Poémy Dutí lidé (1925) a Popeleční středa (1930) společně vytyčují nejzřetelnější předěl v Eliotově básnickém díle: první báseň je svou fragmentárností, tragikomickou rituálností a různohlasím těsně spřízněna s Pustou zemí, druhá svou meditativní
religiozitou a širším souzvukem předjímá pozdní Čtyři kvartety. Právě díky tomu však vybízejí k hledání hlubších souvislostí Eliotovy poetiky a jeho duchovního postoje. Dutí lidé jsou
mimo jiné inspirováni Conradovým Srdcem temnoty a vřazují
se do okruhu modernistických „cest do hlubin noci“; Popeleční
středa, v níž zaznívají verše převzaté z Danta a jeho současníků, patří do kontextu modernistických snah „napsat ráj“.

Výbor dvaceti devíti pohádek ze slavného Pentameronu italského básníka a sběratele pohádek G.
Basileho. Pentameron aneb Pohádka pohádek vyšel poprvé ve dvou svazcích až po smrti autora
v letech 1634 a 1636. Přestože se dočkal několika vydání, teprve znovuobjevení díla bratry Grimmy
mu přineslo uznání. Jedná se o nejstarší sbírku evropských pohádek a řada z nich, které později
zpopularizovali právě bratři Grimmové či Charles Perrault, u nás K. J. Erben a Božena Němcová, je
zde zaznamenána poprvé. Pohádky jsou napsány bohatým barokním jazykem plným metafor, synonym, vtipu až sarkasmu a moudrosti.

Na motivy z Pentameronu natočil režisér Matteo Garrone v roce 2015 italsko-francouzsko-britský
film Pohádka pohádek.

Krásná literatura a matematika – zdánlivě zcela odlehlé
disciplíny. Běžní čtenáři románů a básní si ale patrně neuvědomují, v kolika proslulých literárních dílech už narazili na motivy související s matematikou. Sarah Hartová
je nejen dychtivá čtenářka, ale i úspěšná matematička,
takže podobné motivy ihned při četbě rozpoznává, shromažďuje a odborně zkoumá. S potěšením nachází v Bílé
velrybě, Tristramu Shandym i Gulliverových cestách zmínky o cykloidě a intergrální počet ve Vojně a míru; ověřuje
správnost propočtů Swiftových i Voltairových; nesmlouvavě hodnotí kryptologické dovednosti Sherlocka Holmese
i Roberta Langdona. A svůj výklad koření hříčkami, veršíky
i historkami, a sleduje jediný cíl: dokázat všem čtenářům,
že krása matematiky a krása literatury nejsou zdaleka tak
neslučitelné, jak si možná někdo myslí.

Největší diktátoři 20. století – Hitler, Stalin a Mao – vládli pomocí brutálních represí. Mnozí z nich také zavedli oficiální ideologii a izolovali své státy od okolního světa. V posledních desetiletích se však tvář diktatury změnila. Nová generace dobře oblečených a mediálně zdatných mocipánů přetváří autoritářskou vládu pro éru globálních vztahů. Namísto výročních průvodů a vězeňských táborů tito vůdci kontrolují své občany pomocí manipulace s informacemi a předstírání demokratických postupů.
Stejně jako spin doktoři v demokraciích, i oni překrucují zprávy, aby získali podporu. Kniha sleduje vzestup takových „spin dictators“ po celém světě – mužů jako Hugo Chávez ve Venezuele, Vladimir Putin v Rusku a Viktor Orbán v Maďarsku. Ukazuje, jak se tito vládci liší od zbývajících „diktátorů strachu“, jako jsou Kim Čong-un a Bašár al-Asad, i od takových mistrů hi-tech represe, jako je Si Ťin-pching.

Kniha, založená na důkladném výzkumu, ale napsaná přístupným jazykem, se snaží rozluštit velkou politickou hádanku naší doby: jak mohou diktátoři přežít ve věku prohlubující se modernity. Naznačuje, proč
tento nový typ diktatury vzniká, jak funguje, jaké hrozby takové režimy představují a jak se jim Západ může nejlépe bránit.

V 15. století vypukne ve střední Evropě zuřivá náboženská válka mezi husity a katolíky. Šárka se
po sedmileté nepřítomnosti vrací k husitům. Po smrti hrdinného Jana Žižky pokračuje husitské vojsko v nezadržitelném tažení, nicméně intriky královny Barbary přinášejí nečekaná úskalí. Šárku vyděsí zvěrstva páchaná husity a opět učiní vážné rozhodnutí. Jsme svědky střídání a prolínání osudů všech zásadních postav příběhu.

