Druhý díl komiksového románu se odehrává v 90. letech
20. století. Generace dětí z 80. let již město opustila a v divokém porevolučním čase se prostor Starého Města a Malé Strany pro následující generaci zmenšuje a zužuje. Dvory a půdy
se zamykají nebo rekonstruují, domy přecházejí do soukromého vlastnictví. Přesto první polovina 90. let byla neméně unikátním časem a ve Stínadlech to vřelo mnoha dobrodružstvími.
V příběhu se objeví nová skupina hrdinů, ale vracejí se i hrdinové prvního dílu, už jako čerstvě dospělí.
Migrén, Šídlo, Bob, vypravěč Béla, Marie i její podivná „teta“
Marta a její tajemství. Děj nás i tentokrát zavádí do několika časových vrstev. Od nultých let 21. století až hluboko do středověku. Příběh potom vrcholí v polovině srpna 2002, kdy se Prahou valí tisíciletá voda.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Václav Havel pohledem Michaela Žantovského: už tím je naznačeno mnohé, co tato biografie přináší. Oba muži spolu dlouhá léta úzce spolupracovali, pojilo je blízké přátelství – a politický i kulturní odkaz Václava Havla dodnes Michael Žantovský rozvíjí ve svém veřejném působení, ať už jakožto diplomat (působil jako velvyslanec v USA, Izraeli a Velké Británii), manažer (v letech 2015–2023 byl ředitelem Knihovny Václava Havla), editor (k vydání připravil několik havlovských publikací) či autor.
Jeho kniha však nenabízí jen pohled „zevnitř“; Žantovský vnímá Havlův život, literární dílo i politické působení i s kritickým odstupem, s maximální možnou objektivitou a odbornou erudicí. Uplatňuje přitom též svou původní profesi klinického psychologa; jak sám v knize poznamenává, „jednou z méně radostných, ale nezbytných stránek této profese je schopnost zaujmout klinický postoj, tj. dokázat pozorovat jiné lidské bytosti (včetně těch, které jsou vám nejblíž), jak zápasí, vítězí, prohrávají, trpí a umírají, a dělat si přitom po celou dobu nezúčastněné poznámky“.

Žantovského Havel nyní, po deseti letech od svého prvního vydání, vychází v rozšířené podobě; na základě nových pramenů a informací Michael Žantovský svůj výklad místy aktualizuje a nabízí i jednu zbrusu novou kapitolu věnovanou Havlově úloze v narovnávání česko-německých vztahů.

„Když vezmete do rukou knihu o někom, koho jste přes čtvrtstoletí znali a s kým jste v různých dobách a různých formách spolupracovali, máte jisté pochyby, jak pravdivý může být obraz toho člověka. Po přečtení tuto knihu obdivuji. Michael Žantovský ji napsal s důkladností zkušeného novináře a s kritickým pohledem, který vidí i Havlovy slabosti a vrtochy, ale také nezakrývá svou lásku k němu. Je to neskutečně zajímavý portrét vývoje, dospívání a životního díla člověka, který nejen ve své době, ale dodnes převyšuje politiky nejen v Čechách, ale i v celé Evropě.“
– Karel Schwarzenberg

„Překrásná kniha o největší osobnosti našich novodobých dějin.“
– Tomáš Sedláček

„Havel byl jedním z nejvýznamnějších a nejprovokativnějších intelektuálů-státníků své doby – nonkonformista, odhodlaný žít v pravdě a neustále zpochybňující systém, své spoluobčany a sebe sama. K popisu, interpretaci a analýze tohoto mravního velikána není povolanějšího autora, než je Michael Žantovský. Jeho havlovská biografie je psána s velkým porozuměním, otevřeností a láskou – a nabízí nejen erudovanou analýzu Havlova politického odkazu, ale i jeho uměleckého díla.“
– Madeleine Albrightová

„Václav Havel patřil k nejvýznačnějším mravním a politickým vůdcům naší doby – a Michael Žantovský napsal jeho definitivní životopis. Jeho moudrá a zároveň vzrušující kniha výborně postihuje Havlovu velikost. Na základě dlouholetého blízkého přátelství tu vzniklo hluboce osobní vyprávění, jež přináší inspiraci i poučení.“
– Walter Isaacson

Kniha získala na veletrhu Svět knihy ocenění Český bestseller za rok 2014.

