Texas, 1934. Velké planiny sužuje tragické sucho. Miliony lidí jsou bez práce. Farmáři bojují o zachování své půdy i živobytí, plodiny však skomírají, voda vysychá a všechno halí oblaka dusivého prachu. Do životů místních lidí se s neodvratnou neúprosností prašné bouře přihnaly „Špinavé třicítky“, jedno z nejtemnější období velké hospodářské krize.
Doba je nejistá a nebezpečná, a tak je Elsa Martinelliová – stejně jako řada jejích sousedů – postavena před nelehkou volbu: zda dál bojovat o půdu, kterou miluje, nebo se vydat na západ, do Kalifornie, kde by mohla začít lepší život. Román Čtyři vichry představuje jedinečný portrét Ameriky a amerického snu v podání nezkrotné ženy, jejíž odvaha a sebeobětování se staly vzorem pro celou jednu generaci.

Je to generační konflikt, typický problém dnešní rozdělené společnosti, nebo rozpor víry a racionality? Jarka Kohoutová a Karolína Mapalová, matka a dcera, obě přišly o manžela a obě jsou nuceny se
vyrovnat se životem po smrti blízkého člověka. Inteligentní Karolína svět do důsledku racionalizuje,
zároveň se však často nečekaně ocitá v zajetí vzteku a emocí. Citově založená Jarka by svou dceru
ráda zachránila před intelektuálním nihilismem, neboť věci kolem nás nelze uchopit pouhým rozumem. Když se mezi ně nečekaně postaví jurodivá náboženská blogerka, zapůsobí jako katalyzátor
při laboratorním pokusu a látky ve směsi začnou bouřlivě reagovat. Matka si myslí, že dcera ztrácí
víru. Dcera si myslí, že matka ztrácí rozum. Každá bojuje o duši té druhé.

„Marek Technik napsal hysterickou knihu. Totiž, v kontextu současné české literatury, vzácný a odvážný výhon důsledného hysterického realismu. Příznačně technicky, zároveň však empaticky i poťouchle ironicky studuje a postihuje podivuhodný paradox našeho digitálního, přeinformovaného věku – na jedné straně až obludnou, nutkavou observaci a racionalizaci všeho, na straně druhé renesanci středověké křesťanské mystiky ústící ve vyšinutá apokalyptická proroctví. Sledujeme divokou jízdu po myšlenkových drahách dvou nesourodých postav, tak nesourodých, jak jen matka s dcerou mohou být.“

Ivana Myšková, spisovatelka a novinářka

„Ignorovat varování se často nevyplácí a v případě stejnojmenného románu Marka Technika to platí jakbysmet. Varování v nejlepším smyslu slova navazuje na historická témata a literární tradice, přitom si zachovává naprostou aktuálnost a svěžest.“

Marie Michlová, autorka Smrti múz

Vydání knihy podpořilo
Ministerstvo kultury
České republiky.

Dobrodružný příběh o převeliké odvaze a síle přátelství zavede čtenáře do tajuplné říše obývané nejoblíbenějšími dětskými hračkami. Netflix podle knižní předlohy připravuje čtyřdílný rodinný seriál.

Záhadná země hraček skrývá mnohá tajemství. Platí v ní zákony staré jako dětství samo a naplňuje se tam kouzlo, kterým se z obyčejné hračky stává hračka dítětem nejmilovanější.
Olíka ušila Vilíkova maminka a plyšáček se stane chlapcovým nejlepším kamarádem, a ano, i jeho největším oblíbencem.
Jenže v říši hraček žijí také padouši, a nejobávanější z nich je její král, šašek Zozo. Přísahal, že zlé příšerky v jeho službách ukradnou všechny nejoblíbenější hračky a budou je věznit, dokud nezapomenou na dítě, kterému kdysi patřily.
Když unesou i Olíka, Vilík se rozhodne, že ho najde stůj co stůj. Musí při tom porušit spoustu rodičovských pravidel. Navíc venku číhá temná noc. Ale je nejvyšší čas: Olíkovi hrozí veliké nebezpečí!

