V jedinečné sbírce grónských pohádek a mýtů najdete – až na několik výjimek – texty v češtině dosud nepublikované. Jejich rázovitost vyplývá ze specifického způsobu života Inuitů v drsných přírodních podmínkách ostrova, který je z valné části trvale pokrytý ledem. Zdejší obyvatelé si po staletí vyprávěli příběhy, jež se v ničem nepodobají našim pohádkám a pověstem. Hemží se to v nich divotvornými obludami, zvířaty beroucími na sebe lidskou podobu i lidmi s nevídanými schopnostmi. Potkáte v nich trolly a trollice, jednonohé či jednooké obry, gigantického červa, ale také psa, který se chová jako žena, nosí krátké kalhoty a na hlavě drdol s barevnými stuhami. Zkrátka, malí i dospělí čtenáři si nepochybně přijdou na své. Třeba i proto, že pohádky opatřil originálními ilustracemi Martin Velíšek. Jeho obrázky koneckonců zdobily i oblíbené Grónské mýty a pověsti Knuda Rasmussena (Argo, 2007).

Tři sestřenice. Dva kontinenty. Jedno strašlivé tajemství.
Píše se rok 2020 a třináctiletý Matthew je během covidové pandemie uvězněný doma, jeho táta trčí ve Francii a maminka přestěhuje chlapcovu stoletou prababičku k nim domů, aby ji ochránila před nemocí. V domácnosti proto platí dvojnásob přísná pravidla a Matthew se může ukousat nudou. Zoufalá situace se změní, když hrdina najde v prababiččiných věcech, které dostal za úkol uspořádat, fotografii dvou holčiček. Prababička se zpočátku odmítá o své dávné minulosti bavit. Matthew ví jen to, že se narodila na Ukrajině a uprchla odtamtud. Co všechno nechala za sebou a obětovala, však zjišťuje až nyní, když pročítá její deníky, dopisy i novinové články z dětství a mládí. Z nich vyvstává nejen příběh tří ukrajinských sestřenic během hladomoru na Ukrajině na počátku 30. let minulého století, který uměle vyvolal Stalin a jemuž za oběť padly miliony lidí, ale taky jedno velké tajemství.

Autorka bestselleru Kluk odnikud se ve svém novém románu inspirovala osudem své ukrajinské babičky.

Román byl nominován na prestižní americké výroční ocenění National Book Award.

„Dojemný obraz dlouho zamlčovaných historických událostí.“ (Kirkus Reviews)

„V této poutavé knize třináctiletý chlapec odkrývá temné rodinné tajemství… Podmanivý příběh vyprávěný v první osobě střídavě jednou ze tří postav – Matthewem, žijícím v roce 2020 v městečku Leonia ve státu New Jersey, a Helen a Milou, žijícími ve 30. letech minulého století v Brooklynu a Kyjevě – zachycuje utrpení, které přinesl hladomor uměle vyvolaný Stalinem. Román líčí, jak byla tato tragédie vnímána ve světě a jak její důsledky probublávají až do Matthewovy přítomnosti.“ “ (Publishers Weekly)

„Mnohovrstevnatý román inspirovaný osudem ukrajinské rodiny autorčiny babičky přináší strhující příběh o přežití.“ (The New York Times)

Kniha se do hloubky a pečlivě zabývá motivy a impulsy, které v sobě zpracovávají současní muži – otcové rodin, ať již úplných, či neúplných. Nahlíží ze současnosti na dřívější výchovné
postupy, hledá, kudy z nich ven a jak si nastavit život tak, aby
budoucnost naše i našich dětí byla lepší. Knížka je propracovanou cestou k sobě samému, k nalezení vnitřní rovnováhy, z níž
vychází úzký, láskyplný a zdařilý vztah k dětem i dalším členům
rodiny, je jakousi obdobou kontaktního rodičovství „pro muže“,
kteří v současnosti stále čelí výzvám minulých dob a klišé. Čtenář v ní najde nejen otázky k zamyšlení nad minulostí a životem vlastních otců a dědů, ale i návody a postupy, jak najít
sebe sama a neztratit své děti.

Mikušova sbírka krátkých próz je souborem, který neslibuje
potěchu jen příznivcům skutečných chameleonů, ale i zadostičinění odpůrcům chameleonů příslovečných. V textech, které s mystifikační hravostí překračují obvyklou podobu povídkového vyprávění, najdeme mimo jiné záznam wrestlingového
zápasu, kroniku fiktivní obce, přepis nonkonformního rozhlasového vysílání, dojde samozřejmě i na titulní výstavu chameleonů, která zcela nečekaným způsobem zasáhne do života
lidí v Praze.
Satirický osten provází všudypřítomný humor, který může upomenout na Woodyho Allena či monthypythonskou, ale i haškovskou tradici. Až bizarní logika a experimentální rozkročenost zase připomene Daniila Charmse či Donalda Barthelma.
Výsledkem ovšem nejsou epigonské texty, nýbrž nepředvídatelný autorský samorost, jehož dílo u nás nemá obdoby.

„V časech dlouho trvajícího volání po ,svěžím větru v tuzemské literatuře‘
představuje Mikušova sbírka krátkých próz jasnou a nepřehlédnutelnou
odpověď na tento hlad po svérázném pojetí a neoposlouchaném hlase!“
Přemysl Krejčík

Minulost. Každý pátek se v řecké taverně schází skupina přátel, bývalých spolužáků ze střední školy. Jednoho horkého
červencového večera se ale něco zvrtne, pod povrchem bublá napětí, a než noc skončí, je William, duše celé společnosti,
nalezen mrtvý.
Přítomnost. Sofie žije osamělým životem. Už deset let není s nikým z původní party v kontaktu. Když však dostane formální
pozvání na večeři, neodolá a vrátí se do města, kde všechno
ztratila. Hostitelka Ava má ale pro všechny nachystané překvapení – tohle není jen obyčejná přátelská večeře. V zamčeném
bytě se všichni musejí zpovídat z toho, co před lety zamlčeli.