Manželé Belhadžovi, Maročan Amin a Francouzka Mathilda, si
splnili sen. Po letech tvrdé dřiny proměnili své hospodářství
v prosperující a vzkvétající podnik. Teď už konečně patří mezi
elitu země, užívají si svůj blahobyt a věří, že dál bude jenom
lépe.
Jenomže jejich soukromý život i veřejné dění mají do idyly velmi daleko. Stýkají se sice s bohatými Francouzi, ale jejich
rovnost je jen zdánlivá a pohrdlivá samolibost bývalých kolonistů stále hmatatelná. Ani běžní, často živořící Maročané je
nepovažují za jedny z nich. Také jejich vzájemný vztah není tím,
co ukazují navenek. Útěchu jim přináší úspěchy nadané dcery Ajši, těžkou hlavu jim však dělá vzpurný syn Selim. Rodinný
mikrokosmos odráží situaci v celé zemi. V Maroku se více než
deset let po získání nezávislosti mezi povznesenými privilegovanými a zbytkem obyvatelstva nic nezměnilo.

Dvorskou společnost Norbert Elias poprvé vydal v roce 1969.
Tato kniha představuje široce pojatou analýzu utváření se společenských a sociálních vztahů v dvorském prostředí v období
starého režimu. Středobodem autorova zájmu je dvorská společnost francouzského krále Ludvíka XIV., jež podle jeho názoru vytvořila zcela nové modely společenského chování aristokracie, jež v jistých proměnách přežívaly hluboko do 19. století
a jež i při zániku monarchií ve většině západního světa ovlivňují
chování politických i kulturních elit do současnosti.

Kniha se do hloubky a pečlivě zabývá motivy a impulsy, které v sobě zpracovávají současní muži – otcové rodin, ať již úplných, či neúplných. Nahlíží ze současnosti na dřívější výchovné
postupy, hledá, kudy z nich ven a jak si nastavit život tak, aby
budoucnost naše i našich dětí byla lepší. Knížka je propracovanou cestou k sobě samému, k nalezení vnitřní rovnováhy, z níž
vychází úzký, láskyplný a zdařilý vztah k dětem i dalším členům
rodiny, je jakousi obdobou kontaktního rodičovství „pro muže“,
kteří v současnosti stále čelí výzvám minulých dob a klišé. Čtenář v ní najde nejen otázky k zamyšlení nad minulostí a životem vlastních otců a dědů, ale i návody a postupy, jak najít
sebe sama a neztratit své děti.

Znamení.
Předzvěsti.
Vlna změn.
Ať to chcete nebo odmítáte,
Hvězdovládci přicházejí.

Sekta vyznavačů aurigiánské hereze je zničená, ale volání, vyslané do vesmíru, nezůstalo bez následků. Hvězdovládci – wëtrëigaës – se blíží. Představují hrozbu, proti které by se měli spojit i největší nepřátelé: telepat Aš~šád, velekněz z Rekeghu, Lodě, sgen z Fomalhiwy i nová pozemská Velekněžka Regentka. Jenže pro ty, kteří touží po moci, je těžké zapomenout na vlastní cíle. Ne každý překročí svůj stín. Dost se najde těch, kteří by si ve skutečnosti příchod Hvězdovládců přáli. A čím víc se o Hvězdovládcích mluví, tím víc se stávají realitou.

Lucas netouží být všemocným hrdinou. Slyší Lodě, nabírá psychotronické síly a Klíč má na dosah… jenže snadné cesty, které se samy nabízejí, nikdy nebyly pro něj. Jak je jeho zvykem, míří právě na opačnou stranu: do mlhy a do tmy, přes přízračný most a skrz největší ponížení – protože právě to je správný směr.

