Výzkum vesmíru zaznamenal v posledních desetiletích velké úspěchy; vděčíme za ně mimo jiné vesmírným dalekohledům, přístrojům umístěným ve vesmírném prostoru a monitorujících viditelné i neviditelné záření. Prvním z nich byl Hubbleův vesmírný teleskop, který zahájil pozorování v roce 1990 a umožnil vědcům nahlédnout do vesmíru hlouběji než kdykoli předtím. Jeho pokračovatelem se stal v roce 2021 Vesmírný dalekohled Jamese Webba. Panek ve své čtivé knize popisuje nejen tyto přístroje, ale i týmy vědců a techniků, kteří za nimi stojí, líčí události, které předcházely jejich vypuštění, jejich provoz a objevy, které umožnily. Ilustruje na nich příběh vědeckého poznání: každý nový objev vytyčí hranice našeho vědění, a další vědci usilují o to, aby tyto hranice překročili a nastolili nový horizont, který zase budou chtít posunout dál jejich nástupci.

Devadesátá léta skončila, doba se změnila. V podsvětí se už tak nestřílí, ale o krk jde pořád. Sázky jsou vysoké, černá hra bere nejen život, ale i duši. Jozef Karika tentokrát přináší velký román o tenké hranici mezi
dobrem a zlem, úspěchem a pádem, minulostí a současností Slovenska i o křižovatce, na níž se jako společnost ocitli.

Schyluje se k velké srážce a Milan se ocitá mezi mlýnskými kameny. Čím víc poznává odvrácenou stranu moci, tím rychleji ztrácí půdu pod nohama. Která cesta vede k naplněnému životu, a která do zatracení?

Velkolepé kriminální drama s prvky thrilleru od mistra napětí Jozefa Kariky.

Dějepisectví jako výzva je výsledkem výzkumů, publikovaných během posledních šesti let, výrazně ovlivněných dobou covidovou. Eseje a studie zde uveřejněné se zaobírají problémy, koncentrovanými do tří tematických celků: sociální dějiny, historická paměť a politika paměti a osobnosti středoevropské historiografie 50.-80. let 20. století. Vedle analytických studií, věnovaných genezi tak významných pojmů, jakými jsou táborský komunismus, buržoasní revoluce či chudí a bohatí, autor kriticky zkoumá vědecký přínos tří významných českých historiků (Jaroslav Mezník, František Šmahel, Josef Válka, Robert Kalivoda) evropské vědě. Spolu s tím je v knize možné číst programatické úvahy, věnované současným výzvám sociálních dějin nebo podobám politiky paměti, resp. vědomému zneužívání politiky paměti, v České republice.

Dějepisectví jako výzva navazuje na dvě předchozí autorovy práce, věnované dějinám a teorii historiografie 19. a 20. století: Dějepisectví mezi vědou a politikou: Úvahy o historiografii 19. a 20. století (2007) a Na vlnách dějin: minulost, přítomnost a budoucnost českého dějepisectví (2020).

Během čtyřiceti týdnů roku 2025 psal Michal Horáček básně převážně koncipované jako promluvy nebo rozhovory rozmanitých biblických postav. Pravidelným rytmem, rýmem a refrénem jeho texty umožňovaly budoucí zhudebnění. Postupně tak vznikala sbírka, jež ve vybraných čtyřiceti zastaveních nabízí pohled na Starý i Nový zákon nikoliv z náboženské, ale spíše obecně lidské a osobní perspektivy. Vedle ústředních událostí, mluvčích a aktérů Bible (stvoření světa i apokalypsa, pád babylonské věže i Jericha, zvěstování, ukřižování i vzkříšení; Abraham, Jákob, Mojžíš,
David, Šalomoun, Jonáš, Jeremjáš, Daniel, Ježíš, Maria či apoštolové) autor akcentuje děje, situace a postavy vedlejší a skryté (stařec Metuzalém, prorokyně Mirjam, pastevci, hříšnice, Veronika, vojáci pod křížem, andělé na různých příčkách hierarchie).
Cyklus doprovodil fotografiemi Jan Šibík, doslovem evangelický teolog Miloš Rejchrt a poznámkou o vzniku knihy editorka Daniela Iwashita.

„Měl jsem za to, že jsem už ve věci Lásky promyslel vše, když mi do rukou padlo kázání Henryho Drummonda. Od okamžiku, kdy jsem si přečetl jeho slova, snažil jsem se jeho učení naplňovat v praxi, a můj život se zásadně změnil,“ napsal Paulo Coelho o textu, který jej inspiroval ke knize
Nejvyšší dar.
„Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale lásku bych neměl, jsem jenom dunící kov a zvučící zvon.“ Každý z nás někdy slyšel tuto pasáž z Listu Korintským od svatého Pavla, ale porozuměli jsme vskutku jeho poselství? Koncem 19. století byl mladý misionář Henry Drummond povolán
nahradit slavného kazatele. A i když mu zprvu posluchači naslouchali s nedůvěrou, zakrátko byli uchváceni jeho výkladem slov apoštola Pavla. Z kázání Největší věc na světě se stal klasický text, nepochybně jeden z nejkrásnějších, jaké byly kdy o lásce napsány.
Drummond jej rozčlenil do devíti částí: trpělivost, laskavost, velkorysost, pokora, jemnost, oddanost, tolerantnost, upřímnost a nevinnost. Na rozdíl od toho, co jsme uvyklí slýchat, za největší poklad duchovního života nepovažuje víru, ale lásku. Nehledě na to, k jakému náboženství se hlásíte, právě tyto city váš život obohatí nejvíce. V Nejvyšším daru Paulo Coelho na základě Drummondova textu nabízí skutečně působivou zprávu, jež nám pomůže pojmout lásku do našich každodenních životů a zakusit její transformativní sílu.

