Bývalý vězeň Ike Randolph už patnáct let seká latinu, a trávníky. Poté co vyšel z vězení naposled,
založil si zahradnickou firmu a dodržuje zákony, jak to jen jde. Když ale černochovi zaklepe na dveře policie, tuší, že to nic dobrého nevěstí. Na to, co přijde, ale připraven nebyl. Jeho syn Isaiah se
spolu svým manželem Derekem stal obětí úkladné vraždy. A i když se Ike se synem po svatbě nikdy pořádně nesmířil, teď je zdrcen žalem.
Derekův otec Buddy Lee se za synovu homosexualitu styděl skoro stejně, jako se Derek styděl
za otce kriminálníka. Díky svým kontaktům v podsvětí teď ale Buddy hodlá vypátrat, kdo má jeho
syna na svědomí.
Ike s Buddym nemohou být rozdílnější, krom zkušeností z kriminálu je spojuje jen dlouho potlačovaná láska k synům, jejichž smrt chtějí pomstít. Než si to s viníky vraždy vyřídí, budou čelit nejen
vlastním předsudkům vůči světu gayů, ale i vůči sobě navzájem.
Dva zavraždění synové. Dva otcové, jeden černoch,
druhý běloch. Jak bude chutnat jejich pomsta?
Dhikilo se narodila v zemi, která formálně neexistuje, ale snaží se cítit jako doma v Cawber-on-Sands, městečku na pobřeží Anglie. Své rodiče viděla naposledy jako úplně malé dítě a to
není jediné, čím se odlišuje od svých spolužáků ve škole. Vše
zvládá až do dne, kdy z jazyka zmizí písmeno D. Prostě se vytratí z každého slova, které ho předtím obsahovalo – akorát si
toho všimne jedině Dhikilo.
Jeen by si myslel, že ztráta jenoho
malého písmena nebue v kažoenním životě přestavovat takový rozíl. Jenže ono to ělá potíže, až je nakonec situace oopravy
ocela zoufalá.
Naštěstí se Dhikilo dá dohromady se záhadným profesorem
a společně se vypraví písmeno D zachránit. Dokáže diktátorovi
Gampovi zabránit ve zničení celého jazyka? A povede se jí odhalit, kdo je a kam vlastně patří?
D je mnohem víc než oslava 150. výročí
smrti Charlese Dickense. Umožňuje mladým
čtenářům pochopit politiku 21. století i změny ve
společnosti, je to inspirující příběh o dívce, která
se nenechá zdeptat temnými silami, a zbrusu nové
dobrodružství v tradici Narnie. D je Faberův první
román pro teenagery.
Kniha byla oceněna v roce 2024 cenou Zlatá stuha za překlad.
Robin Verner pracuje v reklamce, zároveň má ale i spisovatelské ambice. Nečekanou a na první pohled podivnou nabídku
vést kurzy tvůrčího psaní na gymnáziu v horském městečku
Rozklava tak bere jako příležitost oddechnout si, uspořádat si
život – a taky napsat další knihu.
Jenže Rozklava není jen tak nějaké obyčejné místo, spíš to vypadá, jako by se tady zastavil čas. Internetové připojení nefunguje, mobil je pro místní neznámé slovo, z rádia znějí jen provařené hity z osmdesátek – a v místních hlubokých lesích občas mizí lidé obětovaní podivnému kultu. Robinova pracovní
dovolená tak nabere neočekávané obrátky a posléze se změní
v hrůzostrašný zážitek.
Temný mysteriózní thriller s hutnou, takřka
lovecraftovskou atmosférou.
Sen Ockerwee je fascinující upíří příběh zasazený do doby a prostředí, které známe z tvorby Marka Twaina – na starou Mississippi, jejíž vody brázdí veliké a hrdé kolesové parníky. Navíc to není jen mistrně vystavěný a napínavý příběh o souboji se zlem, ale také dokonalá ukázka spisovatelské virtuozity. Martin tu téměř marnotratně do jediné knížky zasadil celou řadu bravurně vytvořených postav, jako jsou kapitán Abner Marsh nebo Mrzout Billy Tipton, postav, na které se po dočtení knihy rozhodně nezapomíná. Putují po kalných a mlhami zahalených vodách Mississippi až do míst tak děsivých, že strach o život je tam tou nejmenší z jejich starostí…
Minulost. Každý pátek se v řecké taverně schází skupina přátel, bývalých spolužáků ze střední školy. Jednoho horkého
červencového večera se ale něco zvrtne, pod povrchem bublá napětí, a než noc skončí, je William, duše celé společnosti,
nalezen mrtvý.
Přítomnost. Sofie žije osamělým životem. Už deset let není s nikým z původní party v kontaktu. Když však dostane formální
pozvání na večeři, neodolá a vrátí se do města, kde všechno
ztratila. Hostitelka Ava má ale pro všechny nachystané překvapení – tohle není jen obyčejná přátelská večeře. V zamčeném
bytě se všichni musejí zpovídat z toho, co před lety zamlčeli.
Robin Verner pracuje v reklamce, zároveň má ale i spisovatelské ambice. Nečekanou a na první pohled podivnou nabídku
vést kurzy tvůrčího psaní na gymnáziu v horském městečku
Rozklava tak bere jako příležitost oddechnout si, uspořádat si
život – a taky napsat další knihu.
