Kniha je v užší nominaci na Magnesii Literu 2024 za překlad.
Usedlost se odehrává na jednom místě, ale v různých dobách.
Začíná v současnosti – žena, která odlehlé rodinné stavení
s pozemky právě zdědila, k nim nemá příliš silný vztah, připadá si tam cizí. Ale jak chodí po vsi a zařizuje vše potřebné, na
každém kroku ji někdo poznává. Jako by ji poznávala snad i samotná země. Pochází zkrátka odsud, z místa, kam v 17. století
přišel vysloužilý voják Matts, založil první políčko a svázal svůj
život se zdejšími tajemnými lesy a močály.
Přes čtyři století sledujeme osudy jedné rodiny na jednom
místě, ale není to tradiční kronika – Usedlost mluví mnoha
hlasy, každý je naprosto originální, má svůj rytmus a poetiku. A nevyprávějí jen lidé: stejnou důležitost může mít i chleba, kámen, ptáci nebo rostliny. Kořeny lidí a lesa se proplétají
v hlubinách země.
Román připomíná, odkud jsme přišli, a vybízí k úvahám o tom,
co po sobě zanecháme budoucím pokolením.
Usedlost, první román Marii Turtschaninoff pro dospělé, byl oceněn prestižní švédskou literární cenou YLE 2022. Tato cena je každoročně udělována nejlepší finsko-švédské knize roku v rámci Helsinského knižního veletrhu a je považována za jedno z nejvýznamnějších ocenění pro finsko-švédské autory.
Vychází ve 20 jazycích!
Vydání knihy podpořila nadace FILI – Finnish Literature Exchange.
Usedlost se odehrává na jednom místě, ale v různých dobách.
Začíná v současnosti – žena, která odlehlé rodinné stavení
s pozemky právě zdědila, k nim nemá příliš silný vztah, připadá si tam cizí. Ale jak chodí po vsi a zařizuje vše potřebné, na
každém kroku ji někdo poznává. Jako by ji poznávala snad i samotná země. Pochází zkrátka odsud, z místa, kam v 17. století
přišel vysloužilý voják Matts, založil první políčko a svázal svůj
život se zdejšími tajemnými lesy a močály.
Přes čtyři století sledujeme osudy jedné rodiny na jednom
místě, ale není to tradiční kronika – Usedlost mluví mnoha
hlasy, každý je naprosto originální, má svůj rytmus a poetiku. A nevyprávějí jen lidé: stejnou důležitost může mít i chleba, kámen, ptáci nebo rostliny. Kořeny lidí a lesa se proplétají
v hlubinách země.
Román připomíná, odkud jsme přišli, a vybízí k úvahám o tom,
co po sobě zanecháme budoucím pokolením.
Usedlost, první román Marii Turtschaninoff pro dospělé, byl oceněn prestižní švédskou literární cenou YLE 2022. Tato cena je každoročně udělována nejlepší finsko-švédské knize roku v rámci Helsinského knižního veletrhu a je považována za jedno z nejvýznamnějších ocenění pro finsko-švédské autory.
Vychází ve 20 jazycích!
Vydání knihy podpořila nadace FILI – Finnish Literature Exchange.
Píše se rok 1946. Druhá světová válka skončila. Evropa je v troskách. Miliony lidí sní o štěstí a touží uniknout bolestným vzpomínkám. Čtrnáctiletý Felix je jedním z nich. Co kdyby zkusil žít jinde? Bude Austrálie dobrá volba? Felix doufá v lepší život v zemi nepoznamenané válkou, doufá v lásku a přátelství. Jenže ani tam není v bezpečí. Zabiják, který ho pronásledoval už v Polsku, je přímo posedlý pomstou.
Felix ví, že ničemu tak strašnému dosud nečelil. Možná nepřežije, ale pořád doufá. Možná…
Román Možná přináší příběh o dospívání, sebeuvědomění i rodině, o hledání pravdy i o tom, jak obtížné je vyrovnat se s traumatem a ztrátou.
Pokračování úspěšné série o židovském chlapci Felixovi (Kdysi, Potom, Když, Brzy).
