Hluboko v ångermanlandských lesích pracuje fotografka Tone na sérii zobrazující melancholii zániku. Na opuštěném domě u jezera ji cosi přitahuje. Ale teprve když fotografie vyvolá, všimne si ruky napřažené ze sklepního okénka. Zachránci přijdou už pozdě, muž zemřel vyhladověním. Na levé ruce má dva prsty useknuté.
O sedm set kilometrů dál na sever leží téměř vylidněné hornické městečko, které postupně pohlcuje obrovský kráter. Tam zaslechnou dva muži při inspekci opuštěného domu ze sklepa podivné zvuky. Když okénkem nahlédnou, uvidí v koutě schouleného člověka.
Policejní asistentka Eira Sjödinová se zapojí do vyšetřování, ale přitom si dělá starosti kvůli matce s pokročilou demencí i bratrovi sedícímu ve vězení za zločin, který nespáchal. Vyšetřování případu uvězněných mužů vede G. G., s kterým Eira už dříve pracovala – je zkušený, velice schopný, a také šaramantní. A překvapivě nezodpovědný. Jednoho dne si prostě nepřijde do práce. Jenže se neobjeví ani další den a začne být jasné, že elitního vyšetřovatele vražd je třeba zařadit do kolonky „Pohřešovaný“. Závod s časem začíná.
Nové podání legendárních povídek R. E. Howarda z dílny nejlepších francouzských scenáristů a výtvarníků. V knize naleznete tři samostatné povídky. Příběh Bůh v míse adaptoval Doug Headline a kreslil Emmanuel Civiello, Plíživý stín výtvarně zachytil Stevan Subic a scénáře se ujal Christophe Bec, povídky Černý cizinec se jako scenárista i kreslíř zhostil Jean-Luc Masbou. Kniha jako vždy vychází s třemi variantami obálek.
Nové podání legendárních povídek R. E. Howarda z dílny nejlepších francouzských scenáristů a výtvarníků. V knize naleznete tři samostatné povídky. Příběh Bůh v míse adaptoval Doug Headline a kreslil Emmanuel Civiello, Plíživý stín výtvarně zachytil Stevan Subic a scénáře se ujal Christophe Bec, povídky Černý cizinec se jako scenárista i kreslíř zhostil Jean-Luc Masbou. Kniha jako vždy vychází s třemi variantami obálek.
Nové podání legendárních povídek R. E. Howarda z dílny nejlepších francouzských scenáristů a výtvarníků. V knize naleznete tři samostatné povídky. Příběh Bůh v míse adaptoval Doug Headline a kreslil Emmanuel Civiello, Plíživý stín výtvarně zachytil Stevan Subic a scénáře se ujal Christophe Bec, povídky Černý cizinec se jako scenárista i kreslíř zhostil Jean-Luc Masbou. Kniha jako vždy vychází s třemi variantami obálek.
Svět pohltila apokalypsa. Trosky, popel a mrtví lidé. A otec se synem tlačí pustinou nákupní vozík se vším jejich majetkem. Deštěm, sněhem a mrazem kamsi na jih, na pobřeží, snaží se proklouznout mezi kanibaly a divokými tlupami. Manu Larcenet (Brodeckova zpráva) se bravurně zhostil adaptace románu Cormaca McCarthyho Cesta ověnčeného v roce 2007 Pulitzerovou cenou. Zážitek z neobyčejného příběhu je v jeho podání možná ještě silnější než samotná kniha.
Primitivní mytologie je prvním dílem monumentální čtyřsvazkové série předního světového komparativního mytologa Josepha Campbella Masky bohů. Nové vydání této knihy, jež poprvé vyšla v roce 1959, začleňuje aktuální vědecké poznatky na poli archeologie, antropologie a psychologie a tvoří součást Sebraných spisů Josepha Campbella.
Campbell v tomto díle zkoumá a osvětluje samotné kořeny mýtů. S vědeckou hloubkou i nadšením pro popularizaci se zabývá projevy náboženské úcty u prvních lidí a jejich ozvěnami v obřadech a rituálech primitivních kmenů a společností v průběhu historie až dodnes. Ukazuje, jak mytologie ovlivňovala lidské chápání viditelného i neviditelného světa a zkoumáním archetypálních mytických obrazů odhaluje základní koncepty, jež tvoří základ všech lidských mýtů až do dnešních dnů.
Po dokončení série Masky bohů Campbell prohlásil, že hlavním výsledkem jeho díla bylo potvrzení „myšlenky jednoty lidského rodu nejen z biologického hlediska, ale také z hlediska duchovní historie“.
Píšou se 60. léta minulého století. Amerika a Rusko závodí o to,
kdo dobude vesmír. Dvanáctiletá Ruth je sirotek a žije u své
příšerné tety na odlehlé farmě. Je doslova posedlá vesmírem –
hltá komiksy i filmy, v nichž svět přepadají Marťani. Každou noc
starým, otlučeným dalekohledem pozoruje noční oblohu a sní
o dobrodružstvích. Jednou zahlédne létající talíř, jak se řítí po
nočním nebi… a havaruje v poli. Když se kosmická loď otevře
a vystoupí z ní záhadný mimozemšťan, Ruth se splní všechny
její sny.
Ale návštěvník z jiné planety má jedno velké tajemství, které
by mohlo změnit běh dějin..
Kitaró patří k nejznámějším a nejvydávanějším příběhům manga v Japonsku. Již v roce 1954 na sebe Mizuki upozornil prvními
povídkami o klukovi jménem Kitaró, pocházejícím z duchařského rodu ze hřbitova, a konfrontujícím každodenní život jak s moderní společností o překot se měnícího Japonska, tak s mizejícím světem „tradičních“ japonských strašidel jókai (nebo obake)
a záštných zjevení nebo duchů júrei.
Kitaró patří k nejznámějším a nejvydávanějším příběhům manga v Japonsku. Již v roce 1954 na sebe Mizuki upozornil prvními
povídkami o klukovi jménem Kitaró, pocházejícím z duchařského rodu ze hřbitova, a konfrontujícím každodenní život jak s moderní společností o překot se měnícího Japonska, tak s mizejícím světem „tradičních“ japonských strašidel jókai (nebo obake)
a záštných zjevení nebo duchů júrei.
Primitivní mytologie je prvním dílem monumentální čtyřsvazkové série předního světového komparativního mytologa Josepha Campbella Masky bohů. Nové vydání této knihy, jež poprvé vyšla v roce 1959, začleňuje aktuální vědecké poznatky na poli archeologie, antropologie a psychologie a tvoří součást Sebraných spisů Josepha Campbella.
Campbell v tomto díle zkoumá a osvětluje samotné kořeny mýtů. S vědeckou hloubkou i nadšením pro popularizaci se zabývá projevy náboženské úcty u prvních lidí a jejich ozvěnami v obřadech a rituálech primitivních kmenů a společností v průběhu historie až dodnes. Ukazuje, jak mytologie ovlivňovala lidské chápání viditelného i neviditelného světa a zkoumáním archetypálních mytických obrazů odhaluje základní koncepty, jež tvoří základ všech lidských mýtů až do dnešních dnů.
Po dokončení série Masky bohů Campbell prohlásil, že hlavním výsledkem jeho díla bylo potvrzení „myšlenky jednoty lidského rodu nejen z biologického hlediska, ale také z hlediska duchovní historie“.