Nadešel konec civilizace. Pryč jsou internet, televize i mobilní telefony. Zůstalo jen málo z toho, co by člověku připomínalo, že je stále lidským tvorem. Nastala apokalypsa. Zbývá už jen jediný cíl: PŘEŽÍT.
V nitru Evropy opanované nemrtvými se skrývá něco, co má blíž ke konečnému zatracení než k vytoužené spáse. Mladý španělský právník, žena, kterou miluje, a jeho bojem zocelený přítel se po záchraně před jistou smrtí na moři ocitají v pevnosti nenávisti. Ve Spojených státech zpustošených zombie nákazou nabízí útočiště pouze Gulfport v Mississippi… ovšem za cenu naprosté podřízenosti fašistickému diktátorovi a jeho brutálním vymahačům. Jejich hrůzovláda však nemusí mít dlouhého trvání…

Autor ve své kníize do značné míry na vazuje na svůj starší titul Fyzika nemožného. V ní zkoumal, kam ještě fyzikální výzkum a jeho aplikace ještě mohou dospět, než narazí na hranice lidských možností či na přírodní zákony. Ve Fyzice budoucnosti podrobněji promýšlí ony uskutečnitelné možnosti v různých oblastech: píše o budoucnosi počítačů, umělé inteligence, nanotechnologie, využívání energetických zdrojů, cestování do vesmíru i o budoucnosti civilizace jako takové.

Téma tajemných kódů a šifer – „nekonečný souboj mezi tvůrci a luštiteli“ – láká od nejstarších dob. V politice a válečnictví hrála utajená komunikace často klíčovou roli, její význam v informačním věku ještě stoupá a dotýká se zájmů skutečně každého jednotlivce a to zejména ve svobodné společnosti. Singhova kniha mapuje historii šifrování i současný stav kryptologie a podrobně zpracovává klíčová a nejzajímavější témata. Díky přístupnému stylu a jasnému vysvětlení řady složitých šifrovacích systémů a algoritmů lze knihu doporučit každému zájemci o tuto nesporně zajímavou oblast lidské činnosti.

Jednoho brzkého červnového rána roku 1941 vyvlečou neurvalí vojáci Rudé armády malého litevského chlapce Algiska, jeho rodiče a sestru z postelí a nařídí jim, aby se do deseti minut sbalili na cestu. Tak litevská rodina nedobrovolně, v přeplněném vlaku odjíždí na Sibiř. Proč museli do vyhnanství? Čím se provinili? Kde ta Sibiř vůbec je? Algiskovi víří v hlavě spousta otázek. V dalekém drsném kraji rodina přežívá díky zmrzlým bramborám, polévce osolené vlastními slzami a písničkám, které je hřejí u srdce. Tam se Algisek učí uniknout každodenním těžkostem s pomocí fantazie, tužky, papíru a knihy japonských haiku. Tam se také zrodí pěvecký sbor Jablíčka, a zpěv dává vyhnancům křídla…

Spisovatelka Jurga Vile vylíčila v knize skutečný osud svého otce. Spolu s ilustrátorkou Linou Itagakiovou tak odkrývá jedno z nejtemnějších období evropských dějin, sovětskou krutovládu, a vyzdvihuje lidskou odvahu a nezdolnost. Podobné bolestné rodinné příběhy o útrapách ve vyhnanství nosí v srdci většina Litevců.

Kniha získala řadu literárních i výtvarných cen v Litvě, mj. se stala nejlepší dětskou knihou roku 2018, i v zahraničí. Byla přeložena do dvanácti jazyků včetně např. angličtiny, francouzštiny a japonštiny.

„Kniha Sibiřské haiku stvořila z noční můry zázrak.“
(The Beat)

„Mimořádně působivé a silné spojení skutečnosti a fantazie.“

Kniha získala řadu cen v Litvě, mj. se stala nejlepší dětskou knihou roku 2018, i v zahraničí. Byla přeložena do angličtiny, francouzštiny, němčiny, italštiny a dalších jazyků.

Vydání knihy podpořil Litevský kulturní institut.

Střední škola je příšera, která pohltí všechno, co máte rádi. Tohle moc dobře ví Robin Buckleyová, oblíbená postava třetí řady hororového sci-fi seriálu televize Netflix a nyní také hrdinka románu Rebelka Robin.
Je začátek školního roku a na střední škole v Hawkinsu se opět rozjíždí závod o to, kdo bude normálnější. Plán je jasný: kluci si najdou holku, holky si najdou kluka a povedou nudné řeči o škole a budoucí kariéře. Robin, která hraje na lesní roh, umí několik jazyků a trousí jedovaté poznámky, tuhle „normálnost“ předstírat umí – dělá to celé roky v naději, že si pokud možno nikdo nevšimne, jak je jiná. Jenže teď se přidala jedna okolnost, která do hrdinčiny pečlivě budované image nezapadá, něco, co Robin teprve zjišťuje: líbí se jí holky. Jediný způsob, jak zůstat sama sebou, je dát provinčnímu Hawkinsu vale a prchnout na léto do Evropy. Ale jak, když nemá peníze, rodiče by asi nebyli nadšení a na obzoru není nikdo, s kým by se do tohoto dobrodružství mohla pustit?

