Výbor sedmi povídek představuje tvorbu jednoho z nejuznávanějších moderních autorů píšících v urdštině Najjara Masúda. Tento autor, profesor perské literatury a překladatel vydal za svého života čtyři povídkové sbírky, z nichž tři jsou v tomto výboru zastoupeny.
A nepochybně zaujmou i čtenáře bez hlubokého předchozího zájmu o indickou literaturu. Na první pohled vás okouzlí exotické kulisy plné neznámých tvarů, barev a vůní, jež však jako by unikaly našemu doteku, skryté za průsvitným závojem, bez konkrétního místního či časového určení. A stejně tak se i děj Masúdových povídek vzpírá jednoznačnému uchopení, jediné interpretaci. Čtenář se tak vlastně sám ocitá v kůži postav, jimž jsou často odpírány informace nebo vysvětlení, a ony se tak musí rozhodovat a konat jen na základě toho, co samy vidí, a svých rozumových schopností či morálních zásad. Nejde však o bezradnou neukončenost, naopak, autor čtenáře dovádí k poznání, že obraz, na který se dívají, lze nahlížet z různých úhlů, že za závojem, jenž zahaluje svět, snad následuje další.
Četba povídek Najjara Masúda skýtá člověku čiré potěšení a pobízí jej k následnému uvažování o zákonitostech morálky i literární stavby.
Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.
Olof Hagström projíždí krajem svého dětství, idylickou krajinou
modrých hor a řek na severu Švédska. Z náhlého popudu se
zastaví v rodném městečku, poprvé po dvaceti letech. V rodném domě, kde nebyl od té doby, co jej ve čtrnácti letech odsoudili za těžký zločin a zavřeli do výchovného zařízení. Od setkání s otcem si moc neslibuje, ale dopadne to ještě hůř, než si
představoval: najde jej v koupelně mrtvého.
Vyšetřování se ujímá policistka Eira Sjödinová, která se do
rodného Adalenu také vrátila teprve nedávno, aby pečovala
o matku, u které se začala rozvíjet demence. Olofův mladický
zločin si dobře pamatuje, i když byla tenkrát ještě malá. Zavraždil Olof otce? Eira začne rozplétat nitky zločinu, brzy se však
ukáže, že možná ne jednoho.
Příběh inspirovaný skutečnými případy a policejními postupy
řeší otázky vyšetřovacích metod, viny a paměti, především jde
však o mistrovsky napsanou napínavou detektivku.
Nejlepší švédská kriminálka roku 2020.
Román rekonstruuje přátelství dvou bosenských žen, které byly od mala nerozlučné, než se mezi nimi všechno bolestně pokazilo. Už dvanáct let se neviděly, když Saře žijící nyní v Dublinu zavolá bývalá kamarádka Lejla s prosbou, aby ji z Mostaru odvezla do Vídně. Je tam prý její od války nezvěstný bratr Armin. Během dlouhé jízdy napříč Balkánem k sobě znovu hledají cestu. Návrat domů vyplaví dlouho potlačované vzpomínky na dětství a dospívání ve válkou poznamenané zemi. Sara se ne čekaně propadne do krajiny, v níž se osobní vzpomínky a prožitky prolínají s poválečnou balkánskou realitou. Kniha, v níž se zrcadlí inspirace Alenkou v říši divů, ale i Conradovým Srdcem temnoty, působivě ukazuje, že i sdílená realita může být dvěma různými lidmi vnímána úplně jinak a co to pro mezilidské vztahy znamená.
Dokáže nové setkání dvou dávných přítelkyň
zacelit staré rány?
Cena Evropské unie za literaturu
Vydání knihy podpořilo
Ministerstvo kultury
České republiky
V druhé knize Prapodivných potíží Jonathan Lambshead spolu s přáteli pokračuje v nebezpečném putování Aurorou, alternativním univerzem plným bizarní bytostí a podivných kouzel,
kam jej dovedly tajné dveře v podzemí rodinného sídla. Pomalu v sobě objevuje dosud netušené schopnosti a začíná chápat,
jak náročný úkol před něj osud postavil. A zatím se vojska Aleistera Crowleyho, který pomocí černé magie už dávno ovládl
Paříž a útočí i na pevninský most do Anglie, neúprosně blíží ku
Praze… Čtenáři se opět mohou těšit na báječný ohňostroj nápadů, humoru a napínavých scén, jimiž VanderMeerova první řada
knih pro mládež doslova překypuje. A jakou roli v tom všem sehraje svišť, jehož stín dopadá až příliš daleko?
Jedna z nejlepších historických knih vůbec, v níž autor vypráví příběh furlánského mlynáře Menochia, jenž se díky svým názorům dostal do střetu s inkvizicí. Menochiovy autentické výpovědi před soudním tribunálem se autorovi staly podkladem pro plastické a barvité vykreslení každodenního života člověka na konci 16. století včetně jeho úzkostí, radostí či naopak vytváření si osobitých představ o Bohu, vesmíru a posmrtném životě.
