Knihu Kde zrovna jsem můžeme číst jako román, ale i jako pásmo volně navazujících, převážně lyrických povídek spojených hlasem jejich vypravěčky a protagonistky, singl ženy středního věku, pro kterou je samota životní volbou. Ta nás provádí místy svých všedních i svátečních dní, jsme svědky pracného budování vztahu jejího privátního „já“ ke světu. Za mikrokosmy, v nichž se vypravěčka ocitá, lze tušit Itálii, ale spíš než identifikace konkrétních míst čtenáře zaujme schopnost vyprávět lidský život a plynutí času skrze prostor. Díky svému vynikajícímu pozorovatelskému talentu, výrazově přesnému a přitom ukázněně střídmému jazyku je skvělou společnicí i průvodkyní místy, na kterých můžeme potkat i sami sebe.

Úžasné, kontemplativní čtení… Lyrická próza, která čtenáře vybízí k tomu, aby
se nad vyřčenými slovy pozastavili.

Real Simple, Best Books of 2021

Odolá čtveřice dětí tajemným schopnostem černého meteoritu?

Tušíte, kde se v Praze nachází lom Mušlovka? Právě tam totiž pátrají Tom, Matouš a Bětka po zkamenělinách. Místo toho ale naleznou něco jiného: zvláštní černý kámen ve tvaru polovičního vejce, který přiletěl ze vzdáleného koutu vesmíru. Od té chvíle se kamarádi nestačí divit: každý, kdo meteorit nosí u sebe, má náhle neuvěřitelné štěstí. Zároveň ale ztrácí fyzickou sílu, je podrážděný a podezíravý. Když se k partě přidá Dan, pomůže jim odhalit další nečekané skutečnosti. Brzy se také ukáže, že o kámen má zájem ještě někdo… někdo velmi vlivný…
Vypravte se na napínavou, nebezpečnou cestu za tajemstvím meteoritu z Mušlovky a za smyslem přátelství, které je křehké i silné zároveň. Pátrejte s odvážnou partou v Národním muzeu i na Petříně.

Bavila vás Prašina? Tohle se vám bude líbit taky.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Na jaře roku 1930 musela dvanáctiletá Taki jako většina chudých venkovských děvčat jít do služby. Nyní téměř devadesátiletá píše své vzpomínky na dobu strávenou v maloburžoazní domácnosti pana Hiraie v „malém domě“ na předměstí Tokia, od optimistických třicátých let do počátků války. Podrobně líčí předválečné zvyky, společenské vztahy, rovněž dosah historických událostí, rostoucího nacionalismu a devastaci po kapitulaci Japonska v roce 1945. Její nostalgický, občas naivní pohled je současně napadán jejím prasynovcem, který si v jejích vzpomínkách čte. Ten po její smrti vypátrá osud rodiny Hiraiů a s ním trpké tajemství své pratety.
Malý dům, vydaný v roce 2010, obdržel téhož roku prestižní cenu Naoki. Román byl přeložen do angličtiny, čínštiny, francouzštiny a korejštiny a v roce 2014 byl zfilmován.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

S dobrem je to tak, že čím víc dáváte, tím víc máte. Je to to nejlepší kouzlo.

Čtenáři Kelly Barnhillové, autorky bestselleru Dívka, která upíjela měsíc a držitelky Ceny Johna Newberyho, už vědí, že její fantasy romány působí mezi ostatními dětskými knihami jako zjevení – jsou nekonečně krásné, dojemné, originální a okouzlující.
V Kámentálu, kdysi prosperujícím a klidném městečku plném stromů, vypukne požár, při němž shoří knihovna, centrum moudrosti a pospolitosti. Od té doby to jde z kopce – lidé se vzájemně odcizují, vesnice chudne a chátrá, stromy chřadnou. Zdá se, že jedinou spásou je věčně usměvavý starosta. Vždyť slibuje, že všem pomůže. Lidé ale netuší, že v kůži starosty se skrývá cosi děsivého a nenasytného. Jen vzdělané a chytré děti z místního sirotčince starostovu omamnému kouzlu nepodléhají.
Jednoho dne však jeden ze sirotků zmizí a starostovy pletichy způsobí, že oči všech se upřou na zlobryni žijící na okraji města. Prý ho unesla. Jenže zlobryně je docela jiná, než byste soudili, je laskavá, štědrá a obětavá – už dlouho obyvatelům Kámentálu nezištně a tajně pomáhá.
Dokážou sirotci zvítězit nad zlobou a nenávistí? Podaří se jim odhalit pravého viníka úpadku celého společenství? Proč jim nikdo nechce naslouchat?