V listopadu roku 1995 je v potoce u fotbalového hřiště nedaleko vlakového nádraží v Háji ve Slezsku nalezeno nahé lidské
tělo přikryté kabátem. Přivolaná policie následně zjistí, že se
jedná o dívku, kterou někdo znásilnil a zavraždil. Kam se ale
podělo její oblečení, boty a osobní věci? Vrah na místě kromě
samotného těla a kabátu nic dalšího nezanechal. Kriminalisté z ostravského prvního oddělení rozjíždějí rozsáhlé pátrání
a složité vyšetřování. Počítače, mobily, internet i nejmodernější
kriminalistické metody – to vše je zatím hudbou budoucnosti.
Vyšetřovatelé pracují s tužkou, zápisníkem, ručně kreslenými
portréty a psacími stroji, jimiž popisují stohy papírů. Musejí ale
konat rychle, protože se obávají, že vrah zaútočí znovu…

Jeden z prvních případů
vyšetřovatele Ivoše Kyliána.

Rok se sešel s rokem a Jeremy farmaří statečně dál, přestože
brexit stále ještě trvá a asi se to hned tak nezmění; navíc mu
bývalý ministerský předseda, který ten brexit spískal tím zatraceným referendem, rozbil traktůrek. Navrch se mu také rozbil
velký traktor značky Lamborghini, ale Jeremy k němu přilnul
a nedokáže se ho zbavit, ač mu to Kaleb doporučuje.
Aby toho
nebylo málo, pronajatý býk je ostýchavý a k otelení krav se
nemá, kdežto prasátka souloží ve dne v noci a selata z nich létají jako broky z Jeremyho brokovnice. A taky ten eko-kontrolor v pronajatém autě pro chudší střední vrstvy už zase brousí
kolem výběhu pro ovce a šmíruje, zda stříž vlny probíhá podle
halal i košer pravidel…

Do městečka Scauri (autorčina rodiště) v jižním Laziu se přistěhuje Vittoria. Přichází s mladší přítelkyní, kupuje dům se zahradou, kam může kdokoli kdykoli vstoupit, zřizuje v něm penzion pro
zvířata, najde si práci jako asistentka v lékárně, v klubu železničářů hraje brilantně karty. V provinčním prostředí je ve všem odlišná, pro místní komunitu záhadná a neproniknutelná, zároveň však
její sebevědomá jinakost, přímočarost a ochota pomáhat budí zájem maloměsta. Jednoho dne je
nalezena mrtvá ve vaně, v níž patrně nešťastnou náhodou utonula. Jiná žena, vypravěčka příběhu
Lea, právnička žijící šťastný rodinný život s manželem a dvěma dcerami, jež byla vždy vnímavá vůči
Vittoriinu magnetismu, se nespokojí s výrokem o nehodě a pustí se do takřka detektivního pátrání. Postupně se jí daří rozplétat neznámé stránky Vittoriiny osobnosti a rekonstruuje její minulost,
současně však prohlubuje poznání sebe samé.

Příběh z provinčního města, které je plné
záhad a každodenních, hořkosladkých
radostí.

Ilustrované vydání s více jak 170 ilustracemi od Garyho Gianniho.
Dlouho před událostmi, které znáte ze Hry o trůny, sedí Targaryenové pevně na Železném trůně. To ovšem neznamená, že v Západozemí panuje klid. Bratrovražedný boj uvnitř vládnoucí dynastie rozpoltil Sedm království. A právě v té době křižuje krajem potulný rytíř ser Duncan Vysoký. Anebo Dunk tupý jako lenochův meč? Všechno je to nějak zamotané, a to včetně původu jeho panoše Egga.
Tři uzavřené, ale navazující novely ze světa Hry o trůny představují G. R. R. Martina tak, jak si jej čtenáři zamilovali dávno před slavnou ságou – jako jednoho z nejlepších povídkářů žánru.

Románový debut Rity Bullwinkelové nazvaný Úder na hlavu sleduje osudy osmi mladých boxerek, které se z různých koutů Spojených států sjedou do nevadského Rena na dvoudenní juniorské
mistrovství v boxu. Každá kapitola románu přitom zachycuje jeden zápas, od čtvrtfinále až po neočekávaně obsazené finále. Minulost dívek se ve vyprávění prolíná s jejich budoucností – a průsečíkem je vždy daný boxerský mač; díky autorčině mimořádně preciznímu jazyku, vytříbenému vypravěčskému stylu a odstředivé obrazotvornosti se líčení nemilosrdného boxerského klání
postupně proměňuje v působivé podobenství o dívkách na prahu dospělosti a jejich potýkání se
světem kolem nich.
Při čtení románu není těžké pochopit, proč vzbudil takové literárněkritické
i čtenářské nadšení – a člověk dá ochotně za pravdu recenzentům, kteří mj. prohlašují, že „román
Bulwinkellové je nesmírně silný a svěží; na co autorka upře pozornost, to se doslova rozzáří“ (New
York Times); že jde o „elegantní meditaci nad fyzickým zápolením… prodchnutou metaforami a ra-
finovanými obrazy, jež v každé scéně poeticky zastavují čas: do osmi dvouminutových kol boxer-
ského zápasu se toho vejde opravdu hodně“ (Washington Post); že je Úder na hlavu „brilantní,
nepředvídatelná próza“ (San Francisco Chronicle), jež se „nepodobá žádné jiné, a přece dokonale
funguje a zanechá v nás nesmazatelný dojem“ (Guardian)

Vydání knihy finančně podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.