„Příběh plný nebezpečí a zoufalství, ale také odvahy a naděje…“
Guardian
„Bolestně pravdivé.“
The Sunday Times
Po dlouhých šestnácti letech, jež uplynuly od vydání jeho světového bestselleru Cesta, se doyen americké literatury vrátil
na scénu s novým dílem, románovým diptychem. Jeho první část, nazvaná Pasažér, pojednává o peripetiích záchranáře
Bobbyho Westerna, zatímco část druhá, Stella Maris, je věnována jeho sestře Alicii, doktorandce matematiky na Chicagské
univerzitě. Ta se znenadání objeví v nemocnici ve Wisconsinu
se čtyřiceti tisíci dolary v igelitové tašce. Záhy se ukáže, že trpí
paranoidní schizofrenií a že možná v její mentální nestabilitě
hraje určitou roli její bratr Bobby, o němž za žádnou cenu nechce mluvit. Reálný svět, zejména vzpomínky na dětství, se na
plátně, které čtenářům představuje, prolínají s přeludy, premisami a závěry fyziky a filosofie. Příběh, vyprávěný prostřednictvím záznamů z terapeutických sezení, je působivým dovětkem k románu Pasažér a zároveň úchvatnou meditací o pojmech jako Bůh, pravda, zkušenost a lidská existence.
Po dlouhých šestnácti letech, jež uplynuly od vydání jeho světového bestselleru Cesta, se doyen americké literatury vrátil
na scénu s novým dílem, románovým diptychem. Jeho první část, nazvaná Pasažér, pojednává o peripetiích záchranáře
Bobbyho Westerna, zatímco část druhá, Stella Maris, je věnována jeho sestře Alicii, doktorandce matematiky na Chicagské
univerzitě. Ta se znenadání objeví v nemocnici ve Wisconsinu
se čtyřiceti tisíci dolary v igelitové tašce. Záhy se ukáže, že trpí
paranoidní schizofrenií a že možná v její mentální nestabilitě
hraje určitou roli její bratr Bobby, o němž za žádnou cenu nechce mluvit. Reálný svět, zejména vzpomínky na dětství, se na
plátně, které čtenářům představuje, prolínají s přeludy, premisami a závěry fyziky a filosofie. Příběh, vyprávěný prostřednictvím záznamů z terapeutických sezení, je působivým dovětkem k románu Pasažér a zároveň úchvatnou meditací o pojmech jako Bůh, pravda, zkušenost a lidská existence.
Miloš píše básně. Miloš je zedník. Miloš umí spravit každé hodinky. Miloš žije v šumavské vesnici kousek od hranic s NSR, tedy s Německou spolkovou republikou – a jsou 80. léta 20. století. Každý se snaží protloukat, jak se dá, většinou pod heslem „kdo nekrade, okrádá rodinu“. Miloš je ovšem jiný než většina jeho sousedů a kamarádů, vyčnívá nad panoptikum chlapíků, kteří večer co večer v hospodě cucají své pivo a opakují stále stejné fórky. Miloš je dobrák, a kdyby nebyl i kus mužského, posmívali by se mu do očí. A pak jedné bouřlivé noci v lese u domu zvaného Pazderna uklouzne po blátě a sjede jako Alenka králičí norou do jiného světa. Není ale ani v kraji divů, ani za zrcadlem, nýbrž… za čárou.
Daniela Šafránková rozvíjí mírně bizarní příběh z dob, kdy naše obýváky zdobily plechovky od coca-coly a okresní estébáci viděli ideovou diverzi i ve fialové krávě.
Miloš píše básně. Miloš je zedník. Miloš umí spravit každé hodinky. Miloš žije v šumavské vesnici kousek od hranic s NSR, tedy s Německou spolkovou republikou – a jsou 80. léta 20. století. Každý se snaží protloukat, jak se dá, většinou pod heslem „kdo nekrade, okrádá rodinu“. Miloš je ovšem jiný než většina jeho sousedů a kamarádů, vyčnívá nad panoptikum chlapíků, kteří večer co večer v hospodě cucají své pivo a opakují stále stejné fórky. Miloš je dobrák, a kdyby nebyl i kus mužského, posmívali by se mu do očí. A pak jedné bouřlivé noci v lese u domu zvaného Pazderna uklouzne po blátě a sjede jako Alenka králičí norou do jiného světa. Není ale ani v kraji divů, ani za zrcadlem, nýbrž… za čárou.
