Mladý (a začínající) senegalský spisovatel Diégane Latyr Faye v Paříži objeví legendární ztracenou knihu Labyrint nelidskosti, vydanou roku 1938. Její autor, vystupující pod jménem či pseudonymem T. C. Elimane, označovaný dobovou kritikou za „černošského Rimbauda“, se po skandálu rozpoutaném vydáním románu beze stopy ztratil. Diégane, fascinovaný knihou i její historií, se vydá po stopách tajemného autora do nedávných temných dob kolonialismu a holokaustu a do nejrůznějších zemí od Francie přes Senegal a Argentinu zase zpět do Francie.
Název románu Nejzasutější vzpomínka na lidi i motto z Divokých detektivů odkazuje na chilského autora Roberta Bolaña. Mbougar Sarr s ním sdílí posedlost literaturou, která se pro mnohé postavy stává důležitější než život sám, i mnohotvárnost psaní. Jeho román o hledání opravdové literatury i osudové lásky je důmyslná literární hra plná skrytých odkazů, citátů a parodií.

Román získal cenu Prix Goncourt

Vydání knihy podpořil Centre National du Livre.

Minulost. Každý pátek se v řecké taverně schází skupina přátel, bývalých spolužáků ze střední školy. Jednoho horkého
červencového večera se ale něco zvrtne, pod povrchem bublá napětí, a než noc skončí, je William, duše celé společnosti,
nalezen mrtvý.
Přítomnost. Sofie žije osamělým životem. Už deset let není s nikým z původní party v kontaktu. Když však dostane formální
pozvání na večeři, neodolá a vrátí se do města, kde všechno
ztratila. Hostitelka Ava má ale pro všechny nachystané překvapení – tohle není jen obyčejná přátelská večeře. V zamčeném
bytě se všichni musejí zpovídat z toho, co před lety zamlčeli.

Bývalý vězeň Ike Randolph už patnáct let seká latinu, a trávníky. Poté co vyšel z vězení naposled,
založil si zahradnickou firmu a dodržuje zákony, jak to jen jde. Když ale černochovi zaklepe na dveře policie, tuší, že to nic dobrého nevěstí. Na to, co přijde, ale připraven nebyl. Jeho syn Isaiah se
spolu svým manželem Derekem stal obětí úkladné vraždy. A i když se Ike se synem po svatbě nikdy pořádně nesmířil, teď je zdrcen žalem.
Derekův otec Buddy Lee se za synovu homosexualitu styděl skoro stejně, jako se Derek styděl
za otce kriminálníka. Díky svým kontaktům v podsvětí teď ale Buddy hodlá vypátrat, kdo má jeho
syna na svědomí.
Ike s Buddym nemohou být rozdílnější, krom zkušeností z kriminálu je spojuje jen dlouho potlačovaná láska k synům, jejichž smrt chtějí pomstít. Než si to s viníky vraždy vyřídí, budou čelit nejen
vlastním předsudkům vůči světu gayů, ale i vůči sobě navzájem.

Dva zavraždění synové. Dva otcové, jeden černoch,
druhý běloch. Jak bude chutnat jejich pomsta?

Ať se nám to líbí nebo ne, našim životům vládne matematika. Každodenní přísun čerstvých zpráv
nás zahrnuje statistickými odhady, výzkumy veřejného mínění, posuzováním rizik, výpočty inflací, předpovědí počasí a klimatických pochodů a všemožnými politickými rozhodnutími, která jsou
založena na údajně přesných číslech. Většinu z nás obvykle ani nenapadne tato čísla zpochybňovat nebo se ptát, co doopravdy znamenají, a jestli z nich náhodou neplyne víc otázek než odpovědí. Vzápětí všechny cifry pustíme z hlavy – pokud se vůbec dostaly dovnitř. Ve svém jednoduchém průvodci pro všechny, kdo zažívají ochromení z čísel, William Hartston jasně a s humorem vysvětluje, jak bezpečně projít minovým polem matematiky, která nás obklopuje.

„Chytrá, vtipná a objevná kniha, která radí, jak jasně myslet uprostřed
záplavy procent a pravděpodobností. Naučte se rozpoznat falešné vzorečky
a podezřelé statistiky. Až 100 procent čtenářů shledá, že jde o zcela
fascinující knihu. Doporučuje 92,53 procenta matematiků.“
Ian Stewart, britský matematik a spisovate

Autoři si vybrali deset pohádek bratří Grimmů a předkládají nám je v podobě, v jaké je zpravidla neznáme. Bratři Grimmové svoje pohádky poprvé uveřejnili v letech 1812 a 1815 a v pozdějších vydáních mnohé z nich upravovali a uhlazovali, aby nebyly tak děsivé a pohoršlivé a lépe vyhovovaly dobovému vkusu vztahujícímu se na četbu pro děti. Většina čtenářů tyto pohádky zná ve verzích z posledního vydání bratří Grimmů z roku 1857. Z mnohých příběhů se ale za více než století a půl vytratila původní síla, nezkrotnost a drsnost. Autoři se v této knize vracejí k původním verzím a zároveň je vypravují vlastním hlasem, který mocně zesiluje světově proslulý a nezaměnitelný kreslíř John Kenn Mortensen.

