Dobrodružství, které zažili v zakletém klášteře, je poznamenalo. Nejraději by na ono krveprolití zapomněli. Jenže když se
Adam Šarkan a Zuzana Kráľovičová přidají k Pavlovi Dobšinskému na další výpravě za lidovými pověstmi, do jejich životů
znovu vtrhne temnota. Polapení zvráceného vraha spustí lavinu událostí, které Šarkana přinutí sáhnout po zbrani a probudit
v sobě instinkty lovce lidí.
Mezitím na Gemer přichází několik podivuhodných cizinců. Sikulský šlechtic, jeho tajemný pobočník z časů války v Mexiku
a turecký vzdělanec jsou po převratném archeologickém nálezu v dolním Podunají na stopě dalšího pokladu. Ten by údajně
mohl probudit síly, které se vymykají lidskému chápaní, a změnit tvář světa. Cesty obou skupin se brzy protnou.
Ve druhé části cyklu Šarkanovy poklady se opět splétá mysteriózní příběh s téměř westernovým dobrodružstvím v prostředí Uherska druhé poloviny 19. století.
Nemilosrdná náboženská válka mezi husity a katolíky, která zuřila ve střední Evropě v první polovině 15. století, se pomalu, ale jistě chýlí ke konci. Radikální husitské síly táboritů a orebitů nepřijímají mírové podmínky, které si husité s katolíky vyměnili v Basileji. Rozkol mezi nimi a umírněnými
husitskými kališníky se tak jen prohlubuje. Mírumilovná Šárka se postaví mezi obě strany a snaží se konfliktu zabránit. Historické drama ze středověkých Čech, plné setkání, rozchodů, intrik, zrady, nenávisti a lásky tak spěje k nezadržitelnému konci.
Neschopnost, román spoluautora legendárního seriálu Červený trpaslík, se dokáže zaseknout pod kůži. Co před lety při prvním vydání působilo jako drsná satira, dnes čteme téměř jako dokument.
Rob Grant popisuje svět, v němž se neschopnost stává normou, hloupost strategií a cynismus podmínkou přežití. Hrdina příběhu se snaží obstát v systému, který nepřeje inteligenci, empatii ani odpovědnosti — a zjišťuje, že největší trumfem je nebýt příliš schopný. Grantův humor je ostrý, nemilosrdný a přesný – ostatně jako vždy – a Neschopnost zraje jako víno: s dobou nevyčpěla, právě naopak. V éře manažerských frází, prázdných gest a algoritmického myšlení působí až znepokojivě aktuálně. Je to kniha o moci, selhání a lidské povaze — a o tom, proč svět často řídí ti nejméně vhodní lidé.
Jednoho dne se v hlubokém lese narodila maličká panda. Byla překrásná, až na to, že měla jinou
barvu srsti než ostatní pandy… Byla oslnivě oranžová! Šťastná pandí maminka jí proto dala jméno
Marmeláda. Jenže černo-bílé pandy zlostně prohlásily, že to oranžové mládě do jejich smečky nepatří. A tak se malá panda rozhodla, že se vydá zjistit, kde je její opravdová rodina. A cesta to byla
náramně dobrodružná, zavedla pandu k oranžovým ibisům, opicím, ba i tygrům…
Barevná obrázková knížka pro děti od zhruba 3 let vypráví jednoduchý příběh o tom, jaké to je být
jiný než ostatní a že ze všeho nejlepší je… zůstat zkrátka sám sebou.
Čínská poezie nás už po staletí okouzluje svou
hloubkou, krásou i dlouhou tradicí. Od prvních českých překladů až dodnes nás fascinuje propracovaností forem, bohatým jazykem a rozmanitostí
témat, která odrážejí starobylou kulturu. V minulosti byla znalost poezie dokonce nutností – bez ní
se člověk neobešel, pokud chtěl uspět v úřednické kariéře.
Jednou z výrazných postav čínské literatury byl
Wang An-š’ (1021–1086) – básník, politik a reformátor, který se stal významnou osobností doby dynastie Sung. Psal v mnoha žánrech a jeho básně
odrážejí odvahu a cílevědomost, které uplatňoval
i ve své reformní politice. Jeho básně jsou tematicky pestré a formálně promyšlené, ale přitom napsané jednoduchým a přirozeným jazykem, bez
přehnané zdobnosti. Po letech ve státní službě se Wang An-š’ stáhl do ústraní na Zvonovou horu,
kde se věnoval pozorování přírody a psaní veršů. V jeho poezii se mísí síla i jemnost – dokáže být
neústupný a přímý, ale také vtipný, citlivý a laskavý.
Tato kniha přináší českým čtenářům jedinečný pohled na jednoho z nejvýznamnějších básníků
doby Severní Sung. Nabízí působivý pohled do duše člověka, který toužil po spravedlivé společnosti i po klidném, vyrovnaném životě v tichém souznění s přírodou a poezií.