Daniela Šafránková rozvíjí mírně bizarní příběh z dob, kdy naše obýváky zdobily plechovky od coca-coly a okresní estébáci viděli ideovou diverzi i ve fialové krávě.
SVATBA je od nepaměti jedním z nejvýznamnějších okamžiků v životě člověka a je doprovázena mnoha RITUÁLY předávanými z generace na generaci. Svatbu ovšem neztělesňuje jen okouzlující nevěsta a ohromený ženich, ale též svatebčané veselící se v příjemném prostředí, které je vyzdobeno podle naturelu zamilovaných novomanželů, a samozřejmě také dobré jídlo.
Věděli jste ale, proč se na novomanžele hází rýže nebo obilí, proč se nevěsta přenáší přes práh a proč se rozbíjí talíř? Co přesně symbolizuje PRSTÝNEK a jak se vyvíjela SVATEBNÍ OZNÁMENÍ? Potřebujete se trošku zorientovat v květomluvě, abyste vybrali ty správné květy do SVATEBNÍ KYTICE i pro celý slavnostní den? Chtěli byste obřad ozvláštnit nějakým originálním, třeba i pozapomenutým SVATEBNÍM ZVYKEM? Rádi byste hosty překvapili nápaditou VÝZDOBOU nebo do MENU zařadili ne úplně běžný pokrm? Potřebovali byste nějaké vodítko, abyste v HARMONOGRAMU SVATEBNÍHO DNE na nic důležitého nezapomněli?
Ať už plánujete svatbu striktně tradiční, nebo se chcete vyhnout všem svatebním klišé, autoři této knihy – oba mistři svého oboru – přinášejí mnoho inspirativních nápadů, kterými by rádi přispěli k tomu, abyste na svatební den rádi vzpomínali i po mnoha letech.
Poslední jednorožec, slavná kniha Petera S. Beagla plná poetiky, čar a kouzel, v sobě skrývá také spoustu lehce humorného nadhledu, což je natolik neotřelá a pestrá kombinace, že se dodnes po právu těší celosvětové oblibě. Však také v českém překladu Michaela Bronce vychází už potřetí. Hravý a důvtipný jazyk učinil během několika generací z poutavého příběhu jednorožky pátrající po osudech svých ztracených druhů kult. Velkou měrou k tomu přispěl i stejnojmenný animovaný film. Poslední jednorožec je románem pro čtenáře jakéhokoli věku, stačí mít srdce na správném místě a chuť nechat se okouzlit stejně jako miliony čtenářů před vámi.
Za podmanivým názvem knihy Dřevěné oči se skrývá deset esejů, které Carlo Ginzburg publikoval na přelomu druhého a třetího tisíciletí. Jejich společným jmenovatelem jsou dějiny umění, literární teorie a sémantika. Autor v nich pojednává témata biblická, antická, středověká i raně novověká, vztahy Židů, pohanů a křesťanů. Perspektiva jeho uvažování je nejen italská, ale i evropská, neboť si je vědom skutečnosti, že kultura není nikdy omezena na jedno teritorium, že není izolovaná, ba naopak, je vždy rozkročena nejen do minulosti, ale zároveň i do mnoha blízkých a vzdálených světů. V jednotlivých esejích Ginzburg pojednává o utváření kulturních tradic, jež během staletí podléhají radikálním změnám. V mnoha ohledech je Ginzburgovo myšlení provokativní. Mistrně poukazuje na stereotypy, jichž se jejich hlasatelé nedokáží zbavit, neboť si jich mnohdy nejsou vůbec vědomi. Spolu s tím klade důraz na nejrůznější podoby násilí, jež ovlivňují výchovu a z ní plynoucí omezování myšlenkové a kulturní svobody druhých. Oproti násilí staví intelektuální jedinečnost, jež s oním násilím v dějinách vedla a dodnes vede vyčerpávající, avšak společnost kulturně obohacují boj. Ginzburgovy eseje představují ponor do jeho badatelské dílny a odhalují podstatu jeho uvažování, jež se zrcadlí v jeho nejvýznamnějších monografických dílech, jež patří k prazákladu moderního dějepisectví.
Vydání knihy podpořil Státní fond kultury České republiky.