Od spisovatele, ilustrátora, filmaře a spoluautora animovaných filmů Toy Story: Příběh hraček, Legendární parta, Život brouka a Roboti.

Na jaře 1911 se Albert Einstein s manželkou a dvěma syny přestěhoval do Prahy, kde působil jako
profesor teoretické fyziky na německé univerzitě. Proti původním očekáváním zůstal v Praze jen
šestnáct měsíců, a toto období tedy jeho životopisci obvykle považují za nedůležitou epizodu. Michael Gordin důkladně zkoumá setkání velkého vědce s městem s tisíciletou historií; jeho kniha není
jen záznamem jednoho období vědecké kariéry, ale i portrétem doby a města.

Anglie, 1837. Na trůn nastoupila královna Viktorie a Anglii zaplavila spousta nových, zajímavých ingrediencí od koření po exotické ovoce. Eliza Actonová však netouží trávit čas v kuchyni, ale chce se věnovat poezii. Nakladatel však její sbírku básní odmítá a navrhuje, aby napsala knihu o vaření. Elizu návrh pohorší a nehodlá se jím zabývat. Vzápětí je ale její otec nucen kvůli bankrotu opustit zemi a Eliza z existenčních důvodů na nabídku sepsat kuchařku kývne. Začne sběrem receptů z celého světa a pokouší se naučit vařit. Ke svému překvapení zjišťuje, že jí vaření nejen jde, ale že ji těší. K ruce si najme sedmnáctiletou Ann Kirbyovou a učí ji poezii, vaření a lásce. Mezi Elizou a Ann, která postupně rozplétá záhady Eliziny minulosti i milostného života, vzniká nečekané pouto a přátelství. Obě ženy společně napíšou knihu plnou zajímavých postupů a seznamů ingrediencí, čímž naruší tradiční pojetí kuchařských knih a jednou provždy změní způsob psaní o vaření. Skutečný příběh anglické básnířky, která se stala nejznámější britskou autorkou kuchařské knihy, z níž dodnes čerpá celá řada šéfkuchařů.

Recepty na stránkách knihy přímo ožívají, román však mapuje také probíhající boj o ženská práva, přináší kreativitu, tichou radost z vaření a poezii chutí. Sara Jade-Virtue, Simon & Schuster.

Devítiletý Rádž netuší, že je válka. Má jiné starosti – přišel o dva bratry, otec je tyran a opilec… Rádž se mu snaží klidit z očí a toulá se. Místní vězení ho přitahuje jako magnet. Co je to za tou vysokou zdí za podivné lidi? Co provedli, jsou nebezpeční? A pak se pohledem střetne s chlapcem, jako je on sám; mohl by být jeho bratrem, ale je tak jiný. Černovlasý a snědý Rádž se narodil na Mauriciu, David je židovský chlapec z Prahy s andělskými blond loknami. K jejich osudovému setkání dojde na ostrově Mauricius, kam v roce 1940 připlula loď Atlantic se zhruba 1500 židovskými utečenci ze střední Evropy, z nichž několik stovek pocházelo z bývalé ho Československa. Britské úřady jim z politických a taktických důvodů nepovolily zůstat v Palestině, kam se po velkých útrapách málem dostali, ale zřídily pro ně internační tábor ve starém vězení na Mauriciu. Docházelo k násilí i bezpráví, na které by se rádo zapomnělo. Zapomenout se pokusil i Rádž, ale jako sedmdesátník k sobě vzpomínku na svého posledního bratra, na Davida, pustí zpět. Nathacha Appanah kouzelným jazykem připomíná krutou, téměř neznámou součást dějin naší západní civilizace, viděnou očima dítěte.

