Populárně-naučný komiks přibližuje téma komunistických zločinů typu akce „Kámen“. Původcem
těchto stále ještě málo známých a kdysi přísně utajovaných akcí byla Státní bezpečnost, která tyto
nezákonnosti páchala v Československu už krátce po únorovém převratu. Badatelka Václava Jandečková se snaží šířit povědomí o těchto nepromlčených zločinech v nejrůznějších formách, tentokrát v komiksu. Akce spočívaly v organizování pastí pro předem vytipované oběti vyprovokované k útěku z Československa. Vše bylo vymyšleno tak, aby Stb mohla vyslýchat vyhlédnuté osoby
na falešných německých celnicích v domnělých úřadovnách americké vojenské kontrarozvědky.
Vydání knihy podpořilo
Ministerstvo kultury
České republiky
Hlavním tématem knihy jsou happeningy Společnosti za veselejší současnost, která působila na konci osmdesátých let 20. století jako jedna z opozičních iniciativ v Československu. Přibližuje její veřejné působení, zvolenou strategii, ohlasy ve společnosti a reakce komunistického režimu. V publikaci jsou také představeny stručné dějiny happeningu jakožto uměleckého fenoménu a jeho využívání při opoziční činnosti na konci osmdesátých let v sovětském bloku, zejména polskou Pomerančovou alternativou. Kniha obsahuje řadu dobových fotografií a archivních dokumentů, které společně se vzpomínkami pamětníků přibližují podobu pouličních happeningů a vypovídají o dobové atmosféře, ve kterých se odehrály. Předmluvu napsal spoluzakladatel Společnosti za veselejší společnost Luboš Rychvalský.
Příběh vypráví o kouzelném bělovlasém vousatém muži, který na Vánoce nosí dětem dárky. Koho by napadlo, že i on kdysi dávno býval malý chlapec? Jmenoval se Nikolas, narodil se
o Vánocích a vyrůstal v chudé rodině kdesi ve Finsku. O maminku brzy přišel a tatínek se jednoho dne vypravil s dalšími
muži daleko na sever, aby králi přinesl důkaz, že elfové existují. Když se dlouho nevracel, Nikolas se ho vydal hledat. A to je
vlastně teprve začátek velkého dobrodružství, v němž důležitou roli sehrají elfové, sob, troll i skřítci a na jehož konci je svět
díky Nikolasovi mnohem šťastnější a kouzelnější.
Mimořádně úspěšná kniha byla přeložena do téměř
30 jazyků a dočkala se i filmové adaptace.
Románová kronika jedné rodiny, do jejíchž osudů se otiskly turbulentní dějiny, je drsným obrazem venkova i velkoměstské periferie poslední třetiny 20. a počátku 21. století. Hlavní hrdinka a vypravěčka příběhu tráví odmalička celé léto u babičky v Pošumaví. Jenže stará žena, věřící a konzervativní, svou vnučku zcela ignoruje. Citlivá holčička nechápe proč, vesnický svět jí připadá prapodivný a nevlídný. Jakákoli jinakost a odchylka od průměru se tady stává předmětem klevet a přezíravých odsudků, čehož se Petře i její krásné mámě Ibce dostává vrchovatě. Jak se hrdinka ubírá životem, odhaluje rodinná tajemství, staré křivdy, příčiny napětí v rodině i důvod, proč milovaný táta propadá výbuchům zoufalého vzteku. Rozhodne se jít svou vlastní cestou, svobodně a bez ohledu na konvence, ale to vždy něco stojí.
Petra Braunová je zavedená, oceňovaná autorka, její doménou jsou sice především texty pro děti a mládež, ale zabrousí i do literatury pro dospělé, o čemž svědčí mimo jiných jejích textů právě román Ibka.
Vydání knihy podpořilo
Ministerstvo kultury
České republiky
Kniha představí výjimečnou rakouskou cestovatelku Idu Lauru Pfeifferovou, která v průběhu 40.–50. let 19. století podnikla několik cest, včetně dvou výprav kolem světa. Během nich navštívila řadu blízkých i vzdálených míst: Palestinu, Egypt, Island, Skandinávii, Chile, Brazílii, Indii, Čínu, Tahiti aj. Své cestovní zážitky a poznatky zveřejnila v několika cestopisech, které si získaly značnou čtenářskou odezvu, Pfeifferová, zvláště od vydání Ženy na cestě kolem světa (Eine Frauenfahrt um die Welt, 1850), patřila k nejpopulárnějším cestopiscům své doby. Cestopis vyšel česky už v roce 1846 zásluhou J. E. Š. Křečka. Komentovaná edice Veroniky Faktorové si klade za cíl přiblížit dílo a osobnost jedné z prvních modeních cestovatelek i zohlednit místo, které obrozenecký překlad tohoto textu zaujímá v kontextu české literatury.
Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.
V druhé knize Prapodivných potíží Jonathan Lambshead spolu s přáteli pokračuje v nebezpečném putování Aurorou, alternativním univerzem plným bizarní bytostí a podivných kouzel,
kam jej dovedly tajné dveře v podzemí rodinného sídla. Pomalu v sobě objevuje dosud netušené schopnosti a začíná chápat,
jak náročný úkol před něj osud postavil. A zatím se vojska Aleistera Crowleyho, který pomocí černé magie už dávno ovládl
Paříž a útočí i na pevninský most do Anglie, neúprosně blíží ku
Praze… Čtenáři se opět mohou těšit na báječný ohňostroj nápadů, humoru a napínavých scén, jimiž VanderMeerova první řada
knih pro mládež doslova překypuje. A jakou roli v tom všem sehraje svišť, jehož stín dopadá až příliš daleko?
Od autora bestselleru Půlnoční knihovna.
Příběh vypráví o kouzelném bělovlasém vousatém muži, který na Vánoce nosí dětem dárky. Koho by napadlo, že i on kdysi dávno býval malý chlapec? Jmenoval se Nikolas, narodil se o Vánocích a vyrůstal v chudé rodině kdesi ve Finsku. O maminku brzy přišel a tatínek se jednoho dne vypravil s dalšími muži daleko na sever, aby králi přinesl důkaz, že elfové existují. Když se dlouho nevracel, Nikolas se ho vydal hledat. A to je vlastně teprve začátek velkého dobrodružství, v němž důležitou roli sehrají elfové, sob, troll i skřítci a na jehož konci je svět díky Nikolasovi mnohem šťastnější a kouzelnější.
Mimořádně úspěšná kniha byla přeložena do téměř 30 jazyků a dočkala se i filmové adaptace.
Úžasná směsice pohádky a vtipu. Pro malé i velké.
Prostě báječné. Tohle je vánoční kniha roku. (THE SUN)
Nová vánoční klasika. Očaruje vás.
Přečtěte si to! (SUNDAY TIMES)
Příběhy z osmi zemí východní a jihovýchodní Asie, které autor novinářsky pokrýval z pozice stálého zahraničního zpravodaje Českého rozhlasu. Zvláštní, záhadný případ ztracených dětí v nebezpečné thajské jeskyni, děsivé utrpění rohyngských uprchlíků, kterým svět neumí pomoct a nakonec se jich ujímá jedna z nejchudších zemí světa, nebo zákulisí obou summitů Donalda Trumpa a nejtvrdšího diktátora současnosti – Kim Čong-una. Případně první dny pandemie covidu 19 tam, odkud se rozšířila a kde její původ dodnes tají – přímo v Číně. A také opakované cesty českého prezidenta tamtéž, ze kterých zbyla jen hořkost a obří účty.
Více než na všechny mocné a bohaté se autor zaměřuje na příběhy „těch, které život drtí den co den“, a přitom právě oni jsou – podle něj – těmi nejstatečnějšími bojovníky. Dozvíte se, jak se mstí siamští duchové, jak nesmlouvavá je drogová mafie nebo jak hrůzně propracovaný je systém čínské komunistické moci.
V období klasického kapitalismu firmy nacházely inovativní způsoby, jak ze zdrojů vyrobit produkt, který lze následně přinést na trh a tam ho prodat. S nastolením obchodního modelu největších technologických společností dneška však přichází zásadní změna: zdrojovým materiálem se stává samotná lidská zkušenost, která je jednostranně získávána a měněna na data, posléze zpracovávána pokročilou inteligencí známou jako machine learning a přetavena v nový typ produktu (předpovídané chování) a následně obchodována na novém typu trhu (trh s budoucím chováním). Co s našimi společnostmi udělá toto odevzdání kontroly nad naším chováním do rukou firem, o nichž nevíme téměř nic, zatímco ony o nás téměř vše? A zbývají nám ještě nějaké sebeobranné mechanismy?
Ženské, kočky, psaní, hudba. A pití. Tohle všechno se vybaví každému čtenáři Charlese Bukowského; každému asi v jiném pořadí. Po tematických antologiích O kočkách a O psaní vychází nyní další soubor básní a prozaických úryvků, známých i méně známých, z velké části nově přeložených; a jednotícím prvkem je alkohol, opilost, chlast. Pití jako životní náplň, berlička, záchranný pás, pramen inspirace i dobré nálady. Knihu konzumujte s rozumem, není vhodná pro řidiče a těhotné ženy.