Noc baby jagy je břitký noir thriller, který v roce 2025 přepsal historii: Akira Ótani za něj jako vůbec první japonská autorka získala prestižní britskou cenu Dagger Award za nejlepší překladový kriminální román.
Příběh sleduje mladou Joriko, kterou unese klan jakuzy, aby ji přinutil sloužit jako řidičku a bodyguardku dcery šéfa gangu. V kulisách brutálního mužského světa, kde se násilí stává každodenní normou, se mezi oběma ženami rodí nečekané a hluboké pouto. Ačkoliv bývá kniha někdy označována za queer romanci, nejde o klasický romantický vztah ani sexuální vztah. Místo toho se setkáváme s příběhem dvou mladých žen, které navážou zvláštní přátelství, objeví vzájemnou spřízněnost a postupně se stanou jedna pro druhou nepostradatelnými. Síla této novely spočívá v kontrastu mezi tímto něžným vztahem a světem bez lásky, plným nesmyslného a brutálního násilí.

Březen, 1996. Vyšetřovatel Norbert Tichý nastupuje jako nový komisař a hned první den dostává neobvyklý případ: ve studni u starého domu ve vesnici Daněšice byla nalezena lidská kostra. Kdo je mrtvý, jak tam skončil – a co se vlastně stalo onoho léta před deseti lety?
Jedinou stopou je vzácný přívěsek s démantoidem. Tichý se pouští do pátrání po osudech rodiny Ludwigových, jimž studna patřila. Z celé rodiny zůstal jen mentálně postižený syn Alfréd. Otec emigroval, matka je po smrti, a dcera Zora zmizela neznámo kam.
Postupně vychází najevo, že ostatky možná patří malíři Teodoru Fuksovi, přezdívanému Čáryfuk, který kdysi do Daněšic uprchl z Prahy – a náhle beze stopy zmizel. Případ se zamotává a komisař je nucen odjet na Istrii, kde údajně žije Zora. Jen ona může odhalit, co se tenkrát skutečně stalo.
Paralelně s vyšetřováním sledujeme i Tichého osobní život – manželskou krizi i večery nad šachovnicí s jeho přítelem, patologem Fredem Cimránkem. V sázce je víc než jen vyřešení jednoho starého zločinu – jde o pravdu, která byla pohřbena stejně hluboko jako tělo ve studni.

Dílo řeckého lékaře Ktésia z Knidu se zachovalo jen fragmentárně u jiných autorů. Ktésiovým nejznámějším a nejrozsáhlejším spisem byly Perské dějiny čili Persika, které sestávaly z 23
svazků. Autor v nich líčil historii Asýrie, Babylónu až po založení perské říše v roce 550 př. n. l. Kýrem Velikým; dále období
až do roku 398 př. n. l., včetně řecko-perských válek. Coby historik byl Ktésiás často kritizován, hlavně ve srovnání s Hérodotem, oceňován byl naopak jeho živý styl. Na rozdíl od poměrů
v perské říši, které autor zřejmě skutečně znal, jsou reálie vylíčené v Indických příbězích (Indika) založené na pouze informacích z druhé ruky. Spíše než na historické události se Ktésiás
zaměřuje na divy, podnebí, flóru, zvyky či stravu atd. a jeho líčení má často až fantastický charakter. První český překlad zahrnuje všechny zlomky z obou děl.

Vydání knihy finančně podpořila Nadace Český literární fond.

Souborné vydání dvou světově proslulých příběhů Alenčina dobrodružství v říši divů a Za zrcadlem a co tam Alenka našla tentokrát s ilustracemi slavné spisovately a malířky Tove Janssonové.

První z obou knih vyšla v roce 1865, druhá o sedm let později, a přesto stále znovu okouzlují velké i malé čtenáře. Alenka, která se vydá za oblečeným králíkem jeho norou do podivuhodné říše plné zvláštních bytostí a později prostoupí zrcadlem do ukvapeného světa naruby, znovu a znovu budí ve výtvarnících i filmařích chuť zobrazit po svém představy, které v nich vyvolává.

Je štědrovečerní noc.
V nejslavnějším hračkářství na světě řádí protřelí zloději. A co hůř, chtějí ho vyhodit do povětří!
Nepočítali ale s tím, že uvnitř je právě Santa a jeho syn. A ti přece nemůžou něco takového dopustit! Jenomže jak na to, když nemají jiné zbraně než hračky? Proti bombě z druhé světové války sotva něco zmůže bublifuk, gumové míčky, balónky se slizem, a dokonce ani celá smečka psů na baterky.
Ale Santa se nevzdává, a jeho syn už teprve ne! Ostatně, je Santa vůbec Santa, nebo někdo docela jiný? A co s tím vším má společného Elvis Presley?
Další třeskutě zábavná kniha od autora legendární Babičky drsňačky.

