Autor ve své kníize do značné míry na vazuje na svůj starší titul Fyzika nemožného. V ní zkoumal, kam ještě fyzikální výzkum a jeho aplikace ještě mohou dospět, než narazí na hranice lidských možností či na přírodní zákony. Ve Fyzice budoucnosti podrobněji promýšlí ony uskutečnitelné možnosti v různých oblastech: píše o budoucnosi počítačů, umělé inteligence, nanotechnologie, využívání energetických zdrojů, cestování do vesmíru i o budoucnosti civilizace jako takové.
Timur Vermes umí své čtenáře jaksepatří překvapit. Jeho nový román U lze jen těžko srovnávat s autorovými předchozími dvěma knihami, s bestsellerem Už je tady zas nebo drsnou satirou Hladoví a sytí. A co že vlastně znamená to U v názvu? Je to zkratka berlínského metra, U-Bahnu. A přesně a pouze tam se odehrává děj rozsahem nevelké knihy.
Zdánlivě obyčejná situace: Anke Lohmová má za sebou únavnou služební cestu. Už jen pět stanic metra ji dělí od sprchy a čerstvě povlečené postele. V noční podzemce s ní sedí pouze jakýsi nesympatický mladík, a ten příští stanici vystupuje. Ostatně… neměli být už dávno tam? Z obvyklých dvou minut jízdy je najednou pět, pak deset, dvacet, a vlak se řítí stále dál temnotou, bez zastávek… do neznáma.
Originální napínavý příběh vyprávěny v minimalistických větách zní jako zlověstné staccato, jen tu a tam jím probublá Vermesův pověstný sarkastický humor.
„Strhující literární jízda berlínským podzemím a jeho tajemstvími.“ (Jaroslav Rudiš, autor románu Nebe pod Berlínem)
„Autor nezadržitelně vtahuje čtenáře do extravagantního hororového příběhu. Nevhodné pro klaustrofobiky.“ (Hörzu)
Coby osmnáctiletý mladík se Patrick Leigh Fermor vydal na v prosinci 1933 na pěší pouť Evropou, kterou zakončil příchodem do Istanbulu na počátku roku 1935. Poté, co prošel Nizozemskem, Německem a dorazil do Vídně se zastávkou v Praze, se vydal dále slovanskými oblastmi, po proudu Dunaje do Maďarska, Sedmihradska, Rumunska a na Balkán. Z kapesného jedné libry týdně hodlal Fermor žít „jako tulák, poutník nebo kočovný učenec“ a přespávat v chudobincích, klášterech a stodolách. V druhém díle svého cestopisu, právem pokládaného za jeden ze skvostů novodobé anglické prózy, Fermor opět prokázal nejen pronikavý postřeh a zvídavost, ale i nesporné literární nadání – bohatým a poetickým jazykem podává obraz již zaniklého světa, líčí dějiny a kulturu střední i východní Evropy, přináší fascinující portréty národů.
Pokračování pěší výpravy mladého Angličana, který se v rocce 1933 vydal z Rotterdamu do Istanbulu. Mezi lesem a vodou navazuje na knihu Čas darů (2018) a autor v ní líčí cestu od slovenských hranic přes Maďarsko, Sedmihradsko a Rumunsko na Balkán.
Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.
Od 24. února 2022 se Ukrajina brání ruské agresi – a od samého počátku války přibližuje světu statečné úsilí ukrajinských
obránců ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ve svých
plamenných, výtečně vystavěných a bravurně přednesených
projevech hájí právo na svobodu, národní svébytnost a nezávislost, burcuje svědomí státníků a vyzývá všechny lidi dobré vůle k podpoře Ukrajiny.
Kniha Poselství z Ukrajiny přináší
soubor prezidentových válečných projevů; pro knižní vydání
je vybral sám Volodymyr Zelenskyj a knihu opatřil působivým
úvodem, v němž se zamýšlí nad tím, co se o sobě a o Ukrajině
dozvěděl od počátku invaze. Součástí knihy je i předmluva Arkadije Ostrovského, jenž se coby redaktor časopisu Economist
věnuje Rusku a východní Evropě a který na přání anglického
nakladatele osvětluje kontext prezidentských projevů a jejich
význam. Řečeno s prezidentem Zelenským, „podpora Ukrajiny není trend, mem ani virální výzva. Není to hnutí, které by
se rychle rozšířilo po celé planetě a pak stejně rychle zmizelo.
Pokud chcete pochopit, odkud jsme, co chceme a kam směřujeme, měli byste se dozvědět víc o tom, kdo jsme. Tato kniha
vám v tom pomůže.“
Timur Vermes umí své čtenáře jaksepatří překvapit. Jeho nový román U lze jen těžko srovnávat s autorovými předchozími dvěma knihami, s bestsellerem Už je tady zas nebo drsnou satirou Hladoví a sytí. A co že vlastně znamená to U v názvu? Je to zkratka berlínského metra, U-Bahnu. A přesně a pouze tam se odehrává děj rozsahem nevelké knihy.
Zdánlivě obyčejná situace: Anke Lohmová má za sebou únavnou služební cestu. Už jen pět stanic metra ji dělí od sprchy a čerstvě povlečené postele. V noční podzemce s ní sedí pouze jakýsi nesympatický mladík, a ten příští stanici vystupuje. Ostatně… neměli být už dávno tam? Z obvyklých dvou minut jízdy je najednou pět, pak deset, dvacet, a vlak se řítí stále dál temnotou, bez zastávek… do neznáma.
Originální napínavý příběh vyprávěny v minimalistických větách zní jako zlověstné staccato, jen tu a tam jím probublá Vermesův pověstný sarkastický humor.