Euforie je fiktivním záznamem posledního roku života Sylvie
Plathové, končící dva měsíce před její smrtí. V první osobě vypráví o střetu intelektuálních potřeb s mateřskými povinnostmi, o lásce k dětem a životní potřebě psaní i o závislosti na
manželovi, básníku Tedu Hughesovi, která ji ubíjí.
Sylvia, „uvězněná“ ve venkovském domě a ve svém stále cizejším těle nesoucím nový život, prožívá se zničující silou lásku
i žárlivost, euforii i zoufalství a přitom postupuje krok za krokem po cestě, jejíž konec je všeobecně známý. V Euforii ho
však nenajdete. Je to román oslavující Sylvii živoucí, vášnivou
a tvůrčí.
Elin Cullhedová stvořila naprosto přesvědčivý literární hlas – výsledkem je strhující román, v němž se mnozí poznají a nikoho
nenechá chladným.

Kniha získala hlavní švédskou literární cenu –
Augustovu cena za beletrii 2021.

V centru pozornosti gerdánské tajné služby je jediný muž: ten, kterého si vybraly Lodě. Intriky a podloudné meziplanetární akce probíhají vskrytu, ale všechno nevyslovené a nepřiznané, co odpradávna bylo mezi Össe a Gerdou, přesto náhle vystoupí na povrch: křivdy, násilí, hrdinství, mlčení. Ti, jejichž světy žily ve vzájemné nenávisti celé věky, svádějí poslední bitvu o artefakt Lodí; a v téže chvíli za tenkou stěnou vlastní mysli i Lucas Hildebrandt bojuje z posledních sil – o příčetnost, o důstojnost, o lidství. Čeká ho dilema a rozhodnutí. Ökrë, Třetí z posvátných drog, může být jeho záchranou i zkázou; ale ať už se pro něj stane čímkoliv, sežehne plamenem všechno, co bylo. Minulost končí. A muže s temnou gerdánskou duší, povahou a kořeny čeká jen propast – a Pád do temnot.

Dvojitá porce temné imaginace slovenského spisovatele Jozefa Kariky vychází jako dvojkniha Hlad. Žízeň. Každá z knih nabízí samostatný zážitek, při čtení obou však příběh dostává nové
významové vrstvy.
Nepřirozeně vysoký muž s kufrem, ve kterém se ukrývají ty
nejhorší noční můry, brutální vrah ve žluté větrovce, strašidelná maska ze staré juty…
Mrazivé vyprávění zachycuje sto let přízračné historie vrchu
Čebrať a nedalekého Ružomberoku. Autor ji podává skrz mistrovsky vystavěnou mozaiku příběhů, které se proplétají v prostoru i čase.
„Tato dvojkniha vznikla jinak než mé předchozí romány. Chtěl
jsem sestavit sbírku svých starších i nových mysteriózních novel. Během práce jsem si všiml, že vytvářejí souvislé vyprávění.
Podvědomí mi ho dávkovalo dvacet let. Tento objev mě překvapil, s údivem jsem odhalil ten nejděsivější příběh, s nímž jsem se
doposud setkal,“ říká o své poslední knize autor.

Píše se rok 1940. Bitva o Británii vrcholí. Německá Luftwaffe se
snaží zničit britské Královské letectvo a získat vzdušnou převahu nad Lamanšským průlivem. Pokud se to nacistům podaří,
dobytí Británie pro ně už bude hračka.
Jedenáctiletý Erik tráví každou volnou chvíli v londýnské zoo.
Je to jediné místo, kde se cítí šťastný. A jedno ze zvířat mu
obzvlášť přirostlo k srdci: gorila Gertruda. Jenže každodenní
bombardování města znamená velké ohrožení pro lidi i zvířata.
Erik se proto rozhodne milovanou Gertrudu zachránit. Naštěstí má skvělého pomocníka – strýčka Sida, který v zoo pracuje
jako chovatel. Podaří se jim ukrýt na mořském pobřeží. Jejich
pocit bezpečí ale vezme za své, když odhalí supertajný plán
nacistů…
David Walliams, autor veleúspěšné Babičky drsňačky, napsal
akční, bondovsky laděný příběh z druhé světové války, v němž
však není nouze ani o humor.

David Walliams je úkaz: děti jeho knihy milují, z každé
se stane okamžitě bestseller.