Kolektivní monografie si klade za cíl zachytit a vyložit
nejrůznější aspekty ekonomického myšlení ve středověku a v raném novověku. Ceny a mzdy, resp. způsoby nakládání s penězi ve středověké a raně novověké
společnosti nabízejí jednu z možností, jak proniknout
k samotné podstatě ekonomického uvažování předmoderního člověka, který byl nucen klást na materiální aspekty života mnohem větší důraz než člověk
moderní. Kniha v tomto ohledu odráží interdisciplinární pohledy na danou problematiku očima historiků,
stavebních historiků a archeologů. Jednotliví autoři se
zde věnují dějinám pražského Ungeltu, ekonomickým
aspektům života sedláků v okolí Chebu v 15. století,
způsobům kontroly městského hospodaření, poptávce po penězích mezi katolickými emigranty z husitských Čech ve 20. a 30. letech 15. století, židovským
půjčkám ve Znojmě, zlatým a stříbrným mincovním
ražbám či funkci luxusních výrobků, doložených archeologickými nálezy, v městském hospodaření.
Román Rodina Karnovských vypráví příběh tří generací židovské rodiny. Na konci 19. století odchází stoupenec židovského osvícenství David Karnovsky s manželkou z chasidské komunity v Polsku do svobodomyslného Berlína. Jeho syn Georg se stane těsně před první světovou válkou lékařem a slouží v polní nemocnici. Georgův syn Jegor dospívá v době nastupujícího nacismu, zakusí ponižování kvůli rasovému původu a začne nenávidět sám sebe i Židy obecně. Celé rodině se nakonec podaří uprchnout do Spojených států, kde si však Jegor nemůže a nechce zvyknout. Stává se tam stoupencem nacismu, a dokonce se uchyluje k zoufalému činu v naději, že ho Němci pustí zpátky domů a přijmou mezi sebe.
„Mohutný, ohromující román, plný života, s postavami všech myslitelných typů, trpícími, avšak vyznačujícími se nezdolným optimismem. Rodinu Karnovských lze srovnávat s romány Tolstého a Mannovými, dosahuje velikosti vlastní jen nemnoha současným románům.“
Joyce Carol Oates
„J. J. Singer je jedním z mála autorů, jejichž dílo nedokážu odložit, dokud je nedočtu.“
Alan Sillitoe
„Toto není jen tak nějaký román. Je to víc než jen příběh jedné rodiny, je to celý jeden úsek současné historie.“
Philadelphia Bulletin
Slibovali jim půdu, a dostali jen dřinu. Volyňští Čechové, kteří na konci devatenáctého století přesídlili do carského Ruska, na území dnešní Ukrajiny, dřou tvrdě od úsvitu do soumraku, aby se uživili, žení a vdávají se z povinnosti a umírají mladí. A osud jim připravuje jednu ránu za druhou – hladomory, války, epidemie, politiku…
Román je působivou, mrazivou, ale zároveň dojímavou románovou kronikou, ukazující na pozadí nelítostných časů v první polovině dvacátého století drsný a krutý život několika generací české rodiny, která se odstěhovala za vysněným blahobytem – a dostala jen utrpení a pocit vykořeněnosti, protože vrátit se už nebylo kam…
Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.
Příběh Jany, narozené v Praze, která kvůli pronásledování komunistickým režimem opouští s manželem a dvěma dětmi
svou zemi a začíná nový život ve Spojených státech. Monika
Zgustová v novém bilančním románu literárně skvěle přetavuje
těžká témata rodiny a emigrace na pozadí dějin dvacátého století. Ohlíží se jemným, nostalgickým jazykem, krystalicky čistým. Jako by vypravěčka se čtenářem zvolna upíjela čaj provoněný jasmínem, vedla ho zákrutami svého života a sdílela údiv
nad světem. Sáhla do osobních dramat, popsala onu tragédii,
kterou lidem škodolibě nachystala příroda a jmenuje se rodina.
Příroda sváže vlákna citlivého srdce a napojí ho na lidi, kteří
si jdou bytostně na nervy. Usadí lidi s rozdílným citem a smýšlením v rodinných hnízdech, kde se mísí intimní blízkost a nepřekonatelný odpor. Především vzorec vztahů matek a dcer je
zrcadlo. Stojí si v cestě, vzduchem jiskří konkurenční boj; bojují o přízeň patriarchy rodinného krbu. Osud, který s námahou
sotva unesou, ale unést musejí.
Příběh Jany, narozené v Praze, která kvůli pronásledování komunistickým režimem opouští s manželem a dvěma dětmi
svou zemi a začíná nový život ve Spojených státech. Monika
Zgustová v novém bilančním románu literárně skvěle přetavuje
těžká témata rodiny a emigrace na pozadí dějin dvacátého století. Ohlíží se jemným, nostalgickým jazykem, krystalicky čistým. Jako by vypravěčka se čtenářem zvolna upíjela čaj provoněný jasmínem, vedla ho zákrutami svého života a sdílela údiv
nad světem. Sáhla do osobních dramat, popsala onu tragédii,
kterou lidem škodolibě nachystala příroda a jmenuje se rodina.
