Spojení hluboké venkovské moudrosti, která už vymírá, a obrazů z ukrajinských dějin viděných zdola.

Román od autora s ukrajinskými i českými kořeny zachycuje tříštivý, mihotavý a nejednoznačný obraz ukrajinské provincie, konkrétně regionu Polesí, ve vzpomínkách staré ženy. Vyprávěčka románu Marie je dcerou ukrajinské venkovanky a českého válečného zajatce. Rodinná kronika (složená ze silných obrazů a vzájemně provázaných příběhů) zpracovává nejen osudy ústřední rodiny, ale také širokou paletu dalších postav a figurek, které dohromady skládají pestrou románovou mozaiku života v (zejména) Volyňské oblasti Ukrajiny od dvacátých let dvacátého století de facto do současnosti. Plátno vyprávění je místy potrhané, popálené a tedy fragmentární, tříští se do menších příběhů osobnějšího rázu, do kterých někdy až brutálně pronikají dramatické „velké“ příběhy východní Evropy.
Sugestivní a místy velmi tíživý román má potenciál čtenáře strhnout svou divokostí a bezprostředností.

„Vymítat děs je ženská práce,“ tvrdí Evropanka Alexeje Sevruka v uhrančivém vyprávění o tom nejdůležitějším, totiž o schopnosti přežít a dokonce se radovat, byť třeba na ruinách. V Polesí žijí a umírají Ukrajinci, Židé, Němci, Rusové i Češi ve všednosti katastrof, jako jsou války, či hladomor. Čtenář v mohutném dějovém toku jen lapá po dechu, tu tam snad vzpomene na klasika Issaca Bashevise Singera či na současnou hvězdu Guzelu Jachynu. A nedá se nic dělat, nejsilnějším hlasem současné česky psané literatury je tato kniha mladého ukrajinského autora.
– Jáchym Topol

„Velké dějiny se zde proplétají s osudem jednoho člověka. Není pochyb o tom, že se nacházíme v jedné ze Snyderových „krvavých zemí“ (…) Jedním ze sdělení prózy se stává to, že také vše, co vypravěčka snese takříkajíc na jednu hromadu, je součástí (středo)evropské identity, součástí substrátu, z něhož se rodí.“
– Jan M. Heller

„Nejsilnější hlas současné česky psané literatury!“
Jáchym Topo

Města na planině (1998) tvoří závěrečný díl volné románové trilogie zasazené na americko-mexické pomezí. V roce 1952 se na ranči v Novém Mexiku, na pláních nedaleko nechvalně proslulých, hříšných a násilných měst El Pasa a Juárezu, sejdou dva hrdinové předešlých dílů: John Grady Cole ze Všech krásných koní a Billy Parham z Hranice. Prvnímu je teď devatenáct a umí to s koňmi jako málokdo, druhému je osmadvacet, ale kdo ho nezná, hádal by mu o dvacet víc. Oba mají za sebou drsné životní zkušenosti, které je připravily o iluze, ale nikoli o ideály odvahy, cti a ryzí lidské sounáležitosti. Leč všechno kolem se mění, nastupuje nová, moderní doba. A jejich svět – svět kovbojů a honáků dobytka – spěje k zániku. Vše, co důvěrně znali, neodvratně mizí, stejně jako z kdysi úrodné, nyní suchem umírající krajiny zmizela celá pokolení dřívějších obyvatel. Zbývají jen příběhy, které snad vítr nerozfouká jako prach. Mezi nimi i ten o kovbojovi, který se v Juárezu zamiloval do mladičké prostitutky Magdaleny. Nebo ten o poutníkovi, jemuž se na pradávném obětišti zdál zvláštní sen. McCarthyho román lze číst jako existenciální western, kovbojskou pastorálu nebo temnou variaci na klasické téma osudové lásky. To, co jej činí výjimečným, jsou nezapomenutelné, brutálně krásné výjevy, lakonické dialogy, v nichž jako by se koncentrovala všechna moudrost světa, a nostalgie, která proniká až do morku kostí, úchvatně mrazivá jako noc strávená venku pod širým nebem.

