Nový román Pavly Horákové je pronikavou sondou do marasmu osmdesátých let v komunistickém Československu a zároveň působivým portrétem dospívajících hrdinů, jejich rodiny a okolí.
David a Marta spolu chodí do třídy na jednom pražském sídlišti a ze všeho nejvíc touží po západním spotřebním zboží. V Praze je tolik možností a železná opona odsud vypadá mnohem propustněji, než jak se jeví lidem v pohraničí. Husákovy děti se ve světě přežilé ideologie pohybují jako ryby ve vodě a drobné kolaboraci se systémem se učí od rodičů i učitelů. Nikdo netuší, že z normalizačního bezčasí už odtikávají poslední měsíce. Anebo tuší? Je emigrace Martiných rodičů na poslední chvíli obyčejnou smůlou, anebo včasným útěkem před spravedlivým zúčtováním? Marta s Davidem se potkají znovu po deseti letech, na sklonku budovatelských devadesátých let. Budou se však chtít sejít i jako padesátníci, kdy se charaktery načrtnuté v socialistickém dětství definitivně vybarvily? Román očima dospívajících pohlíží na konec osmdesátých let v Praze a poodhaluje, že na snobství, materialismus, konzumerismus, klientelismus, nepotismus atd. připisované kapitalismu bylo v české společnosti založeno dávno před listopadem 1989.
Světem zmítaným ruskou agresí proti Ukrajině a světovému pořádku otřásla 7. října 2023 neslýchaně brutální agrese palestinských islamistů proti Izraeli. Vypukla nová válka, jejíž děsivá váha dopadla převážně na Gazu a jejích dva a čtvrt milionu obyvatel. Vůbec nejničivější z arabsko-izraelských konfliktů zdevastoval nevelké území jižní Levanty. Po stopách jeho historie se vydává známý blízkovýchodní reportér a autor reportážních bestsellerů Jakub Szántó.
V přímořské oblasti rozlohou menší než Praha odhaluje kořeny pestré kulturní směsi, která tu mezi mlýnskými kameny prastarých civilizací, novějších říší i nejnovějších dějin za poslední milénia vznikla. Díky bohatým osobním zkušenostem v časech míru i válek, a především prostřednictvím desítek osobních vazeb představuje portrét společnosti, která proslula unikátní barvitostí, odolností a soudržností. V časech vypjaté společenské diskuze nabízí kniha nezaujatý a poučený reportážní pohled.
Nový román Pavly Horákové je pronikavou sondou do marasmu osmdesátých let v komunistickém Československu a zároveň působivým portrétem dospívajících hrdinů, jejich rodiny a okolí.
David a Marta spolu chodí do třídy na jednom pražském sídlišti a ze všeho nejvíc touží po západním spotřebním zboží. V Praze je tolik možností a železná opona odsud vypadá mnohem propustněji, než jak se jeví lidem v pohraničí. Husákovy děti se ve světě přežilé ideologie pohybují jako ryby ve vodě a drobné kolaboraci se systémem se učí od rodičů i učitelů. Nikdo netuší, že z normalizačního bezčasí už odtikávají poslední měsíce. Anebo tuší? Je emigrace Martiných rodičů na poslední chvíli obyčejnou smůlou, anebo včasným útěkem před spravedlivým zúčtováním? Marta s Davidem se potkají znovu po deseti letech, na sklonku budovatelských devadesátých let. Budou se však chtít sejít i jako padesátníci, kdy se charaktery načrtnuté v socialistickém dětství definitivně vybarvily? Román očima dospívajících pohlíží na konec osmdesátých let v Praze a poodhaluje, že na snobství, materialismus, konzumerismus, klientelismus, nepotismus atd. připisované kapitalismu bylo v české společnosti založeno dávno před listopadem 1989.
Světem zmítaným ruskou agresí proti Ukrajině a světovému pořádku otřásla 7. října 2023 neslýchaně brutální agrese palestinských islamistů proti Izraeli. Vypukla nová válka, jejíž děsivá váha dopadla převážně na Gazu a jejích dva a čtvrt milionu obyvatel. Vůbec nejničivější z arabsko-izraelských konfliktů zdevastoval nevelké území jižní Levanty. Po stopách jeho historie se vydává známý blízkovýchodní reportér a autor reportážních bestsellerů Jakub Szántó.
V přímořské oblasti rozlohou menší než Praha odhaluje kořeny pestré kulturní směsi, která tu mezi mlýnskými kameny prastarých civilizací, novějších říší i nejnovějších dějin za poslední milénia vznikla. Díky bohatým osobním zkušenostem v časech míru i válek, a především prostřednictvím desítek osobních vazeb představuje portrét společnosti, která proslula unikátní barvitostí, odolností a soudržností. V časech vypjaté společenské diskuze nabízí kniha nezaujatý a poučený reportážní pohled.
