Román Když jsme byli sirotci patří k vrcholným dílům britského nositele Nobelovy ceny za literaturu Kazua Ishigura. Autor zde v mnohém navazuje na své předchozí čtyři prózy, v nichž zkoumá nejistý vztah člověka k prožité skutečnosti a jeho věčnou náchylnost k sebeklamu. Tentokrát tak činí skrze vzpomínky a osudy Christophera Bankse, jenž poté, co se stane slavným detektivem, napne všechny své síly, aby vyřešil případ svých rodičů, kteří beze stopy zmizeli v době jeho dětství prožitém v čínské Šanghaji. Román se geograficky pohybuje mezi Dálným východem a Londýnem v době před druhou světovou válkou a zdá se, že v něm nejde o nic menšího než o záchranu světa před zlem, které ho má brzy pohltit. Je však také možné, že realita tohoto světa, již Ishiguro zobrazuje optikou archetypu geniálního soukromého detektiva, nakonec bude úplně jiná. Autor prostřednictvím odkazů ke klasickým britským autorům, ke zlatému věku anglické detektivky či Kafkovým románům vytváří na první pohled ishigurovsky nenápadnou, ale čtenářsky vzrušující fikci, která mu podprahově klade ty nejzákladnější otázky týkající se paměti, historie a mechanismů, jimiž si tvoříme příběh vlastního života.

Soubor vzájemně propojených příběhů starého pána Šóheie Higašiho, bývalého ředitele školy,
postiženého Alzheimerovou chorobou. Postupná proměna dopadá na jeho manželku, tři dospělé
dcery a vnoučata, kteří se pokoušejí vyrovnat s jeho stavem a během deseti let dennodenně řešit
praktické problémy, jež testují pouta jejich vztahů. Zpočátku se snaží jeho stav zakrýt, později jej
chránit a zároveň povzbuzovat. I v trapných situacích se však setkáváme s okamžiky rodinné soudržnosti a jemného humoru.
Jak se příznaky Šóheiovy demence zhoršují, jeho rostoucí dezorientace vede k novým, nečekaným setkáním s lidmi kolem. Nakonec se sami sebe ptáme: „Co z nás bez vzpomínek dělá toho,
kým jsme?“
Příběhy se odehrávají na pozadí života v současném Japonsku, kde se přežívající tradice střetávají
s postojem a každodenními problémy mladé generace.

Slavný rozvodový advokát celebrit je nalezen ve svém bytě mrtvý. Někdo mu rozbil hlavu láhví vína za 2 000 liber. Což vzhledem k faktu, že on sám byl abstinent, působí trochu podivně. Stejně jako trojciferné číslo, které vrah napsal na zeď. Právník si stačil nadělat pár nepřátel, ale který z nich ho nenáviděl natolik, že ho zabil? A jak s tím vším souvisí smrt jeho dávného přítele, k níž došlo jen o den dřív?
Policie je v koncích, a tak je znovu povolán neoblíbený, leč brilantní soukromý vyšetřovatel Daniel Hawthorne, který si přizve svého „Watsona“, známého spisovatele a scenáristu Anthonyho Horowitze. Anthony by si ale rád trochu zapátral i na vlastní pěst. Zvlášť když má pocit, že před ním jeho společník řadu věcí tají. Navíc mu tahle spolupráce, začíná nepříjemně zasahovat do života.

Poutavé a zábavné vyprávění plné holmesovských dedukcí a falešných stop, které ve čtenáři s ostřížím zrakem vyvolává příjemný pocit, že má navrch.

Horowitzovi vraždy zkrátka vycházejí – a to nejen knižně.

Sherlock Holmes a doktor Watson současnosti

České království roku 1420. Dvanáctiletá Šárka, jež i po brutálním znásilnění jako jediná přežila z katolíky nemilosrdně vyvražděné vesnice, nachází záchranu u největšího českého vojevůdce Jana Žižky a jeho hrdinné husitské armády, aby se se svými družkami a druhy celou svou duší a tělem oddala boji proti katolicismu. Historický manga velkoopus, volně adaptující motiv husitských válek v Českých zemích, jež v Evropě 15. století zažehly doutnák náboženských reforem, vykreslující hrůzy nelítostných bojů neotřelým pohledem malé dívky.