Tuší, co si ostatní ještě nepřiznali.
Tady běžná řešení
nestačí.

Vše nasvědčuje tomu, že se na muminí údolí řítí katastrofa. Doslova a do písmene, protože na nebi se objevila kometa, kvůli které se Muminek s Čenichem vydávají na dobrodružnou a hlavně velice nebezpečnou výpravu. Musí zjistit, jestli jim skutečně hrozí nebezpečí. Čtenáři se v této knize dozví, jak se Muminek seznámil se Šňupálkem, Ferkem a slečnou Ferkou, ale také mnohé podstatné věci o přátelství a soudržnosti. Nakonec zjistí i to, zda nastane, či nenastane konec světa.

Během pandemie covidu strávil dle svých slov Nick Cave celé
hodiny na telefonu; jedním z lidí, s nimiž si volal nejčastěji, byl
irský zpěvák a publicista Seán O’Hagan – a jejich hovory s postupem času nabývaly na intenzitě a začaly se točit kolem několika uzlových bodů: víry, umění, hudby, svobody, smutku
a lásky. Oba přátelé se dohodli, že si telefonáty budou nahrávat – a z nějakých padesáti hodin nahrávek se po radikálním
redakčním zpracování zrodila kniha Víra, naděje & masakr.
Najdeme v ní vše, co jsme si od Nicka Cavea za čtyři dekády
jeho oslnivé umělecké dráhy navykli očekávat; dostane se nám
upřímné osobní zpovědi i originálních meditací nad smyslem
života a umění, a ještě lecčeho navíc. Jak říká sám Cave: „Tahle kniha pro mě hodně znamená a myslím, že ji upřímně ocení i každý, komu se nějak zvrtnul život, koho trápí tvůrčí blok,
kdo má problém se závislostí, kdo truchlí, kdo zažívá duchovní krizi, kdo se pídí po smyslu života, kdo hledá krásu, kdo se
chce naučit, jak napsat píseň či odehrát koncert nebo jen tak
existovat.“

„Kniha ke mně hovořila, jako hovoří sen, jen mnohem jasněji a zřetelněji. A dotýkala se mého srdce jako otázka.“ Stejně jako se srdce a mysli vypravěče Athanasia Pernatha magicky dotýkala kniha Ibbur, kterou mu do rukou vtiskl neznámý cizinec, mystický pomocník – Golem –, tak Meyrinkův světoznámý román znepokojuje a poutá svým fantaskním kouzlem další a další generace čtenářů. Jedním z nich je i Jaroslav Róna, který pro nové vydání této legendární knihy vytvořil soubor ilustrací.

„Meyrinkův Golem je pro mě ikonické dílo, které mělo zásadní vliv na mé vnímání Prahy na přelomu devatenáctého a dvacátého století, a zejména zaniklé židovské čtvrti. Mysteriózní příběh o rytci kamejí Pernathovi a jeho setkání s Golemem, ponořený do atmosféry kabalistického tajemna, mě nesmírně přitahoval. To, že jsem mohl tu knihu ilustrovat po geniálním Hugo Steinerovi, bylo splněním mého snu.“ – Jaroslav Róna

V knize autorka zkoumá vztah mezi sexuální politikou a morálkou v Německu ve 20. století. Vychází z analýzy sexuální politiky nacismu, v níž shledává jak prvky utlačovatelské, tak prvky sexuální svobody. Nacistickou realitu následně konfrontuje se sexuální politikou a tuhou sexuální morálkou v 50.–70. letech, přičemž velkou pozornost věnuje i proměnám německé paměti na třetí říši.
V bádání o nacistickém i poválečném Německu se jedná o práci jedinečnou, jež dává nové odpovědi na příčiny
a podobu kulturní vzpoury pozdních 60. let, jež ovlivňují německou společnost dodnes.