Ve svém třetím a zatím posledním románu Časokryt, přeloženém do několika světových jazyků, v Bulharsku oceněném jako nejlepší román roku, a ověnčeném také prestižní Mezinárodní Bookerovou cenou (2023), využívá Georgi Gospodinov fiktivní postavu Gaustina k tomu, aby popsal život s deficitem budoucnosti. Život, ve kterém čas neplyne lineárně, ale stává se součástí nás samých. Gaustin, který dokáže přeskakovat čas jako lesní potůček, se snaží o zdánlivě nemožné – léčit lidi pomocí minulosti. Gaustin, Gospodinovovo alter ego, našel způsob, jak vytvořit kliniky času, kde se lidé trpící ztrátou paměti mohou vrátit do doby, kdy se cítili nejlépe. Tato nemoc, jakási dlouhotrvající časová amnézie, se během vyprávění proměňuje v nemoc, kterou trpí celá společnost. Ta se stává obětí jakési kolektivní „Alzheimerovy choroby“, což vede různé země v Evropě k rozhodnutí dát občanům možnost volby, aby v referendu rozhodli, v jaké historické epoše chtějí žít.

Časokryt je kniha osobní i politická. Její autobiografické prvky vyprávějí životní příběh svého autora. Trefnými komentáři minulého, současného a vlastně i budoucího dění je ale také hluboce společenská. Od svého vydání opakovaně generuje paralely se současným politickým a společenským děním.

Vítězný román Mezinárodní Bookerovy ceny 2023

„Georgi Gospodinov je opravdu jedinečný spisovatel. Sleduji jeho dílo od samotného počátku a jsem si jistá, že málokdo umí tak skvěle skloubit poutavý námět, bohatou fantazii a bezchybnou techniku psaní.“
― Olga Tokarczuková, nositelka Nobelovy ceny za literaturu

„Gospodinova vize zítřka je noční můra, z níž se musí Evropa vzbudit.“
― The Times

„Navýsost aktuální… Zábavné, absurdní, ale i děsivé.“
― The Guardian

„Originální fantazie o evropské politice… ‚Historie je pořád živá‘, píše Gospodinov, a s důvtipem poukazuje na násilí, které minulost páchá na přítomnosti.“
― The New Yorker

‚Gospodinov je jedním z nejpopulárnějších současných bulharských spisovatelů, je to umělec nostalgie. Podobně jako Orhan Pamuk a Andreï Makine se ve svých knihách zabývá pamětí, jejími dvojznačnými radostmi a melancholickým půvabem… Složitý, ale obohacující román vrcholí obrazem Evropy na pokraji obnoveného konfliktu – abstrakcí, které nedávné události propůjčily hrozivou sílu skutečnosti.“
– The Wall Street Journal

Vydání knihy podpořil Národní kulturní fond Bulharska.

Psí superhrdina v boji se superpadouchy

Zlotřilov je jedním z nejnebezpečnějších míst planety. Město ovládá banda všeho schopných padouchů. Každý se před nimi třese strachy a jen opravdový superhrdina by je dokázal zneškodnit. Jenže kde ho vzít?
Přichází Robopes, nejlepší policejní pes všech dob! Nováček psí policejní akademie má úžasné schopnosti a prahne po dobrodružství. Ale nebude na nejobávanější zločince krátký? Podaří se mu překazit jejich plány na zničení Zlotřilova?

Novinka od autora knižního hitu Babička drsňačka.

