Zima 1963. Do města v liptovských horách přijíždí zkušený důstojník Státní bezpečnosti, aby dohlížel na vyšetřování bestiálního zločinu. Rychle však zjistí, že pachatelem není člověk, ale nesmírně vynalézavý a zlomyslný fenomén. Uprostřed stoleté zimy přibývá obětí, a stejně tak zvláštních a děsivých úkazů. Napětí stoupá, schyluje se ke konfliktu bezpečnostních složek státu.
Mistrovský mix kriminálního thrilleru, kosmického hororu a historického románu zasazený do dusné atmosféry Československa šedesátých let.

Hlubina nabízí samostatný příběh, ale dá se číst i jako prequel románu Strach, jednoho z neúspěšnějších Karikových mysteriózních thrillerů.

Městečko Hawkins přežilo ve třetí sérii seriálu Stranger Things,
známého z Netflixu, další obří katastrofu a Lucase Sinclaira,
který k záchraně přispěl mimořádným dílem, čeká velká životní změna.
Lucas přechází na střední školu a už nechce být outsiderem,
jakým býval na základce. Panem neviditelným v maskáčovém
oblečení, pařícím po večerech se stejně neviditelnými kámoši dračák. Uvědomuje si, že začíná nová kapitola jeho života – dospělost. Zatím však netuší, že zároveň se snahou najít si
nové kamarády a zapojit se do běžného života střední školy na
něj čeká další výzva – musí pochopit svou roli studenta s tmavou barvou pleti ve světě amerického maloměsta.
Hawkins je však prokleté místo a to, co přichází, předčí všechny předešlé hrůzy. I Lucas si bude muset vybrat, kdo a co je
pro něj nejdůležitější…

Další oficiální knihy ze seriálu Stranger Things:
Rebelka Robin, Šílená Max

Dhikilo se narodila v zemi, která formálně neexistuje, ale snaží se cítit jako doma v Cawber-on-Sands, městečku na pobřeží Anglie. Své rodiče viděla naposledy jako úplně malé dítě a to
není jediné, čím se odlišuje od svých spolužáků ve škole. Vše
zvládá až do dne, kdy z jazyka zmizí písmeno D. Prostě se vytratí z každého slova, které ho předtím obsahovalo – akorát si
toho všimne jedině Dhikilo.
Jeen by si myslel, že ztráta jenoho
malého písmena nebue v kažoenním životě přestavovat takový rozíl. Jenže ono to ělá potíže, až je nakonec situace oopravy
ocela zoufalá.

Naštěstí se Dhikilo dá dohromady se záhadným profesorem
a společně se vypraví písmeno D zachránit. Dokáže diktátorovi
Gampovi zabránit ve zničení celého jazyka? A povede se jí odhalit, kdo je a kam vlastně patří?

D je mnohem víc než oslava 150. výročí
smrti Charlese Dickense. Umožňuje mladým
čtenářům pochopit politiku 21. století i změny ve
společnosti, je to inspirující příběh o dívce, která
se nenechá zdeptat temnými silami, a zbrusu nové
dobrodružství v tradici Narnie. D je Faberův první
román pro teenagery.

Carmen táhne na třicet a už od školy pracuje v oddělení galanterie omšelého obchodního domu v malém skotském městečku na pobřeží, kde od narození žije. Když obchod stejně jako mnoho dalších před ním zavře, Carmen se musí potupně vrátit do svého dětského pokojíčku k rodičům. Má oprávněně pocit, že selhala, o to víc nesnáší svou dokonalou starší sestru, úspěšnou právničku, která se třemi rozmazlenými dětmi a čtvrtým na cestě žije v Edinburghu.
Ironií osudu je to právě snobská Sofia, kdo jí, (byť ne zcela dobrovolně a nezištně na zoufalé naléhaní jejich matky, která chce, aby se sestry usmířily) podá pomocnou ruku. Carmen se má ujmout krachujícího knihkupectví, které vlastní starý pan McCredie, jeden ze Sofiiných klientů, a do Vánoc ho postavit na nohy.
Carmen čeká vskutku sisyfovský úkol. Knihkupectví sice stojí na nádherném místě, v samém srdci historického Edinburghu, ale spíš než obchod připomíná pavučinami opředený strašidelný zámek. Navzdory tomu všemu má své skryté kouzlo a ukrývá pod letitými nánosy mnohá tajemství a poklady. Dokáže Carmen vdechnout obchodu nový život a přilákat do něj před Vánoci dostatek zákazníků? Co se stane, když se o knihkupectví – a o Carmen – náhle začne zajímat slavný a charismatický autor? A bude vánoční atmosféra stačit na to, aby Carmen našla cestu k sestře a jejím dětem?