„Nádherné a dojemné.“ (Kirkus Reviews)

„Báječné vyprávění o dracích, zlobrech a sirotcích čtenáře pohltí tak, že ho nebudou chtít odložit… Tahle podmanivá kniha rozhodně potěší nejen děti, protože přináší cenné ponaučení o sousedské pospolitosti a toleraci.“ (Youth Services Book Review)

Chcete vědět, kdo byl skutečným objevitelem Islandu? Jak to bylo s vůbec prvním parlamentem
na světě? Jak výbuch islandské sopky ovlivnil Velkou francouzskou revoluci? Co má společného Island a Apollo 11? Jak Island ovlivnil průběh druhé světlové války, ukončil tu studenou a stál u vzniku
státu Izrael? Publicista a reportér Egill Bjarnason nastínil ve své knize tyto a mnohé jiné souvislosti
mezi Islandem a zbytkem světa a velmi čtivou formou přiblížil úžasnou historii, kulturu a způsob života obyvatel tohoto udivujícího ostrova.

Tak trochu jiný pohled na Island, Islanďany, islandskou historii
a význam této ostrovní země ve světovém kontextu.

Román rekonstruuje přátelství dvou bosenských žen, které byly od mala nerozlučné, než se mezi nimi všechno bolestně pokazilo. Už dvanáct let se neviděly, když Saře žijící nyní v Dublinu zavolá bývalá kamarádka Lejla s prosbou, aby ji z Mostaru odvezla do Vídně. Je tam prý její od války nezvěstný bratr Armin. Během dlouhé jízdy napříč Balkánem k sobě znovu hledají cestu. Návrat domů vyplaví dlouho potlačované vzpomínky na dětství a dospívání ve válkou poznamenané zemi. Sara se ne čekaně propadne do krajiny, v níž se osobní vzpomínky a prožitky prolínají s poválečnou balkánskou realitou. Kniha, v níž se zrcadlí inspirace Alenkou v říši divů, ale i Conradovým Srdcem temnoty, působivě ukazuje, že i sdílená realita může být dvěma různými lidmi vnímána úplně jinak a co to pro mezilidské vztahy znamená.

Dokáže nové setkání dvou dávných přítelkyň
zacelit staré rány?

Cena Evropské unie za literaturu

Vydání knihy podpořilo
Ministerstvo kultury
České republiky

Susan Ryelandová dala sbohem Londýnu i práci redaktorky a vede se svým přítelem útulný hotýlek na idylickém řeckém ostrově. Má tedy všechno, co si jen může přát – nebo snad ne? Inu, ne tak docela. Hotel jí přerůstá přes hlavu, finanční problémy klepou na dveře, personál je všechno, jen ne spolehlivý, s přítelem to poněkud skřípe, a navíc jí začíná chybět londýnský literární svět.
Jednoho dne ji navštíví manželé Trehernovi, majitelé mnohem většího a luxusnějšího hotelu v Anglii. Jejich vyprávění o vraždě, která se tam před časem stala během svatebních oslav jejich dcery Cecily, je natolik podivné, že podnítí Susaninu zvědavost. A když vzápětí vyjde najevo, že Cecily zmizela jen pár hodin poté, co si přečetla detektivku Atticus Pünd se ujímá případu, kterou Susan kdysi redigovala, nezbývá než se vydat zpátky do Anglie a zjistit k tomu něco bližšího. Vše totiž nasvědčuje tomu, že by se na stránkách knihy mohly skrývat nejen stopy k několik let staré vraždě, ale i vodítko k nalezení Cecily. Susan by už ale měla vědět, že přílišná zvědavost může být nebezpečná.

V rafinovaně napínavém detektivním thrilleru plném zvratů a ozvěn ze světa Agathy Christie se v hlavních rolích znovu setkáváme se Susan Ryelandovou a Atticusem Pündem, hlavními hrdiny románu Mnoho strak věští vraždu. Brilantní hold klasickým anglickým detektivkám od scenáristy seriálů Hercule Poirot a Vraždy v Midsomeru.

