Apeirogon je kniha o síle příběhu. Dozvíme se v ní o poslední
večeři Françoise Miterranda, o ptácích i amatérských archeolozích, ale hlavní pozornost je upřena na dva muže, Ramiho
a Bassama, a jejich osudy, jež se odvíjejí z opačných stran Zdi,
ale nakonec se spojí. Colum McCann vypráví pravdivý příběh
dvou otců, kteří přišli o dcery, dvou přátel usilujících o to samé,
ačkoli jeden je Izraelec a druhý Palestinec. Všechny linie vyprávění vzájemně souvisejí, komunikují spolu a proplétají se,
napříč staletími i kontinenty, jako Příběhy tisíce a jedné noci.
Apeirogon je příběh lidství. Nenávisti, lásky a naděje.

„Apeirogon Columa McCanna se nepodobá ničemu, co jste až dosud četli.
Je to, jako když poprvé čtete Atlas mraků Davida Mitchella, Autobiografii
Rudé Ann Carsonové nebo Lincolna v bardu George Saunderse. Jako když
objevíte zcela nový a hluboce pravdivý žánr. Budete mít pocit, že samotná
definice románu, toho, čím může být a co může obsahovat, byla jednou
provždy rozšířena.“
Michael Cunningam, autor románu Hodiny

Vydání knihy podpořil fond Literature Ireland.

Biografický komiks Hitler (Gekiga Hittorá, 1971) je jedním z prvních historických děl slavného japonského kreslíře a scenáristy,
jenž s potměšilým humorem vykresluje osud nechvalně proslulého německého vůdce od jeho idealistického mládí až po hořký
konec v troskách Berlína.

Země je radioaktivní a život na ní je možný jen v rezervacích.
Trantor již ovládl polovinu Galaxie.
Mezi světy, které jeho vlivu dosud odolávají, patří i Sark prosperující z vykořisťování své vazalské planety Floriny, odkud pochází kyrt, nejžádanější zboží ve vesmíru.
Nyní však Florině hrozí kosmická katastrofa. Kdo má zájem na tom, aby pravda o blížící se apokalypse zůstala utajena a jedinému člověku, který o ní ví, byla vymazána paměť? Trantor? Sark? Nebo někdo jiný?

Biografický komiks Hitler (Gekiga Hittorá, 1971) je jedním z prvních historických děl slavného japonského kreslíře a scenáristy,
jenž s potměšilým humorem vykresluje osud nechvalně proslulého německého vůdce od jeho idealistického mládí až po hořký
konec v troskách Berlína.

Pouhým dvěma tisícovkám mužů, žen a dětí z armády táboritů pod vedením legendárního vojevůdce Jana Žižky se podaří zvítězit nad stotisícovou křížovou armádou tvořenou katolickými rytíři. Teprve dvanáctiletá Šárka stále tápe, zda se má nelítostných bojů i nadále účastnit, nicméně vítězství husitské armády nad daleko početnějším nepřítelem je pro mnoho lidí přesvědčivým důkazem, aby se k hrdinnému vojsku rekrutovali. V momentě, kdy vojenská síla husitů dosahuje vrcholu, dochází k velikému spiknutí vedoucímu k novým bojům.

Jednoho brzkého červnového rána roku 1941 vyvlečou neurvalí vojáci Rudé armády malého litevského chlapce Algiska, jeho rodiče a sestru z postelí a nařídí jim, aby se do deseti minut sbalili na cestu. Tak litevská rodina nedobrovolně, v přeplněném vlaku odjíždí na Sibiř. Proč museli do vyhnanství? Čím se provinili? Kde ta Sibiř vůbec je? Algiskovi víří v hlavě spousta otázek. V dalekém drsném kraji rodina přežívá díky zmrzlým bramborám, polévce osolené vlastními slzami a písničkám, které je hřejí u srdce. Tam se Algisek učí uniknout každodenním těžkostem s pomocí fantazie, tužky, papíru a knihy japonských haiku. Tam se také zrodí pěvecký sbor Jablíčka, a zpěv dává vyhnancům křídla…

Spisovatelka Jurga Vile vylíčila v knize skutečný osud svého otce. Spolu s ilustrátorkou Linou Itagakiovou tak odkrývá jedno z nejtemnějších období evropských dějin, sovětskou krutovládu, a vyzdvihuje lidskou odvahu a nezdolnost. Podobné bolestné rodinné příběhy o útrapách ve vyhnanství nosí v srdci většina Litevců.

Kniha získala řadu literárních i výtvarných cen v Litvě, mj. se stala nejlepší dětskou knihou roku 2018, i v zahraničí. Byla přeložena do dvanácti jazyků včetně např. angličtiny, francouzštiny a japonštiny.

