První kniha Boba Dylana od jeho memoárů nazvaných Kroniky I a vydaných v roce 2004 a zároveň i jeho první kniha od získání Nobelovy ceny za literaturu v roce 2016. V šestašedesáti
koncentrovaných textech píše Dylan o skladbách jiných umělců, Little Richardem či Rayem Charlesem počínaje, Ninou Simone či The Clash konče, přičemž se od triviálních konstatování
a dylanovsky poťouchlých žertíků odráží k zásadním postřehům o povaze populární hudby. Analyzuje to, čemu říká past
jednoduchých rýmů, rozebírá, jak přidání jediné slabiky může
píseň oslabit, a dokonce vysvětluje, jak bluegrass souvisí s heavy metalem. Jeho psaní je tajuplné, rtuťovité, místy neproniknutelné a často nesmírně vtipné, a třebaže zdánlivě pojednává jen
o hudbě, nabízí vlastně pronikavé zamyšlení o stavu člověka.
Kniha obsahuje i sto padesát pečlivě vybraných fotografií a ilustrací, které pozoruhodně přispívají k celkovému účinku díla.
Myceliální sága Vilmy Kadlečkové obsahuje kromě osmi knih také tři povídky, které rozvíjejí děj celého příběhu a dodají čtenářům další rozměr mnohovrstevnatého autorčina vesmíru. Pokud jste dočetli celou románovou řadu a stále nemáte dost, je tohle přesně to, co potřebujete.
Co by to bylo za autorský svět, kdyby k němu neexistovala encyklopedie? Mycelipedii nestvořila pouze autorka celé ságy, ale spolu s ní také skalní fanoušci, kteří přibývají – inu jako houby po dešti. V naší e-knize naleznete všechno, co jste o Myceliu chtěli vědět, ale nevěděli jste, koho se zeptat.
Kniha Dobrodruh Conan představuje slavného válečníka
stvořeného divokou fantazií texaského spisovatele Roberta E. Howarda v barbarově nejdivočejší podobě během
jeho dobrodružné cesty plné krvavých bojů, troufalých
činů a lásky nespočtu žen. Conan zde pátrá po podivuhodně broušených drahokamech, brání hranice Aquilonie proti
pomstychtivým piktským kmenům, objevuje pirátský poklad, bojuje proti nemilosrdným lidojedům a zaplétá se do
krvavé občanské války v rozlehlých síních zapomenutého
města.
Sbírka obsahuje povídky Služebníci Bit-Jakinovi, Za Černou
řekou, Černý cizinec, Zambulští lidožrouti a Rudé hřeby v novém překladu Romana Tilcera s přihlédnutím k původním
Howardovým textům.
V dodatcích mimo jiné naleznete
v českém překladu dosud nepublikované pracovní verze
autorem nedokončené povídky Vlci za hranicí, posmrtně
vydané povídky Černý cizinec a proslulé novely Rudé hřeby.
Chazarská říše několik staletí ovládala pobřeží Kaspického
moře a dolní tok Volhy a Donu. Její sláva se však chýlí ke konci.
Kyjevský kníže Svjatoslav touží posunout hranice svého mocnářství a otevřít si přístup k bohatým jižním zemím a Hedvábné
cestě. Sjednotil národy severu a vede je ve znamení válečného
meče proti Chazarům a jejich spojencům. Kagan a bej, nejvyšší hodnostáři říše, vyšlou na hranice obrovské vojsko, ale hrozí,
že ani ono neubrání vzkvétající civilizaci před invazí bezohledných barbarů.
Ilja Muromec, Jegor Svjatogor, Mikula Seljanovič a další knížecí bohatýři si na daleké cestě a uprostřed válečného běsnění
postupně uvědomují, že jejich nejhorším nepřítelem nejsou cizí
vojska, ale temnota, která rozežírá jejich vlastní srdce. Zasel ji
někdo, koho kdysi považovali za přítele. Koščej, dříve nazývaný
Volch, kráčí po krvavé cestě a sleduje vlastní nebezpečné cíle…
Román o Vildovi Jakšovi, čs. mistru boxu ve střední váze, který prožil zářivý život celebrity ve třicátých letech minulého století nejen v Praze, ale hlavně v Paříži. Když ČSR v roce 1938 mobilizovala, odmítl zůstat ve Francii a nastoupil vojenskou službu. Po okupaci uprchl z protektorátu a po dobrodružné cestě sloužil v čs. jednotce ve Francii a vstoupil do 311. čs. bombardovací peruti ve Velké Británii. U třistajedenáctky létal jako palubní střelec, což se mu nakonec stalo osudným. Velmi volně se jeho životem nechal v roce 1986 inspirovat Jaroslav Soukup v Pěstech ve tmě s Markem Vašutem v hlavní roli.
Příběh tančícího elegána, boxera a letce Vildy Jakše.