Anastázie je mladá novinářka, momentálně ne zrovna šťastná. Opustil ji partner, v práci se ztrapnila. Potřebuje si udělat pořádek sama v sobě, a tak vyrazí na návštěvu za babičkou do Olomouce. Netuší, že se vydává na cestu do minulosti mnohem vzdálenější, než je její vlastní dětství. A zjišťuje, jak důležité je najít své kořeny, pokud chce pevně stát.
Román je inspirovaný osudem Hedy Müllerové (románové Ada), autorčiny německé praprababičky, jejíž rodina v květnu 1945 prošla děsivou zkušeností s nechvalně proslulým internačním táborem pro Němce v Nových Hodolanech, přezdívaným Hodolanské peklo. Zde bylo po válce za katastrofálních podmínek zavřeno několik tisíc Němců a nejméně 235 jich podle doložených úmrtních listů zemřelo. Podle pamětníků zde vedení tábora mimo jiné údajně postřílelo i obyvatele jednoho německého domova pro staré lidi.
Příběh, jenž se postupně rozvíjí před užaslýma očima Anastázie, která o něčem takovém doposud neměla ani potuchy, je proložený autentickými dobovými dokumenty, vzpomínkami vysídlených Němců z Olomoucka, zážitky lidí internovaných ve sběrných táborech a vzpomínkami autorčiny babičky. A je neoddělitelnou součástí našich dějin, kterou si musíme připomínat.
Klasická fantastika svou vizuální přitažlivostí vysloveně vybízí ke komiksovým adaptacím, které jsou
čím dál častější a úspěšnější. Francouzští komiksoví tvůrci se tentokrát pustili do stále oblíbených
románů H. G. Wellse. V prvním svazku vám nabízíme adaptace dvou z jeho nejslavnějších románů:
Války světů a Stroje času.
Kreslíři se v tomto wellsovském cyklu střídají. Zachycením Války světů byl pověřen španělský malíř Vicente Cifuentes, narozený roku 1979 v Albacete. Kreslí už odmala a po úspěšné kariéře v rodné zemi získal i výtvarné zakázky z Francie. Na Stroji času zase vyrazil Mathieu Moreau, narozený
v roce 1988 v Limoges, autor úspěšného cyklu Nibiru.
Scénář wellsovských komiksů si vzal na starost scenárista píšící pod pseudonymem Dobbs. Vlastním jménem Olivier Dobremel.
Klasická fantastika svou vizuální přitažlivostí vysloveně vybízí ke komiksovým adaptacím, které jsou
čím dál častější a úspěšnější. Francouzští komiksoví tvůrci se tentokrát pustili do stále oblíbených
románů H. G. Wellse. V prvním svazku vám nabízíme adaptace dvou z jeho nejslavnějších románů:
Války světů a Stroje času.
Kreslíři se v tomto wellsovském cyklu střídají. Zachycením Války světů byl pověřen španělský malíř Vicente Cifuentes, narozený roku 1979 v Albacete. Kreslí už odmala a po úspěšné kariéře v rodné zemi získal i výtvarné zakázky z Francie. Na Stroji času zase vyrazil Mathieu Moreau, narozený
v roce 1988 v Limoges, autor úspěšného cyklu Nibiru.
Scénář wellsovských komiksů si vzal na starost scenárista píšící pod pseudonymem Dobbs. Vlastním jménem Olivier Dobremel.
Lidé různých kultur i dob si vyprávějí mýty a příběhy. Čím to je,
že tato vyprávění mají tak podobnou strukturu? Co to vypovídá
o lidské mysli, morálce i o světě vůbec?
Jordan Peterson ve své
první knize (1999) zkoumá spojitost mezi tím, co nám moderní
neuropsychologie říká o mozku, a tím, co je obsaženo v rituálech, mýtech a náboženských příbězích. Mapy smyslu jsou prací, která spojuje neuropsychologii, kognitivní vědu a freudovský i jungovský přístup k mytologii a vyprávění, a buduje mnohovrstevnatou teorii, která moudrost a smysl obsažené v mýtech zprostředkuje kritické mysli moderního člověka.
Ukrajinský komiks v žánru alternativní historie a steampunku, který rozvíjí události ukrajinské revoluce z let 1917–1921. V komiksu napěchovaném plnokrevnou akcí se bojuje, jak jinak, za pravdu
a svobodu. Setkáte se v něm s hetmanem Pavlem Skoropadským, „otcem“ Anarchistické republiky Nestorem Machnem, prvním ukrajinským prezidentem Michajlem Hruševským a mnohými dalšími. Komiks se na Ukrajině stal opravdovým hitem, ale nadšení očekáváme také u českých čtenářů.
V jednom svazku vycházejí první dvě knihy Vůle.