Po šestileté přestávce od posledního případu komisaře Adamsberga se s tímto charismatickým kriminalistou setkáváme znovu, tentokrát v jedné bretaňské vesnici zvané Louviec, kde ho čeká další složité vyšetřování. V Louviecu je postupně zavražděno několik lidí dosti podivným způsobem a zdánlivě bez motivu. Zdejší obyvatelé věří, že vraždy ohlašuje přízrak, přicházející sem z nedalekého hradu Combourg, kde koncem 18. století prožíval strastiplné dětství pod knutou despotického otce budoucí velikán francouzského písemnictví François-René de Chateaubriand. V Louviecu dnešních dní žije jeho dokonalá kopie – vzdálený potomek stejného příjmení, na něhož padne podezření z vražd. Důkazy hovoří proti němu, a jelikož je ve hře slavné jméno, je vyšetřování sledováno přímo ministrem. Jen Adamsberg v Chateaubriandovu vinu nevěří a jako obvykle řeší spletitý případ po svém, „na balvanu“, tedy na horním kameni dolmenu, na němž lehává a trpělivě vyčkává, až se mu z hlubin bahnitého dna mysli vynoří zasuté myšlenky, které ho navedou správným směrem. Ani tentokrát jeho metoda nezklame.

Jedenáct současných arabských spisovatelů a spisovatelek uvedených v této antologii spojuje nejen literární talent a arabština, v níž píší, ale také prestižní ceny, které získali za své romány doma i v zahraničí. Ukázky z jejich tvorby byly pečlivě vybrány tak, aby ukázaly tematickou i regionální rozmanitost arabsky psané literatury posledních patnácti let, během nichž blízkovýchodní země prošly velmi bouřlivým vývojem. Zahrnují příběhy humorné i tragické, z dávné i nedávné minulosti i z velmi blízké budoucnosti. Žánrově se texty pohybují od historického románu, přes nonfikční román až po současnou společenskou satiru nebo politickou dystopii. Přenesou české čtenáře do pulzujících měst severní Afriky, do válkou zničených oblastí Úrodného půlměsíce, na libyjský venkov nebo do ománské pouště a pootevřou dveře k poznání poetiky složité oblasti, jejíž literatura je v českém prostředí téměř neznámá.

Výjimečná sbírka překladů ze současné arabské románové tvorby vychází u příležitosti životního jubilea významného arabisty, překladatele a pedagoga doc. PhDr. Františka Ondráše, Ph.D.

Z arabských originálů přeložili Magdaléna Vitásková, Petr Felčer, Jakub Rumpl, Adéla Provazníková, Jitka Jeníková, Jakub Koláček, Viktor Bielický, Adam Pospíšil, Věra Vojtíšková, Lukáš Koutský, Pamela Klasová.

Kniha zachycuje dynamiku československého komunistického
režimu v letech 1985–1989 z perspektivy Rakovnických keramických závodů. Autor se věnuje politickému a hospodářskému vlivu mocenských sítí na fungování jednoho významného podniku v období pozdního socialismu. Poukazuje na složitost a proměnlivost vztahů ředitelství keramických závodů
s mohutnou stranickou strukturou, zejména s celozávodním
výborem KSČ. Líčením každodenních sporů o kádrovou politiku, výši plánu, modernizaci provozů či tzv. pracovní iniciativu vysvětluje složitost politických procesů a interakce centrálních, regionálních, místních a podnikových institucí. Hlavním tématem knihy je analýza konfliktů o implementaci zákona
o státním podniku, schváleného v roce 1988.
Autor na příkladu přestavbové transformace keramického průmyslu dokládá,
že československá reforma druhé poloviny 80. let nezáměrně
posílila podnikovou sféru a umožnila jí vytvářet vlastní ekonomické strategie, jež mohly být v nesouladu se zájmy stranických orgánů.

