V antikvariátu poblíž pražského Klementina se odehrává příběh o drahocenných knihách, mluvících krysách, kouzelném inkoustu, rodičovské lásce i veliké povodni. Jeho hlavní hrdinka, jedenáctiletá Adina, žije jen se svým tatínkem, majitelem antikvariátu. Jednoho dne v nejhořejší polici knihovny najde sbírku básní. Napsala ji její maminka nedlouho před svou smrtí. Jenže verše jsou francouzsky. A pak Adina učiní ještě jeden podivuhodný objev: ve skladu přistihne krysu, přesněji krysáka, jak se ve světle svíčky hrbí nad knihou a cosi si mumlá. Hlodavec ale umí nejen číst a mluvit mnoha jazyky, umí také psát. Jmenuje se Aleph Rattus, krátce Alfréd, a zrovna sepisuje své paměti – sahají až do roku 1455, kdy si krysák v dílně vynálezce knihtisku Johannese Gutenberga lízl kouzelného inkoustu…

V postapokalyptickém světě, jenž zničila genetická manipulace a lidská chamtivost, se skupina přeživších snaží vybudovat nový způsob soužití – mezi sebou navzájem i s podivuhodnými, pečlivě vyšlechtěnými bytostmi, které jsou předurčeny zdědit svět. Jejich křehké společenství však čelí nejen hrozbě ze strany zmutovaných zvířat, ale i útokům agresivních a všehoschopných zločinců…

Román MaddAddam uzavírá stejnojmennou dystopickou trilogii kanadské spisovatelky Margaret Atwoodové v příběhu napsaném jejím typicky svižným, podmanivým a leckdy i štiplavě humorným stylem.

Ve Spojených státech se blyští zlato ryzí i kočičí, zvláště v nejvyšších politických kruzích těsně před volbou prezidenta. Stejně působivě se prý třpytí krystalky ledu v nejzapadlejších končinách Antarktidy – a právě v tu dobu a na těchto místech začíná Dan Brown vyprávět strhující příběh o vědeckém objevu, který zásadně mění pohled na život na Zemi i ve vesmíru.
V románu, kde jedna dramatická událost rychle střídá druhou, autor hýří pečlivě vybranými informacemi ze světa vědy a nejmodernější techniky, vyslovuje se však i k nečekaně vážným otázkám týkajícím se například soukromého podnikání nebo morálky politiků, vojáků, vědců i novinářů. Kam až lze zajít v zájmu bezpečnosti státu? Skutečně účel světí prostředky?

Novéí vydání bestselleru Dana Browna (první vydání vyšlo pod názvem „Pavučina lží“).

Příběh o Kullervovi, hrdinovi finského eposu Kalevala, patří k pracím, které vycházejí až z Tolkienovy pozůstalosti. Doprovázejí ho i dvě studie / přednášky o samotné Kalevale, z nichž je patrný
Tolkienův zájem o tuto mytologickou látku. Příběh o Kullervovi vznikal v roce 1914, a hrdinova tragédie předjímá jiného Tolkienova hrdinu Túrina Turambara. Zároveň předznamenává Tolkienovu
celoživotní práci na vytváření jeho vlastního světa s vlastní mytologií, dějinami i jazykem. Strhující,
tragický příběh neblahého hrdiny má v tomto svazku oporu v esejistickém komentáři; badatelsky
zaměřená studie ilustruje hrdinův příběh.

Lidová vyprávění ze staré Šumavy nejsou jen tak ledasjakou kolekcí příběhů – především jsou mimořádně syrovou výpovědí o životě, strázních i radostech obyvatel překrásného, ale hodně tajemného a nevyzpytatelného pohoří. Ovšem očekávat nějaké Zlatovlásky či hloupé Honzy by bylo omylem, šumavská vyprávění jsou plná krutých zvratů, kdy se člověk stává pouhou hříčkou osudu. Není proč se divit, život je zde tvrdý i dnes, natož pak před dvěma, třemi sty i více lety.
V hlubokých hvozdech tak přebývají čarodějnice, řádí zde se svou smečkou krutý divoký lovec, nezřídka narazíme na samotného satanáše – vše je ovšem neseno zvláštní, nehledanou poezií, protože
„tam, kde se i to nejnepravděpodobnější stává skutečností, kde se vše reálné rozplývá ve vzduchu,
oparu a mlze, kde štěstí i tíseň splývají, stává se vše opojením a snem, snem o Šumavě“.