Po dlouhých šestnácti letech, jež uplynuly od vydání světového bestselleru Cesta, nedávno zesnulého klasika americké literatury Cormac McCarthyho, vychází nový román Pasažér. Odehrává se v roce 1980 a sleduje osudy záchranáře Bobbyho Westerna, který se z člunu pobřežní hlídky vrhá k potopenému vraku letadla. V něm nachází těla devíti lidí, stále ještě připoutaných ke svým sedadlům. Chybí pilotova taška, černá skříňka a hlavně desátý pasažér. Jako někteří dřívější hrdinové McCarthyho románů se i Bobby Western stává nechtěným svědkem událostí, které se pro něj nakonec ukážou hrozbou. McCarthyho román Pasažér v sobě pozoruhodným způsobem propojuje meditaci nad mravností, vědou a dědičným hříchem s prvky thrilleru, a činí tak s příznačně rafinovaným, oslňujícím stylem, jenž autorovi vysloužil reputaci jednoho z největších současných amerických prozaiků.
První kniha Boba Dylana od jeho memoárů nazvaných Kroniky I a vydaných v roce 2004 a zároveň i jeho první kniha od získání Nobelovy ceny za literaturu v roce 2016. V šestašedesáti
koncentrovaných textech píše Dylan o skladbách jiných umělců, Little Richardem či Rayem Charlesem počínaje, Ninou Simone či The Clash konče, přičemž se od triviálních konstatování
a dylanovsky poťouchlých žertíků odráží k zásadním postřehům o povaze populární hudby. Analyzuje to, čemu říká past
jednoduchých rýmů, rozebírá, jak přidání jediné slabiky může
píseň oslabit, a dokonce vysvětluje, jak bluegrass souvisí s heavy metalem. Jeho psaní je tajuplné, rtuťovité, místy neproniknutelné a často nesmírně vtipné, a třebaže zdánlivě pojednává jen
o hudbě, nabízí vlastně pronikavé zamyšlení o stavu člověka.
Kniha obsahuje i sto padesát pečlivě vybraných fotografií a ilustrací, které pozoruhodně přispívají k celkovému účinku díla.
Stárnoucí novinář Petr Kříž, jehož posedlostí jsou výtvarná díla
ztvárňující zimní výjevy, přiletí do Izraele, kam jej pozval jistý
Hanuš Weigl, český Žid, o kterém ale Petr neví zhola nic. Hanuš Petra požádá, aby se vydal po stopách pokladu olomouckého arcibiskupa Theodora Kohna. Také mu sdělí, že Petr po
jeho smrti zdědí jisté indicie, jimiž se má při pátrání řídit. Tím
odstartuje Petrova cesta labyrintem domněnek, odkazů, literárních a dějinných odboček, útržků ze životů více či méně
známých postav a historických anekdot s více či méně zjevnou
spojitostí.
Jiří Kamen vede vyprávění ve dvou dějových liniích:
historické události jsou líčené v kapitolách Hráči, v kapitolách
Pátrači pak sledujeme pátrání po arcibiskupově minulosti i penězích, jež měl odkázat na založení olomoucké univerzity. Autor postupně odhaluje dosud neznámá Kohnova tajemství.
Problém ale je, že jsou ve hře síly, které chtějí zveřejnění některých tajemství zabránit.
Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.
Publius Vergilius Maro (70 př. n. l.–19 n. l.), nejvýznamnější římský básník tzv. zlatého období římské literatury, vytvořil epos Aeneis na přání císaře Augusta. Dílo psané v hexametru (šestistopém verši) sestává z dvanácti knih a téměř 10 000 veršů. Je zásadně ovlivněno homérskými eposy a pojednává o cestě hrdiny Aenea, mytického předka rodu Juliů, z hořící Tróje do Itálie a o jeho následných bojích s italickými kmeny. Aeneas, pokládaný za praotce Římanů, je v eposu vylíčen jako ideální Říman zosobňující všechny národní ctnosti. Epos zásadně ovlivnil římskou i pozdější evropskou literaturu – od středověku, přes dobu renesance a humanismu až po současnost a představuje jeden ze základů klasického kánonu pro studia latiny i filologie. Aeneis se mj. stala i inspirací pro Dantovu Božskou komedii, v níž je Vergilius ztělesněním umění a lidské duševní síly. Převod Aeneidy do češtiny má dlouhou tradici – klasický a dodnes nejcitovanější je však především překlad Otmara Vaňorného (1933), z něhož vychází i modernější překlad Rudolfa Mertlíka (1970).
Vzhledem k významu Aeneidy a době, která uplynula od vzniku Vaňorného překladu, je nutné ocenit rozhodnutí Michala Ctibora pořídit překlad zcela nový, moderní, respektující však zároveň tradici časoměrného překladu antické literatury v českém prostředí. Ctiborův překlad Vergiliova eposu představuje zásadní ediční počin nejen v rámci edice Antika, a aspiruje i na to, aby oslovil jak odbornou, tak i širší čtenářskou obec, jíž antická literatura, historie a kultura stále ještě něco říká.
Vydání knihy podpořilo
Ministerstvo kultury České republiky