Kolektivní monografie Josef Válka a myšlení o dějinách je věnována osobě, dílu, badatelským zájmům a obecně kulturnímu přínosu brněnského profesora středověkých a raně novověkých dějin
Josefa Války (1929–2017). Josef Válka patřil k předním českým a moravským badatelům, kteří se
od 50. let 20. století věnovali sociálním a kulturním dějinám. Prodělal barvitý badatelský vývoj od
marxismu přes strukturalismus až k dějinám mentalit a historické antropologii.
V jednotlivých studiích je Josef Válka reflektován jako badatelská a myslitelská osobnost dějepisectví druhé poloviny 20. století s důrazem na metodologické aspekty a na problematiku recepce francouzských, německých a anglických badatelských inspirací. Autoři přitom kladou důraz na teoreticko-metodologická východiska Válkova historického myšlení, na jeho specifické nazírání sociálních a kulturních
dějin, na jím prosazovaný koncept nadkonfesního křesťanství, na jeho chápání Františka Palackého
v kontextu moderního dějepisectví a v neposlední řadě i na Válkovu publicistickou a popularizační činnost.

Nový román Ondřeje Štindla nazvaný Tolik popela nabízí v hojné míře to, co známe už z autorových předchozích tří próz – řečeno s českými literárními recenzenty, „Štindl je výborný vypravěč s nezaměnitelným stylem“ (Reflex), vyznačujícím se „nezvyklou bohatostí i obrazností jazyka“ (Deník N), jehož příběhy jsou vždy vystavěny „s vnitřní logikou, a přitom s překvapivými zvraty, s kompoziční čistotou a funkčností všech součástek“ (Respekt). Hlavní hrdina románu, stárnoucí literát a překladatel Kryštof, se znenadání a vlastně proti své vůli ocitá na životní křižovatce, když se napřed za poněkud trapných okolností seznámí s mladou levicovou intelektuálkou Kristýnou a nedlouho poté i s Kamilem, guruem bizarní sekty prazvláštně spojené s Kryštofovou zesnulou sestrou. Počínající pandemie přitom proměňuje svět, jak jej znal, a zpřítomňuje možnost jeho konce – a vstříc „osobní apokalypse“ jde možná vstříc i Kryštof sám, provázený melancholií, groteskou, dotírajícími vzpomínkami i temnými tušeními. Stává se z něj váhavý aktér příběhu velkého odhalení či krutého kosmického žertu. Anebo love story.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Bergen, Norsko, 1999. Světlo a tma; vědomí a nevědomí; vnitřní a vnější svět; nezlomná sebejistota a zdrcující pochybnost. Pýcha a pád. Ztráta a hledání. Vír obsedantních myšlenek a existenciální znejištění, které prožívá hrdina nového románu Josefa Pánka, čtenáře opět vystavují závratnosti nekompromisního psaní, jež se místy děsí samo sebe. Kdo je ten idol, sebejistý bůh, který v nejmenším nepochybuje o své výjimečnosti, vždycky ví, co chce, a bez výčitek to i dělá? Ten mladý muž, jehož všichni přátelé bezmezně obdivují? A co se s ním stane, když se vlastní volbou připraví o bezpečí domova, kde všechno zná, kde má vše pod kontrolou – nebo si to aspoň myslí –, a z porevolučního Česka se přestěhuje – za vědeckou kariérou – do Bergenu? Do města, kde je pořád šero a tma, kde půl roku v kuse prší, kde nikomu nerozumí; kde samota a opuštěnost dostávají zcela nový rozměr… Co se s ním stane v místě, kde ho sráží na kolena nepředvídatelná cizota, kde se už nemůže spolehnout ani na vlastní smysly?

Josef Pánek, autor originální prózy Láska v době globálních klimatických změn, za niž v roce 2018 získal prestižní cenu Magnesia Litera, přichází s novým působivým románem, v němž se pouští do krajnosti vnitřně podmíněné zkušenosti a vyostřeného prožívání cizoty světa.

Dlouho očekávaný nový román
nositele ceny Magnesia Litera.

Vydání knihy podpořilo
Ministerstvo kultury
České republiky