Zima 1963. Do města v liptovských horách přijíždí zkušený důstojník Státní bezpečnosti, aby dohlížel na vyšetřování bestiálního zločinu. Rychle však zjistí, že pachatelem není člověk, ale nesmírně vynalézavý a zlomyslný fenomén. Uprostřed stoleté zimy přibývá obětí, a stejně tak zvláštních a děsivých úkazů. Napětí stoupá, schyluje se ke konfliktu bezpečnostních složek státu.
Mistrovský mix kriminálního thrilleru, kosmického hororu a historického románu zasazený do dusné atmosféry Československa šedesátých let.

Hlubina nabízí samostatný příběh, ale dá se číst i jako prequel románu Strach, jednoho z neúspěšnějších Karikových mysteriózních thrillerů.

Gildas (či Gilda, kol. 500–570) byl britonský klerik. Učenost a literární styl mu vysloužily přídomek Sapiens (Moudrý). Jeho spis v latinském originále známý pod názvem De excidio et conquestu Britanniae (O zkáze a dobytí Británie) vypráví o pořímské historii Británie. Jde o jediný dochovaný podstatný zdroj o tomto období, vytvořený téměř současníkem. Jako člen řádu ovšem ve svém vyprávění nenabízí nestranný pohled, nýbrž favorizuje ideál mnišství. Spis ve formě kázání o třech částech odsuzuje činy autorových současníků sekulárních i církevních. První část se skládá z vysvětlení díla a stručné historie římské Británie od jejího dobytí za principátu až do autorovy doby. Kritizuje Britony za jejich hříchy, současně však také oslavuje hrdiny jako Aurelia Ambrosia, kterého coby první popisuje jako vůdce odporu proti Sasům. Zmiňuje také vítězství v bitvě u hory Badon, později připisované Artušovi. Gildas sám ovšem jednoznačného velitele vojsk neuvádí. Druhá část odsuzuje pět britských králů: Constantina, Aurelia Conana, Vortiporia, Cuneglase a Maelgwna. Jedná se o jedinou dochovanou zmínku o těchto osobnostech, napsanou v době jejich vlády, proto je z historického hlediska velmi cenná: V poslední části Gildas opět kriticky vystupuje proti tehdejšímu kléru.

Mikušova sbírka krátkých próz je souborem, který neslibuje
potěchu jen příznivcům skutečných chameleonů, ale i zadostičinění odpůrcům chameleonů příslovečných. V textech, které s mystifikační hravostí překračují obvyklou podobu povídkového vyprávění, najdeme mimo jiné záznam wrestlingového
zápasu, kroniku fiktivní obce, přepis nonkonformního rozhlasového vysílání, dojde samozřejmě i na titulní výstavu chameleonů, která zcela nečekaným způsobem zasáhne do života
lidí v Praze.
Satirický osten provází všudypřítomný humor, který může upomenout na Woodyho Allena či monthypythonskou, ale i haškovskou tradici. Až bizarní logika a experimentální rozkročenost zase připomene Daniila Charmse či Donalda Barthelma.
Výsledkem ovšem nejsou epigonské texty, nýbrž nepředvídatelný autorský samorost, jehož dílo u nás nemá obdoby.

„V časech dlouho trvajícího volání po ,svěžím větru v tuzemské literatuře‘
představuje Mikušova sbírka krátkých próz jasnou a nepřehlédnutelnou
odpověď na tento hlad po svérázném pojetí a neoposlouchaném hlase!“
Přemysl Krejčík

Ve své vůbec první sbírce povídek zahrnující čtyřicet let tvorby
představuje Alan Moore, legendární autor celé řady kultovních
děl jako Strážci, Z pekla, Liga výjimečných, V jako vendeta, devět příběhů plných zázraků a podivností, z nichž každý nás zavede hlouběji do fantastických zákoutí reality. Čeká vás devět
brilantních textů přeložených devíti skvělými překladateli, kteří
patří mezi ty nejlepší ve svém oboru.

„Sbírka úžasných, geniálních a zároveň
dojemných povídek. Je pevně zakořeněná
v naší městské realitě, ale zároveň je kosmická
a rozšiřuje vědomí.“
Neil Gaiman

„Kniha ke mně hovořila, jako hovoří sen, jen mnohem jasněji a zřetelněji. A dotýkala se mého srdce jako otázka.“ Stejně jako se srdce a mysli vypravěče Athanasia Pernatha magicky dotýkala kniha Ibbur, kterou mu do rukou vtiskl neznámý cizinec, mystický pomocník – Golem –, tak Meyrinkův světoznámý román znepokojuje a poutá svým fantaskním kouzlem další a další generace čtenářů. Jedním z nich je i Jaroslav Róna, který pro nové vydání této legendární knihy vytvořil soubor ilustrací.