Jenže Rozklava není jen tak nějaké obyčejné místo, spíš to vypadá, jako by se tady zastavil čas. Internetové připojení nefunguje, mobil je pro místní neznámé slovo, z rádia znějí jen provařené hity z osmdesátek – a v místních hlubokých lesích občas mizí lidé obětovaní podivnému kultu. Robinova pracovní
dovolená tak nabere neočekávané obrátky a posléze se změní
v hrůzostrašný zážitek.
Temný mysteriózní thriller s hutnou, takřka
lovecraftovskou atmosférou.
Proč jsme tak posedlí věcmi, po nichž toužíme, ale po jejich dosažení o ně rychle ztratíme zájem? Jak to, že se vášeň tak rychle mění ve lhostejnost? Z jakého důvodu tolik lidí upadá do pasti závislostí? A proč lidé neztrácejí naději ani v těch nejhorších časech a umí skvěle řešit obtížné situace? Odpověď skrývá jedna jediná chemická látka v našem mozku: dopamin. Daniel Z. Lieberman a Michael E. Long ve své knize rozebírají roli této zásadní molekuly v navazování vztahů a vzniku závislostí na drogách i sexu nebo její význam pro schopnost plánovat. Líčí také souvislost dopaminu s kreativitou a šílenstvím či jeho možnou spojitost s politickým přesvědčením. Dopamin podle autorů do značné míry definuje lidské chování a má rovněž zásadní podíl na evolučním úspěchu lidstva během posledních desítek tisíc let. Zároveň ale s nástupem nejnovějších technologií představuje pro náš druh i smrtelné riziko, pokud se nebudeme snažit z jeho pevného, avšak neodolatelně svůdného stisku alespoň částečně vymanit.
Šarkan se vrací. Po třinácti letech v zámoří, kde bojoval ve válce Severu proti Jihu a střežil právo v západním pohraničí, míří
Adam Šarkan zpět na rodný Gemer.
Jeho sestra Júlia ho prosí o pomoc s pátráním po svém manželovi. Zeman Henrich Belohorský totiž záhadně zmizel během
hledání bájného pokladu červených mnichů někde v horách
za Jelšavou. Stopa vede i na faru v nedalekých Drienčanech,
kde se k výpravě připojí místní znalec pověstí Pavol Dobšinský a jeho pastorkyně Zuzana Kráľovičová. Cestou vysvitne, že
Henrichovo zmizení by mohlo souviset s nedávným přepadením zásilky peněz pro správu coburgovského panství. A něco
ví i obávaný baron Horváth, který vlastní dům zakázaných rozkoší a prý se paktuje s pochybnými živly.
Zakletý klášter je prvním románem cyklu Šarkanovy poklady.
Dobrodružný příběh s prvky detektivky, westernu a gotického
hororu se dostává do rukou čtenářů s ilustracemi úspěšného
výtvarníka Michala Ivana.
Amsterodam, rok 1656. Evropa se vzpamatovává z třicetileté
války, která přímo či nepřímo vyhnala mnoho lidí z jejich domovů. Patřil k nim i kněz, učitel a filosof Jan Amos Komenský.
Řízením osudu se po mnoha peripetiích a osobních tragédiích
dostal do Amsterodamu ve stejné době, kdy v něm žil a tvořil
světoznámý malíř Rembrandt van Rijn. Podle historických pramenů bydleli téměř v sousedství, lze tudíž předpokládat, že
se museli znát. Ve florentské galerii Uffizi také visí Rembrandtův obraz starce, nápadně podobného právě J. A. Komenskému, a mnozí badatelé skutečně předpokládají, že jde o filosofův portrét.
Z těchto dvou základních úvah vyšla Lenka Horňáková-Civade, když si představila, jak setkání těchto dvou výjimečných, ale velmi rozdílných mužů mohlo proběhnout, o čem
si během nutných sezení při malování mohli povídat, v čem si
mohli rozumět, nebo naopak být v rozporu, ale také jestli mohli jeden druhého v něčem ovlivnit. Kniha byla nominována na
Prix du livre européen (Cenu evropské knihy), udělovanou každoročně románu nebo eseji, který vyšel v zemích EU a vyjadřuje pozitivní evropské vize.
Vydání knihy podpořil Francouzský institut v Praze a Centre National du Livre.
Víte, kdo byl kapitán Buchta? Co znamená, když slivovice řetízkuje? Kolik a jakých surovin s sebou vláčel údajně nepotopitelný Titanic? Jak se dá pohádkově zbohatnout při sbírání hub?
Kdo popsal strop jedné slavné britské hospody? Co má společného královna Margherita Savojská s bazalkou, mozzarellou
a rajčaty? Anebo jak svatý Martin přišel k huse?
Dagmar Heřtová ráda vaří, ochutnává, cestuje a hledá souvislosti. Vaření má tak trochu v genech, to ostatní bude mít kořeny v její zvědavosti. Když to všechno spojíte, vzniknou malé
literární útvary, v nichž se pojí střípky historie, osobních zkušeností, praktických rad a rozjímání o jídle ve všech jeho souvislostech. A často je jako bonus přidán recept, nad nímž se
sbíhají sliny.