Kniha německého medievisty Eduarda Mühleho představuje jedinečný pokus o syntetický výklad dějin Slovanů v dlouhé časové perspektivě od 6. do 15. století. Zpracovává téma, jemuž německá historiografie věnuje pozornost přinejmenším dvě staletí. Přesto jde o knihu inovativní. Autor ve svém výkladu vychází nejen z dobových písemných pramenů, ale velká část jeho interpretací je založena na poznatcích archeologických, jež v posledních desetiletích změnily zažité představy.
Mühle ve svém výkladu volí dvojí přístup: na jedné straně se věnuje reálným společenským strukturám Slovanů, počínaje raně slovanskými skupinami obyvatelstva přes první slovanské státní útvary 10.-12. století až po mocensky stabilizovaná království pozdního středověku; na straně druhé na středověké Slovany nahlíží očima jejich sousedů. Nikoli tedy pouze slovanské pojímání sebe sama, jež se v plnosti rozvíjí až ve 12. a 13. století, ale stejně tak i pojímání Slovanů prizmatem sousedů, kteří si byli vědomi vzájemných kulturních odlišností.
V Mühleho knize je tedy slovanský svět barvitě zachycen pohledem arabských, byzantských a latinských středověkých autorů. Jejich uvažování sice mnohdy bylo stereotypní, i přes onu stereotypnost nám ale zanechalo, byť někdy pokřivené, stopy jinak neznámých stránek života Slovanů ve středověku.
Kniha Eduarda Mühleho ale není omezena pouze na samotné dějiny Slovanů mezi 6.-15. stoletím. Její druhou dimenzi představuje zkoumání Slovanů jako kulturního konstruktu, jako nástroje politiky od středověku do 21. století.

Vydání knihy podpořil Goethe Institut.

David Walliams se vrací do světa Babičky drsňačky
v prvním a zároveň posledním (kdo ví) pokračování!
Ben si zvyká na život bez své milované babičky.
Byla svérázná: náruživě pojídala kapustu (což mělo
za následek vytrvalé nevoňavé pokvákávání jejího
zadku), skvěle hrála scrabble… a hlavně byla slavnou lupičkou známou pod přezdívkou Černá kočka.
Benovi po ní zbyla báječná vzpomínka na neobyčejnou výpravu s cílem ukrást korunovační klenoty.
A pak se stane cosi nevysvětlitelného. Pod rouškou
tmy je uloupen největší světový poklad. A stopy vedou k Černé kočce! Ale to přece není možné… nebo
je? Jestlipak Ben tuhle záhadu rozluští?
Očekávejte nečekané. Bude to napínavé až do konce, a nadmíru zábavné!

David Walliams je úkaz: děti jeho knihy milují,
z každé se stane okamžitě bestseller.

Tento čtenářsky přístupný a ucelený přehled díla Stanislava Grofa, jednoho ze zakladatelů transpersonální psychologie, byl sestaven se záměrem, aby se s jeho prací mohla seznámit i širší veřejnost. Tato zcela nová kniha nejenže sumarizuje jeho profesní dráhu a předchozí díla, ale také potvrzuje Grofův neocenitelný přínos pro moderní psychiatrii a psychologii, zejména jeho ústřední pojetí holotropního zážitku, v němž slovo holotropní znamená „směřující k celistvosti“. Grof neustále poukazuje, že stávající základní předpoklady a hypotézy současné psychologie a psychiatrie si žádají radikální revizi, která se zakládá na intenzivním a systematickém zkoumání holotropních zážitků. Předkládá názor, že radikální vnitřní transformace lidstva a jeho pozvednutí na vyšší úroveň vědomí může být naší jedinou šancí do budoucna.

David Walliams se vrací do světa Babičky drsňačky
v prvním a zároveň posledním (kdo ví) pokračování!
Ben si zvyká na život bez své milované babičky.
Byla svérázná: náruživě pojídala kapustu (což mělo
za následek vytrvalé nevoňavé pokvákávání jejího
zadku), skvěle hrála scrabble… a hlavně byla slavnou lupičkou známou pod přezdívkou Černá kočka.
Benovi po ní zbyla báječná vzpomínka na neobyčejnou výpravu s cílem ukrást korunovační klenoty.
A pak se stane cosi nevysvětlitelného. Pod rouškou
tmy je uloupen největší světový poklad. A stopy vedou k Černé kočce! Ale to přece není možné… nebo
je? Jestlipak Ben tuhle záhadu rozluští?
Očekávejte nečekané. Bude to napínavé až do konce, a nadmíru zábavné!

