Kniha autorských písňových textů a krátkých veršovaných reflexí veřejného života naší společnosti.

Všechny příběhy knihz se odehrávají v noci 19. března 1929 na nejrůznějších místech světa – v Dánsku, ve východní Africe a v Paříži. Povídky lze označit jako fantastické dobrodružné milostné příběhy s existenciálním podtextem. Hoegův styl okouzluje čtenáře svým magickým realismem a dráždí svou dvojakostí a napětím mezi až extatickým způsobem vyprávění a vznosným a vzletným poetickým jazykem na straně jedné a neustále přítomnou sžíravou ironií a krutým černým humorem na straně druhé. P. Hoeg získal uznání a proslavil se na celém světě svou třetí knihou, vynikajícím románem a bestselerem Cit slečny Smilly pro sníh (1992, č. Argo, 1997), podle mnohých jsou ale jeho doposud nejlepším dílem právě Příběhy jedné noci.

Idylický venkov jižních Čech je vzácnou rezervací architektury 19. století. Díky své podmanivě krásné krajině a výhodné poloze mezi Vídní a Prahou se tento kraj stal ideálním rámcem venkovského života nejbohatší české šlechty, která zde budovala velkolepá romantická sídla. Mezi nejvýznamnější z nich patřily Hluboká a Rožmberk. Publikace je věnována i stavební činnosti ve větších městech, kde také vyrůstaly nové chrámy, spolkové domy, muzea a výrobní či obytné budovy. Název knihy odráží dvojaký, přelomový charakter století, jež bylo generální rekapitulací dosavadní historie, ale také smělým vykročením k neznámé budoucnosti.

Gíta Mehta pochází z Indie a později studovala jak v Indii, tak v anglickém Cambridge. Dlouhá léta se zabývá tematikou střetu západní a východní kultury, podílela se na natáčení několika dokumentů a píše na toto téma knihy. Karma cola už je v této oblasti klasickým dílem. Západní svět začala Indie masově v 70. letech přitahovat a Gíta Mehta napsala tuto esejistickou knihu jako jakéhosi kulturního průvodce pro všechny zájemce ze Západu o Východ. Humornou formou v ní demýtizuje velká očekávání západních duchovních turistů. Vzhledem k značné popularitě českých zájezdů do Indie a okolí může tato kniha i naše objevitele Východu na leccos připravit.

Čtvrtý svazek Hesseho souborného díla přináší jeden román a řadu drobnějších próz. Silně autobiografický podtext má román Panské sídlo, vyšlý roku 1914. Ústřední postavou je malíř Veraguth, prožívající prudkou rodinnou i uměleckou krizi.Kniha vyprávění je souborem 23 krátkých próz s různou tematikou z Hesseho raného tvůrčího období.Knulp, jedno z nejpopulárnějších Hesseho drobných děl, zachycuje ve třech příbězích etapy životní cesty stejnojmenného sympatického tuláka a svérázného mudrce.

První kniha syna známého spisovatele je autorskou výpovědí o světě za hranicí reálného a normálního, je strhujícím vyprávěním o cestě mladého muže napříč krajinou šílenství. Autor-hlavní postava po absolvování univerzity odchází znuděný akademickým životem a nedůvěřivý k náhlé slávě svého otce do lesů kanadské Britské Kolumbie, kde se svou přítelkyní zakládá komunu. Po počátečním nadšení se u něj začnou projevovat zřetelné rysy duševní choroby. Na svatého Velentína 1971 je Vonnegut přijat do psychiatrické léčebny s diagnózou akutní schizofrenie.

Román významného, v Británii nyní už kultovního skotského prozaika. Děj se odehrává v současném Glasgow, formou několika črt se seznamujeme s jednotlivými hrdiny a hrdinkami, kterými jsou všední i poněkud bizarní postavičky, obyvatelé skotského města. Autor má neobyčejný dar humorně charakterizovat postavy jak lakonickým autorským hlasem, tak přímo skrze jejich promluvy. Z děje postupně vysvítá, jak do všeho v životě prosakuje sex. Na konci románu se postavy, které se dříve navzájem neznaly, setkají a děj dostává nečekaný spád a vyvrcholení.

Kniha uznávaného amerického psychoterapeuta, ve které se autor zabývá novou psychologií lásky, tradičních hodnot a duchovního růstu. Dotisk třetího vydání.

Tchaj-ti-čchüan, které je dnes ve světě široce rozšířené, je zároveň zdravotním cvičením, meditací v pohybu i bojovým uměním. Kniha W. Lowenthala nás bezprostředním způsobem seznamuje s učením jednoho z největších mistrů Tchaj-ťi-čchüan tohoto století, Čeng Man Činga, který byl také lékařem, malířem, kaligrafem a básníkem – tedy mimořádně všestrannou osobností.Kniha je určena všem, kteří se o toto umění, které profesor Čeng nazýval „klenotem čínské kultury“ zajímají, ale také pro zájemce o východní filosofii, různé způsoby práce s tělem a myslí, či prostě pro ty, kteří hledají cestu jak žít v souladu se sebou a s vesmírem.

Jedna ze základních prací o józe zaměřená na techniku dechu. Prána je souhrn veškeré energie oživující člověka, energie, jejímž nejviditelnějším projevem – na nějž lze nejsnáze působit – je dech, „dýchání“. Proto se hathajógin plně soustřeďuje na dýchání, aby ovládal všechny potenciálně v něm existující energie, a tak dosáhl dokonalé harmonie s tímto vesmírem, v němž žije.