Maria Florkowská, vězeňkyně číslo 16671 a vášnivá hráčka šachů. Po vpádu německých vojsk do Polska se s rodiči a sourozenci ocitla zavřená ve varšavském ghettu, kde se zapojila do protinacistického odboje. Poté co na ně přišlo gestapo,
je i s rodinou odvlečena do osvětimského tábora. Při selekci v ruce zoufale svírá šachovou figurku, poslední věc, která jí
zbyla z dřívějšího života a která ji nečekaně zachrání před okamžitou smrtí. Sadistický vedoucí tábora si usmyslí, že by šachové partie s mladičkou dívkou mohly být pro jeho znuděné
dozorce vítaným rozptýlením… Maria musí hrát o život, zároveň
však spřádá svůj vlastní plán…

Poslední šachmat to u mě vyhrál. Prvotina Gabrielly Saabové mě přiměla
horečně obracet stránku za stránkou, zatímco jsem se čím dál víc strachovala
o tu mladou a kurážnou holku, která myšlení šachového génia využila k tomu,
aby naplánovala pomstu za svou vyvražděnou rodinu.
Elise Hooperová

Lidé různých kultur i dob si vyprávějí mýty a příběhy. Čím to je,
že tato vyprávění mají tak podobnou strukturu? Co to vypovídá
o lidské mysli, morálce i o světě vůbec?
Jordan Peterson ve své
první knize (1999) zkoumá spojitost mezi tím, co nám moderní
neuropsychologie říká o mozku, a tím, co je obsaženo v rituálech, mýtech a náboženských příbězích. Mapy smyslu jsou prací, která spojuje neuropsychologii, kognitivní vědu a freudovský i jungovský přístup k mytologii a vyprávění, a buduje mnohovrstevnatou teorii, která moudrost a smysl obsažené v mýtech zprostředkuje kritické mysli moderního člověka.

Vítejte v krámku s fantazií, který putuje po celém světě a nabízí starožitné cetky, jež dokážou naplnit ztracené sny, a zvláštní telefony, díky nimž se můžete spojit se svými milovanými na
onom světě.
Po příjezdu do malého městečka Boonah však starý obchodník s fantazií Earlatidge Hubert Umbrey zjišťuje, že umírá a že
co nejrychleji musí najít svého nástupce, protože i v malém
Boonahu je řada těch, kterým by jeho kouzla pomohla.
Například Enochovi – desetiletému chlapci, jenž oplakává svého otce a provinile skrývá jakési tajemství. Nebo Ann, která do
města přicestovala za umírající babičkou, a přesto s lítostí myslí
především na jednoho muže.
Ovšem i samotnému panu Earlatidgeovi připraví krámek během jeho posledních dní na zemi obchod v podobě, v jaké jej
nikdy dřív nepoznal – a dokáže tak čelit svému osudu.
Nenechte si ujít poutavý magický román o fantastickém krámku, který přináší útěchu, klid a naději těm, kteří to potřebují.

Krásný a povznášející příběh, který vás rozesměje i dojme.

Znali jsme jen mlčení. Moji prarodiče z matčiny strany o své zkušenosti z doby druhé světové války nikdy nemluvili. A my si kolem nich utvořili vlastní legendy: on byl v koncentračním táboře učitelem a pomáhal dětem vyplnit čas, než na ně dojde řada; ona dokázala unést železniční pražce, pod jejichž tíhou jiní Židé našli smrt. A s tím jsme si vystačili, věděli jsme, že se dál nemáme ptát. A tyhle příběhy poté, co zemřeli pouhý měsíc po sobě, bez dalšího zkoumání vstoupily do rodinné paměti. Jenže po čase se v nich začaly objevovat praskliny. Novinový článek, v němž se tvrdilo, že vychází s rozhovoru s ním. Fotografie, na níž se ona drží za rámě cizího muže. E-maily od anglického osmdesátníka, jenž tvrdil, že byl jeho žákem. Hromádka dopisů v krabici od bot ukryté v komoře u její sestry. A příběh jejich životů se nám najednou začal měnit před před očima. Bram Presser na základě skutečných faktů a fragmentů historie vystavěl nesmírně působivý román o lásce, paměti, minulosti a identitě.

