Kniha představuje výběr z pohádkových vyprávění, která na magnetofon zaznamenala mezi romskými vypravěči v bývalém Československu přední česká romistka Milena
Hübschmannová, a navazuje na knihu Romské pohádky (Odeon 1973, reedice Fortuna 1999), kterou uspořádala sama Hübschmannová. Prezentované pohádky dosud v češtině nevyšly. Jedná se možná o poslední pohádky zachycené v československém prostoru od lidových vypravěčů.
O tom, že sběr
Hübschmannové zachycuje stále ještě živou vypravěčskou tradici, svědčí mimo jiné mnoho prvků a detailů každodennosti
70. a 80. let minulého století, kterými vypravěči s vtipem „špikují“ pohádkové bezčasí. Hrdina tak zlého čaroděje přemůže
nejen díky pomoci kouzelných koní, ale také díky několika tatrovkám písku a telefonní lince, které mu na jeho žádost poskytne král. Toto dobové koření ale vypravěči užívají s mírou
tak, aby pohádka zůstala pohádkou. Kniha není určena dětem.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky

Vzestup draka je bohatě ilustrovanou kronikou počátku a rozmachu vlády Targaryenů v Západozemí, detailně propracovaném světě George R. R. Martina. Tato výpravná kronika – s více než sto padesáti barevnými ilustracemi – je úžasným úvodem do historie Targaryenů, legendárního rodu, jenž hraje ústřední roli v novém seriálu HBO, Hra o trůny: Rod draka. Po celá staletí usedali Targaryenové na Železný trůn, zatímco jejich draci neochvějně vládli obloze. Toto období trvalo od dobytí Západozemí Aegonem Targaryenem až po nechvalně proslulý Tanec draků – krvavou občanskou válku, která takřka nadobro zničila celý targaryenský rod. Historie jediného rodu dračích pánů, který
přežil zkázu Valyrie, je příběhem plným krvavých zvratů, zrad a činů vznešených i zbabělých…

Pro milovníky seriálu Rod draka

Tři sestřenice. Dva kontinenty. Jedno strašlivé tajemství.
Píše se rok 2020 a třináctiletý Matthew je během covidové pandemie uvězněný doma, jeho táta trčí ve Francii a maminka přestěhuje chlapcovu stoletou prababičku k nim domů, aby ji ochránila před nemocí. V domácnosti proto platí dvojnásob přísná pravidla a Matthew se může ukousat nudou. Zoufalá situace se změní, když hrdina najde v prababiččiných věcech, které dostal za úkol uspořádat, fotografii dvou holčiček. Prababička se zpočátku odmítá o své dávné minulosti bavit. Matthew ví jen to, že se narodila na Ukrajině a uprchla odtamtud. Co všechno nechala za sebou a obětovala, však zjišťuje až nyní, když pročítá její deníky, dopisy i novinové články z dětství a mládí. Z nich vyvstává nejen příběh tří ukrajinských sestřenic během hladomoru na Ukrajině na počátku 30. let minulého století, který uměle vyvolal Stalin a jemuž za oběť padly miliony lidí, ale taky jedno velké tajemství.

Autorka bestselleru Kluk odnikud se ve svém novém románu inspirovala osudem své ukrajinské babičky.

Román byl nominován na prestižní americké výroční ocenění National Book Award.

„Dojemný obraz dlouho zamlčovaných historických událostí.“ (Kirkus Reviews)

„V této poutavé knize třináctiletý chlapec odkrývá temné rodinné tajemství… Podmanivý příběh vyprávěný v první osobě střídavě jednou ze tří postav – Matthewem, žijícím v roce 2020 v městečku Leonia ve státu New Jersey, a Helen a Milou, žijícími ve 30. letech minulého století v Brooklynu a Kyjevě – zachycuje utrpení, které přinesl hladomor uměle vyvolaný Stalinem. Román líčí, jak byla tato tragédie vnímána ve světě a jak její důsledky probublávají až do Matthewovy přítomnosti.“ “ (Publishers Weekly)

„Mnohovrstevnatý román inspirovaný osudem ukrajinské rodiny autorčiny babičky přináší strhující příběh o přežití.“ (The New York Times)