David Walliams je úkaz: děti jeho knihy milují,
z každé se stane okamžitě bestseller.

Kyjevský vojevůdce Svjatoslav zvítězil nad Bulhary a upevňuje
svou moc v povodí řeky Volhy. Ilja Muromec a ostatní bohatýři
jsou ale jako na jehlách. Jejich úhlavní nepřítel, velekněz Tugarin, uprchl někam na sever. Svjatoslav souhlasí, aby se družina
vydala po jeho stopách a jednou provždy s ním skoncovala.
Bohatýři putují do divokých končin obývaných kmenem Čeremisů, ale tam štvanice zdaleka nekončí. Tugarin má totiž namířeno dál na sever, na území tajemných Čudů. Pověsti říkají, že
někde v tamních lesích je brána do záhrobí, na divotvorný ostrov Bujan. Ten střeží neblaze proslulá čarodějná kněžna, kterou místní nazývají Baba Jaga – matka hadů. Ilja a jeho druhové musí znovu bojovat s dračími kouzly i s temnotou, která nakazila zrádné srdce v jejich vlastních řadách.

Je léto roku 2013 a Abigail, sestřenice Petera Granta, neví, co s volným časem. Ti, kdo ji znají, už
tuší, že to nevěstí nic dobrého.
Zatímco Peter někde na venkově řeší záludný kriminální případ
s jednorožci, Abigail se dopracuje k vlastní záhadě – začne řešit případ teenagerů mizejících v londýnském parku Hampstead Heath. Zvláštní je, že mladí lidé se stačí vracet domů dřív, než se jejich
zmizení začne plně věnovat policie. Po návratu jsou sice víceméně v pořádku, ale tajemstvím zůstává opředené místo, kam se poděli.
Abigail, studentka magie, kterou vnímá jako nedílnou součást reality, se případem začne zabývat ve
spolupráci se svým novým kamarádem Simonem a také už s dobře známými mluvícími liškami. V divočině Hampsteadu si vytkne za cíl zjistit, kdo za děsivými nekalostmi stojí a proč se jich dopouští.

Terry Pratchett byl nesmírně plodným autorem. Jen ze Zeměplochy vzniklo jedenačtyřicet příběhů,
běžně napsal dvě, někdy i tři knihy ročně. Jednu však nikdy nedokončil – vlastní biografii. V roce
2015, kdy ho definitivně přemohla degenerativní choroba mozku, stihl svému osobnímu asistentovi
Robu Wilkinsovi nadiktovat nějakých 24 tisíc slov a došli do roku 1979. Dál už to bylo na Wilkinsovi.
Výsledkem jeho několikaleté práce je zábavný a místy dost bolestný intimní pohled na slavného spisovatele, proložený osobními postřehy a zkušenostmi. Není to bezuzdná glorifikace a Terry
Pratchett z knihy vychází jako člověk, který exceloval v mnoha věcech – od včelařství a výroby medoviny přes zahrádkářství po smlouvání a vytáčení lidí do běla. Ale ze všeho nejvíc ze stránek dýchá dojem člověka, který skutečně miloval to, co dělá.
Protože se mu v hlavě, už když jednu knihu dopisoval, líhla zápletka další, zůstala po něm spousta
útržků textů a nápadů. Rob Wilkins pár z nich v knize přibližuje, ale druhého Christophera Tolkiena
se nedočkáme; Pratchett si v závěti výslovně přál, aby se všechny nápady zničily (stylově – parním
válcem jménem Lord Jericho) a nikdo už je nedopisoval. A je to asi dobře, Terry Pratchett by měl
být jenom jeden. Ale jak řekl jeho blízký přítel Neil Gaiman: „Spisovatelé mají takovou výjimku – dokud nás čtete, nejsme mrtví.“

