Příběh Jany, narozené v Praze, která kvůli pronásledování komunistickým režimem opouští s manželem a dvěma dětmi
svou zemi a začíná nový život ve Spojených státech. Monika
Zgustová v novém bilančním románu literárně skvěle přetavuje
těžká témata rodiny a emigrace na pozadí dějin dvacátého století. Ohlíží se jemným, nostalgickým jazykem, krystalicky čistým. Jako by vypravěčka se čtenářem zvolna upíjela čaj provoněný jasmínem, vedla ho zákrutami svého života a sdílela údiv
nad světem. Sáhla do osobních dramat, popsala onu tragédii,
kterou lidem škodolibě nachystala příroda a jmenuje se rodina.
Příroda sváže vlákna citlivého srdce a napojí ho na lidi, kteří
si jdou bytostně na nervy. Usadí lidi s rozdílným citem a smýšlením v rodinných hnízdech, kde se mísí intimní blízkost a nepřekonatelný odpor. Především vzorec vztahů matek a dcer je
zrcadlo. Stojí si v cestě, vzduchem jiskří konkurenční boj; bojují o přízeň patriarchy rodinného krbu. Osud, který s námahou
sotva unesou, ale unést musejí.

Zápodoukrajinský Lvov, kdysi součást habsburské říše, byl centrem mnoha kultur a dějištěm mnoha snů a tragédií. Býval považován za „Jeruzalém Evropy“, kde společně žili Poláci, Židé, Ukrajinci a Němci. Tamní kulturní i vědecké prostředí si před druhou světovou válkou v ničem nezadalo s Berlínem a Vídní, avšak jako mnoho jiných středoevropských měst ztratil i Lvov téměř všechno obyvatelstvo v důsledku války, holokaustu a vyhnání – a s nimi pozbyl i paměti. O sedmdesát let později, roku 2017, se německý historik a publicista Lutz C. Kleveman (*1974) snaží odhalit pohřbenou minulost tohoto fascinujícího města, při tom však objevuje i širší dějinné souvislosti lvovské historie a brilantně vypráví o dějinách Evropy až do dnešních dnů.

Zápodoukrajinský Lvov, kdysi součást habsburské říše, byl centrem mnoha kultur a dějištěm mnoha snů a tragédií. Býval považován za „Jeruzalém Evropy“, kde společně žili Poláci, Židé, Ukrajinci a Němci. Tamní kulturní i vědecké prostředí si před druhou světovou válkou v ničem nezadalo s Berlínem a Vídní, avšak jako mnoho jiných středoevropských měst ztratil i Lvov téměř všechno obyvatelstvo v důsledku války, holokaustu a vyhnání – a s nimi pozbyl i paměti. O sedmdesát let později, roku 2017, se německý historik a publicista Lutz C. Kleveman (*1974) snaží odhalit pohřbenou minulost tohoto fascinujícího města, při tom však objevuje i širší dějinné souvislosti lvovské historie a brilantně vypráví o dějinách Evropy až do dnešních dnů.

Dobrodružství mladé ženy, jež léčí divoká zvířata ve všech koutech světa.
Víte, co dělat, když se na vás řítí rozzuřená samice nosorožce? Jak moc si je na rentgenu podobná lidská ruka s šimpanzí? A čeho se nejvíc bojí sloni?
Chloe Buitingová o tom může vyprávět, protože to všechno zažila na vlastní kůži. Jako dcera přírodovědců strávila v dětství pár let uprostřed rajské přírody v rezervaci na jednom z ostrovů v Tichomoří, a už tenkrát se kamarádila se vším živým, nač narazila. Péče a starost o volně žijící zvířata se jí stala osudem. Hned po dokončení veterinárních studií na Univerzitě v Melbourně zamířila do přední linie boje o záchranu nosorožců, jejichž populaci na jihu Afriky nemilosrdně decimovali pytláci. A to bylo teprve první z řady dalších dobrodružství. Její empatie pro zvířata, která se ve svém přirozeném prostředí dostanou do nesnází, je bezmezná a dovedla ji nejen na krásná místa, ale taky do situací, při kterých člověku vstávají vlasy hrůzou.
Léčení zvířat přímo v divočině si mnohdy žádá kreativní řešení, protože nikdy nevíte, jaké výzvy přinese další den. Vydejte se spolu s Chloe na fascinující cestu záchrany divokých zvířat, kterých po celé planetě stále drasticky ubývá a s nimiž nás toho pojí víc, než si myslíme.

Kniha Fízl je něco mezi esejem, historiografickou prací a beletrií, přechází volně z jednoho žánru do druhého a zároveň je
i překračuje. Práce sice vychází z materiálů, které produkovala
komunistická tajná policie, nepracuje s nimi ale způsobem, jaký
používá historiografie – není svázána nějakou metodologií, ale
jsou v ní i postupy běžné v literatuře: hříčky, aluze, metafory,
hyperboly, gradace, pointy…, čímž „popisovaná“ realita získává
na plastičnosti. To je umocněno tím, že Placák nekomentuje cizí
zkušenost, ale materiály StB se týkají jeho samotného a jeho
přátel. I když Fízla zařadíme do literatury, je to zároveň zasvěcený vhled do toho, jak fungovala komunistická StB v době
normalizace. Podle autora má kniha i didaktický účel: je to návod, jak se bránit jakémukoli vnějšímu nátlaku, ať už je jeho
původcem stát nebo cokoli jiného. Druhé, rozšířené vydání je
mimo jiné doplněno o happyend – tedy vítězný polistopadový
soud autora s „hrdiny“ jeho knihy, důstojníky tajné policie.