Román o umění, lásce a pandemii napříč časem i prostorem.
Edwinu St. Andrewovi je osmnáct, když se parníkem přeplaví přes Atlantik, poté co jej kvůli politickým názorům vyloučí
ze společnosti britské aristokracie. Okouzlen krásou kanadské
přírody vstoupí do lesa a náhle zaslechne tóny houslí odrážející se od stěn rozlehlé stavby – tento zážitek jím hluboce otřese.
O dvě století později se známá spisovatelka Olive Llewellynová vydává na propagační turné své knihy. Cestuje po celé
zeměkouli, avšak vlastní domov má v druhé měsíční kolonii.
V textu jejího bestselleru o pandemii se nachází zvláštní pasáž: houslista hraje v rezonující chodbě dopravního terminálu
a kolem něj se zvedá lesní stromoví. Když začne Gaspery-Jacques Roberts pátrat po jisté anomálii v severoamerické divočině, narazí na několik rozvrácených životů – mladík z britské
šlechtické rodiny podlehne šílenství, spisovatelka odtržená od
rodiny uvízne na Zemi uprostřed pandemie a jeho vlastní kamarádka z dětství se zřejmě také pokusila o něco, čím narušila
časové linie vesmíru.

Už v 19. století představoval Tibet a jeho hlavní město
Lhasa, ležící téměř tři kilometry nad mořem, pro mnohé cestovatele ten nejvytouženější cíl. Vábení tajemné
země i její strategický význam vedly odhodlané cestovatele z viktoriánské Británie, carského Ruska, Ameriky a řady dalších zemí světa k tomu, aby se zas a znova a bez ohledu na neochotu, ba až odpor Tibeťanů
pokoušeli do této izolované oblasti proniknout. Osudy oněch nejrůznějších dobrodruhů, mystiků, horolezců a misionářů líčí britský novinář, historik a spisovatel
Peter Hopkirk poutavě a čtivě. Popisuje rovněž, jakými způsoby se Čína odjakživa snažila na „střeše světa“ udržet a prosadit zde svůj vliv, což vyvrcholilo čínskou invazí v 50. letech 20. století. V krátkém doslovu
Hopkirk aktualizuje text pojednáním o dnešním Tibetu –
okupovaném dodnes Číňany.

Protestantská etika a duch kapitalismu je patrně nejznámějším a zároveň k nejdiskutovanějším Weberovým dílem. Weber ho publikoval v letech 1904–1905. Zamýšlí se v něm nad počátky a příčinami vzniku kapitalismu, resp. nad souvislostmi mezi rozvojem kapitalismu, náboženskými systémy, racionalismem a byrokratizací státu. Vcelku jednoznačně zde spojuje vznik kapitalismu s protestantským náboženstvím, s protestantskou kulturou a s protestantskou etikou práce, vykazující prvky askeze, šetrnosti a střídmosti. Důraz přitom klade na protestantský smysl pro zisk, jenž se podle jeho názoru liší od ekonomického myšlení katolíků, kteří vykazují větší sklony k humanismu, zároveň však i k mysticismu. V rovině náboženské senzibility stejně jako v rovině věroučně podmíněné mentality vidí základní rozdíly ve vzniku a možnostech rozvoje principů kapitalismu v protestantském a katolickém prostředí, resp. v prostředí křesťanských a nekřesťanských civilizací a společností. Překladu Protestantské etiky předchází zasvěcený úvod od sociologa a znalce Weberova díla Miloše Havelky.

V knize autorka zkoumá vztah mezi sexuální politikou a morálkou v Německu ve 20. století. Vychází z analýzy sexuální politiky nacismu, v níž shledává jak prvky utlačovatelské, tak prvky sexuální svobody. Nacistickou realitu následně konfrontuje se sexuální politikou a tuhou sexuální morálkou v 50.–70. letech, přičemž velkou pozornost věnuje i proměnám německé paměti na třetí říši.
V bádání o nacistickém i poválečném Německu se jedná o práci jedinečnou, jež dává nové odpovědi na příčiny
a podobu kulturní vzpoury pozdních 60. let, jež ovlivňují německou společnost dodnes.

Druhý díl komiksového románu se odehrává v 90. letech
20. století. Generace dětí z 80. let již město opustila a v divokém porevolučním čase se prostor Starého Města a Malé Strany pro následující generaci zmenšuje a zužuje. Dvory a půdy
se zamykají nebo rekonstruují, domy přecházejí do soukromého vlastnictví. Přesto první polovina 90. let byla neméně unikátním časem a ve Stínadlech to vřelo mnoha dobrodružstvími.
V příběhu se objeví nová skupina hrdinů, ale vracejí se i hrdinové prvního dílu, už jako čerstvě dospělí.
Migrén, Šídlo, Bob, vypravěč Béla, Marie i její podivná „teta“
Marta a její tajemství. Děj nás i tentokrát zavádí do několika časových vrstev. Od nultých let 21. století až hluboko do středověku. Příběh potom vrcholí v polovině srpna 2002, kdy se Prahou valí tisíciletá voda.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Kompletní vydání ve dvou svazcích a speciálním boxu.
U příležitosti padesáti let, které uplynuly od vydání nestárnoucího, stále milovaného Čaroděje Zeměmoří, vyšlo souhrnné vydání všech příběhů slavného Zeměmořského cyklu, obohacené o více než dvacet překrásných ilustrací Mikuláše Podprockého, jež doplňují klasické dílo úžasné představivosti velmistryně žánru Ursuly Kroeber Le Guinové. Zeměmořské romány patří mezi nejoceňovanější a nejoblíbenější díla moderní literatury. Dostalo se jim prestižních ocenění včetně americké Národní knižní ceny, Newberyho medaile, Nebuly a mnoha dalších, což jen upevnilo zvláštní místo, jež zaujímají v srdcích i myslích nespočtu čtenářů. Vůbec poprvé vyšly všechny ve dvou mohutných svazcích, v nichž mimo jiné najde čtenář několik povídek, z nichž některé vyšly v českém překladu vůbec poprvé.