„Americká klasika, která se řadí k těm největším literárním počinům století.“ — San Francisco Chronicle

„Tragicky velkolepé.“ — Washington Post

Říkali jí Dareba a nikomu se nelíbila. Vyslovit její jméno nosilo smůlu. Byla to čarodějnice, jedna z těch, co na člověka
přivolají dech smrti. Měla v sobě ďábla a já jsem s ní nesměla mluvit.
Příběh přátelství dvou dívek, Francesky, která pochází z měšťanské rodiny, a Maddaleny/Dareby, jež v očích obyvatel vesnice představuje jakousi smůlonošku. Jsme v severní Itálii v období fašismu a italsko-etiopské války, kde platí pouze hlasy
a názory „silných mužů“. Francescu fascinuje Maddalenina nespoutanost, dryáčnictví, a touží se připojit k její partě. Je jí čím
dál víc jasné, že útlak a nespravedlnost vládne nejen jejímu životu, ale je podstatou fašistického režimu, ve kterém vyrůstá.
Když je Dareba obviněna z vraždy mladého muže, musí se poprvé postavit světu dospělých, aby dokázala svou nevinu.

Strhující román o dívčím dospívání na pozadí provincie v Pádské nížině, kde vládne kontrola, sexismus a násilí fašismu.

„Beatrice Salvioni je naprostým literárním
zjevením. Připomíná autorky jako Elena
Ferrante a Joyce Carol Oates.“
María Fasce, redaktorka nakladatelství Lumen, Španělsko

Jak by vypadalo Jméno růže, kdyby se odehrávalo ve středověké Praze?
Vstupte do husitské Prahy v letech 1419–1420. Ondřej z Ježova, novic vyhnaný z kláštera, a jeho ctihodný přítel Petr z Pelhřimova se vydávají na dobrodružnou výpravu za tajemstvím, jehož kořeny sahají hluboko do minulosti vyhlazených francouzských kacířů. Jejich putování středověkou Prahou je provázeno filozofickými disputacemi, ale také zákeřnými nepřáteli a tajemnými vraždami, které jsou součástí apokalyptického běsnění. Tato epická cesta je prostoupena barvitou spletí středověkých znaků, významů a symbolů, které čtenáře provázejí až k překvapivému vyústění.
Poslední kacíř je strhující historický román, který vás vtáhne do temného a záhadného světa středověku. Společně s Ondřejem a Petrem se ocitnete uprostřed epického boje mezi vírou a poznáním, plného nebezpečí a vzrušení. Tento fascinující příběh odkrývá zákulisí staré Prahy, kde se proplétají osudy hrdinů s temnými silami a střetávají se prastará tajemství s budoucím osudem. Připravte se na neuvěřitelně dobrodružnou jízdu středověkou Prahou.

V inspirativním titulu SVĚTLO V NÁS bývalá první dáma Michelle Obamová navazuje na svůj memoárový bestseller Můj příběh, sdílí praktickou moudrost i účinné strategie pro udržování vnitřní naděje a rovnováhy v dnešním nanejvýš nejistém světě.

Na velké životní výzvy možná neexistují prostá řešení ani pádné odpovědi, ale Michelle Obamová věří, že všichni můžeme nalézt a využívat soubor nástrojů, které nám pomohou lépe se vyrovnávat se změnami a zachovat si stabilitu v překotné době. V knize Světlo v nás navazuje se čtenáři otevřený a upřímný dialog a zabývá se otázkami, s nimiž mnozí z nás zápolí: Jak si vybudovat trvalé a upřímné vztahy? Jak objevit sílu a pospolitost i přes rozdílné názory? Jak se vypořádat s pochybnostmi o sobě samých či pocity bezmoci? Co dělat, když už je toho na nás moc?

