Lubomír Kaválek byl jedním z největších českých šachistů
všech dob – a jeho paměti nazvané Rozehraný život nabízejí
fascinující vhled do jeho života. Kaválkova šachová kariéra slibně začala v Československu a vyvrcholila v USA, kam po sovětské okupaci v roce 1968 už jako mezinárodní velmistr odešel. Stal se trojnásobným šampionem Spojených států, novou
vlast reprezentoval na mezinárodních turnajích a šachových
olympiádách, v polovině 70. let patřil do první světové desítky.
Roku 1972 se jako sekundant Bobbyho Fischera zúčastnil „zápasu století“, významné bitvy studené války, v níž excentrický
Američan slavně porazil mistra světa Borise Spasského z SSSR.
Kaválek vypravuje svůj životní příběh velmi poutavě a se smyslem pro humor, bere ohled na čtenáře, kteří pravidla šachu
neznají, proto neobtěžuje rozbory partií, přesto dovede dramatičnost bojů na šachovnici přenést i na ty, kteří se jich sami
nikdy nezúčastnili. Literární formu dal memoárům Jan Novák,
který se s Lubomírem Kaválkem dlouhá léta přátelil.

Lubomír Kaválek byl jedním z největších českých šachistů
všech dob – a jeho paměti nazvané Rozehraný život nabízejí
fascinující vhled do jeho života. Kaválkova šachová kariéra slibně začala v Československu a vyvrcholila v USA, kam po sovětské okupaci v roce 1968 už jako mezinárodní velmistr odešel. Stal se trojnásobným šampionem Spojených států, novou
vlast reprezentoval na mezinárodních turnajích a šachových
olympiádách, v polovině 70. let patřil do první světové desítky.
Roku 1972 se jako sekundant Bobbyho Fischera zúčastnil „zápasu století“, významné bitvy studené války, v níž excentrický
Američan slavně porazil mistra světa Borise Spasského z SSSR.
Kaválek vypravuje svůj životní příběh velmi poutavě a se smyslem pro humor, bere ohled na čtenáře, kteří pravidla šachu
neznají, proto neobtěžuje rozbory partií, přesto dovede dramatičnost bojů na šachovnici přenést i na ty, kteří se jich sami
nikdy nezúčastnili. Literární formu dal memoárům Jan Novák,
který se s Lubomírem Kaválkem dlouhá léta přátelil.

George Novak má čím dál zamotanější hlavu i život. Nahlédl pod pokličku tajné služby a najednou
to, co bylo zřejmé, se zdá nemožné, anebo naopak. Komu se dá věřit, a komu ne? Kde se u Devíti
draků vzala jeptiška a co se skrývá v té nejmenší matrjošce? Snad odpověď na všechny Georgeovy otázky? V románu Tak nemožně zřejmé, závěrečném dílu trilogie Opravář osudů se některé
osudy uzavřou, některé zápletky rozuzlí, ale pro ty, kdo se vždycky ptají A co bylo dál? zůstane
spousta prostoru k přemýšlení.

Známý soudobý teoretický fyzik Carlo Rovelli, jeden z tvůrců smyčkové kvantové gravitace, ale také vynikající spisovatel, se v této knize zabývá okolnostmi vzniku kvantové mechaniky, snad nejpozoruhodnější fyzikální teorie všech dob. Nejprve elegantně líčí její zrod v díle Heisenberga a Schrödingera a popisuje hlavní podivnosti teorie. Následuje líčení, jak se s nimi různí fyzikové pokusili vypořádat: zavedli kvůli nim paralelní vesmíry, skryté fyzikální proměnné anebo postulovali kolaps měření. Ani s jedním z těchto bizarních řešení se Rovelli neztotožňuje a předkládá čtenáři zajímavou a přirozenou variantu, takzvanou relační interpretaci kvantové teorie. A jak už je Rovelliho dobrým zvykem, jedná se o napínavé, poučné, a přitom obecně srozumitelné čtení.

Doprovodný katalog k výstavě Kulturní mosty v Evropě. Česká a moravská šlechta po roce 1945, kterou inicioval mnichovský Spolek Adalberta Stiftera a připravil ji německo-český autorský tým.
Kniha líčí životy a činnost devíti vybraných šlechtických osobností (Richarda Belcrediho, Johanny von Herzogenberg, Ferdinanda Kinského, Mikuláše Lobkowicze, Františka Schwarzenberga, Karla Schwarzenberga, Františka Antonína Thuna, Angeluse /Karla Albrechta/ Waldstein-Wartenberga a Daisy Waldstein-Wartenbergové) a historické okolnosti jejich aktivit pro ztracenou vlast, kulturu a krajany na obou stranách hranice. Důraz klade na jejich charakter, jejich obzvláštní schopnost čelit okolnostem a na to, jak je formovaly mj. křesťanská víra, nadnárodní rodinné a politické vazby a zděděný smysl pro odpovědnost. U vědomí společných kulturních kořenů ve střední Evropě budovali mosty přes politické, národnostní a sociální rozdíly a nakonec také přispěli k politickému obratu v roce 1989. Česko-německá publikace.