Bývalý vězeň Ike Randolph už patnáct let seká latinu, a trávníky. Poté co vyšel z vězení naposled,
založil si zahradnickou firmu a dodržuje zákony, jak to jen jde. Když ale černochovi zaklepe na dveře policie, tuší, že to nic dobrého nevěstí. Na to, co přijde, ale připraven nebyl. Jeho syn Isaiah se
spolu svým manželem Derekem stal obětí úkladné vraždy. A i když se Ike se synem po svatbě nikdy pořádně nesmířil, teď je zdrcen žalem.
Derekův otec Buddy Lee se za synovu homosexualitu styděl skoro stejně, jako se Derek styděl
za otce kriminálníka. Díky svým kontaktům v podsvětí teď ale Buddy hodlá vypátrat, kdo má jeho
syna na svědomí.
Ike s Buddym nemohou být rozdílnější, krom zkušeností z kriminálu je spojuje jen dlouho potlačovaná láska k synům, jejichž smrt chtějí pomstít. Než si to s viníky vraždy vyřídí, budou čelit nejen
vlastním předsudkům vůči světu gayů, ale i vůči sobě navzájem.

Dva zavraždění synové. Dva otcové, jeden černoch,
druhý běloch. Jak bude chutnat jejich pomsta?

Ať se nám to líbí nebo ne, našim životům vládne matematika. Každodenní přísun čerstvých zpráv
nás zahrnuje statistickými odhady, výzkumy veřejného mínění, posuzováním rizik, výpočty inflací, předpovědí počasí a klimatických pochodů a všemožnými politickými rozhodnutími, která jsou
založena na údajně přesných číslech. Většinu z nás obvykle ani nenapadne tato čísla zpochybňovat nebo se ptát, co doopravdy znamenají, a jestli z nich náhodou neplyne víc otázek než odpovědí. Vzápětí všechny cifry pustíme z hlavy – pokud se vůbec dostaly dovnitř. Ve svém jednoduchém průvodci pro všechny, kdo zažívají ochromení z čísel, William Hartston jasně a s humorem vysvětluje, jak bezpečně projít minovým polem matematiky, která nás obklopuje.

„Chytrá, vtipná a objevná kniha, která radí, jak jasně myslet uprostřed
záplavy procent a pravděpodobností. Naučte se rozpoznat falešné vzorečky
a podezřelé statistiky. Až 100 procent čtenářů shledá, že jde o zcela
fascinující knihu. Doporučuje 92,53 procenta matematiků.“
Ian Stewart, britský matematik a spisovate

Autoři si vybrali deset pohádek bratří Grimmů a předkládají nám je v podobě, v jaké je zpravidla neznáme. Bratři Grimmové svoje pohádky poprvé uveřejnili v letech 1812 a 1815 a v pozdějších vydáních mnohé z nich upravovali a uhlazovali, aby nebyly tak děsivé a pohoršlivé a lépe vyhovovaly dobovému vkusu vztahujícímu se na četbu pro děti. Většina čtenářů tyto pohádky zná ve verzích z posledního vydání bratří Grimmů z roku 1857. Z mnohých příběhů se ale za více než století a půl vytratila původní síla, nezkrotnost a drsnost. Autoři se v této knize vracejí k původním verzím a zároveň je vypravují vlastním hlasem, který mocně zesiluje světově proslulý a nezaměnitelný kreslíř John Kenn Mortensen.

Zima 1963. Do města v liptovských horách přijíždí zkušený důstojník Státní bezpečnosti, aby dohlížel na vyšetřování bestiálního zločinu. Rychle však zjistí, že pachatelem není člověk, ale nesmírně vynalézavý a zlomyslný fenomén. Uprostřed stoleté zimy přibývá obětí, a stejně tak zvláštních a děsivých úkazů. Napětí stoupá, schyluje se ke konfliktu bezpečnostních složek státu.
Mistrovský mix kriminálního thrilleru, kosmického hororu a historického románu zasazený do dusné atmosféry Československa šedesátých let.

Hlubina nabízí samostatný příběh, ale dá se číst i jako prequel románu Strach, jednoho z neúspěšnějších Karikových mysteriózních thrillerů.

Román Bílý šum je obecně považován za vrcholné dílo Dona
DeLilla. Vypráví příběh Jacka Gladneyho, amerického profesora hitlerologie, jeho čtvrté ženy Babette a jejich čtyř ultramoderních potomků, kteří více či méně spokojeně proplouvají úskalími rodinného života a banalitou konzumní společnosti.
Jejich životy se však od základů promění, když nedaleko od
nich dojde k průmyslové havárii, při níž se do ovzduší uvolní
toxický mrak, a Gladneyovi jsou donuceni k evakuaci. Hrozivý
mrak je přitom jen naléhavější a viditelnější verzí všudypřítomného „bílého šumu“, pocházejícího z rozhlasového vysílání, sirén, mikrovlnek, televizí, ultrazvukových přístrojů atd.; šumu,
jenž pulzuje životem, ale naznačuje cosi zlověstného.
Bílý šum se už od svého první vydání v roce 1985 těší setrvalé
přízni čtenářů i literární kritiky a akademické obce; získal prestižní Národní knižní cenu a nedávno se dočkal i oceňovaného
filmového zpracování na Netflixu – slovem: stal se pevnou součástí kánonu postmoderní americké literatury.

Nový překlad nejvýznamnějšího románu Dona DeLilla

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky