Výzkum vesmíru zaznamenal v posledních desetiletích velké úspěchy; vděčíme za ně mimo jiné vesmírným dalekohledům, přístrojům umístěným ve vesmírném prostoru a monitorujících viditelné i neviditelné záření. Prvním z nich byl Hubbleův vesmírný teleskop, který zahájil pozorování v roce 1990 a umožnil vědcům nahlédnout do vesmíru hlouběji než kdykoli předtím. Jeho pokračovatelem se stal v roce 2021 Vesmírný dalekohled Jamese Webba. Panek ve své čtivé knize popisuje nejen tyto přístroje, ale i týmy vědců a techniků, kteří za nimi stojí, líčí události, které předcházely jejich vypuštění, jejich provoz a objevy, které umožnily. Ilustruje na nich příběh vědeckého poznání: každý nový objev vytyčí hranice našeho vědění, a další vědci usilují o to, aby tyto hranice překročili a nastolili nový horizont, který zase budou chtít posunout dál jejich nástupci.

V souborném vydání volné „provensálské“ trilogie je možné s autorem nerušeně znovu prožívat radosti i strasti života cizince, který se rozhodl uskutečnit svůj sen žít v místě, jež dosud znal pouze jako turista. Pro přistěhovalce je všechno nové, barevnější, voňavější, a to se netýká pouze výborného vína a kuchyně. Ani poté, co v nové zemi zapustí kořeny a nerozlučně je proplete s kořeny jihofrancouzských olivovníků, levandule a vinné révy, jej však nepřestává udivovat a bavit umění života starousedlíků, což glosuje s humorem ryze anglickým. Dobré jídlo a pití a schopnost místních obyvatel obojí vychutnat do posledního drobku a kapky je však pro něj jedním z mnoha důvodů, proč na Provence nedá dopustit.

Thomas Hart i Grace Macaulayová žijí celý život v městečku Aldleigh v Essexu a docházejí do baptistické kaple. Ačkoli je dělí třicet let, mají mnoho společného – oba jsou rozpolceni mezi svou vírou a touhou po něčem víc. Až jim vstoupí do života několik nových lidí a s nimi láska, nenávist
a tajemství.
Thomas se zamiluje do Jamese, ředitele místního muzea, s nímž ho spojuje záhada zmizelé paní
pobořeného viktoriánského sídla. Podaří se jim z postupně nacházených dopisů a deníků vyčíst
její osud, svázaný s hvězdami? Grace zatím propadne kouzlu Nathana, chlapce pocházejícího z naprosto odlišného rodinného prostředí. Je jejich vztah předem odsouzen k zániku? A pomůže jim
tanec nebeských těles udělat si jasněji v pozemských vztazích?
V tomto velkorysém díle o lásce, víře a astronomii se Sarah Perryová vrací v plné síle jako jedna
z nejzajímavějších současných britských autorů a autorek.

Petr Kos debutuje knihou, na kterou sbíral materiál dlouhých patnáct let. Ale jak říká, všechno má svůj správný čas.
Napřed bylo nutné kus dobrodružného života prožít, aby
o něm mohl začít psát. A nejspíš i proto jeho kniha působí jako zjevení. Zčásti vznikla na palubě Anny z Tromsø. Tu
vlastníma rukama zachránil před osudem jiných starých
lodí, které už se na moře nikdy nedostanou. Ale dno téhle
knihy je ještě o hodně hlubší.
Zápisky zachycující záchranu
Anny a cestopisné črty o plavbách podél norského pobřeží se prolínají se vzpomínkami na dobu, kterou autor strávil
mezi rybáři na Aljašce. Na hladinu se vynořují dávné příběhy o moři, o lodích, o chlapské vůli – žít dál svůj život, i když
třeba zrovna za moc nestojí, když je zrovna nejtěžší nebo
začíná v padesátých letech v komunistickém Československu. Jsou to příběhy, které se vypráví jen zřídka, a jen těm,
kdo si to zaslouží. Tahle kniha je cítit dehtem, potem, solí
a rybinou, ale především dnes už vzácnou opravdovostí.

„Jsou lidé, kteří o dobrodružství sní – a pak jsou čistokrevní
dobrodruzi. Petr Kos patří mezi ty, kteří se nebojí zvednout
kotvy a pustit se do neznáma.“

Francouzské nakladatelství Glénat zdařile pokračuje ve vydávání věrných, ale výtvarně moderních adaptací největších klenotů a nejproslulejších děl světové dobrodružné a fantastické
literatury. Po velmi úspěšné sérii adaptací povídek R. E. Howarda o Conanovi došlo i na díla E. R. Burroughse, včetně těch
o Tarzanovi.
Převedení prvního svazku Tarzanových dobrodružství do komiksové formy si vzal na starost Eric Corbeyran a výtvarně
mu skvěle sekunduje Roy Allan Martinez. Verze těchto dvou
autorů je dějově poměrně věrná Burroughsově předloze, ale
inspiruje se také různými filmovými podobami světově proslulého příběhu a její vizuální stránka rozhodně není žádné retro;
pokud autoři v něčem příběh modernizují, pak právě v obrazovém zachycení, nicméně dělají to vkusně a s mírou.

