Že v lázních o prázdninách bývá nuda? Rozhodně ne, když tam zavítají Bětka, Tom, Matouš a Dan, nerozlučná parta, kterou už možná znáte z oblíbené knihy Meteorit z Mušlovky.

Tentokrát se hrdinové vydávají za dobrodružstvím do Františkových Lázní v bývalých Sudetech. Dan totiž odtud přivezl zázračnou vodu s neobyčejnými účinky a kamarádi se pustí do pátrání po jejím prameni, obestřeném tajemstvím. Dovede je k němu mapka v německy psaném deníku, který najdou na půdě Danových příbuzných? Jaký osud potkal jeho pisatelku, sudetskou Němku Ilse? A ten podezřelý cizinec, který je jim neustále v patách, je spojenec, či nepřítel? Prázdninová výprava do lázeňského městečka přivede kamarády až do nitra vyhaslé sopky a napínavé finále odhalí nejen záhadu pramene, ale i tři čtvrtě století starý příběh česko-německého přátelství.

Myslíme si, že sami rozhodujeme o svém osudu a že si zasloužíme chválu za úspěch nebo trest za selhání. Ale co když je to všechno jen iluze? Co když je veškeré lidské jednání plně určeno tím, co jsme zdědili, co jsme zažili a v jakém prostředí jsme vyrostli? Neurovědec a autor bestselleru Chování (2017, česky 2019) Robert M. Sapolsky ve své provokativní a brilantně napsané knize vychází z nejnovějších vědeckých poznatků o mozku, vědomí, emocích, genetice i kvantové fyzice a krok za krokem vyvrací víru v to, že naše mysl stojí mimo biologii. Sapolsky postupně probírá hlavní argumenty zastánců svobodné vůle a ukazuje, že ve sledu událostí vedoucích k jakémukoliv našemu rozhodnutí není nikde prostor pro nahodilost. Jeho teze ale není výzvou k fatalismu ‒ právě naopak. Ve světě bez svobodné vůle je nicméně potřeba od základů promyslet náš dosavadní přístup k možnosti volby, k odpovědnosti, morálce a spravedlnosti. Můžeme díky tomu lépe pochopit, kým jsme ‒ a proč jednáme tak, jak jednáme.

Jan Kepler (1571–1630) je všeobecně znám především jako
astronom, jenž sehrál nejdůležitější úlohu ve vědecké revoluci přelomu 16. a 17. století. Proslavil se svými objevy ohledně
pohybu planet. V knize Astronom a čarodějnice ale nevystupuje pouze jako vědec, nýbrž především jako učenec, který se
na vrcholu své kariéry pokusil v roce 1615 vyvinit svoji matku
Kateřinu z obvinění z čarodějnictví. Samotný inkviziční proces
trval dlouhých šest let a skončil matčiným propuštěním. Autorka pojala tento příběh jako způsob vhledu do proměňujícího se
raně novověkého světa v německém protestantském prostředí. Rodinné drama je zde líčeno na okraji náboženských a poliických konfliktů, jež uvrhly soudobou střední Evropu do všeobecného zmatku.

Dezinformace a fake news se množí a je stále obtížnější poznat, co je pravda. Mediální prostředí se podřizuje zájmům politických stran, konkrétního byznysu nebo geopolitickým ambicím celých států. Věda se praktikuje prostřednictvím tiskových
zpráv. Startupová kultura povyšuje bullshit na vysoké umění.
Jsme poměrně dobře vybaveni k tomu, abychom rozpoznali
bullshit starého střihu založený na efektní rétorice a laskavých
slovech, ale většina z nás se necítí být kvalifikována k tomu,
aby zpochybnila současný bullshit, který je prezentován jazykem matematiky, vědy nebo statistiky.
V knize Tohle je bullshit
nám autoři poskytují sadu účinných nástrojů, které nám pomohou proniknout i na první pohled neproniknutelnými údaji. Čerpají z hluboké studnice odborných znalostí v oblasti statistiky
a výpočetní biologie a bravurně rozkrývají příklady selekčního
zkreslení a zavádějící vizualizace dat. Vždycky jsme potřebovali lidi, kteří v případě potřeby nahlas řeknou „tohle je bullshit“,
ať už v kruhu přátel, v komunitě vědců, nebo mezi občany národa. Nyní, když se bullshit tak masivně rozšířil, se musíme
znovu naučit umění skepticismu.

Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 se v Evropě vzedmula obrovská vlna solidarity. Česká republika nebyla výjimkou. Pomoc Ukrajině přicházela i od obyčejných lidí. Česko v mnoha ohledech
patřilo mezi lídry v dodávkách pomoci napadené zemi.. Díky nadšení a odhodlání jednotlivců vznikly nové spolky a skupiny, které si pomoc pro brutální válkou ničenou zemi a její společnost vytýčily
za svůj hlavní úkol. Tato kniha se věnuje těm nejvýraznějším osobnostem a projektům. Velmi podrobně popisuje práci organizace Team 4 Ukraine, která dodává přímou humanitární pomoc civilistům i konkrétní materiální podporu obráncům Ukrajiny. Dlouhodobě monitoruje válečné zločiny
a zpracovává bezpečnostní analýzy. Ty se týkají také kybernetické bezpečnosti a informační války. Usilovně navíc podporuje výměnu informací a zkušeností mezi Ukrajinou a Českou republikou
v bezpečnostní oblasti.