Obuv je materiální konstantou lidské existence. Před první světovou válkou bychom v českých a rakouských zemích nalezli výrobce obuvi téměř v každé obci. Počátkem 20. století začalo obuvnictví ve střední Evropě procházet dynamickou proměnou. Naprosto zásadní roli v tomto procesu sehrála Velká válka, hromadné zakázky vojenské obuvi a postupné prosazování strojní práce. Na procesu opožděné industrializace obuvnické výroby se podílela několik aktérů, počínaje malovýrobci přes výrobní družstva obuvi až po plně mechanizované továrny soustředěné ve Vídni a v českých zemích. V meziválečném Československu se obuvnictví stalo jedním z hlavních exportních oborů.

Monografie Válka ševců je věnována navrhování, výrobě, distribuci, spotřebě a recyklaci obuvi jako strategického konzumního statku v době první světové války. Interpretačně je založena na metodě životního cyklu výrobku. Důraz na životní cyklus výrobku učinil z civilní a vojenské obuvi téma odborných debat, nepostradatelnou součást vojenské výstroje, předmět výrobních experimentů s novými či úspornými materiály i druhy obuvi a v neposlední řadě rovněž symbolickou zbraň v boji proti dopadům válečné mizérie.

Volné pokračování bestselleru Dareba nás vrací do osudů Francesky a Maddaleny v bouřlivém roce 1940. Stará tajemství vyplouvají na povrch a přátelství, které kdysi provokovalo italské maloměsto, musí obstát v časech, kdy jde o holý život.

Monza, 1940. Francesca neviděla Maddalenu čtyři nekonečně dlouhé roky. Celou dobu jí psala dopisy, nikdy nedostala odpověď. Maddalenu totiž zavřeli do blázince. Když Francesca jedné noci náhodou zjistí, že ani jeden z dopisů nebyl odeslán, učiní řadu impulzivních rozhodnutí, která jí Maddalenu vrátí.
Je to ale pořád ona? Co zbylo z jejich přátelství? A kam se bude ubírat uprostřed války, pod padajícími bombami, ve dnech hladu a strachu? Která z nich je Dareba a která Ničema? Ve světě, kde nejsou jasné hranice mezi dobrem a zlem, se nejen obě mladé ženy, ale i všichni ostatní musejí rozhodnout, jestli bránit svá přesvědčení a riskovat život svůj a svých nejbližších, anebo se jen pokusit to prostě nějak přežít.

V prostředí fašistické Itálie se odvíjí silný příběh o přátelství, vzdoru a hledání spravedlnosti.

Výzkum vesmíru zaznamenal v posledních desetiletích velké úspěchy; vděčíme za ně mimo jiné vesmírným dalekohledům, přístrojům umístěným ve vesmírném prostoru a monitorujících viditelné i neviditelné záření. Prvním z nich byl Hubbleův vesmírný teleskop, který zahájil pozorování v roce 1990 a umožnil vědcům nahlédnout do vesmíru hlouběji než kdykoli předtím. Jeho pokračovatelem se stal v roce 2021 Vesmírný dalekohled Jamese Webba. Panek ve své čtivé knize popisuje nejen tyto přístroje, ale i týmy vědců a techniků, kteří za nimi stojí, líčí události, které předcházely jejich vypuštění, jejich provoz a objevy, které umožnily. Ilustruje na nich příběh vědeckého poznání: každý nový objev vytyčí hranice našeho vědění, a další vědci usilují o to, aby tyto hranice překročili a nastolili nový horizont, který zase budou chtít posunout dál jejich nástupci.

V souborném vydání volné „provensálské“ trilogie je možné s autorem nerušeně znovu prožívat radosti i strasti života cizince, který se rozhodl uskutečnit svůj sen žít v místě, jež dosud znal pouze jako turista. Pro přistěhovalce je všechno nové, barevnější, voňavější, a to se netýká pouze výborného vína a kuchyně. Ani poté, co v nové zemi zapustí kořeny a nerozlučně je proplete s kořeny jihofrancouzských olivovníků, levandule a vinné révy, jej však nepřestává udivovat a bavit umění života starousedlíků, což glosuje s humorem ryze anglickým. Dobré jídlo a pití a schopnost místních obyvatel obojí vychutnat do posledního drobku a kapky je však pro něj jedním z mnoha důvodů, proč na Provence nedá dopustit.

Thomas Hart i Grace Macaulayová žijí celý život v městečku Aldleigh v Essexu a docházejí do baptistické kaple. Ačkoli je dělí třicet let, mají mnoho společného – oba jsou rozpolceni mezi svou vírou a touhou po něčem víc. Až jim vstoupí do života několik nových lidí a s nimi láska, nenávist
a tajemství.
Thomas se zamiluje do Jamese, ředitele místního muzea, s nímž ho spojuje záhada zmizelé paní
pobořeného viktoriánského sídla. Podaří se jim z postupně nacházených dopisů a deníků vyčíst
její osud, svázaný s hvězdami? Grace zatím propadne kouzlu Nathana, chlapce pocházejícího z naprosto odlišného rodinného prostředí. Je jejich vztah předem odsouzen k zániku? A pomůže jim
tanec nebeských těles udělat si jasněji v pozemských vztazích?
V tomto velkorysém díle o lásce, víře a astronomii se Sarah Perryová vrací v plné síle jako jedna
z nejzajímavějších současných britských autorů a autorek.