Svazek první obsahuje:

Čaroděj Zeměmoří
Atuánské hrobky
Nejvzdálenější pobřeží
Tehanu

Svazek druhý obsahuje:

Příběhy ze Zeměmoří
Jiný vítr
Slovo, jež odpoutává (povídka)
Moc jmen (povídka)
Dcera Odrenu (povídka)
Zář ohně (povídka)

Zeměmoří novýma očima (esej)

Václav Havel pohledem Michaela Žantovského: už tím je naznačeno mnohé, co tato biografie přináší. Oba muži spolu dlouhá léta úzce spolupracovali, pojilo je blízké přátelství – a politický i kulturní odkaz Václava Havla dodnes Michael Žantovský rozvíjí ve svém veřejném působení, ať už jakožto diplomat (působil jako velvyslanec v USA, Izraeli a Velké Británii), manažer (v letech 2015–2023 byl ředitelem Knihovny Václava Havla), editor (k vydání připravil několik havlovských publikací) či autor.
Jeho kniha však nenabízí jen pohled „zevnitř“; Žantovský vnímá Havlův život, literární dílo i politické působení i s kritickým odstupem, s maximální možnou objektivitou a odbornou erudicí. Uplatňuje přitom též svou původní profesi klinického psychologa; jak sám v knize poznamenává, „jednou z méně radostných, ale nezbytných stránek této profese je schopnost zaujmout klinický postoj, tj. dokázat pozorovat jiné lidské bytosti (včetně těch, které jsou vám nejblíž), jak zápasí, vítězí, prohrávají, trpí a umírají, a dělat si přitom po celou dobu nezúčastněné poznámky“.

Žantovského Havel nyní, po deseti letech od svého prvního vydání, vychází v rozšířené podobě; na základě nových pramenů a informací Michael Žantovský svůj výklad místy aktualizuje a nabízí i jednu zbrusu novou kapitolu věnovanou Havlově úloze v narovnávání česko-německých vztahů.

„Když vezmete do rukou knihu o někom, koho jste přes čtvrtstoletí znali a s kým jste v různých dobách a různých formách spolupracovali, máte jisté pochyby, jak pravdivý může být obraz toho člověka. Po přečtení tuto knihu obdivuji. Michael Žantovský ji napsal s důkladností zkušeného novináře a s kritickým pohledem, který vidí i Havlovy slabosti a vrtochy, ale také nezakrývá svou lásku k němu. Je to neskutečně zajímavý portrét vývoje, dospívání a životního díla člověka, který nejen ve své době, ale dodnes převyšuje politiky nejen v Čechách, ale i v celé Evropě.“
– Karel Schwarzenberg

„Překrásná kniha o největší osobnosti našich novodobých dějin.“
– Tomáš Sedláček

„Havel byl jedním z nejvýznamnějších a nejprovokativnějších intelektuálů-státníků své doby – nonkonformista, odhodlaný žít v pravdě a neustále zpochybňující systém, své spoluobčany a sebe sama. K popisu, interpretaci a analýze tohoto mravního velikána není povolanějšího autora, než je Michael Žantovský. Jeho havlovská biografie je psána s velkým porozuměním, otevřeností a láskou – a nabízí nejen erudovanou analýzu Havlova politického odkazu, ale i jeho uměleckého díla.“
– Madeleine Albrightová

„Václav Havel patřil k nejvýznačnějším mravním a politickým vůdcům naší doby – a Michael Žantovský napsal jeho definitivní životopis. Jeho moudrá a zároveň vzrušující kniha výborně postihuje Havlovu velikost. Na základě dlouholetého blízkého přátelství tu vzniklo hluboce osobní vyprávění, jež přináší inspiraci i poučení.“
– Walter Isaacson

Kniha získala na veletrhu Svět knihy ocenění Český bestseller za rok 2014.