„Upřímný a originální pokus o překlenutí mezery, jež se s ubíhajícím časem čím dál víc rozevírá mezi historií, pamětí a mlčením.“
– The Australian

Podobně jako prózy W. G. Sebalda i Presserův román přebývá v dynamické zóně mezi fikcí a fakty.“
– The Australian Book Review

„Hrst hlíny od Brama Pressera mi nejde z hlavy. Napsal tak pronikavý, citlivý a nečekaně otevřený příběh, že jsem chtě nechtě myslel na svoje vlastní předky a jak snadné je minulost raději tiše obejít.“
– Australian Book Review

„Nevšední příběh o přeživších holokaustu, o lásce a pátrání po rodinných kořenech.“ – Books + Publishing

„Lyrické, vášnivé a kulturně obohacující.“ – Saturday Paper

„Hrst prachu přináší nejen láskyplné a upřímné zpodobení osudů, které by jinak natrvalo zmizely, ale zároveň daleko univerzálnější lekci o tom, jak se zkušenost proměňuje v legendu. Díky tomu udržuje debatu o traumatu, paměti a skutcích, jež prostředkují výměnu mezi generacemi, živou i pro ty, kteří teprve přicházejí a hrozí jim zapomnění. Obdivuhodný debut.“ – Sydney Review of Books

Vydání knihy podpořila Australská rada pro umění.

Maria Florkowská, vězeňkyně číslo 16671 a vášnivá hráčka šachů. Po vpádu německých vojsk do Polska se s rodiči a sourozenci ocitla zavřená ve varšavském ghettu, kde se zapojila do protinacistického odboje. Poté co na ně přišlo gestapo,
je i s rodinou odvlečena do osvětimského tábora. Při selekci v ruce zoufale svírá šachovou figurku, poslední věc, která jí
zbyla z dřívějšího života a která ji nečekaně zachrání před okamžitou smrtí. Sadistický vedoucí tábora si usmyslí, že by šachové partie s mladičkou dívkou mohly být pro jeho znuděné
dozorce vítaným rozptýlením… Maria musí hrát o život, zároveň
však spřádá svůj vlastní plán…

Poslední šachmat to u mě vyhrál. Prvotina Gabrielly Saabové mě přiměla
horečně obracet stránku za stránkou, zatímco jsem se čím dál víc strachovala
o tu mladou a kurážnou holku, která myšlení šachového génia využila k tomu,
aby naplánovala pomstu za svou vyvražděnou rodinu.
Elise Hooperová

Po neúspěšném pokusu o sebevraždu mladý úředník Hanio Jamada nabídne svůj život na prodej formou inzerátu v tokijském bulvárním deníku. Brzy se začínají ozývat různí zájemci se stále bizarnějšími nabídkami.
Jak se sluší a patří pro četbu na pokračování, Mišima na rozdíl od zdlouhavých ušlechtilých úvah, které používá ve svých „seriózních“ románech, napsal tuto novelu formou rychlého sledu krátkých kapitol, ve kterých se hlavní hrdina dostává do řady absurdních situací s atmosférou, která snese srovnání s Tarantinovým filmem „Pulp Fiction“.

Jedná se o groteskní až surrealistický příběh plný pitoreskních postav, ve kterém Mišima využívá satiru a černý humor ke zkoumání některých témat, která ho zaměstnávala v jeho tvorbě po celý život: smrti, krásy a erotiky.
Původně byla novela Život na prodej (Inoči urimasu) v roce 1968, tedy jen dva roky před autorovou šokující sebevraždou, publikována na pokračování v časopisu Playboy Šúkan. V prosinci téhož roku byla vydána jako kniha.

Toto je James Bond s kafkovskou břitkostí. Hanio je hlavní hrdina komicky lapený mezi svými pudy sebezáchovy a sebezničení a mezi darebáky, kteří se pohybují sem a tam, přičemž vypadají jako agenti mezinárodní zločinecké sítě, a prozaickými postavami zabývajícími se vlastními fantaziemi.
– The Japan Times

Antihrdina knihy, který se marně snaží zbavit se své existence, pro kterou nemá žádný užitek, je alter egem autora, který zinscenoval smrt, o níž on i publikum, které se vysmívalo jeho poslednímu projevu, věděli, že je mimo realitu.
– The Japan Times

Brilantní příklad Mišimovy neomezené představivosti. Paradoxní představy o povaze bytí jsou prezentovány s charakteristickým ironickým úsměvem.
– The Japan Times