Milostný příběh v tradici autorova slavného románu Jeden den vypráví o jedné pouti ze západního pobřeží Anglie na to východní.
Dva rozvedení lidé ve středním věku, co se neznají, se připojí ke skupině přátel, kteří chtějí podniknout pěší túru do romantické Jezerní oblasti. Michael je učitel, „outdoorovský“ typ a samotář, který se nedokáže vzpamatovat z toho, že ho opustila žena. Marnie je redaktorka na volné noze, po rozvodu trávící většinu času čtením a upravováním rukopisů, které glosuje se svým typickým sardonickým humorem. Oba si už pomalu zvykli na to, že zůstanou sami. Když se však sejdou na tomto výletě, zjišťují, že být ve společnosti toho druhého je překvapivě příjemné, ať už pálí slunce nebo zuří vichřice.
Jak vysoko může vystoupat hvězda brilantního komika, tak hluboko může zase padnout. Geniální Vlasta Burian ožívá v příběhu, který ve smíchu skrývá slzy, v radosti děs a ukazuje, jak barevný byl svět, který známe jen z černobílých filmů. Román nahlíží na Burianovu filmovou a divadelní kariéru i soukromý život od poloviny třicátých let dvacátého století přes schizofrenní atmosféru německé okupace až po úplný rozpad celého jeho milovaného světa v poválečném období. Seznamte se, Vlasta Burian, muž, který nade vše miloval smích svého publika.
Jak vysoko může vystoupat hvězda brilantního komika, tak hluboko může zase padnout. Geniální Vlasta Burian ožívá v příběhu, který ve smíchu skrývá slzy, v radosti děs a ukazuje, jak barevný byl svět, který známe jen z černobílých filmů. Román nahlíží na Burianovu filmovou a divadelní kariéru i soukromý život od poloviny třicátých let dvacátého století přes schizofrenní atmosféru německé okupace až po úplný rozpad celého jeho milovaného světa v poválečném období. Seznamte se, Vlasta Burian, muž, který nade vše miloval smích svého publika.
Kniha léta: Babička s šestiletou vnučkou Sofií tráví letní měsíce na opuštěném ostrůvku ve Finském
zálivu. Společně se toulají, sbírají kosti, pozorují ptáky a baví se o smrti nebo o tom, jak se nejlépe
potápět. Hádají se, nadávají a podnikají dobrodružství. Nic před nimi není v bezpečí, všechno prozkoumají. Moudrá a zábavná klasika finskošvédské literatury vychází v novém překladu Jany Satrapa Holé.
Domeček pro panenky: Dvanáct příběhů o posedlosti a ctižádosti. S pronikavým vtipem a až nepříjemnou jasnozřivostí zkoumají lidskou povahu a odhalují, že záhady a nejistota – dokonce i nemoc či nebezpečí – se mohou proměnit v něco dobrého a okouzlujícího. Stále dokola se vynořuje
jedno téma: co se stane, když se umělci a excentrici poschovávaní v temných koutech středostavovské společnosti pokusí změnit svůj už tak dost složitý vztah k okolnímu světu?
Na průzračných náhorních plošinách i v bujících tropech, na ka-
ribském pobřeží, v pustinách i v přelidněných městech, v moderních supermarketech i v zaostalých vesnicích poznamenaných předsudky a dávnými mýty – tam všude se pod povrchem skrývá a kvasí násilí, jež až příliš snadno vybuchuje a ničí
vztahy mezi lidmi i lidí ke světu. Dvě desítky výrazných talentů
soudobé španělské a hispanoamerické literatury ve svých povídkách ukazují rozličné formy krutosti, podivnosti a rozpadu
(nefunkčního státu, rodiny a nejrůznějších vztahů), ale i obdivuhodnou tvůrčí energii a nápaditost. Goticky děsivé, hnilobně
hororové, ale i vtipně hravé texty představují řadu tvůrců, jejichž práce dosud česky v knižní podobě nevyšly.
Antologie vychází ve spolupráci s Institutem Cervantes v Praze
a s Ústavem translatologie FF UK.
Je září, babí léto v plném proudu. Vášnivý cyklista Igor vyráží na pravidelnou ranní vyjížďku. Těší se na další setkání s neznámou usměvavou krasavicí, která si každé ráno chodí zaběhat na stejnou trasu, jako je ta jeho. Tentokrát je odhodlaný konečně ji oslovit a pozvat na rande. Jenže toho rána se všechno v jeho dosavadním životě otočí o sto osmdesát stupňů a od určité chvíle nic není jako dřív… neznámá běžkyně leží mrtvá ve vysoké trávě u břízek lemujících liduprázdnou cestu pod jednou z mnoha ostravských hald. Na první pohled je zřejmé, že nejde o přirozené úmrtí či nešťastnou náhodu. Na místo proto vyráží zkušený vyšetřovatel major Ivoš Kylián se svými lidmi, aby zjistili, kdo a proč mladou ženu zavraždil.