Palác Elektrických podniků patří mezi největší a nejvýznamnější památky meziválečné funkcionalistické architektury na území dnešní ČR. Velkorysý objekt podle návrhu architektů Adolfa Benše
a Josefa Kříže byl dokončen v roce 1935 a svého času platil za největší administrativní budovu i za
ukázku moderních stavitelských postupů a technologií.
Kniha není jen výpravnou monografií představující architekturu a typologii tohoto výjimečného objektu. Zabývá se současně společenským a kulturním kontextem doby jeho vzniku, a to zejména
na pozadí nové stavební formy – městského paláce a rozvíjející se metropole. Z velké části mapuje
i rozsáhlou přestavbu spojenou s částečnou konverzí, kterou lze s jistotou označit za jednu z největších a technicky nejnáročnějších rekonstrukcí památkově chráněného objektu na území Prahy. To
vše se prolíná s úvahami historiků, techniků a architektů o tektonice, materiálech, ale zejména kompozici, řádu a estetice, které jsou nadčasovým poselstvím této stavby.

Do horské vesnice krátce po válce přijde záhadný cizinec – a místním se nelíbí, že odhaluje jejich černé svědomí. Když je nato zavražděn, pověří úřady jednoho z místních, Brodecka, navrátilce z koncentračního tábora, aby celou věc vyšetřil. Takový je v nejvyšší stručnosti a největším
zjednodušení námět světově proslulého románu
Philippa Claudela.
Jeden z nejlepších a nejsvéráznějších francouzských komiksových tvůrců
Manu Larcenet opatřil tuto předlohu stejně strhující výtvarnou podobou.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Už v 19. století představoval Tibet a jeho hlavní město
Lhasa, ležící téměř tři kilometry nad mořem, pro mnohé cestovatele ten nejvytouženější cíl. Vábení tajemné
země i její strategický význam vedly odhodlané cestovatele z viktoriánské Británie, carského Ruska, Ameriky a řady dalších zemí světa k tomu, aby se zas a znova a bez ohledu na neochotu, ba až odpor Tibeťanů
pokoušeli do této izolované oblasti proniknout. Osudy oněch nejrůznějších dobrodruhů, mystiků, horolezců a misionářů líčí britský novinář, historik a spisovatel
Peter Hopkirk poutavě a čtivě. Popisuje rovněž, jakými způsoby se Čína odjakživa snažila na „střeše světa“ udržet a prosadit zde svůj vliv, což vyvrcholilo čínskou invazí v 50. letech 20. století. V krátkém doslovu
Hopkirk aktualizuje text pojednáním o dnešním Tibetu –
okupovaném dodnes Číňany.

Výpravný příběh Berena a Lúthien přivádí čtenáře zpět mezi lidské, elfské i trpasličí obyvatele Tolkienovy Středozemě. Autor tento příběh osudové lásky napsal už v roce 1917, po návratu z bojišť první světové války. Během dalších let příběh doplňoval a přepracovával, ale jeho jádro zůstalo nezměněno: láska mezi smrtelným mužem Berenem a nesmrtelnou elfkou Lúthien, vztah, kterému Lúthienin otec nepřál, a proto Berenovi uložil nesplnitelný úkol – aby připravil temného pána Melkora (Morgotha) o drahocenný silmaril. Vydaný text z existujících verzí, tištěných i netištěných, prozaických i veršovaných, pečlivě zrekonstruoval Tolkienův syn Christopher, a legenda o Berenovi a Lúthien může poprvé vyjít v úplné podobě i s komentářem, který ukazuje její proměny.

V dubnu 2021 se ve vinohradském studiu poprvé sešli dva staří známí:
předseda Kolegia Paměti národa Jan Dobrovský a novinář Jindřich Šídlo. Jejich
společný podcast neměl zpočátku větší ambice než překlenout covidové
období do chvíle, než se Paměť národa bude moci vrátit ke svým pravidelným
besedám a přednáškám po celé zemi.
Ohlas posluchačů ale překvapil. Od dubna 2021 vzniklo již více než 70 epizod,
v nichž autoři na základě zkušeností z moderní politické historie popisují a
hodnotí aktuální dění. Podcast Dobrovský&Šídlo byl dvakrát nominován na
Křišťálovou lupu, v roce 2022 se umístil v kategorii podcastů na třetím místě. V
rámci své permanentní tour vyprodali autoři sály po celé zemi a stali se i
vyhledávanými hosty prestižních hudebních festivalů (Metronom, Slunovrat,
Krásný ztráty).
Kniha „Můžu to doříct“, jejíž název je odvozen z nejčastější věty, kterou si
pánové Dobrovský a Šídlo vyměňují před natáčením i během něj , nabízí upravený
přepis třinácti epizod první sezony podcastu. Od „operace Vrbětice“, přes
sněmovní volby v říjnu 2021 až po ruský útok na Ukrajinu v únoru 2022.
Texty doplňují dobové fotografie a na závěr každé kapitoly se čtenář také
dozví, „jak to všechno nakonec dopadlo“. Tedy nakolik se předpovědi a
hodnocení autorů nakonec protnuly s pozdější realitou a jaký byl další osud
hlavních i vedlejších postav našich rozmluv.