Jednoho dne se v hlubokém lese narodila maličká panda. Byla překrásná, až na to, že měla jinou
barvu srsti než ostatní pandy… Byla oslnivě oranžová! Šťastná pandí maminka jí proto dala jméno
Marmeláda. Jenže černo-bílé pandy zlostně prohlásily, že to oranžové mládě do jejich smečky nepatří. A tak se malá panda rozhodla, že se vydá zjistit, kde je její opravdová rodina. A cesta to byla
náramně dobrodružná, zavedla pandu k oranžovým ibisům, opicím, ba i tygrům…
Barevná obrázková knížka pro děti od zhruba 3 let vypráví jednoduchý příběh o tom, jaké to je být
jiný než ostatní a že ze všeho nejlepší je… zůstat zkrátka sám sebou.
Jak získal Thor své proslavené kladivo Mjölnir? Kolik světů spojuje vždyzelený jasan Yggdrasil? Kdo postavil zeď kolem Ásgardu a co bude následovat po konci světa zvaném Ragnarök? Severská mytologie převyprávěná Neilem Gaimanem nejenže odpovídá na všechny tyto otázky, ale navíc je váže do souvislého, obšírného vyprávění, v němž ožívají bohové i obři, medovina teče proudem, vlci mluví a jabloně rodí jablka nesmrtelnosti. Naprosto nepostradatelná kniha pro všechny milovníky severských mýtů, seriálu Američtí bohové i tvorby Neila Gaimana obecně.
Jaké to je být jiný než ostatní ve světě, kde konformita je klíčem k úspěchu? Být jedinou svobodnou matkou ve městě, mluvit doma jinou řečí než ve škole, milovat člověka stejného pohlaví,
chodit do kostela, když ostatní jenom sedí u televize? Povídky na
motivy skutečných vyprávění pamětníků pro Paměť národa přinášejí příběhy lidí, kteří se lišili. Ať už svým původem – jako neodsunutí sudetští Němci, Romové nebo Židé přeživší holocaust –,
svým vzhledem, vírou, sexuální orientací, postižením anebo prostě odvahou vystoupit z davu a udělat něco jinak. I když si nepřipadali jako hrdinové, každodenně prokazovali statečnost už jen tím,
že zůstávali sami sebou, na očích šedivé společnosti, která pro ně
měla jen hanlivá jména: živly, pámbíčkáři, Němčouři, cikáni, úchylové, kriplové, ti divní. Prostě exoti…
Kniha Martina Páchy je věnována problematice vztahu komunistického režimu k náboženským denominacím, jež se v letech 1948–1989 pohybovaly na hraně legality, resp. těm, jež nebyly státem uznány jako povolená náboženská společenství. V centru autorova jeho zájmu stojí Svědkové Jehovovi, letniční křesťané a Adventisté sedmého dne. Páchovi se podařilo na základě archivního výzkumu prokázat, že komunistické Československo nemělo jednotnou náboženskou politiku. Vůči každé denominaci, vůči každé náboženské menšině přistupovalo svébytně a nahodile. Zásadní rozdíly rovněž panovaly v Čechách a na Slovensku, přičemž v samotné české části republiky existovaly i velmi výrazné regionální odlišnosti. Ty byly způsobeny nejen nesystematičností církevní politiky, rozkolísaným či neukotveným ideologickým přístupem, ale stejně tak i postoji konkrétních osob, především tajemníků pro věci církevní. Pozornost je rovněž věnována represi příslušníků náboženských menšin, jejich vytěžování, ale i sledování Státní bezpečností a otázkám religiózní každodennosti v Československu druhé poloviny 20. století.
V nejnovější biografii českého krále a římsko-německého císaře Karla IV. autor pojímá 14. století jako dramatické období, plné politických a hospodářských krizí, kulturního neklidu a hledání nového funkčního způsobu správy římsko-německé říše v severní Itálii, jižní Francii a v Německu, jenž vyvrcholil přijetím Zlaté buly v roce 1356. Kniha je založena na důkladné znalosti a mistrné interpretaci vyprávěcích a diplomatických pramenů, stejně jako na kritickém přístupu k dosavadnímu, téměř nepřebernému historickému bádání.
Rader nahlíží osobu Karla IV. komplexním způsobem, přičemž důraz klade jak na jeho říšskou vládu, tak na její propojení se strukturálně zcela odlišným panováním v českém království. Mnohem více než dřívější bádání klade důraz na skutečnost, že Karel začal programově budovat novou říšskou rezidenci v Praze a s Prahou spojoval budoucnost římsko-německé říše. Stejně tak si všímá císařovy podpory a mecenátu umění a vzdělání. Zároveň však nijak nezamlčuje ani temné stránky Karlova politického života, jeho čirý pragmatismus, podíl na pronásledování kacířů a vypočítavý přístup k židovskému obyvatelstvu v mnoha německých městech.