Michelle Obamová nabízí čtenářům nové příběhy a bystré postřehy na téma změn, výzev a moci, včetně svého přesvědčení, že když se rozsvítíme pro ostatní, osvětlíme tím bohatství a potenciál okolního světla, odhalíme hlubší pravdy a nové cesty pokroku. Vychází ze svých zkušeností matky, dcery, manželky, přítelkyně a první dámy a prozrazuje, jaké návyky a principy si vypracovala, aby se úspěšně přizpůsobila změnám a překonala rozmanité překážky – dělí se s námi o získanou moudrost, jež jí pomáhá dál psát „její příběh“. Popisuje ty nejužitečnější praktiky, mezi něž patří například začínat den radostně, nesnižovat se k podlostem a vytvořit si vlastní „společenství kuchyňského stolu“ z důvěryhodných přátel a moudrých lidí. Se svým typickým humorem, otevřeností a porozuměním se také zabývá rasovými, genderovými a dalšími společenskými otázkami, aby čtenářům pomohla překonat obavy, čerpat sílu ze své komunity a nebát se žít.
„Když rozpoznáme vlastní světlo, dokážeme ho použít,“ říká Michelle Obamová. Inspirativní kombinací silných příběhů a užitečných rad Světlo v nás podněcuje konverzace a vede čtenáře k zamyšlení nad vlastním životem a nalezení zdrojů spokojenosti, a také pomáhá navázat smysluplné vztahy v rozbouřeném světě.

Říkali jí Dareba a nikomu se nelíbila. Vyslovit její jméno nosilo smůlu. Byla to čarodějnice, jedna z těch, co na člověka
přivolají dech smrti. Měla v sobě ďábla a já jsem s ní nesměla mluvit.
Příběh přátelství dvou dívek, Francesky, která pochází z měšťanské rodiny, a Maddaleny/Dareby, jež v očích obyvatel vesnice představuje jakousi smůlonošku. Jsme v severní Itálii v období fašismu a italsko-etiopské války, kde platí pouze hlasy
a názory „silných mužů“. Francescu fascinuje Maddalenina nespoutanost, dryáčnictví, a touží se připojit k její partě. Je jí čím
dál víc jasné, že útlak a nespravedlnost vládne nejen jejímu životu, ale je podstatou fašistického režimu, ve kterém vyrůstá.
Když je Dareba obviněna z vraždy mladého muže, musí se poprvé postavit světu dospělých, aby dokázala svou nevinu.

Strhující román o dívčím dospívání na pozadí provincie v Pádské nížině, kde vládne kontrola, sexismus a násilí fašismu.

„Beatrice Salvioni je naprostým literárním
zjevením. Připomíná autorky jako Elena
Ferrante a Joyce Carol Oates.“
María Fasce, redaktorka nakladatelství Lumen, Španělsko

Bestsellerový příběh o přátelství dívky a ledního medvěda.

Přeloženo do 24 jazyků.

Představte si, že se skamarádíte s ledním medvědem. Zdá se vám to nemožné? Tak si přečtěte Posledního medvěda.
Na Medvědím ostrově v souostroví Špicberky už dnes kvůli měnícímu se klimatu žádný lední medvěd nežije. To aspoň tvrdí malé April její ovdovělý tatínek, klimatolog, kterého výzkum i s dcerou zavede na vědeckou stanici daleko za polárním kruhem. Jenže April tam jednoho ledního medvěda přece jen zahlédne. Je zraněný, vyhublý a dočista osamělý. Holčička se rozhodne, že mu pomůže. Začíná tak největší dobrodružství jejího života… Dojemný příběh ukazuje, že každý bez ohledu na věk a sílu může vykonat velké činy a přispět k záchraně života na naší planetě.

Kniha získala Blue Peter Book Award a Waterstones Children’s Book Prize.
Dostala se také do užší nominace na dětskou knihu roku v soutěži o British Book Awards a o Indie Book Awards.

Ilustrátor Levi Pinfold je držitelem prestižní Kate Greenaway Medal.

Jak by vypadalo Jméno růže, kdyby se odehrávalo ve středověké Praze?
Vstupte do husitské Prahy v letech 1419–1420. Ondřej z Ježova, novic vyhnaný z kláštera, a jeho ctihodný přítel Petr z Pelhřimova se vydávají na dobrodružnou výpravu za tajemstvím, jehož kořeny sahají hluboko do minulosti vyhlazených francouzských kacířů. Jejich putování středověkou Prahou je provázeno filozofickými disputacemi, ale také zákeřnými nepřáteli a tajemnými vraždami, které jsou součástí apokalyptického běsnění. Tato epická cesta je prostoupena barvitou spletí středověkých znaků, významů a symbolů, které čtenáře provázejí až k překvapivému vyústění.
Poslední kacíř je strhující historický román, který vás vtáhne do temného a záhadného světa středověku. Společně s Ondřejem a Petrem se ocitnete uprostřed epického boje mezi vírou a poznáním, plného nebezpečí a vzrušení. Tento fascinující příběh odkrývá zákulisí staré Prahy, kde se proplétají osudy hrdinů s temnými silami a střetávají se prastará tajemství s budoucím osudem. Připravte se na neuvěřitelně dobrodružnou jízdu středověkou Prahou.