Kniha Pro nás dějiny nekončí je věnována problematice politického myšlení českého levicového exilu v letech 1968–1989. Jejími hlavními aktéry jsou členové Československé sociální demokracie, jejímž tiskovým orgánem byl v letech 1978–1989 čtvrtletník Právo lidu, reformně komunističtí prominenti vydávající v letech 1971–1989 v Římě dvouměsíčník Listy a emigranti z řad studentů kolem revolučně socialistického čtvrtletníku Informační materiály, který vycházel v letech 1971–1982 v Západním Berlíně.
Autoři prostřednictvím důkladného analytického výzkumu ukazují, že mezi těmito třemi směry panovaly zcela zásadní rozdíly, které znemožňovaly nalezení ideologické a programové shody, což činnost levicového exilu výrazně limitovalo. Stejně tak se jim podařilo prokázat, že výrazné ideologické napětí existovalo i mezi exulanty po roce 1948 a emigranty po roce 1968. Navzájem si konkurovali nejen politicky, ale i při soupeření o finanční podporu od západních vlád, díky níž mohli exulanté působit prostřednictvím svých tiskovin na československou veřejnost. Nejkomplikovanější situace panovala mezi členy sociální demokracie do roku 1948 a sociálními demokraty, kteří se snažili o obnovení strany v roce 1968.

Problematické rovněž bylo exilové politické působní komunistů, aktivně činných v obrodném procesu, vůči nimž poúnorový exil vystupoval s nedůvěrou. Jejich situace se změnila po založení Charty 77, jež jak v Československu, tak v exilu ideové rozdíly smazávala. Teprve pod vlivem Charty 77 se stalo zcela zřejmým, že společným cílem úsilí jednotlivých ideových proudů je absolutní porážka Husákova režimu, etablovaného po srpnu 1968. Kniha zároveň otevírá celou řadu problémů, jež po Listopadu 89 spoluurčovaly podobu politické a ekonomické transformace.

V raných osmdesátých letech 20. století dostal mladičký student chicagské univerzity Jan Novák
nečekaně dopis od Josefa Škvoreckého; věhlasný spisovatel a exilový nakladatel mu v něm sděloval, že četl jeho povídku, a že pokud má takových víc, rád by mu vydal knihu. „Myslím, že bych
spočítal na prstech okamžiky, kdy jsem měl v životě větší radost,“ vzpomíná na ten okamžik Novák
a pokračuje: „Obratem jsem Škvoreckému odepsal a hned se vrhl na Striptease Chicago. První povídku své první knihy jsem už měl, a tak stačilo jen ještě něco ukrást Jamesi Joyceovi, podle jehož
Dubliňanů jsem črtal ten svůj divně rozpolcený svět, a něco Balzacovi, který propojoval různé příběhy stejnými postavami, aby se mu za nimi lehounce rýsoval román.“
Ačkoli je Striptease Chicago Novákovým literárním debutem, autor se už zde představuje v suverénní vypravěčské formě, bez začátečnických lapsů, jež často prvotiny provázejí. V několika tematicky propojených povídkách Novák líčí život českých exulantů v Chicagu; činí tak s až hrabalovskou vervou a citem pro jazyk i groteskní detail a jeho příhody jsou stejně zábavné jako mrazivé,
stejně kritické jako empatické. Podobně zásadní jako jednotliví protagonisté je přitom pro Nováka
prostředí jeho příběhů. Jak sám říká: „Chicago je tvrdé město s tropickými léty a arktickými zimami,“ a jeho próza „je zprávou o tom, co se stane sedmnáctiletému klukovi, když se tam ocitne shodou existenčních náhod, připadá si jako na jiné planetě a má jasno jen v jedné jediné věci – že svůj
život zasvětí psaní. Nakonec se v Chicagu zasekne a to nemilosrdné město se mu zažere pod kůži.“

Naše reedice jedné z nejlepších českých próz osmdesátých let vychází v rámci spisů Jana Nováka a oproti torontskému vydání ze Sixty-Eight Publishers nabízí i doslov, v němž autor líčí okolnosti
vzniku knihy a jejího vydání.

Musíme vás předem varovat: Z téhle sbírky deseti příběhů
o nejbláznivějších domácích mazlíčcích na světě vás bude smíchy bolet břicho! Zapomeňte na roztomilé čumáčky a sametovou hebkost kožíšků, tohle bude přehlídka zvířecích výstředností. Najdete tu zvířata hodná i zlá, ba přímo lotrovsky prohnaná, mazlíčky velké jako dům i bestie, které vás slupnou jako
malinu.
Budete žasnout nad Houdinim, králíkem z kouzelníkova klobouku. Vypravíte se na cestu kolem světa s nadzvukovou želvou jménem Vžum. Stanete se svědky toho, jak Grizelda, medvědice grizzly s velkým tajemstvím, obrací dům vzhůru nohama. A to zdaleka není vše!