1970. Eliška Mazochová opouští s manželem a dvouletou dcerkou Volary. Odcházejí na periferii republiky do Aše, kde se chtějí skrýt před dlouhými prsty totalitního režimu.
Eliška vyrůstá za totality a pere se s mnohostí rolí, jež má zastávat. Selhává ve své mysli jako přítelkyně, matka i manželka. Pocit ponížení je v ní zaset velmi hluboko, a teprve když cítí smrt na jazyku, chce napravit chyby, jichž se dopustila. Otázkou je, zda je to vůbec ještě možné…
Setkáváme se s postavami, které jsou obrazem města Aše a metaforicky představují jeho soukolí. Nakonec město vždy tvoří lidé. Žije Aš, nebo už je mrtvá?

Až ke křížku je novela navazující na předchozí Bílý pramen: vyprávění z Aše a její minulosti. Autorka tentokrát nahlíží léta sedmdesátá prizmatem žen z vlastní rodiny.

„O síle a křehkosti žen. O životě v pohraničí. O stárnutí. O křivdách, lásce a přátelství. Příběh Elišky Mazochové ve vás zůstane ještě dlouho po přečtení a vyzve vás k zamyšlení. Doporučuju.“

– Jana Poncarová

Výpravná publikace dlouholetého novináře a zpravodaje České televize v Londýně Bohumila Vostala Portrétoval anglickou královnu představuje fascinující příběh sochaře královské rodiny Franty Bělského, plný odvahy, utrpení a inspirace, a to od raného dětství přes emigraci až po léta v britském království, kdy se z něj stal natolik uznávaný umělec, že měl jako jediný Čech tu čest ztvárnit královskou rodinu, a to nejen samotnou Alžbětu II., ale i prince Philipa nebo prince Williama.
Kniha přináší kromě poutavého a dramatického životního osudu jednoho z nejpozoruhodnějších, a přitom málo známých umělců, které Československá republika zrodila, i exkluzivní citace z Bělského nikdy nevydaného rukopisu Svět za kanálem, doposud nepublikované fotografie, kresby a mnoho nových zjištění o životě sochaře, jenž byl přímo napojený na vlivné britské kulturní prostředí 20. století. To vše je zároveň vykresleno v kulisách britských reálií nedávno skončené éry Alžběty II., nazíraných současným pohledem.

Je silvestr roku 1938, v Lowellu v Massachusetts chumelí a parta šestnáctiletých kluků vesele a trochu nejistě kráčí na taneční zábavu. Pro jednoho z nich bude tenhle večer osudový: Jack Duluoz, autorovo alter ego, totiž v tančírně potká sedmnáctiletou Maggie Cassidyovou. Touhle scénou začíná útlý román, který Jack Kerouac napsal v roce 1953 a líčí v něm historii první lásky na maloměstě a hrdinův první šok a okouzlení z oslnivého New Yorku. Prostý příběh prvního vzplanutí je psán typickým Kerouakovým překotným stylem s chaotickou interpunkcí a „jazzovou“ větnou stavbou, balancujícím na pomezí prózy a poezie.
Autobiografický text o nesmělém, nezkušeném vzájemném poznávání a různících se snech dvou mladičkých lidí vznikl už v roce 1953, ale nakladatele našel teprve o šest let později, když už se jeho autor vezl na vlně slávy po vydání svého nejslavnějšího opusu Na cestě.

Echo Thomase Oldeho Heuvelta je mrazivý thriller o posedlosti
a nezdolné síle přírody.
Nicka Greverse a jeho lezeckého parťáka Augustina přitahuje Maudit, odlehlá hora ve Švýcarských Alpách. Informace o ní
jsou skoupé a v jejím okolí vládne neobvyklý klid. Když horolezci vstoupí do přilehlého údolí, zmocní se jich zlověstný pocit, že
nejsou sami. Nedlouho poté je Augustin mrtev a Nick se probere z komatu zmrzačený, s obličejem omotaným obvazy. Čeká
ho náročná rekonvalescence, brzy si však uvědomí, že trauma
vyvolané nešťastnou událostí není to jediné, co ho pronásleduje. Něco se v něm probudilo…

Thomas Olde Heuvelt překonává románem Echo sám sebe. Strhující kniha,
která vás už od první děsivě napínavé scény zcela pohltí.

Internát je román o putování. Cesta, o níž se v knize vypráví, není dlouhá, vede však mezi městy, jež rozdělila válka. Hrdina, věčně nerozhodný a ke všemu lhostejný učitel ukrajinštiny Paša, se na poslední chvíli rozhodne, že z ohroženého internátu vyzvedne svého třináctiletého synovce. Je leden 2015 a na východní Ukrajině se válčí. Fronta se stále posunuje, putování nebezpečným územím nikoho se tudíž protáhne na několik dní. Je zima, mokro, prší a na zemi leží zbytky sněhu. Z dálky zní štěkot toulavých psů, hučení tankových motorů a zvuky výstřelů. Cesta pro Pašu znamená nutnost konečně dospět a přijmout odpovědnost za své činy. Síla Žadanova válečného románu tkví především v jeho atmosféře, která je často tíživá, vždy znovu ji však odlehčují pro autora typické básnické metafory a jemná ironie.

„Serhij Žadan je jeden z nejdůležitějších tvůrců současné Evropy.“
– Timothy Snyder, autor knihy Tyranie: 20 lekcí z 20. století

„Serhij Žadan je bard východní Ukrajiny, kde se všechno hroutí.“
– The New Yorker

„Mistrovsky napsaný román. Internát je silným svědectvím o hrůzách války v každodenním životě dospělých i dětí.“
– Calvert Journal

„Pokud chcete porozumět tomu, co se stalo na východě Ukrajiny, musíte si přečíst knihy Serhije Žadana.“
– Frankfurter Allgemeine Zeitung