„Kniha Sibiřské haiku stvořila z noční můry zázrak.“
(The Beat)

„Mimořádně působivé a silné spojení skutečnosti a fantazie.“

Kniha získala řadu cen v Litvě, mj. se stala nejlepší dětskou knihou roku 2018, i v zahraničí. Byla přeložena do angličtiny, francouzštiny, němčiny, italštiny a dalších jazyků.

Vydání knihy podpořil Litevský kulturní institut.

Šarkan se vrací. Po třinácti letech v zámoří, kde bojoval ve válce Severu proti Jihu a střežil právo v západním pohraničí, míří
Adam Šarkan zpět na rodný Gemer.
Jeho sestra Júlia ho prosí o pomoc s pátráním po svém manželovi. Zeman Henrich Belohorský totiž záhadně zmizel během
hledání bájného pokladu červených mnichů někde v horách
za Jelšavou. Stopa vede i na faru v nedalekých Drienčanech,
kde se k výpravě připojí místní znalec pověstí Pavol Dobšinský a jeho pastorkyně Zuzana Kráľovičová. Cestou vysvitne, že
Henrichovo zmizení by mohlo souviset s nedávným přepadením zásilky peněz pro správu coburgovského panství. A něco
ví i obávaný baron Horváth, který vlastní dům zakázaných rozkoší a prý se paktuje s pochybnými živly.
Zakletý klášter je prvním románem cyklu Šarkanovy poklady.
Dobrodružný příběh s prvky detektivky, westernu a gotického
hororu se dostává do rukou čtenářů s ilustracemi úspěšného
výtvarníka Michala Ivana.

Oslavou stého výročí slavné divadelní hry Karla Čapka R. U. R. je nový autorský komiks. Kateřina Čupová je kreslířka a animátorka, která se úkolu zhostila s bravurou a představuje Čapkův text ve svěžím pojetí určeném o sto let mladšímu publiku. R. U. R. je tedy zpět v jasných barvách a podání, kterým může po sto letech opět dobýt svět.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Říká se, že cestou k úspěchu je tvrdá práce. Často k němu však může vést i mnohem rychlejší a snadnější cesta – zkratka. A ve vytváření zkratek, které nám usnadňují život tím, že nám šetří čas a námahu, vyniká zvláště matematika – ta je v podstatě uměním vymýšlet zkratky. Přední britský matematik Marcus du Sautoy svou novou knihou Umění zkratky ukazuje, jak nám matematika dovoluje řešit problémy rychle a efektivně. Autor nás provede světem zkratek – od vzorce a diagramu po kalkulus a teorii pravděpodobnosti. Dozvíme se, proč jeden diagram vedl k zásadním změnám ve zdravotní péči, proč je kalkulus největší zkratkou, která kdy byla vynalezena, nebo proč máme díky zkratkám výhodu i vůči nejvýkonnějším počítačům. Sautoy v Umění zkratky čerpá z několika tisíciletí rozvoje matematického poznání. Ukazuje, jak zkratky přispěly k lidskému pokroku v celé řadě oblastí, od výstavby prvních měst v Mezopotámii přes zkoumání vesmíru až po tvorbu dnešních algoritmů umělé inteligence. A pátrá také po tom, zda je zkratek možné využít k investování nebo k ovládnutí hry na hudební nástroj. Autor svůj výklad prokládá hádankami a hlavolamy, na nichž ilustruje schopnost zkratek nalézt rychlé řešení problémů. Dokládá tak, že zkratkou je možné změnit svět.

Amsterodam, rok 1656. Evropa se vzpamatovává z třicetileté
války, která přímo či nepřímo vyhnala mnoho lidí z jejich domovů. Patřil k nim i kněz, učitel a filosof Jan Amos Komenský.
Řízením osudu se po mnoha peripetiích a osobních tragédiích
dostal do Amsterodamu ve stejné době, kdy v něm žil a tvořil
světoznámý malíř Rembrandt van Rijn. Podle historických pramenů bydleli téměř v sousedství, lze tudíž předpokládat, že
se museli znát. Ve florentské galerii Uffizi také visí Rembrandtův obraz starce, nápadně podobného právě J. A. Komenskému, a mnozí badatelé skutečně předpokládají, že jde o filosofův portrét.
Z těchto dvou základních úvah vyšla Lenka Horňáková-Civade, když si představila, jak setkání těchto dvou výjimečných, ale velmi rozdílných mužů mohlo proběhnout, o čem
si během nutných sezení při malování mohli povídat, v čem si
mohli rozumět, nebo naopak být v rozporu, ale také jestli mohli jeden druhého v něčem ovlivnit. Kniha byla nominována na
Prix du livre européen (Cenu evropské knihy), udělovanou každoročně románu nebo eseji, který vyšel v zemích EU a vyjadřuje pozitivní evropské vize.

Vydání knihy podpořil Francouzský institut v Praze a Centre National du Livre.