Tři sestřenice. Dva kontinenty. Jedno strašlivé tajemství.
Píše se rok 2020 a třináctiletý Matthew je během covidové pandemie uvězněný doma, jeho táta trčí ve Francii a maminka přestěhuje chlapcovu stoletou prababičku k nim domů, aby ji ochránila před nemocí. V domácnosti proto platí dvojnásob přísná pravidla a Matthew se může ukousat nudou. Zoufalá situace se změní, když hrdina najde v prababiččiných věcech, které dostal za úkol uspořádat, fotografii dvou holčiček. Prababička se zpočátku odmítá o své dávné minulosti bavit. Matthew ví jen to, že se narodila na Ukrajině a uprchla odtamtud. Co všechno nechala za sebou a obětovala, však zjišťuje až nyní, když pročítá její deníky, dopisy i novinové články z dětství a mládí. Z nich vyvstává nejen příběh tří ukrajinských sestřenic během hladomoru na Ukrajině na počátku 30. let minulého století, který uměle vyvolal Stalin a jemuž za oběť padly miliony lidí, ale taky jedno velké tajemství.

Autorka bestselleru Kluk odnikud se ve svém novém románu inspirovala osudem své ukrajinské babičky.

Román byl nominován na prestižní americké výroční ocenění National Book Award.

„Dojemný obraz dlouho zamlčovaných historických událostí.“ (Kirkus Reviews)

„V této poutavé knize třináctiletý chlapec odkrývá temné rodinné tajemství… Podmanivý příběh vyprávěný v první osobě střídavě jednou ze tří postav – Matthewem, žijícím v roce 2020 v městečku Leonia ve státu New Jersey, a Helen a Milou, žijícími ve 30. letech minulého století v Brooklynu a Kyjevě – zachycuje utrpení, které přinesl hladomor uměle vyvolaný Stalinem. Román líčí, jak byla tato tragédie vnímána ve světě a jak její důsledky probublávají až do Matthewovy přítomnosti.“ “ (Publishers Weekly)

„Mnohovrstevnatý román inspirovaný osudem ukrajinské rodiny autorčiny babičky přináší strhující příběh o přežití.“ (The New York Times)

Kniha se do hloubky a pečlivě zabývá motivy a impulsy, které v sobě zpracovávají současní muži – otcové rodin, ať již úplných, či neúplných. Nahlíží ze současnosti na dřívější výchovné
postupy, hledá, kudy z nich ven a jak si nastavit život tak, aby
budoucnost naše i našich dětí byla lepší. Knížka je propracovanou cestou k sobě samému, k nalezení vnitřní rovnováhy, z níž
vychází úzký, láskyplný a zdařilý vztah k dětem i dalším členům
rodiny, je jakousi obdobou kontaktního rodičovství „pro muže“,
kteří v současnosti stále čelí výzvám minulých dob a klišé. Čtenář v ní najde nejen otázky k zamyšlení nad minulostí a životem vlastních otců a dědů, ale i návody a postupy, jak najít
sebe sama a neztratit své děti.

Mikušova sbírka krátkých próz je souborem, který neslibuje
potěchu jen příznivcům skutečných chameleonů, ale i zadostičinění odpůrcům chameleonů příslovečných. V textech, které s mystifikační hravostí překračují obvyklou podobu povídkového vyprávění, najdeme mimo jiné záznam wrestlingového
zápasu, kroniku fiktivní obce, přepis nonkonformního rozhlasového vysílání, dojde samozřejmě i na titulní výstavu chameleonů, která zcela nečekaným způsobem zasáhne do života
lidí v Praze.
Satirický osten provází všudypřítomný humor, který může upomenout na Woodyho Allena či monthypythonskou, ale i haškovskou tradici. Až bizarní logika a experimentální rozkročenost zase připomene Daniila Charmse či Donalda Barthelma.
Výsledkem ovšem nejsou epigonské texty, nýbrž nepředvídatelný autorský samorost, jehož dílo u nás nemá obdoby.