„Strhující literární jízda berlínským podzemím a jeho tajemstvími.“ (Jaroslav Rudiš, autor románu Nebe pod Berlínem)
„Autor nezadržitelně vtahuje čtenáře do extravagantního hororového příběhu. Nevhodné pro klaustrofobiky.“ (Hörzu)
Román, který začíná i končí těžko vysvětlitelným úmrtím a v němž se projevuje autorčin někdy až zlomyslný smysl pro humor, tak typický pro její sbírku povídek Loterie. Rodina Halloranových žije v Halloranském sídle, postaveném otcem tetičky Fanny. Jeho duch se však jedné noci zjeví s oznámením, že nastává konec světa a ušetřeni budou právě jen obyvatelé sídla. Jenomže před nedávnem zemřel hlavní dědic Lionel Halloran — a jeho matka Orianna se rozhodla všechny příbuzné z domu vystrnadit…
Romány Sluneční hodiny nebo Vždycky jsme chtěli bydlet v zámku jsou dnes považovány za speciální, těžko zařaditelnou, mezižánrovou, originální literární klasiku.
„Jako byste se odhodlali vstoupit do mysli šílence; po chvíli začne přeskakovat i vám.“
Stephen King
„Příběhy Shirley Jacksonové patří k těm nejstrašidelnějším, jež kdy byly napsány.“
Donna Tarttová
Vítejte v krámku s fantazií, který putuje po celém světě a nabízí starožitné cetky, jež dokážou naplnit ztracené sny, a zvláštní telefony, díky nimž se můžete spojit se svými milovanými na
onom světě.
Po příjezdu do malého městečka Boonah však starý obchodník s fantazií Earlatidge Hubert Umbrey zjišťuje, že umírá a že
co nejrychleji musí najít svého nástupce, protože i v malém
Boonahu je řada těch, kterým by jeho kouzla pomohla.
Například Enochovi – desetiletému chlapci, jenž oplakává svého otce a provinile skrývá jakési tajemství. Nebo Ann, která do
města přicestovala za umírající babičkou, a přesto s lítostí myslí
především na jednoho muže.
Ovšem i samotnému panu Earlatidgeovi připraví krámek během jeho posledních dní na zemi obchod v podobě, v jaké jej
nikdy dřív nepoznal – a dokáže tak čelit svému osudu.
Nenechte si ujít poutavý magický román o fantastickém krámku, který přináší útěchu, klid a naději těm, kteří to potřebují.
Krásný a povznášející příběh, který vás rozesměje i dojme.
1795 je závěrečným dílem historické noir trilogie. Tycho Ceton
se plíží městem jako raněné zvíře a spřádá plány, jak znovu nabýt důstojnost, o niž ho připravili. Rozpoutá takový chaos, jaký
v podivuhodném i zkaženém městě Stockholmu ještě nezažili.
Emil Winge je odhodlán Cetonovo řádění zastavit. Nemá však
nikde zastání – mocní, stíháni paranoidními obavami ze spiknutí, mají jiné starosti a Mickela Cardella zaměstnává pátrání po
Anně Stině Knappové, která po smrti svých dětí zmizela beze
stopy.
„Niklas Natt och Dag je vynikající vypravěč (…) nikdo před ním nedokázal popsat 18. století tak živě, jazykem, jenž dýchá starobylostí, a přesto zůstává srozumitelný. (…) Niklas Natt och Dag napsal výjimečnou trilogii, působivé historické líčení a zároveň neuvěřitelně napínavou, krvavou detektivku.
– Dagens Nyheter, Sweden
Lenka žije ve Francii a Anne v Čechách. Lenka je Češka a Anne Francouzka. Ačkoliv by se zdálo, že si tyto dvě evropské kultury musí být blízké a život v jedné či druhé zemi dost podobný, každodenní potýkání se s realitou svědčí o naprostém opaku. Překvapení, pobavení i naštvání jsou málem na denním pořádku, rozdílné vnímání toho, co je nebo není správné, co je nebo není normální a co je nebo není přijatelné, může život pořádně zamotat. Přítelkyně, která prožívá více méně to samé, ale v „mé“ vlasti, je tedy ta pravá osoba, která může leccos vysvětlit, ale hlavně všechno pochopit. S notnou dávkou humoru a za pomoci kamarádčiných dopisů se s novým domovem lze sžít mnohem snáz.
Románová kronika jedné rodiny, do jejíchž osudů se otiskly turbulentní dějiny, je drsným obrazem venkova i velkoměstské periferie poslední třetiny 20. a počátku 21. století. Hlavní hrdinka a vypravěčka příběhu tráví odmalička celé léto u babičky v Pošumaví. Jenže stará žena, věřící a konzervativní, svou vnučku zcela ignoruje. Citlivá holčička nechápe proč, vesnický svět jí připadá prapodivný a nevlídný. Jakákoli jinakost a odchylka od průměru se tady stává předmětem klevet a přezíravých odsudků, čehož se Petře i její krásné mámě Ibce dostává vrchovatě. Jak se hrdinka ubírá životem, odhaluje rodinná tajemství, staré křivdy, příčiny napětí v rodině i důvod, proč milovaný táta propadá výbuchům zoufalého vzteku. Rozhodne se jít svou vlastní cestou, svobodně a bez ohledu na konvence, ale to vždy něco stojí.
Petra Braunová je zavedená, oceňovaná autorka, její doménou jsou sice především texty pro děti a mládež, ale zabrousí i do literatury pro dospělé, o čemž svědčí mimo jiných jejích textů právě román Ibka.
Vydání knihy podpořilo
Ministerstvo kultury
České republiky