodině přidělí jedno či dvě děti. Jenže kdo ty dětí rodí?

Když Claire dovrší dvanáct let, zvláštní komise pro ni zvolí povolání: stane se rodičkou. Ve čtrnácti porodí „produkt“, syna. Podle místní zvyklosti chlapec vyrůstá v pěstounském středisku, ale Claire na něj nemůže zapomenout a najde si způsob, jak syna vídat. Jenže pak ho kdosi unese a Claire v zoufalství na poslední chvíli skočí na odplouvající loď, která by ji mohla k synovi dovézt. Loď však ztroskotá…
Moře vyvrhne Claire na břeh a ona si nic nepamatuje. Obyvatelé blízké vesnice ji přijmou mezi sebe a dívka poprvé v životě zažívá vřelou lidskou sounáležitost, učí se znát barvy, objevuje svět přírody. Nic z toho v jejím dřívějším životě neexistovalo. Když se jí po čase paměť vrátí, vydá se svoje dítě znovu hledat. Nic už ji nedokáže zastavit. Pro syna obětuje cokoli…

V závěrečném dílu slavné tetralogie započaté kultovním Dárcem se opět setkáme s Jonasem, Kirou i Handlířem, postavami, o nichž vyprávěly předešlé svazky kvarteta – každý díl ale líčí samostatný příběh. Dárce získal mj. John Newbery Medal a překladová práva k němu byla prodána do 41 zemí.

„Syn je citlivým zakončením nezapomenutelného příběhu a po samotném Dárci bezesporu nejlepší kniha z celé série.“
—School Library Journal, starred review

„Lowryová je jedním ze vzácných autorů, jejichž dílo je stejně závažné jako poutavé.“
—Booklist, starred review

„Kniha,která dojme svou působivou jednoduchostí. Claiřin příběh obstojí sám o sobě, ale jako závěrečný díl ikonické tetralogie znovu svádí dohromady postavy z předcházejících částí, vrací se k provokativním sociálně-politickým tématům a předává nadčasové poselství tolerance a naděje. Bravo!“
—Kirkus, starred review

„Je to druh knihy, která vás bude provázet řadu dní a přiměje vás k zamyšlení nad tím, co vypovídá o lidské povaze, společnosti a budoucnosti lidstva.“
—YPulse.com

„Neokázalé, melancholické, hluboce dojímavé zamyšlení nad sílou soucitu a odpovědnosti lásky.“
—The New York Times Book Review

První díl velkolepé historické fantasy z dob Kyjevského knížectví, kdy na pozadí vojenských výprav
knížete Svjatoslava vznikla legenda o udatných bohatýrech.
Odlehlou vesnici na území kmene Muromců přepadnou lovci otroků. Unikne jim jen Ilja, místní mrzák. Díky setkání se třemi tajemnými poutníky však mladík zlomí kletbu a zázračně se vyléčí. Plný
nepředstavitelné síly vyrazí na cestu za pomstou a osvobození svých soukmenovců. Stopa ho vede
do povodí Volhy – Itylu, kde o moc soupeří bulharský chán a obávaní mágové z Dračí věže. Stejným
směrem v tu chvíli postupuje vojsko knížete Svjatoslava. V žilách mladého vládce koluje dobyvačná
krev vikinských předků. Osudy mladého bojovníka a ctižádostivého vojevůdce se zanedlouho protnou. Ilja, zvaný Muromec, se připojí k elitní družině knížecích bohatýrů a zúčastní se největší válečné výpravy, jakou tyto končiny zažily.

Aby se vzpamatovala z nervového kolapsu, následuje Sara
Keanová svého muže Damiena z Anglie do jeho rodného Severního Irska. V pěkném domě na venkově se však cítí osamělá a izolovaná, tak trochu jako vězeň. Pak jedné noci zabouchá
na dveře zmatená zkrvavená stařena, a nic není jako dřív. Ukáže se, že tato žena je přímo spojená s děsivou historií domu.
Vypráví svůj pohnutý příběh, který po desetiletí nebyla s to
nikomu sdělit, a Sara se možná konečně odhodlá uvidět v Damienovi jeho pravou podstatu.

V lese nedaleko domu, kde bydlí malá Clare, se zjevuje a mizí tajemný nahý cizinec. Když Clare překoná prvotní strach a se záhadným mužem jménem Henry se seznámí, začne se odvíjet napínavá romance. Henry trpí zvláštní chorobou – přemisťuje se v čase, aniž by mohl ovlivnit směr a cíl své cesty. Přesto je pozoruhodně často přitahován k malé, dospívající, dospělé či stárnoucí Clare. Netradiční romance s fantastickým motivem cestování v čase a propracovaným dějem okouzlila jen ve Spojených státech 2,5 miliónu čtenářů, získala několik literárních cen a byla převedena do filmové podoby s herci Ericem Banou a Rachel McAdamsovou.

V románu Děda nabízí Jan Novák další příběh spojený s vlastní rodinou; jak naznačuje lapidární
název, vyprávění se tentokrát točí kolem autorova dědečka, středočeského zemědělce, jehož semlely dějiny i zvůle komunistické moci a jenž svého vnuka fascinuje i děsí zároveň. Kniha je vystavěna s typicky novákovským švihem: sled krátkých, ostře vypointovaných kapitol postupně skládá působivý obraz „dědy betonového srdce“, „babičky kobry královské“ a dalších členů autorovy
rodiny i jejich sousedů a známých, a přitom ukazuje střet „velkých“ a „malých“ dějin v kulisách polabské vesnice během násilné kolektivizace v padesátých letech minulého století.

Literární kvality
textu a autorovo vypravěčské mistrovství vyzdvihla i odborná porota, jež Janu Novákovi za román
Děda udělila prestižní Cenu Josefa Škvoreckého.

Nezapomenutelná, nemilosrdná a napínavá fantasy série úspěšného kanadského spisovatele Evana Wintera pokračuje druhým svazkem, v němž musí svržená královna spojit síly s mladým válečníkem, aby vyrvala svůj trůn uchvatitelům a zachránila svůj lid.
Tau a jeho královna se zoufale snaží oddálit útok domorodých obyvatel Xiddy, a tak vypracují nebezpečný plán. Pokud Tau uspěje, získá královně čas, aby mohla shromáždit své jednotky a zahájit mohutnou ofenzivu proti svému vlastnímu hlavnímu městu, kde mezitím zrádci vydávají její sestru za „pravou“ královnu Omehijců. Jestliže se Tsioře podaří město dobýt, znovu usednout na trůn a sjednotit svůj lid, pak budou mít Omehijci alespoň jistou šanci hrozící invazi přežít…