Memoáry litevské lékařky Dalii Grinkevičiūtė (1927–1987) pocházejí z různých časových období, některé vyšly už za jejího života, nikoli však v Litvě samotné. První část tvoří zápisky z vyhnanství na daleké Sibiři, kam okupační sovětský režim
Daliu Grinkevičiūtė s rodinou deportoval v r. 1941, kdy jí bylo
čtrnáct let.
To, že je vypravěčkou dívka před prahem dospělosti, ještě zvyšuje jejich drásavost a zdůrazňuje nepochopitelnou krutost a nelidskost sovětského režimu, pro nějž lidský
život nemá žádnou cenu. Ovšem ani další část memoárů, popisující její zážitky z lékařské praxe i všedního života v Kaunasu
v šedesátých a sedmdesátých letech, není povzbudivým čtením – dusivá atmosféra neustálého kádrování, sledování a pronásledování obklopovala autorku až do konce života. O to obdivuhodnější je, že navzdory nebezpečí vytrvala ve svém úsilí
a přinesla světu svědectví nejen o tragické historii litevského
národa, ale také o nezlomnosti vlastního ducha.

Pokračování románu Zvon v jezeře po dvaadvaceti letech. Jeden z architektových synů Jehans vyrostl u pěstounů, stal se z něj zdatný lovec a hospodář. Pastor si stále vyčítá své selhání, když nechal odvézt kostel i zvony, a nepřestává hledat záhadný tkaný obraz s vyobrazením Noci zmaru, kdy skončí náš svět.
Jehans je hlava otevřená a usmyslí si, že zaostalou obec rozsvítí prvními elektrickými lampami. Jeho bratr, dvojče Victor, vyrostl v Anglii ve zcela jiných podmínkách. Setkají se na lovu sobů v norských horách a prožijí dramatické chvíle. Za přispění místního pastora pochopí, že jsou bratři a měli by se pokusit vytáhnout zvon z jezera. Po dalších deseti letech Victor odchází bojovat do Velké války jako jeden z prvních letců – a jeho zážitky v mnohém připomínají obraz konce světa vytkaný na starém gobelínu.
Mytting udržel vysoko nasazenou laťku i ve druhém dílu.

„Epický a okouzlující historický román uvádí odlehlou norskou vesnici do moderní doby… V této fascinující historické sáze mají láska a tradice téměř kouzelný účinek.“
Foreword Reviews

Od autora bestsellerů Vyměřování světa a Tyll.

Román o filmovém režisérovi v třetí říši, o umění a moci, o kráse a barbarství je mistrovské dílo.

Jeden z největších filmových režisérů své doby, G. W. Pabst (narozen 1885 v Roudnici nad Labem, vyrůstal ve Vídni, zemřel 1967 tamtéž), je v době, kdy se Hitler dostane k moci, ve Francii. Před hrůzami, které se odehrávají v Německu, prchne do Hollywoodu. Jenže pod oslnivým kalifornským sluncem se jeho sláva rozplývá. Ani Greta Garbo, kterou objevil a svými filmy učinil nesmrtelnou, mu nedokáže pomoct. A tak se Pabst ocitá, téměř bezděčně, zpátky ve své vlasti, v Rakousku, kterému se teď říká Východní marka. Říšský ministr propagandy Goebbels chce, aby pro něj filmový génius pracoval, a láká ho velkorysými nabídkami, přičemž odmítnutí nepřipadá v úvahu. A zatímco si Pabst pořád ještě myslí, že vábení dokáže vzdorovat a že se nepodvolí ničemu jinému než nárokům umění, vstoupil už dávno na tenký led a beznadějně se zamotal do pavučiny moci.

Překladová práva prodána do 20 zemí včetně USA a Velké Británie.

„Velký román o morálním selhání.“ (Die Zeit)

„Uzavři mír s netvorem, a on se objeví znovu, u tebe doma, připlíží se ze sklepa, a pak už bude pozdě. O tom vypráví Kehlmann.“ (The Daily Telegraph)

„Román se zabývá aktuálním tématem: pasivním kolaborantstvím s režimem.“ (NDR)

Kronika s názvem Gesta Hamburgensis ecclesiae pontificum,
tj. Činy biskupů hamburského kostela, je pokládána za zásadní pramen k dějinám severní Evropy v 8.–11. století. Její autor čerpal hojně z pramenů, ale i z vlastních poznatků, zvláště pobytů na dánském královském dvoře. Spis sestávající ze
čtyř knih se vyznačuje mimořádnou literární hodnotou, zároveň jde však o významný pramen pro studium nejranějších
dějin středoevropského a severoevropského prostoru.
Autor
v ní přináší zprávy o dějinách a geografii severního Německa,
Dánska a dalších skandinávských zemí, přičemž pochopitelný
důraz klade především na šíření křesťanství. V této souvislosti zmiňuje také události v severozápadním Rusku, na Islandu
a v Grónsku.

Nové vydání překladu a komentáře medievistky a znalkyně
dějiny Polabských Slovanů Libuše Hrabové (1928–2023) revidovala Magda Králová.

Vypravěč příběhu žije předvídatelný život v korporátní i rodinné rutině – excelové tabulky, dvě obligátní kávy denně, jedna manželka, jedno dítě, jedna hypotéka a večerní návrat domů.
Šeď každodennosti prozařuje hluboká láska k malému synkovi.
Jednoho dne se v jeho kanceláři nečekaně objeví mladší kolegyně, do firmy přijde nový, podivínský spolupracovník a mezi
živé lidi vstoupí umělá inteligence… Pečlivě uspořádaný svět se
začne rozpadat na nejmenší kousky a nic už nebude jako dřív.
Příběh s nádechem proroctví, které se brzy stane realitou. Příběh o lásce, smutku, úzkostech, setkávání, míjení a psaní.