„Meyrinkův Golem je pro mě ikonické dílo, které mělo zásadní vliv na mé vnímání Prahy na přelomu devatenáctého a dvacátého století, a zejména zaniklé židovské čtvrti. Mysteriózní příběh o rytci kamejí Pernathovi a jeho setkání s Golemem, ponořený do atmosféry kabalistického tajemna, mě nesmírně přitahoval. To, že jsem mohl tu knihu ilustrovat po geniálním Hugo Steinerovi, bylo splněním mého snu.“ – Jaroslav Róna

V knize autorka zkoumá vztah mezi sexuální politikou a morálkou v Německu ve 20. století. Vychází z analýzy sexuální politiky nacismu, v níž shledává jak prvky utlačovatelské, tak prvky sexuální svobody. Nacistickou realitu následně konfrontuje se sexuální politikou a tuhou sexuální morálkou v 50.–70. letech, přičemž velkou pozornost věnuje i proměnám německé paměti na třetí říši.
V bádání o nacistickém i poválečném Německu se jedná o práci jedinečnou, jež dává nové odpovědi na příčiny
a podobu kulturní vzpoury pozdních 60. let, jež ovlivňují německou společnost dodnes.

Vzestup draka je bohatě ilustrovanou kronikou počátku a rozmachu vlády Targaryenů v Západozemí, detailně propracovaném světě George R. R. Martina. Tato výpravná kronika – s více než sto padesáti barevnými ilustracemi – je úžasným úvodem do historie Targaryenů, legendárního rodu, jenž hraje ústřední roli v novém seriálu HBO, Hra o trůny: Rod draka. Po celá staletí usedali Targaryenové na Železný trůn, zatímco jejich draci neochvějně vládli obloze. Toto období trvalo od dobytí Západozemí Aegonem Targaryenem až po nechvalně proslulý Tanec draků – krvavou občanskou válku, která takřka nadobro zničila celý targaryenský rod. Historie jediného rodu dračích pánů, který
přežil zkázu Valyrie, je příběhem plným krvavých zvratů, zrad a činů vznešených i zbabělých…

Pro milovníky seriálu Rod draka

Protestantská etika a duch kapitalismu je patrně nejznámějším a zároveň k nejdiskutovanějším Weberovým dílem. Weber ho publikoval v letech 1904–1905. Zamýšlí se v něm nad počátky a příčinami vzniku kapitalismu, resp. nad souvislostmi mezi rozvojem kapitalismu, náboženskými systémy, racionalismem a byrokratizací státu. Vcelku jednoznačně zde spojuje vznik kapitalismu s protestantským náboženstvím, s protestantskou kulturou a s protestantskou etikou práce, vykazující prvky askeze, šetrnosti a střídmosti. Důraz přitom klade na protestantský smysl pro zisk, jenž se podle jeho názoru liší od ekonomického myšlení katolíků, kteří vykazují větší sklony k humanismu, zároveň však i k mysticismu. V rovině náboženské senzibility stejně jako v rovině věroučně podmíněné mentality vidí základní rozdíly ve vzniku a možnostech rozvoje principů kapitalismu v protestantském a katolickém prostředí, resp. v prostředí křesťanských a nekřesťanských civilizací a společností. Překladu Protestantské etiky předchází zasvěcený úvod od sociologa a znalce Weberova díla Miloše Havelky.

Román o umění, lásce a pandemii napříč časem i prostorem.
Edwinu St. Andrewovi je osmnáct, když se parníkem přeplaví přes Atlantik, poté co jej kvůli politickým názorům vyloučí
ze společnosti britské aristokracie. Okouzlen krásou kanadské
přírody vstoupí do lesa a náhle zaslechne tóny houslí odrážející se od stěn rozlehlé stavby – tento zážitek jím hluboce otřese.
O dvě století později se známá spisovatelka Olive Llewellynová vydává na propagační turné své knihy. Cestuje po celé
zeměkouli, avšak vlastní domov má v druhé měsíční kolonii.
V textu jejího bestselleru o pandemii se nachází zvláštní pasáž: houslista hraje v rezonující chodbě dopravního terminálu
a kolem něj se zvedá lesní stromoví. Když začne Gaspery-Jacques Roberts pátrat po jisté anomálii v severoamerické divočině, narazí na několik rozvrácených životů – mladík z britské
šlechtické rodiny podlehne šílenství, spisovatelka odtržená od
rodiny uvízne na Zemi uprostřed pandemie a jeho vlastní kamarádka z dětství se zřejmě také pokusila o něco, čím narušila
časové linie vesmíru.

Sen Ockerwee je fascinující upíří příběh zasazený do doby a prostředí, které známe z tvorby Marka Twaina – na starou Mississippi, jejíž vody brázdí veliké a hrdé kolesové parníky. Navíc to není jen mistrně vystavěný a napínavý příběh o souboji se zlem, ale také dokonalá ukázka spisovatelské virtuozity. Martin tu téměř marnotratně do jediné knížky zasadil celou řadu bravurně vytvořených postav, jako jsou kapitán Abner Marsh nebo Mrzout Billy Tipton, postav, na které se po dočtení knihy rozhodně nezapomíná. Putují po kalných a mlhami zahalených vodách Mississippi až do míst tak děsivých, že strach o život je tam tou nejmenší z jejich starostí…