Romantická letní komedie o nových začátcích. Příběh o tom, že není vždy všechno tak, jak to na první pohled vypadá a že život s panem Dokonalým je někdy pořádná fuška.

Eliška skončila po rozvodu bez peněz, zázemí i nadějných vyhlídek do budoucna. Až ve chvíli, kdy získá takřka vysněnou práci v malé vesničce v Novohradských horách, se začíná zdát, že by mohla mít alespoň trochu štěstí. Jenomže ne všechno je tak, jak to na první pohled vypadá a její nové zaměstnání možná nebude až tolik idylické, jak si původně představovala. A co teprve, když se ke všem jejím problémům přidá jeden neuvěřitelně sexy milionář, starosta s vášní pro pořádání plesů, nerudný truhlář a zoufalá maminka s opuštěným gulášovým stánkem!

„Eliška, Lukáš, Adéla, Aleš, pan Kabíček a mnoho dalších. Právě s těmito současníky se potkáte v románu „Pod kaštanem“. A když píšu potkáte-tak mi to věřte. Autorka totiž píše s takovou lehkostí a samozřejmostí, že už od první kapitoly máte pocit, že jste se ocitli přímo mezi aktéry děje. Garantuju vám, že minimálně v jedné z postav se poznáte i vy!

– Martina Preissová

Dvě hlavní historická díla cremonského biskupa Liutpranda (920-972), který působil v diplomatické službě římsko-německého císaře Oty I. Velikého, pojednávají o západo- i východo-římských dějinách, tj. o Svaté říše římsko-německé a Byzance.Odplata (Antapodosis) je namířena proti italskému (langobardskému) králi Berengarovi II., zatímco Kniha o činech krále Oty velebí politické dílo Oty I. Součástí Odplaty je rovněž proslulý spis Zpráva o poselstvu do Konstantinopole, který obsahuje sarkastický výklad o bezvýsledném jednání o císařově sňatku s byzantskou princeznu a kritizuje poměry v byzantském císařství.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Od autorky bestselleru Kosprd a Telecí, oceněného Zlatou stuhou.

Příběh o jednom velkém pokrevním sourozenectví .

Začíná školní rok. Na brněnském Staráku zasednou v první třídě do jedné lavice dvě holky. Obě se jmenují Eva. Černovlasá miluje apačského náčelníka Vinnetoua, zrzka zase Pipi Dlouhou punčochu. A přesně tak si začnou říkat: Vinnetou a Pipi. Jejich nová jména voní dobrodružstvími, která přebijí i normalizační šeď kolem. Píšou se totiž sedmdesátá léta minulého století, „těžkej totáč“. Ve škole se nesmí říkat, co se říká doma. Ví to i jejich spolužák a kamarád Karel, který tajně miluje Pipi. Všichni tři vyrážejí na výpravy, v nichž jde o čest i slávu, o záchranu indiánů i koní. Vydávají noviny Rudý šíp a říkají v nich pravdu. Bojují s učitelkou, která má nervy nadranc, s třídním sígrem i se školníkem. Trojice tuší, že největší sílu mají sny a láska. Přetrvají, i když vás rozdělí oceán…

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Monografie věnovaná recepci Leoše Janáčka a jeho hudby,
v tomto případě zaměřená na prvních šestnáct let Janáčkovy
umělecké kariéry, je svým tématem publikace muzikologická,
způsob řešení daného tématu ji však spíše řadí do oblasti kulturní historie. Kniha je vyústěním Zapletalova dlouhodobého
badatelského zájmu o dějiny hudební kultury na Moravě. Autor klade důraz na uvádění a kritickou recepci Janáčkovy rané
umělecké činnosti, a to nejen skladatelské, ale i dirigentské
a sbormistrovské, klavíristické aj. Vzhledem k tomu, že zmíněnou problematiku sleduje především s ohledem na kulturní a sociálně-emancipační snahy českého národa v Brně a na
Moravě, je tato kniha rovněž důležitým příspěvkem k poznání
vývoje českého a německého národního vědomí, specifičtěji
pak národního obrození na Moravě.

V české kotlině se vždycky vědělo, že s humorem jde všechno líp, a to dokonce i když se v mladickém rozmaru necháte chvilku unést silou okamžiku a najednou zjistíte, že vám bude čtyřicet. S pivem v ruce, výčepem za zády a kamarády po boku ale není nic tak hrozné, jak to na první pohled vypadá, ani život. Své o tom ví i parta přátel, kteří se prostě jen snaží zamilovat, opít, vydělat prachy, zbavit se na víkend rodiny, vzájemně se co nejtrefněji urazit a zejména přežít.
Časosběrný román bez příkras popisuje bezvýznamné tragikomické události nezapomenutelných postaviček. Chmelovou domácí pohodu rozvíří návštěva úspěšného kamaráda, který zbohatl ve Státech. Každý všední den je plný čerstvých dialogů u zvětralého piva, cynické legrace až k pláči, přátelství a pokrytectví a zoufale vitální naděje, že se ještě něco musí stát.
Mužský román o mužích a pro muže.