Bestsellerový příběh o přátelství dívky a ledního medvěda.

Přeloženo do 24 jazyků.

Představte si, že se skamarádíte s ledním medvědem. Zdá se vám to nemožné? Tak si přečtěte Posledního medvěda.
Na Medvědím ostrově v souostroví Špicberky už dnes kvůli měnícímu se klimatu žádný lední medvěd nežije. To aspoň tvrdí malé April její ovdovělý tatínek, klimatolog, kterého výzkum i s dcerou zavede na vědeckou stanici daleko za polárním kruhem. Jenže April tam jednoho ledního medvěda přece jen zahlédne. Je zraněný, vyhublý a dočista osamělý. Holčička se rozhodne, že mu pomůže. Začíná tak největší dobrodružství jejího života… Dojemný příběh ukazuje, že každý bez ohledu na věk a sílu může vykonat velké činy a přispět k záchraně života na naší planetě.

Kniha získala Blue Peter Book Award a Waterstones Children’s Book Prize.
Dostala se také do užší nominace na dětskou knihu roku v soutěži o British Book Awards a o Indie Book Awards.

Ilustrátor Levi Pinfold je držitelem prestižní Kate Greenaway Medal.

V inspirativním titulu SVĚTLO V NÁS bývalá první dáma Michelle Obamová navazuje na svůj memoárový bestseller Můj příběh, sdílí praktickou moudrost i účinné strategie pro udržování vnitřní naděje a rovnováhy v dnešním nanejvýš nejistém světě.

Na velké životní výzvy možná neexistují prostá řešení ani pádné odpovědi, ale Michelle Obamová věří, že všichni můžeme nalézt a využívat soubor nástrojů, které nám pomohou lépe se vyrovnávat se změnami a zachovat si stabilitu v překotné době. V knize Světlo v nás navazuje se čtenáři otevřený a upřímný dialog a zabývá se otázkami, s nimiž mnozí z nás zápolí: Jak si vybudovat trvalé a upřímné vztahy? Jak objevit sílu a pospolitost i přes rozdílné názory? Jak se vypořádat s pochybnostmi o sobě samých či pocity bezmoci? Co dělat, když už je toho na nás moc?

Michelle Obamová nabízí čtenářům nové příběhy a bystré postřehy na téma změn, výzev a moci, včetně svého přesvědčení, že když se rozsvítíme pro ostatní, osvětlíme tím bohatství a potenciál okolního světla, odhalíme hlubší pravdy a nové cesty pokroku. Vychází ze svých zkušeností matky, dcery, manželky, přítelkyně a první dámy a prozrazuje, jaké návyky a principy si vypracovala, aby se úspěšně přizpůsobila změnám a překonala rozmanité překážky – dělí se s námi o získanou moudrost, jež jí pomáhá dál psát „její příběh“. Popisuje ty nejužitečnější praktiky, mezi něž patří například začínat den radostně, nesnižovat se k podlostem a vytvořit si vlastní „společenství kuchyňského stolu“ z důvěryhodných přátel a moudrých lidí. Se svým typickým humorem, otevřeností a porozuměním se také zabývá rasovými, genderovými a dalšími společenskými otázkami, aby čtenářům pomohla překonat obavy, čerpat sílu ze své komunity a nebát se žít.
„Když rozpoznáme vlastní světlo, dokážeme ho použít,“ říká Michelle Obamová. Inspirativní kombinací silných příběhů a užitečných rad Světlo v nás podněcuje konverzace a vede čtenáře k zamyšlení nad vlastním životem a nalezení zdrojů spokojenosti, a také pomáhá navázat smysluplné vztahy v rozbouřeném světě.