Román Bílý šum je obecně považován za vrcholné dílo Dona
DeLilla. Vypráví příběh Jacka Gladneyho, amerického profesora hitlerologie, jeho čtvrté ženy Babette a jejich čtyř ultramoderních potomků, kteří více či méně spokojeně proplouvají úskalími rodinného života a banalitou konzumní společnosti.
Jejich životy se však od základů promění, když nedaleko od
nich dojde k průmyslové havárii, při níž se do ovzduší uvolní
toxický mrak, a Gladneyovi jsou donuceni k evakuaci. Hrozivý
mrak je přitom jen naléhavější a viditelnější verzí všudypřítomného „bílého šumu“, pocházejícího z rozhlasového vysílání, sirén, mikrovlnek, televizí, ultrazvukových přístrojů atd.; šumu,
jenž pulzuje životem, ale naznačuje cosi zlověstného.
Bílý šum se už od svého první vydání v roce 1985 těší setrvalé
přízni čtenářů i literární kritiky a akademické obce; získal prestižní Národní knižní cenu a nedávno se dočkal i oceňovaného
filmového zpracování na Netflixu – slovem: stal se pevnou součástí kánonu postmoderní americké literatury.

Nový překlad nejvýznamnějšího románu Dona DeLilla

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky

Městečko Hawkins přežilo ve třetí sérii seriálu Stranger Things,
známého z Netflixu, další obří katastrofu a Lucase Sinclaira,
který k záchraně přispěl mimořádným dílem, čeká velká životní změna.
Lucas přechází na střední školu a už nechce být outsiderem,
jakým býval na základce. Panem neviditelným v maskáčovém
oblečení, pařícím po večerech se stejně neviditelnými kámoši dračák. Uvědomuje si, že začíná nová kapitola jeho života – dospělost. Zatím však netuší, že zároveň se snahou najít si
nové kamarády a zapojit se do běžného života střední školy na
něj čeká další výzva – musí pochopit svou roli studenta s tmavou barvou pleti ve světě amerického maloměsta.
Hawkins je však prokleté místo a to, co přichází, předčí všechny předešlé hrůzy. I Lucas si bude muset vybrat, kdo a co je
pro něj nejdůležitější…

Další oficiální knihy ze seriálu Stranger Things:
Rebelka Robin, Šílená Max

Dhikilo se narodila v zemi, která formálně neexistuje, ale snaží se cítit jako doma v Cawber-on-Sands, městečku na pobřeží Anglie. Své rodiče viděla naposledy jako úplně malé dítě a to
není jediné, čím se odlišuje od svých spolužáků ve škole. Vše
zvládá až do dne, kdy z jazyka zmizí písmeno D. Prostě se vytratí z každého slova, které ho předtím obsahovalo – akorát si
toho všimne jedině Dhikilo.
Jeen by si myslel, že ztráta jenoho
malého písmena nebue v kažoenním životě přestavovat takový rozíl. Jenže ono to ělá potíže, až je nakonec situace oopravy
ocela zoufalá.

Naštěstí se Dhikilo dá dohromady se záhadným profesorem
a společně se vypraví písmeno D zachránit. Dokáže diktátorovi
Gampovi zabránit ve zničení celého jazyka? A povede se jí odhalit, kdo je a kam vlastně patří?

D je mnohem víc než oslava 150. výročí
smrti Charlese Dickense. Umožňuje mladým
čtenářům pochopit politiku 21. století i změny ve
společnosti, je to inspirující příběh o dívce, která
se nenechá zdeptat temnými silami, a zbrusu nové
dobrodružství v tradici Narnie. D je Faberův první
román pro teenagery.

V letech 1992 a 1993 Umberta Eca pozvali na Harvardovu univerzitu
na šest přednášek o literární teorii. Čekal-li tehdy některý student
suchopárný výklad, pamatuje si své překvapení pravděpodobně
dodnes. Beletristický text je v Ecově podání lesem, v němž může
čtenář rozjímat, nebo se ztratit, chodit po prochozených cestách,
nebo si vyšlapat svou vlastní. Eco vyzývá čtenáře, aby se znovu
zamysleli nad tím, jak čtou a co od nich text očekává. Na nesčetných příkladech od Tří mušketýrů přes romány o Jamesi Bondovi až po současné detektivky (či porno) ilustruje literární techniky, kterými texty dosahují svých cílů, roli, kterou v nich hraje čas,
či míru, do jaké fikce parazituje na realitě a naopak. Vzhledem ke
své nadčasovosti má Šest procházek literárními lesy čtenáři dozajista co říct i po třiceti letech.
V nakladatelství Argo vychází soubor
v novém překladu.

V dubnu 2021 se ve vinohradském studiu poprvé sešli dva staří známí:
předseda Kolegia Paměti národa Jan Dobrovský a novinář Jindřich Šídlo. Jejich
společný podcast neměl zpočátku větší ambice než překlenout covidové
období do chvíle, než se Paměť národa bude moci vrátit ke svým pravidelným
besedám a přednáškám po celé zemi.
Ohlas posluchačů ale překvapil. Od dubna 2021 vzniklo již více než 70 epizod,
v nichž autoři na základě zkušeností z moderní politické historie popisují a
hodnotí aktuální dění. Podcast Dobrovský&Šídlo byl dvakrát nominován na
Křišťálovou lupu, v roce 2022 se umístil v kategorii podcastů na třetím místě. V
rámci své permanentní tour vyprodali autoři sály po celé zemi a stali se i
vyhledávanými hosty prestižních hudebních festivalů (Metronom, Slunovrat,
Krásný ztráty).
Kniha „Můžu to doříct“, jejíž název je odvozen z nejčastější věty, kterou si
pánové Dobrovský a Šídlo vyměňují před natáčením i během něj , nabízí upravený
přepis třinácti epizod první sezony podcastu. Od „operace Vrbětice“, přes
sněmovní volby v říjnu 2021 až po ruský útok na Ukrajinu v únoru 2022.
Texty doplňují dobové fotografie a na závěr každé kapitoly se čtenář také
dozví, „jak to všechno nakonec dopadlo“. Tedy nakolik se předpovědi a
hodnocení autorů nakonec protnuly s pozdější realitou a jaký byl další osud
hlavních i vedlejších postav našich rozmluv.