Největší brazilský bestseler všech dob zaujal svým magickým vnímáním světa i geniálního francouzského výtvarníka Jeana Girauda, kterého svět zná pod přezdívkou Moebius.
Alchymista byl dosud přeložen do 34 jazyků a prodalo se ho na 10 milionů výtisků. Takřka pohádkové vyprávění o cestě španělského pastýře za zakopaným pokladem, vycházející z příběhu o splněném snu ze sbírky Tisíc a jedna noc, je zároveň výzvou k naplnění vlastního osudu i poznáním posvátnosti světa, v němž žijeme. Na cestě za oním dvojím pokladem, plné zkoušek a důležitých setkání, je třeba dbát všech znamení a s neustálou trpělivostí a odvahou (jako alchymista sledující proměnu obyčejného kovu ve zlato) přetvořit samu svou osobnost. Tentokrát se tak stane v Moebiových ilustracích.

Filozofický spis De deorum natura (doslova O přirozenosti bohů) vznikl v roce 45 př. n. l., sestává ze tří knih a je napsán ve formě platónského rozhovoru mezi skeptiky Gaiem Kottou a Quintem Luciliem Balbem a epikúrovcem Gaiem Velleiem.
Autor v něm představuje pojetí bohů podle stanovisek různých škol včetně kritických protiargumentů, k nimž se však sám nijak nevyjadřuje. Význam tohoto Ciceronova díla tkví především v tom, že jeho prostřednictvím se k římským čtenářům
poprvé dostala řecká filozofie v latině. Spis byl do češtiny přeložen pouze jednou v roce 1948 Antonínem Kolářem, logicky tedy již značně zastaral a nový překlad jistě ocení nejen odborná filozofická čtenářská obec.

Vydání knihy finančně podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Co to znamená být člověkem v první linii existenční krize, v níž se ocitla naše planeta? Deset let autor cestoval po celém světě: byl svědkem reálných důsledků klimatických změn, setkal se s lidmi, kteří se snaží zmírnit a napravit naše prohřešky z minulosti. Od zaplavených Marshallových ostrovů po obnovené mokřady v Iráku, od Nizozemska a Bangladéše přes korejskou demilitarizovanou zónu až po města a pobřeží v USA. Mluvil s těmi, kteří bojují s horkem, hladem, stoupajícími přílivy a ohroženou přírodou. Ve své knize vzdává hold kreativitě inženýrů, vědců, ochránců přírody, ekonomů, architektů a umělců, kteří vymýšlejí nápadité reakce na nejistou a zlověstnou budoucnost. Jak se cítíme, chováme, jednáme, plánujeme a sníme, když se blíží budoucnost, která se rozhodně liší od té, kterou jsme znali, a když jsme nejspíš dosáhli bodu, odkud není návratu?

Příběh rodu Hekneových se uzavírá tam, kde kdysi zazněl první tón sesterských zvonů.

Zapadlá osada Butangen třicátých a čtyřicátých let minulého století. Ústřední postava trilogie, pastor Kai Schweigaard, se nadále trápí proroctvím vetkaným do gobelínu sester Hekneových, které má zobrazovat jeho smrt. Nepřestává si vyčítat, že v mládí prodal do Drážďan středověký sloupový kostel včetně dvou zvonů. Nyní se snaží zachránit alespoň ten, který dlouho spočíval na dně jezera, a klade si otázku, jak je možné, že v současnosti nejsme schopni rozpoznat, co bude později souzeno jako barbarství.
Butangen je stále méně izolovaný a postupně objevuje svět. Silnice a železnice v tom pomáhají, ale ne všechno přicházející ze světa je dobré. Blíží se druhá světová válka a s ní okupace Norska nacistickým Německem. Válka podrobí místní obyvatele zkoušce – někteří se zapojí do odboje, jiní kolaborují. A když do války vstoupí Velká Británie, zúčastní se jí jako letci RAF i synové Jehansova bratra Victora.

Soubor posledních dopisů Rudolfa Margolia připravil k vydání jeho syn Ivan (* 1947) jako poctu svému otci, který se v roce 1952 stal obětí justiční vraždy. Rudolf Margolius byl odsouzen ve vykonstruovaném procesu s Rudolfem Slánským, strávil téměř rok ve vězení, odkud směl jednou za měsíc napsat své manželce a synovi. Tyto dopisy přinášejí především svědectví o láskyplném vztahu Rudolfa Margolia k jeho nebližším, ale v druhém plánu jsou i svědectvím o praktikách tehdejší komunistické moci. Dnes víme, co museli vězni v komunistických vězeních snášet a jak z nich bylo přiznání vynucováno, proto Rudolfovo ujišťování, že mu ve vězení nic neschází a dobře se s ním zachází, stejně jako jeho kajícné sebeobviňování, působí mimořádně mrazivě.