Proč Alláh stvořil kalašnikov? Kdy se smějí tálibánci, kam se vrací Ježíš a jak se stalo, že věřící židé s pěstěnými pejzy rozjeli byznys s americkým sexuálním symbolem (Kim Kardashianovou)?
Pavel Novotný zvaný Pawluscha už léta cestuje jako novinář na Blízký východ i do Asie. V Egyptě zažil začátek arabského jara a po zatčení dojal agenty tajné policie tak silně, že mu přinesli židli. Na předměstí pákistánského Péšávaru navštívil islámskou školu, kde podle legendy studoval zakladatel Tálibánu. (Prý nestudoval.) Se západními vojáky v Afghánistánu jezdil obrněným vozem a s pýřícím se venkovským duchovním sledoval indické telenovely.
V Izraeli hovořil s veterány, kteří se i v pokročilém věku divili skutečnosti, že v roce 1973 vyhráli válku s Araby. Tak dlouho seděl v kanceláři palestinského ministra zahraničí, až s ním udělal rozhovor (a pak ještě další). Kromě toho zevloval v táboře Muslimského bratrstva v Káhiře a na utajeném místě v Gaze vedl interview s mluvčím Hamásu, od něhož pak slyšel, co už dávno věděl.

Zkušený reportér, vystudovaný religionista, citlivý pozorovatel, ostrovtipný glosátor. Pavel „Pawluscha“ Novotný je už tři dekády nedílnou součástí zahraničního zpravodajství České republiky. Od legendárních počátků v Bosně přes všemožné války napříč východem blízkým i vzdáleným po reportážní cesty napříč Asií a dalšími kontinenty tenhle týpek, s nímž nás k mé radosti pojí přátelství napříč léty, válečnými frontami a hospodami, načerpal ojedinělý mix zkušeností, znalostí a historek. Kniha, kterou Pavel po letech nejen mého naléhání konečně napsal, vše propojila do divokého mixu džihádistického rokenrolu, indických dekoltů za Tálibánu nebo českých islamistů. Vše, co jste o světě islámu chtěli vědět, a báli jste se zeptat, je konečně tu!
Jakub Szántó

Jak to, že první popisy Švýcarska pocházejí od českých cestovatelů? Podnítil český král Přemysl Otakar II. odhodlání švýcarských „prakantonů“ vybojovat si nezávislost? Proč byly
ostatky svatého Zikmunda převezeny z opatství Saint Maurice d’Agaune do Prahy? Víte, že moderní Švýcarsko vysvobodil z napoleonské okupace český generál? Že Tomáš Garrigue
Masaryk se o Československu poprvé oficiálně zmínil v Ženevě a v Curychu? Že Švýcaři sehráli zásadní roli v tragických
událostech v terezínském ghettu? Víte, jak Švýcarsko pomáhalo českým a slovenským disidentským spisovatelům za komunismu?
Odpovědi na (nejen) tyto otázky najdete v této publikaci.
Autorovou ambicí bylo přispět k hlubšímu poznání Evropy. Pokud
jde o švýcarské čtenáře, chtěl napravit některé předsudky,
nedorozumění a zjednodušení, která stále zatěžují jejich povědomí o střední Evropě a zejména o českých zemích. Stejně
tak ovšem tato kniha poslouží čtenářům českým, protože Švýcarsko přece jenom nejsou pouze skiareály, čokoláda, hodinky a banky.

Ve 27 kapitolách druhého dílu Mexikopedie: abecedáře mexické kultury navštívíme nejpodivnější městečko Mexika San Juan Chamula, kde mayští šamani diktují, jak se modlit v katolickém kostele. Vydáme se na osmihodinovou cestu serpentinami až do horské oblasti Huasteca Potosina, v jejímž nitru se ukrývá surrealistická betonová zahrada propletená liánami mlžného lesa. Zadrnkáme na strunu hudebníků mariachis a prozradíme si, jak tenhle echtovně mexický fenomén přišel ke svým českým kořenům. Vypravíme se do městečka Chignahuapan, kde žijí Vánocemi po celý rok. Uslyšíme zpěv migrujících plejtváků keporkaků při tichomořském pobřeží. Ochutnáme ta nejpálivější chilli a poradím vám i to, co dobrého z nich uvařit. A dokonce i pár facek od zápasníka „mexického wrestlingu“ lucha libre padne, a že vážně sedly!

„Nikdy jsem o Mexiku jako destinaci nepřemýšlela. Po přečtení Mexikopedie však na něj naopak nemůžu přestat myslet.“ – Johana M.

„Tak tahle jízda Mexikem je vážně parádní! Krásné fotografie i ilustrace, nepřeberné množství informací a moc pěkné zpracování knihy. Mexikopedie vás zkrátka přesvědčí, že tuto zemi musíte nutně navštívit.“ – Chiara L.

„Úžasná kniha, která voní exotikou a přibližuje Mexiko s respektem.“ – Tereza