Konec 19. století v Londýně byl přelomovým obdobím pro ženy a jejich práva. Do této doby bylo až strašidelně snadné označit ženu za vyšinutou hysterku a zavřít ji do ústavu pro duševně choré, odkud už se nemusela nikdy dostat. Tento osud hrozí Eleanor, kterou tyranizuje despotický manžel, a dokonce i mladičké, nervově labilní Lavinii, o níž má zase přehnanou starost její vlastní otec. A nejlépe se nevede ani mladé Američance Rose, která se těžko prosazuje ve vyšší anglické společnosti a jejíž snoubenec je v tuhém područí svého šosáckého bratra.
Naštěstí je tady též lady Duxburyová, která všechny tři ženy, jimž je zakazováno číst romány, spojí ve svém Tajném čtenářském spolku…

V kavárně velkého frekventovaného nádraží sedí žena. Pije kávu a zvědavě a zároveň zdrženlivě sleduje okolí. Jmenuje se Evropa. A tohle je její příběh…

Lenka Horňáková-Civade ve svém esejistickém vyprávění představuje Evropu jako živoucí bytost, vypravěčku vlastní historie, v níž se mýtus prolíná s realitou, minulost se současností a literatura s geografií a filosofií. Evropa, tajuplná žena v nádražní kavárně, vzpomíná, jak ji unesl Zeus v podobě bílého býka, vysvětluje, proč ji středověcí geografové zpodobňovali jako královnu, a zkoumá vlastní identitu skrze otázky lidí, kteří kolem ní spěchají nádražní halou a promlouvají k ní různými jazyky.

V antikvariátu poblíž pražského Klementina se odehrává příběh o drahocenných knihách, mluvících krysách, kouzelném inkoustu, rodičovské lásce i veliké povodni. Jeho hlavní hrdinka, jedenáctiletá Adina, žije jen se svým tatínkem, majitelem antikvariátu. Jednoho dne v nejhořejší polici knihovny najde sbírku básní. Napsala ji její maminka nedlouho před svou smrtí. Jenže verše jsou francouzsky. A pak Adina učiní ještě jeden podivuhodný objev: ve skladu přistihne krysu, přesněji krysáka, jak se ve světle svíčky hrbí nad knihou a cosi si mumlá. Hlodavec ale umí nejen číst a mluvit mnoha jazyky, umí také psát. Jmenuje se Aleph Rattus, krátce Alfréd, a zrovna sepisuje své paměti – sahají až do roku 1455, kdy si krysák v dílně vynálezce knihtisku Johannese Gutenberga lízl kouzelného inkoustu…

V postapokalyptickém světě, jenž zničila genetická manipulace a lidská chamtivost, se skupina přeživších snaží vybudovat nový způsob soužití – mezi sebou navzájem i s podivuhodnými, pečlivě vyšlechtěnými bytostmi, které jsou předurčeny zdědit svět. Jejich křehké společenství však čelí nejen hrozbě ze strany zmutovaných zvířat, ale i útokům agresivních a všehoschopných zločinců…

Román MaddAddam uzavírá stejnojmennou dystopickou trilogii kanadské spisovatelky Margaret Atwoodové v příběhu napsaném jejím typicky svižným, podmanivým a leckdy i štiplavě humorným stylem.

Ve Spojených státech se blyští zlato ryzí i kočičí, zvláště v nejvyšších politických kruzích těsně před volbou prezidenta. Stejně působivě se prý třpytí krystalky ledu v nejzapadlejších končinách Antarktidy – a právě v tu dobu a na těchto místech začíná Dan Brown vyprávět strhující příběh o vědeckém objevu, který zásadně mění pohled na život na Zemi i ve vesmíru.
V románu, kde jedna dramatická událost rychle střídá druhou, autor hýří pečlivě vybranými informacemi ze světa vědy a nejmodernější techniky, vyslovuje se však i k nečekaně vážným otázkám týkajícím se například soukromého podnikání nebo morálky politiků, vojáků, vědců i novinářů. Kam až lze zajít v zájmu bezpečnosti státu? Skutečně účel světí prostředky?

Novéí vydání bestselleru Dana Browna (první vydání vyšlo pod názvem „Pavučina lží“).