Devadesátá léta skončila, doba se změnila. V podsvětí se už tak nestřílí, ale o krk jde pořád. Sázky jsou vysoké, černá hra bere nejen život, ale i duši. Jozef Karika tentokrát přináší velký román o tenké hranici mezi
dobrem a zlem, úspěchem a pádem, minulostí a současností Slovenska i o křižovatce, na níž se jako společnost ocitli.

Schyluje se k velké srážce a Milan se ocitá mezi mlýnskými kameny. Čím víc poznává odvrácenou stranu moci, tím rychleji ztrácí půdu pod nohama. Která cesta vede k naplněnému životu, a která do zatracení?

Velkolepé kriminální drama s prvky thrilleru od mistra napětí Jozefa Kariky.

Sex a smrt. Tyto věčné fenomény tvoří pilíře naší existence a jsou nevyčerpatelnou studnicí pro rituály, mytologii i každodenní život. Autor, který zasvětil padesát pět let životu a bádání mezi původními etniky Velké Amazonie, nás zve na fascinující pouť do světa, kde jsou život a smrt, sex a znovuzrození vnímány jako jeden celek prostoupený hlubokou mystikou. Tato kniha je postavená na osobních zážitcích a odhaluje neobyčejnou a úchvatnou pestrost obřadů a rituálů a noří se do tajuplné a nečitelné povahy amazonských indiánů, kteří se vnímají jako obyvatelé celého kosmu. Umožňuje čtenáři jedinečný pohled do myšlení a života domorodců – do jejich čistého a krásného, byť z našeho pohledu tvrdého a nepochopitelného, vztahu k životu, sexu a smrti.

Neoficiální agent Winter se hodlá vypořádat s dobře organizovaným zlem, kterému se daří nejen v podsvětí pochybných podniků, drogových dealerů a pasáků, ale i nebezpečně blízko našim každodenním životům. Při pátrání po zmizelé sotva patnáctileté studentce Pavle se ocitá ve spirále násilí, v prostředí, kde platí zákony mnohem tvrdší než staré dobré „zub za zub, oko za oko“. Podaří se mu Pavlu najít živou? Přežije sám proti brutální přesile? A kde leží hranice mezi spravedlností a osobní mstou?
Ať už ale Wintr lavíruje nad jakoukoli propastí, nikdy ho neopouští jeho břitký jazyk – dar i prokletí, které mu přináší převahu i komplikace v těch nejméně vhodných chvílích.
5 kajícných je neortodoxní detektivka, temná, provokativní, plná intelektuálních hříček a ledově mrazivého humoru, balancující na hraně absurdity. Od první stránky udržuje čtenáře v napětí a zároveň ho nutí přemýšlet, zda lze temnotu porazit, aniž by se jí člověk sám ušpinil.

Nové vydání dnes už klasického románu Paula Coelha, který napsal roku 1992. Jde o autobiografický a zároveň široce platný příběh dvou povahově odlišných partnerů, jejichž manželství hrozí rozpad. Oba si během čtyřicetidenního pobytu v Mohavské poušti v roce 1988 uvědomují své nejvnitřnější konflikty a obstojí ve zkoušce při setkání se skupinou bojovných Valkýr hlásajících příchod doby velkých proměn. Paulo má splnit další úkol, zadaný Mistrem, známým už z Mágova deníku, aby byla zlomena kletba Paulovy dřívější zkušenosti s démonickými silami. Má totiž „mluvit s andělem“, pohroužit se do nejhlubšího nitra, otevřít se intuici a cítit se součástí vesmíru.

Strata, tedy vrstvy. Román, v němž Terry Pratchett poprvé zkoumá myšlenku plochého světa –
dávno předtím, než vznikla jeho slavná Zeměplocha. Nacházíme se prozatím v žánru science fiction, ale autor už s typickým kacířstvím a nadhledem přemítá o původu vesmíru, civilizací i samotné
reality.
Na cestu za největším tajemstvím všech dob se vydává posádka složená ze tří bytostí různých ras,
a jejich výprava je stejně dobrodružná jako podvratná. Pratchett zde spojuje humor, filozofii a nápady, které později dozrály v jeho nejslavnějších knihách.
Po třiceti letech se tak českým čtenářům vrací pozoruhodný titul, který ukazuje autora na prahu
jeho největších objevů.