Kniha představuje výběr z pohádkových vyprávění, která na magnetofon zaznamenala mezi romskými vypravěči v bývalém Československu přední česká romistka Milena
Hübschmannová, a navazuje na knihu Romské pohádky (Odeon 1973, reedice Fortuna 1999), kterou uspořádala sama Hübschmannová. Prezentované pohádky dosud v češtině nevyšly. Jedná se možná o poslední pohádky zachycené v československém prostoru od lidových vypravěčů.
O tom, že sběr
Hübschmannové zachycuje stále ještě živou vypravěčskou tradici, svědčí mimo jiné mnoho prvků a detailů každodennosti
70. a 80. let minulého století, kterými vypravěči s vtipem „špikují“ pohádkové bezčasí. Hrdina tak zlého čaroděje přemůže
nejen díky pomoci kouzelných koní, ale také díky několika tatrovkám písku a telefonní lince, které mu na jeho žádost poskytne král. Toto dobové koření ale vypravěči užívají s mírou
tak, aby pohádka zůstala pohádkou. Kniha není určena dětem.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky

Trilogie Molloy, Malone umírá a Nepojmenovatelný má v Beckettově prozaickém díle stejně zásadní postavení jako Čekání na Godota či Konec hry v jeho díle určeném pro divadelní scénu. Radikální „antirománová“ forma, spojená s rozpadem vypravěčského vědomí a stále vyhrocenější anonymitou, se jedinečným způsobem pojí se skeptickým a černým humorem. Beckett zde naplňuje své
autorské krédo, že úkolem umělce je selhávat lépe než kdokoli jiný, a vytváří jeden z mála modernistických textů, který lze bez rozpaků stavět vedle díla Franze Kafky. Individuální hrdina se zřetelnými obrysy mizí, ohniskem vyprávění se místo něj stává nejistota a kupící se vědomí nicoty lidské
existence. Prózy původně psané francouzsky a poté autorem převedené do angličtiny mistrovsky
přeložil Tomáš Hrách.

Vánoční dopisy svým dětem psal J. R. R. Tolkien od roku 1920, kdy byly jeho prvorozenému synkovi Johnovi právě tři roky, do roku 1943, kdy bylo jeho nejmladšímu dítěti, dceři Priscille, čtrnáct let. V roli Otce Vánoc jim každoročně sděloval, že dostal jejich dopisy se seznamem vánočních přání, a vyprávěl o událostech na severním pólu; o vánočních přípravách, o svých pomocnících, o vítězných bojích se skřety. Svoje líčení obvykle doprovázel kresbami, do jeho dopisů čas od času zasahoval jeho hlavní pomocník Lední medvěd či tajemník elf Ilbereth. Díky půvabným kresbám, vtipu, i motivům, které připomenou Tolkienovy romány, jsou Dopisy Otce Vánoc víc než jen soukromým dokumentem rodinného života. Poprvé vyšly v omezeném výběru nedlouho po Tolkienově smrti; z této edice vychází i první české vydání z roku 1994 (Dopisy Děda Mráze). Pro vydání v Argu už byla k dispozici nová edice, přinášející faksimile a přepisy víceméně všech dopisů a ilustrací. Toto půvabné dílko se tak poprvé dostává k českým čtenářům v úplnosti.

Nedokončené příběhy jsou důležitým pramenem poznání světa Tolkienových knih – obsahují množství důležitých poznatků, které se mu podařilo o Středozemi odhalit, i příběhů, které se ve třech věcích odehrály. Rozvíjejí a doplňují svět, který čtenář zná ze Silmarillionu i Pána prstenů, odhalují mnohé nejasnosti a opětovně dokládají fascinující propracovanost tolkienovské mytologie.

Tři sestřenice. Dva kontinenty. Jedno strašlivé tajemství.
Píše se rok 2020 a třináctiletý Matthew je během covidové pandemie uvězněný doma, jeho táta trčí ve Francii a maminka přestěhuje chlapcovu stoletou prababičku k nim domů, aby ji ochránila před nemocí. V domácnosti proto platí dvojnásob přísná pravidla a Matthew se může ukousat nudou. Zoufalá situace se změní, když hrdina najde v prababiččiných věcech, které dostal za úkol uspořádat, fotografii dvou holčiček. Prababička se zpočátku odmítá o své dávné minulosti bavit. Matthew ví jen to, že se narodila na Ukrajině a uprchla odtamtud. Co všechno nechala za sebou a obětovala, však zjišťuje až nyní, když pročítá její deníky, dopisy i novinové články z dětství a mládí. Z nich vyvstává nejen příběh tří ukrajinských sestřenic během hladomoru na Ukrajině na počátku 30. let minulého století, který uměle vyvolal Stalin a jemuž za oběť padly miliony lidí, ale taky jedno velké tajemství.

Autorka bestselleru Kluk odnikud se ve svém novém románu inspirovala osudem své ukrajinské babičky.

Román byl nominován na prestižní americké výroční ocenění National Book Award.

„Dojemný obraz dlouho zamlčovaných historických událostí.“ (Kirkus Reviews)

„V této poutavé knize třináctiletý chlapec odkrývá temné rodinné tajemství… Podmanivý příběh vyprávěný v první osobě střídavě jednou ze tří postav – Matthewem, žijícím v roce 2020 v městečku Leonia ve státu New Jersey, a Helen a Milou, žijícími ve 30. letech minulého století v Brooklynu a Kyjevě – zachycuje utrpení, které přinesl hladomor uměle vyvolaný Stalinem. Román líčí, jak byla tato tragédie vnímána ve světě a jak její důsledky probublávají až do Matthewovy přítomnosti.“ “ (Publishers Weekly)

„Mnohovrstevnatý román inspirovaný osudem ukrajinské rodiny autorčiny babičky přináší strhující příběh o přežití.“ (The New York Times)