Tahle knížka je plná rozpustilých, praštěných, ba poťouchlých pohádek. Budete se hihňat, chichotat a chlámat. A žádný div. Z jedné pohádky na vás zařve ukrutánský lev Fridolín, který propadl lákavé chuti makovců (Kdo to kdy slyšel, aby lev jedl makovce, že! Ale je to pravda pravdoucí.). Z jiné na vás smutně vykoukne strašlivý drak Marmelajda, ulepený od marmelád, který se beznadějně zakoukal do hezounké princezničky Palačinkové Pepinky. V jiné se zase s pány doktory vypravíte s kompasem a baterkou do obrovitého, bolavého břicha ukňourané velryby. A to zdaleka není všechno.
Sedmnáct pohádek pro vás sepsal a vlastními ilustracemi opatřil přední český výtvarník a spisovatel Alois Mikulka.

Další z románů známého brazilského autora, publikovaný v Brazílii v roce 1994, vypráví příběh, v němž se prolínají fiktivní postavy – irská představitelka kultu „wicca“, novodobé severoamerické „valkýry“, mladá španělská dvojice.

Jasně, někteří (a přiznejme si, že vlastně skoro všichni) rodiče jsou trapní! Jenže to není nic proti
rodičovské sebrance v téhle sbírce deseti příběhů sepsané Davidem Walliamsem. Jsou to prostě
nejhorší tátové a mámy na celém širém světě, ba možná v celém vesmíru!
Zacpěte si nos, protože tátovi Petru Puchovi smrdí nohy na sto honů. Kliďte se z cesty ďábelsky rychlé Uršule Uspěchané. A co teprve když váš táta krade dětem hračky? Nebo když je vaše
máma posedlá úklidem a ohání se záchodovou štětkou nebo mopem jako divá? Nemluvě o tom,
jak příšerně je vymóděná! A úplně nejhorší trapárna je, když vaše máma učí na škole, kam chodíte.
Ilustracemi opět doprovodil skvělý Tony Ross

Knihy Davida Walliamse se už staly celosvětovým fenoménem, byly přeloženy do 53 jazyků, jen ve Velké Británii se prodalo přes deset milionů výtisků!

Román Všichni krásní koně je prvním dílem tzv. „Hraniční trilogie“ a lze jej směle označit za jeden z vrcholů McCarthyho díla; autor za něj v roce 1993 prestižní National Book Award i National Book Critics Circle Award. Obdobný úspěch slavil i u čtenářů: dlouhé měsíce se držel v čele žebříčku bestellerů a dodnes patří k nejprodávanějším autorovým knihám. McCarthy tu typické rysy svého psaní, jazykovou vynalézavost, cit pro detail či výtečně vystavené vyprávění, zasazuje do žánru, který má v americké literatuře bohatou tradici — do románu zasvěcení. Příběh se odehrává v roce 1949 a není nijak složitý: šestnáctiletý John Grady Cole a jeho kamarád Lacy Rawlins utečou na koních z domova v Texasu a vydají se do Mexika. Po cestě se k nim přidá ještě jeden o něco mladší kluk a všichni tři jedou přes poušť, vstříc dospělosti, každý po svém. Hlavní hrdina John Grady Cole si na cestě k dospělosti vyzkouší hned několik rolí najednou: kamaráda, „otce“ i milence.

Po více než padesáti letech přichází souhrnné vydání všech příběhů slavného Zeměmořského cyklu, rozdělené do dvou svazků.

Knihy jsou obohacené o více než dvacet překrásných ilustrací Mikuláše Podprockého, jež doplňují klasické dílo úžasné představivosti velmistryně žánru Ursuly Kroeber Le Guinové.

Zeměmořské romány patří mezi nejoceňovanější a nejoblíbenější díla moderní literatury. Dostalo se jim prestižních ocenění včetně americké Národní knižní ceny, Ceny Johna Newberyho, Nebuly a mnoha dalších, což jen upevnilo zvláštní místo, jež zaujímají v srdcích i myslích nespočtu čtenářů. Vůbec poprvé vycházejí všechny ve dvou mohutných svazcích, v nichž mimo jiné najdete několik povídek, z nichž některé vycházejí v českém překladu vůbec poprvé.

Nagori je japonský výraz, doslova „stopy vln“, vyjadřující nostalgii z loučení, zejména zármutek, že určitá roční doba končí. Krátký text o pomíjivosti, zmiňující japonské poetické i kulinární umění, je zamyšlením nad naším vztahem k času, fascinující je v tomto ohledu srovnání japonského a evropského vnímání včetně jistého přesahu do politiky. Ve skutečnosti však původně šlo také o pozvánku pro stipendisty, kteří s autorkou sdíleli roční pobyt v římské Villa Medici, na večeři o jednom stu ingrediencí, kterou pro ně autorka v souvislosti s úvahami o ročních obdobích připravila.

Texas, 1934. Velké planiny sužuje tragické sucho. Miliony lidí jsou bez práce. Farmáři bojují o zachování své půdy i živobytí, plodiny však skomírají, voda vysychá a všechno halí oblaka dusivého prachu. Do životů místních lidí se s neodvratnou neúprosností prašné bouře přihnaly „Špinavé třicítky“, jedno z nejtemnější období velké hospodářské krize.
Doba je nejistá a nebezpečná, a tak je Elsa Martinelliová – stejně jako řada jejích sousedů – postavena před nelehkou volbu: zda dál bojovat o půdu, kterou miluje, nebo se vydat na západ, do Kalifornie, kde by mohla začít lepší život. Román Čtyři vichry představuje jedinečný portrét Ameriky a amerického snu v podání nezkrotné ženy, jejíž odvaha a sebeobětování se staly vzorem pro celou jednu generaci.

Co všechno se může stát, když se probudí aktivní sopka? Poloostrovem Reykjanes cloumají zemětřesení a probouzejí k životu osm staletí dřímající sopky. Nikdo je nezná tak dobře jako vulkanoložka Anna Arnardóttir, která si musí poradit s vůbec nejtěžším úkolem své dosavadní kariéry. Mezitím však ztrácí kontrolu nad svým na pohled krásným a dokonalým životem. Podaří se jí odvrátit tragédie, k nimž se nepochybně schyluje? Román, který spojuje vědu a literaturu, nabízí zamyšlení nad morálními i praktickými otázkami, jak jako lidé přežít ve vztazích a jak čelit přírodním živlům.

„Katastrofy, s nimiž se hlavní představitelka potýká v profesním životě, se prolínají s pohromami v jejím soukromí, což vede k výbuchu na obou místech. Anna se ze všech sil snaží bojovat proti lásce, ale její rozum nedokáže zápasit s již zažehnutým ohněm.“
– islandský deník Morgunbladid

„Tempo románu je dokonale načasované, pro čtenáře zcela pohlcující, protože ve vyprávění není ani chvilka klidu. Opravdový knižní skvost.“
– prof. Gauti Kristmannsson

„Básníci mohou o lásce plkat, jak chtějí, ale já ji znám, sledovala jsem ji při činu. Není ničím jiným než přírodní katastrofou.“

Vydání knihy podpořilo Centrum islandské literatury.

Populárně-naučný komiks přibližuje téma komunistických zločinů typu akce „Kámen“. Původcem
těchto stále ještě málo známých a kdysi přísně utajovaných akcí byla Státní bezpečnost, která tyto
nezákonnosti páchala v Československu už krátce po únorovém převratu. Badatelka Václava Jandečková se snaží šířit povědomí o těchto nepromlčených zločinech v nejrůznějších formách, tentokrát v komiksu. Akce spočívaly v organizování pastí pro předem vytipované oběti vyprovokované k útěku z Československa. Vše bylo vymyšleno tak, aby Stb mohla vyslýchat vyhlédnuté osoby
na falešných německých celnicích v domnělých úřadovnách americké vojenské kontrarozvědky.

Vydání knihy podpořilo
Ministerstvo kultury
České republiky

Hlavním tématem knihy jsou happeningy Společnosti za veselejší současnost, která působila na konci osmdesátých let 20. století jako jedna z opozičních iniciativ v Československu. Přibližuje její veřejné působení, zvolenou strategii, ohlasy ve společnosti a reakce komunistického režimu. V publikaci jsou také představeny stručné dějiny happeningu jakožto uměleckého fenoménu a jeho využívání při opoziční činnosti na konci osmdesátých let v sovětském bloku, zejména polskou Pomerančovou alternativou. Kniha obsahuje řadu dobových fotografií a archivních dokumentů, které společně se vzpomínkami pamětníků přibližují podobu pouličních happeningů a vypovídají o dobové atmosféře, ve kterých se odehrály. Předmluvu napsal spoluzakladatel Společnosti za veselejší společnost Luboš Rychvalský.