Carmen táhne na třicet a už od školy pracuje v oddělení galanterie omšelého obchodního domu v malém skotském městečku na pobřeží, kde od narození žije. Když obchod stejně jako mnoho dalších před ním zavře, Carmen se musí potupně vrátit do svého dětského pokojíčku k rodičům. Má oprávněně pocit, že selhala, o to víc nesnáší svou dokonalou starší sestru, úspěšnou právničku, která se třemi rozmazlenými dětmi a čtvrtým na cestě žije v Edinburghu.
Ironií osudu je to právě snobská Sofia, kdo jí, (byť ne zcela dobrovolně a nezištně na zoufalé naléhaní jejich matky, která chce, aby se sestry usmířily) podá pomocnou ruku. Carmen se má ujmout krachujícího knihkupectví, které vlastní starý pan McCredie, jeden ze Sofiiných klientů, a do Vánoc ho postavit na nohy.
Carmen čeká vskutku sisyfovský úkol. Knihkupectví sice stojí na nádherném místě, v samém srdci historického Edinburghu, ale spíš než obchod připomíná pavučinami opředený strašidelný zámek. Navzdory tomu všemu má své skryté kouzlo a ukrývá pod letitými nánosy mnohá tajemství a poklady. Dokáže Carmen vdechnout obchodu nový život a přilákat do něj před Vánoci dostatek zákazníků? Co se stane, když se o knihkupectví – a o Carmen – náhle začne zajímat slavný a charismatický autor? A bude vánoční atmosféra stačit na to, aby Carmen našla cestu k sestře a jejím dětem?

V letech 1992 a 1993 Umberta Eca pozvali na Harvardovu univerzitu
na šest přednášek o literární teorii. Čekal-li tehdy některý student
suchopárný výklad, pamatuje si své překvapení pravděpodobně
dodnes. Beletristický text je v Ecově podání lesem, v němž může
čtenář rozjímat, nebo se ztratit, chodit po prochozených cestách,
nebo si vyšlapat svou vlastní. Eco vyzývá čtenáře, aby se znovu
zamysleli nad tím, jak čtou a co od nich text očekává. Na nesčetných příkladech od Tří mušketýrů přes romány o Jamesi Bondovi až po současné detektivky (či porno) ilustruje literární techniky, kterými texty dosahují svých cílů, roli, kterou v nich hraje čas,
či míru, do jaké fikce parazituje na realitě a naopak. Vzhledem ke
své nadčasovosti má Šest procházek literárními lesy čtenáři dozajista co říct i po třiceti letech.
V nakladatelství Argo vychází soubor
v novém překladu.

V dubnu 2021 se ve vinohradském studiu poprvé sešli dva staří známí:
předseda Kolegia Paměti národa Jan Dobrovský a novinář Jindřich Šídlo. Jejich
společný podcast neměl zpočátku větší ambice než překlenout covidové
období do chvíle, než se Paměť národa bude moci vrátit ke svým pravidelným
besedám a přednáškám po celé zemi.
Ohlas posluchačů ale překvapil. Od dubna 2021 vzniklo již více než 70 epizod,
v nichž autoři na základě zkušeností z moderní politické historie popisují a
hodnotí aktuální dění. Podcast Dobrovský&Šídlo byl dvakrát nominován na
Křišťálovou lupu, v roce 2022 se umístil v kategorii podcastů na třetím místě. V
rámci své permanentní tour vyprodali autoři sály po celé zemi a stali se i
vyhledávanými hosty prestižních hudebních festivalů (Metronom, Slunovrat,
Krásný ztráty).
Kniha „Můžu to doříct“, jejíž název je odvozen z nejčastější věty, kterou si
pánové Dobrovský a Šídlo vyměňují před natáčením i během něj , nabízí upravený
přepis třinácti epizod první sezony podcastu. Od „operace Vrbětice“, přes
sněmovní volby v říjnu 2021 až po ruský útok na Ukrajinu v únoru 2022.
Texty doplňují dobové fotografie a na závěr každé kapitoly se čtenář také
dozví, „jak to všechno nakonec dopadlo“. Tedy nakolik se předpovědi a
hodnocení autorů nakonec protnuly s pozdější realitou a jaký byl další osud
hlavních i vedlejších postav našich rozmluv.