Svižný, šílený příběh s ozvěnou hlubších obav, které zajímaly a trápily jeho autora.
– The New York Times

Život na prodej je plný tarantinovských scén pašování a vražd, stejně jako filozofických úvah o japonských postojích ke kodexu bojovníka, meči a cti.
– The Evening Standard

Surrealistický román o městě, které ztratilo duši – od jednoho z literárních velikánů Japonska.
– The Guardian

Jen Mišima dokázal tak famózně a přirozeně míchat kýč a satiru, erotiku a klaunství, konspirační teorie a morální ponaučení.
– Publishers Weekly

V úzkostlivosti své psychologické analýzy je Mišima podobný Stendhalovi a v hloubce studia lidské touhy po sebezničení – Dostojevskému.
– The Christian Science Monitor

Kniha snů zaujímá v celku Kerouacova díla zvláštní postavení: setkáváme se v ní sice s autorem samotným i s postavami, které známe z jeho ostatních próz, vše je však nahlíženo prismatem snu; tento experimentální román totiž sestává ze zápisů snů, jež Kerouac pořídil v letech 1952–1960. Kerouacovo „spontánní psaní“ je tu snad ještě spontánnější než obvykle, jelikož se osvobozuje od každodenní reality a nechává se omezovat pouze autorovým nevědomím, respektive tím, co je z něj autor schopen a ochoten zveřejnit. Onen surový básnický materiál ovšem zpracovává suverénní stylista, a výsledný text tak nabývá prazvláštní, univerzální působivosti. Řečeno se samotným Kerouacem: „Každonoční snění všech lidí na světě spojuje lidstvo (…) a je také důkazem, že svět je skutečně transcendentální.“

Staletí před událostmi líčenými ve Hře o trůny se rod Targaryenů – ti jediní z dračích pánů, kteří unikli Zkáze Valyrie – usídlil na Dračím kameni. Příběh Ohně a krve začíná u legendárního Aegona Dobyvatele, stvořitele Železného trůnu, a pokračuje přes generace Targaryenů bojujících o tento neblaze proslulý symbol, až po občanskou válku, která jejich dynastii téměř zničila.
Co se doopravdy dělo během Tance draků? Proč bylo tak smrtelně nebezpečné vypravit se do Valyrie po Zkáze? Odkud pocházejí dračí vejce, která dostala Daenerys? To je jen několik z mnoha otázek, na něž najdete odpověď v kronice psané učeným mistrem Citadely a doprovázené desítkami ilustrací Douga Wheatleyho. Do tohoto příběhu jsme mohli letmo nahlédnout už v knihách, jako byl Svět ledu a ohně, ale teprve nyní se před námi spletitá historie Targaryenů odhaluje do posledního detailu.

Oheň a krev, úvodní svazek dvoudílných dějin rodu Targaryenů, představuje ty nejvyhrocenější podoby hry o trůny a nabízí zcela nový pohled na bouřlivou, často krvavou a vždy fascinující historii Západozemí.

PhDr. Jan Jeřábek vystudoval FFUK, obor
kulturologie. Jeho Úvod do grafologické
diagnostiky představuje široce syntetizující
přístup k problematice, který je podložen
letitou praktickou zkušeností. Vedle
psychologie rukopisu se intenzivně
zabývá také hlubinnou a humanistickou
psychoterapií, západními i východními
způsoby práce s tělem a různými aspekty
meditační praxe. V současné době je
předsedou České grafologické komory
v Praze.

Na obloze nade všemi městy planety se náhle objevily vesmírné lodě. V nich k nám dorazila intelektuálně, technologicky i vojensky nadřazená mimozemská rasa známá jako Suveréni. Jejich požadavky vůči lidstvu se zprvu zdají být mírné – sjednocení Země, odstranění chudoby, ukončení válek. Avšak za jakou cenu? Co se stane těm, kdo se postaví na odpor? Znamená jejich příchod konec lidstva… nebo začátek?
Konec dětství je jedním z vrcholných děl velmistra fantastického žánru Arthura C. Clarka, autora neméně proslulých románů 2001: Vesmírná odysea, Setkání s Rámou a mnoha dalších přelomových knih. Od svého vydání v roce 1953 je tento myšlenkově stále provokativní román o „prvním kontaktu“ považován nejen za klasiku science fiction, ale i za literární dílo nevšedních kvalit.