České království roku 1420. Vojevůdci a nájemnému husitskému žoldnéři Janu Žižkovi se za pomoci nově sestrojené ruční palné zbraně píšťaly a víry v Boha podaří z rolníků, žen i dětí sestavit neotřesitelnou armádu. Jsme svědky bitvy dvoutisícového vojska táboritů s křížovou výpravou čítající na sto tisíc katolických rytířů – bitvy, jež změnila dějiny a účastní se jí teprve dvanáctiletá bojovnice Šárka.

Pouhým dvěma tisícovkám mužů, žen a dětí z armády táboritů pod vedením legendárního vojevůdce Jana Žižky se podaří zvítězit nad stotisícovou křížovou armádou tvořenou katolickými rytíři. Teprve dvanáctiletá Šárka stále tápe, zda se má nelítostných bojů i nadále účastnit, nicméně vítězství husitské armády nad daleko početnějším nepřítelem je pro mnoho lidí přesvědčivým důkazem, aby se k hrdinnému vojsku rekrutovali. V momentě, kdy vojenská síla husitů dosahuje vrcholu, dochází k velikému spiknutí vedoucímu k novým bojům.

Důležitá, nedobytná pevnost v držení katolíků – Vyšehrad. Husitské vojsko vedené hejtmanem Janem Žižkou se Vyšehrad bezúspěšně snaží dobýt. Žižkovi na pomoc přispěchá Lieselotte, vnučka geniálního vojenského inženýra, lékaře a spisovatele Konráda Keisera. Její důmyslný plán sice nakonec dovede husity dovnitř pevnosti, ale boj uvázne na mrtvém bodě, dojde k přerušení přísunu potravin a oběma stranám uvnitř pevnosti hrozí hladomor. Žižka se nemilosrdně rozhodne zvítězit za každou cenu, když vtom zasáhne Šárka, která se sama ocitá na prahu smrti vyhladověním.

Uzdravená Šárka, bojovnice v řadách husitského vojska, vypomáhá jako sanytrník. Jezdí městem a sbírá lidské výkaly, aby
z nich vyráběla surový krystalický ledek (dusičnan draselný),
základní surovinu pro výrobu černého střelného prachu. Jako
nová posila husitů se na scéně objevují adamité, hnutí tvořené
zcela nahými muži a ženami. Šárka se znovu setkává se svou
starou přítelkyní Gabrielou, která se mezitím k novému hnutí přidala a pozve Šárku na adamitskou mši. Šárku zde ohromí
pohled na věřící v transu oddávající se bezuzdným orgiím. Žižka se začíná mít před jinověrnými adamity stále více na pozoru.

Vozovou hradbu, neporazitelnou pýchu husitského vojska, rozpráší až křižácký vojevůdce, rytíř Dračího řádu Filippo Scolari, česky zvaný Pípa Vlach. Pomáhá mu jízdní pluk lučištníků
tvořený krutými Kumány. Během bojů padne i hejtman Petr
Hromádka a krutý osud neušetří ani dívky Andělského sboru –
čeká je zotročení. Žižka se konečně dostává do Kutné Hory,
aby se se svými dvanácti tisíci muži střetl se statisícovým vojskem křižáků, které nakonec přinutí k panickému útěku.

Když se Lexie Sinclairová setká s kultivovaným šéfredaktorem
a obchodníkem s uměním Innesem Kentem, uvědomí si, že už
nemůže dál jen čekat, až její život doopravdy začne. Odjíždí z venkova do Londýna a v srdci umělecké scény Soho padesátých let si vybuduje nový život.
V současnosti se Elina a Ted vzpamatovávají z těžkého porodu
svého prvního dítěte. Elina se snaží sladit nároky mateřství se
svou identitou malířky a Teda trápí vzpomínky na vlastní dětství, které se neshodují s verzí událostí jeho rodičů. Když Ted
začne hledat odpovědi, odhalí se neobyčejný portrét dvou žen,
jež od sebe sice dělí padesát let, ale jsou spojeny způsobem,
který by ani jedna z nich nečekala.

Vydání knihy podpořil fond Literature Ireland.