Příroda sváže vlákna citlivého srdce a napojí ho na lidi, kteří
si jdou bytostně na nervy. Usadí lidi s rozdílným citem a smýšlením v rodinných hnízdech, kde se mísí intimní blízkost a nepřekonatelný odpor. Především vzorec vztahů matek a dcer je
zrcadlo. Stojí si v cestě, vzduchem jiskří konkurenční boj; bojují o přízeň patriarchy rodinného krbu. Osud, který s námahou
sotva unesou, ale unést musejí.
Zápodoukrajinský Lvov, kdysi součást habsburské říše, byl centrem mnoha kultur a dějištěm mnoha snů a tragédií. Býval považován za „Jeruzalém Evropy“, kde společně žili Poláci, Židé, Ukrajinci a Němci. Tamní kulturní i vědecké prostředí si před druhou světovou válkou v ničem nezadalo s Berlínem a Vídní, avšak jako mnoho jiných středoevropských měst ztratil i Lvov téměř všechno obyvatelstvo v důsledku války, holokaustu a vyhnání – a s nimi pozbyl i paměti. O sedmdesát let později, roku 2017, se německý historik a publicista Lutz C. Kleveman (*1974) snaží odhalit pohřbenou minulost tohoto fascinujícího města, při tom však objevuje i širší dějinné souvislosti lvovské historie a brilantně vypráví o dějinách Evropy až do dnešních dnů.
Zápodoukrajinský Lvov, kdysi součást habsburské říše, byl centrem mnoha kultur a dějištěm mnoha snů a tragédií. Býval považován za „Jeruzalém Evropy“, kde společně žili Poláci, Židé, Ukrajinci a Němci. Tamní kulturní i vědecké prostředí si před druhou světovou válkou v ničem nezadalo s Berlínem a Vídní, avšak jako mnoho jiných středoevropských měst ztratil i Lvov téměř všechno obyvatelstvo v důsledku války, holokaustu a vyhnání – a s nimi pozbyl i paměti. O sedmdesát let později, roku 2017, se německý historik a publicista Lutz C. Kleveman (*1974) snaží odhalit pohřbenou minulost tohoto fascinujícího města, při tom však objevuje i širší dějinné souvislosti lvovské historie a brilantně vypráví o dějinách Evropy až do dnešních dnů.
Romantická letní komedie o nových začátcích. Příběh o tom, že není vždy všechno tak, jak to na první pohled vypadá a že život s panem Dokonalým je někdy pořádná fuška.
Eliška skončila po rozvodu bez peněz, zázemí i nadějných vyhlídek do budoucna. Až ve chvíli, kdy získá takřka vysněnou práci v malé vesničce v Novohradských horách, se začíná zdát, že by mohla mít alespoň trochu štěstí. Jenomže ne všechno je tak, jak to na první pohled vypadá a její nové zaměstnání možná nebude až tolik idylické, jak si původně představovala. A co teprve, když se ke všem jejím problémům přidá jeden neuvěřitelně sexy milionář, starosta s vášní pro pořádání plesů, nerudný truhlář a zoufalá maminka s opuštěným gulášovým stánkem!
„Eliška, Lukáš, Adéla, Aleš, pan Kabíček a mnoho dalších. Právě s těmito současníky se potkáte v románu „Pod kaštanem“. A když píšu potkáte-tak mi to věřte. Autorka totiž píše s takovou lehkostí a samozřejmostí, že už od první kapitoly máte pocit, že jste se ocitli přímo mezi aktéry děje. Garantuju vám, že minimálně v jedné z postav se poznáte i vy!
– Martina Preissová
Dvě hlavní historická díla cremonského biskupa Liutpranda (920-972), který působil v diplomatické službě římsko-německého císaře Oty I. Velikého, pojednávají o západo- i východo-římských dějinách, tj. o Svaté říše římsko-německé a Byzance.Odplata (Antapodosis) je namířena proti italskému (langobardskému) králi Berengarovi II., zatímco Kniha o činech krále Oty velebí politické dílo Oty I. Součástí Odplaty je rovněž proslulý spis Zpráva o poselstvu do Konstantinopole, který obsahuje sarkastický výklad o bezvýsledném jednání o císařově sňatku s byzantskou princeznu a kritizuje poměry v byzantském císařství.
Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.
Od autorky bestselleru Kosprd a Telecí, oceněného Zlatou stuhou.
Příběh o jednom velkém pokrevním sourozenectví .
Začíná školní rok. Na brněnském Staráku zasednou v první třídě do jedné lavice dvě holky. Obě se jmenují Eva. Černovlasá miluje apačského náčelníka Vinnetoua, zrzka zase Pipi Dlouhou punčochu. A přesně tak si začnou říkat: Vinnetou a Pipi. Jejich nová jména voní dobrodružstvími, která přebijí i normalizační šeď kolem. Píšou se totiž sedmdesátá léta minulého století, „těžkej totáč“. Ve škole se nesmí říkat, co se říká doma. Ví to i jejich spolužák a kamarád Karel, který tajně miluje Pipi. Všichni tři vyrážejí na výpravy, v nichž jde o čest i slávu, o záchranu indiánů i koní. Vydávají noviny Rudý šíp a říkají v nich pravdu. Bojují s učitelkou, která má nervy nadranc, s třídním sígrem i se školníkem. Trojice tuší, že největší sílu mají sny a láska. Přetrvají, i když vás rozdělí oceán…
Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.