„V časech dlouho trvajícího volání po ,svěžím větru v tuzemské literatuře‘
představuje Mikušova sbírka krátkých próz jasnou a nepřehlédnutelnou
odpověď na tento hlad po svérázném pojetí a neoposlouchaném hlase!“
Přemysl Krejčík

Autoři si vybrali deset pohádek bratří Grimmů a předkládají nám je v podobě, v jaké je zpravidla neznáme. Bratři Grimmové svoje pohádky poprvé uveřejnili v letech 1812 a 1815 a v pozdějších vydáních mnohé z nich upravovali a uhlazovali, aby nebyly tak děsivé a pohoršlivé a lépe vyhovovaly dobovému vkusu vztahujícímu se na četbu pro děti. Většina čtenářů tyto pohádky zná ve verzích z posledního vydání bratří Grimmů z roku 1857. Z mnohých příběhů se ale za více než století a půl vytratila původní síla, nezkrotnost a drsnost. Autoři se v této knize vracejí k původním verzím a zároveň je vypravují vlastním hlasem, který mocně zesiluje světově proslulý a nezaměnitelný kreslíř John Kenn Mortensen.

Román Bílý šum je obecně považován za vrcholné dílo Dona
DeLilla. Vypráví příběh Jacka Gladneyho, amerického profesora hitlerologie, jeho čtvrté ženy Babette a jejich čtyř ultramoderních potomků, kteří více či méně spokojeně proplouvají úskalími rodinného života a banalitou konzumní společnosti.
Jejich životy se však od základů promění, když nedaleko od
nich dojde k průmyslové havárii, při níž se do ovzduší uvolní
toxický mrak, a Gladneyovi jsou donuceni k evakuaci. Hrozivý
mrak je přitom jen naléhavější a viditelnější verzí všudypřítomného „bílého šumu“, pocházejícího z rozhlasového vysílání, sirén, mikrovlnek, televizí, ultrazvukových přístrojů atd.; šumu,
jenž pulzuje životem, ale naznačuje cosi zlověstného.
Bílý šum se už od svého první vydání v roce 1985 těší setrvalé
přízni čtenářů i literární kritiky a akademické obce; získal prestižní Národní knižní cenu a nedávno se dočkal i oceňovaného
filmového zpracování na Netflixu – slovem: stal se pevnou součástí kánonu postmoderní americké literatury.

Nový překlad nejvýznamnějšího románu Dona DeLilla

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky

Městečko Hawkins přežilo ve třetí sérii seriálu Stranger Things,
známého z Netflixu, další obří katastrofu a Lucase Sinclaira,
který k záchraně přispěl mimořádným dílem, čeká velká životní změna.
Lucas přechází na střední školu a už nechce být outsiderem,
jakým býval na základce. Panem neviditelným v maskáčovém
oblečení, pařícím po večerech se stejně neviditelnými kámoši dračák. Uvědomuje si, že začíná nová kapitola jeho života – dospělost. Zatím však netuší, že zároveň se snahou najít si
nové kamarády a zapojit se do běžného života střední školy na
něj čeká další výzva – musí pochopit svou roli studenta s tmavou barvou pleti ve světě amerického maloměsta.
Hawkins je však prokleté místo a to, co přichází, předčí všechny předešlé hrůzy. I Lucas si bude muset vybrat, kdo a co je
pro něj nejdůležitější…

Další oficiální knihy ze seriálu Stranger Things:
Rebelka Robin, Šílená Max

Dhikilo se narodila v zemi, která formálně neexistuje, ale snaží se cítit jako doma v Cawber-on-Sands, městečku na pobřeží Anglie. Své rodiče viděla naposledy jako úplně malé dítě a to
není jediné, čím se odlišuje od svých spolužáků ve škole. Vše
zvládá až do dne, kdy z jazyka zmizí písmeno D. Prostě se vytratí z každého slova, které ho předtím obsahovalo – akorát si
toho všimne jedině Dhikilo.
Jeen by si myslel, že ztráta jenoho
malého písmena nebue v kažoenním životě přestavovat takový rozíl. Jenže ono to ělá potíže, až je nakonec situace oopravy
ocela zoufalá.

Naštěstí se Dhikilo dá dohromady se záhadným profesorem
a společně se vypraví písmeno D zachránit. Dokáže diktátorovi
Gampovi zabránit ve zničení celého jazyka? A povede se jí odhalit, kdo je a kam vlastně patří?

D je mnohem víc než oslava 150. výročí
smrti Charlese Dickense. Umožňuje mladým
čtenářům pochopit politiku 21. století i změny ve
společnosti, je to inspirující příběh o dívce, která
se nenechá zdeptat temnými silami, a zbrusu nové
dobrodružství v tradici Narnie. D je Faberův první
román pro teenagery.