Topeka, Kansas. Rok 1997. Adam Gordon, student čtvrtého ročníku střední školy, se připravuje na
celoamerické finále v debatní soutěži. Ta ovšem k jeho zklamání připomíná spíš jakýsi absurdní rituál, protože v ní už nejde ani tak o obsah a smysl jako o množství argumentů vznášených rychlostí tří
set slov za minutu s cílem převálcovat soupeře.
Adama zajímá řeč ve všech jejích extrémních podobách, je nadaný básník, věnuje se freestylovému rapu, ale pod tlakem okolí se snaží být typický chlapák, chodí do posilovny, pije, užívá drogy,
rve se. Z napětí mezi těmito dvěma světy trpí migrénami a úzkostmi, z nichž se mu snaží pomoct
rodiče, kteří působí v topeckém psychiatrickém institutu. Oba pak v knize vyprávějí po dvou kapitolách, v nichž předkládají svůj pohled na rodičovství a Adamovo dospívání. Další pohled vnáší mentálně handicapovaný ztracený kluk Darren s omezenými vyjadřovacími schopnostmi, tedy
přesný opak Adama. A tato působivá polyfonie vyprávěcích hlasů se postupně skládá v nesmírně
citlivou a zároveň čtivou anamnézu jednotlivých hrdinů i nelehké doby, v níž žijí.
Ben Lerner ve svém třetím románu svým vytříbeným stylem spojuje žhavou aktuálnost a literární
nadčasovost a dokazuje, proč je považován za nejtalentovanějšího spisovatele své generace.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Po ničivém dopadu meteoritu na Itálii v roce 2077 se nejvyšší představitelé lidstva rozhodli vytvořit systém radarů a teleskopů, jenž monitoruje všechna tělesa prolétávající Sluneční soustavou. V roce 2130 systém zachytil objekt mimořádných rozměrů. Pohyboval se po přímce, nikoliv po elipse jako ostatní asteroidy. Dostal jméno Ráma a na čas se na něj zapomnělo. Až když se přiblížil k Marsu, byla k němu vyslána sonda, jejíž kamerové snímky vyrazily lidstvu dech. Ráma je válec o délce padesát kilometrů a průměru dvacet kilometrů. Jeho povrch je zcela hladký a podle slabého gravitačního pole lze předpokládat, že je dutý. Lidstvo se chystá na první návštěvu z hvězd…

Klasická science fiction sira Arthura C. Clarka, za níž získal
neuvěřitelnou řadu literárních ocenění, se vrací v původním českém překladu Zdeňka Volného.

Po ničivém dopadu meteoritu na Itálii v roce 2077 se nejvyšší představitelé lidstva rozhodli vytvořit systém radarů a teleskopů, jenž monitoruje všechna tělesa prolétávající Sluneční soustavou. V roce 2130 systém zachytil objekt mimořádných rozměrů. Pohyboval se po přímce, nikoliv po elipse jako ostatní asteroidy. Dostal jméno Ráma a na čas se na něj zapomnělo. Až když se přiblížil k Marsu, byla k němu vyslána sonda, jejíž kamerové snímky vyrazily lidstvu dech. Ráma je válec o délce padesát kilometrů a průměru dvacet kilometrů. Jeho povrch je zcela hladký a podle slabého gravitačního pole lze předpokládat, že je dutý. Lidstvo se chystá na první návštěvu z hvězd…

Klasická science fiction sira Arthura C. Clarka, za niž získal rekordní počet literárních cen, se vrací v limitovaném vydání o 300 kusech.

Román je opatřen podtitulem „Mašínovi a největší příběh studené války“, velkých příběhů však v sobě nese vícero – jde o ságu jedné výjimečné rodiny, která se ctí prošla oběma světovými válkami a oběma vražednými totalitními režimy, které střední Evropě uchystalo 20. století; jde o citlivý, rafinovaně prokreslený portrét několika mimořádných postav (od otce Mašína, legionáře, vojáka, jednoho z protektorátních „Tří králů“, přes jeho manželku Zdenu, tchyni Emmu či dceru Nendu, až po jeho syny, Josefa a Ctirady Mašínovy a jejich přátele a spolupracovníky); jde o strhující, napínavý western, v němž se pětice mladíků s pistolemi postaví po zuby ozbrojené dvacetitisícové armádě východoněmecké Volkspolizei, a třem z nich se podaří prostřílet do svobodného Západního Berlína; jde o elegantně vystavěné umělecké dílo, jež umně využívá četných vypravěčských perspektiv a protikladných úhlů pohledu, aniž by sklouzlo do mravního relativismu.
Autor za svůj román obdržel cenu Magnesia Litera 2005 pro nejlepší knihu roku.

Píše se rok 1940. Bitva o Británii vrcholí. Německá Luftwaffe se
snaží zničit britské Královské letectvo a získat vzdušnou převahu nad Lamanšským průlivem. Pokud se to nacistům podaří,
dobytí Británie pro ně už bude hračka.
Jedenáctiletý Erik tráví každou volnou chvíli v londýnské zoo.
Je to jediné místo, kde se cítí šťastný. A jedno ze zvířat mu
obzvlášť přirostlo k srdci: gorila Gertruda. Jenže každodenní
bombardování města znamená velké ohrožení pro lidi i zvířata.
Erik se proto rozhodne milovanou Gertrudu zachránit. Naštěstí má skvělého pomocníka – strýčka Sida, který v zoo pracuje
jako chovatel. Podaří se jim ukrýt na mořském pobřeží. Jejich
pocit bezpečí ale vezme za své, když odhalí supertajný plán
nacistů…
David Walliams, autor veleúspěšné Babičky drsňačky, napsal
akční, bondovsky laděný příběh z druhé světové války, v němž
však není nouze ani o humor.

David Walliams je úkaz: děti jeho knihy milují, z každé
se stane okamžitě bestseller.