Carmen táhne na třicet a už od školy pracuje v oddělení galanterie omšelého obchodního domu v malém skotském městečku na pobřeží, kde od narození žije. Když obchod stejně jako mnoho dalších před ním zavře, Carmen se musí potupně vrátit do svého dětského pokojíčku k rodičům. Má oprávněně pocit, že selhala, o to víc nesnáší svou dokonalou starší sestru, úspěšnou právničku, která se třemi rozmazlenými dětmi a čtvrtým na cestě žije v Edinburghu.
Ironií osudu je to právě snobská Sofia, kdo jí, (byť ne zcela dobrovolně a nezištně na zoufalé naléhaní jejich matky, která chce, aby se sestry usmířily) podá pomocnou ruku. Carmen se má ujmout krachujícího knihkupectví, které vlastní starý pan McCredie, jeden ze Sofiiných klientů, a do Vánoc ho postavit na nohy.
Carmen čeká vskutku sisyfovský úkol. Knihkupectví sice stojí na nádherném místě, v samém srdci historického Edinburghu, ale spíš než obchod připomíná pavučinami opředený strašidelný zámek. Navzdory tomu všemu má své skryté kouzlo a ukrývá pod letitými nánosy mnohá tajemství a poklady. Dokáže Carmen vdechnout obchodu nový život a přilákat do něj před Vánoci dostatek zákazníků? Co se stane, když se o knihkupectví – a o Carmen – náhle začne zajímat slavný a charismatický autor? A bude vánoční atmosféra stačit na to, aby Carmen našla cestu k sestře a jejím dětem?

Zima 1963. Do města v liptovských horách přijíždí zkušený důstojník Státní bezpečnosti, aby dohlížel na vyšetřování bestiálního zločinu. Rychle však zjistí, že pachatelem není člověk, ale nesmírně vynalézavý a zlomyslný fenomén. Uprostřed stoleté zimy přibývá obětí, a stejně tak zvláštních a děsivých úkazů. Napětí stoupá, schyluje se ke konfliktu bezpečnostních složek státu.
Mistrovský mix kriminálního thrilleru, kosmického hororu a historického románu zasazený do dusné atmosféry Československa šedesátých let.

Hlubina nabízí samostatný příběh, ale dá se číst i jako prequel románu Strach, jednoho z neúspěšnějších Karikových mysteriózních thrillerů.

Kniha Pro nás dějiny nekončí je věnována problematice politického myšlení českého levicového exilu v letech 1968–1989. Jejími hlavními aktéry jsou členové Československé sociální demokracie, jejímž tiskovým orgánem byl v letech 1978–1989 čtvrtletník Právo lidu, reformně komunističtí prominenti vydávající v letech 1971–1989 v Římě dvouměsíčník Listy a emigranti z řad studentů kolem revolučně socialistického čtvrtletníku Informační materiály, který vycházel v letech 1971–1982 v Západním Berlíně.
Autoři prostřednictvím důkladného analytického výzkumu ukazují, že mezi těmito třemi směry panovaly zcela zásadní rozdíly, které znemožňovaly nalezení ideologické a programové shody, což činnost levicového exilu výrazně limitovalo. Stejně tak se jim podařilo prokázat, že výrazné ideologické napětí existovalo i mezi exulanty po roce 1948 a emigranty po roce 1968. Navzájem si konkurovali nejen politicky, ale i při soupeření o finanční podporu od západních vlád, díky níž mohli exulanté působit prostřednictvím svých tiskovin na československou veřejnost. Nejkomplikovanější situace panovala mezi členy sociální demokracie do roku 1948 a sociálními demokraty, kteří se snažili o obnovení strany v roce 1968.

Problematické rovněž bylo exilové politické působní komunistů, aktivně činných v obrodném procesu, vůči nimž poúnorový exil vystupoval s nedůvěrou. Jejich situace se změnila po založení Charty 77, jež jak v Československu, tak v exilu ideové rozdíly smazávala. Teprve pod vlivem Charty 77 se stalo zcela zřejmým, že společným cílem úsilí jednotlivých ideových proudů je absolutní porážka Husákova režimu, etablovaného po srpnu 1968. Kniha zároveň otevírá celou řadu problémů, jež po Listopadu 89 spoluurčovaly podobu politické a ekonomické transformace.