Za podmanivým názvem knihy Dřevěné oči se skrývá deset esejů, které Carlo Ginzburg publikoval na přelomu druhého a třetího tisíciletí. Jejich společným jmenovatelem jsou dějiny umění, literární teorie a sémantika. Autor v nich pojednává témata biblická, antická, středověká i raně novověká, vztahy Židů, pohanů a křesťanů. Perspektiva jeho uvažování je nejen italská, ale i evropská, neboť si je vědom skutečnosti, že kultura není nikdy omezena na jedno teritorium, že není izolovaná, ba naopak, je vždy rozkročena nejen do minulosti, ale zároveň i do mnoha blízkých a vzdálených světů. V jednotlivých esejích Ginzburg pojednává o utváření kulturních tradic, jež během staletí podléhají radikálním změnám. V mnoha ohledech je Ginzburgovo myšlení provokativní. Mistrně poukazuje na stereotypy, jichž se jejich hlasatelé nedokáží zbavit, neboť si jich mnohdy nejsou vůbec vědomi. Spolu s tím klade důraz na nejrůznější podoby násilí, jež ovlivňují výchovu a z ní plynoucí omezování myšlenkové a kulturní svobody druhých. Oproti násilí staví intelektuální jedinečnost, jež s oním násilím v dějinách vedla a dodnes vede vyčerpávající, avšak společnost kulturně obohacují boj. Ginzburgovy eseje představují ponor do jeho badatelské dílny a odhalují podstatu jeho uvažování, jež se zrcadlí v jeho nejvýznamnějších monografických dílech, jež patří k prazákladu moderního dějepisectví.

Vydání knihy podpořil Státní fond kultury České republiky.

Výpravný příběh Berena a Lúthien přivádí čtenáře zpět mezi lidské, elfské i trpasličí obyvatele Tolkienovy Středozemě. Autor tento příběh osudové lásky napsal už v roce 1917, po návratu z bojišť první světové války. Během dalších let příběh doplňoval a přepracovával, ale jeho jádro zůstalo nezměněno: láska mezi smrtelným mužem Berenem a nesmrtelnou elfkou Lúthien, vztah, kterému Lúthienin otec nepřál, a proto Berenovi uložil nesplnitelný úkol – aby připravil temného pána Melkora (Morgotha) o drahocenný silmaril. Vydaný text z existujících verzí, tištěných i netištěných, prozaických i veršovaných, pečlivě zrekonstruoval Tolkienův syn Christopher, a legenda o Berenovi a Lúthien může poprvé vyjít v úplné podobě i s komentářem, který ukazuje její proměny.

V těchto dnech stejně jako po celé věky byla Broceliande
strašným místem, pradávným temným lesem pokrývajícím
mlžná údolí a zapomenuté kameny, plným skrytých jezer
a záhadných houštin. Ačkoli samotné jádro Broceliande
nemohlo být nikdy objeveno, pach zkázy se šíří až k jeho
okrajům a s ním se z něj sypou duchové jako listí na podzim. Je to ten les, kde podle pověsti usnul začarovaným
spánkem samotný Merlin, aby ho čarodějka Vivien mohla
připravit o jeho magii…

Martin a Rebecca uprchli před lesem už dávno. Ale když
se o mnoho let později vrátili na pohřeb své matky, byli
znovu lapeni do magické sítě lesa – do sítě zla, která drží
místní vesničany ve svém sevření. A když se Rebecce narodí syn Daniel – nádherné, ale hluché a slepé dítě – zjišťuje, že je vtahována do děsivého světa, v němž ztrácí
schopnost zpívat a vidí jen zvláštní, tajemné stíny.
Krátký román Merlinův les je v novém vydání doplněn několika povídkami, z nichž některé vycházejí v českém překladu poprvé.

Jaké to je, když vám na cestu přestane svítit slunce a celý svět zešedne? Váš život postupně ztrácí smysl a vy nevíte, co dál?
Ve stejné situaci se ocitla sedmadvacetiletá Veronika. Syndrom vyhoření jí vzal všechny barvy ze života. Z posledních sil udělá to jediné, co je v dané chvíli možné – od všeho se odstřihne a vydává se do své zamilované Itálie s nadějí, že jí kolébka renesance vlije do žil trochu života a opět uvidí na světě duhu. Autorka a vypravěčka v jedné osobě s humorem a dávkou sebeironie objevuje překrásné historické město, učí se italsky, poznává nové přátelé i odlišný životní styl. Podaří se Veronice během sta dní znovu nelézt smysl života?

Varování: Kniha způsobuje touhu navštívit Florencii

Kapitán Stein a notář Barbarič na stopě zločinu v habsburském císařství za vlády Rudolfa II.

První z řady historických detektivek s prvky špionážního a konspiračního thrilleru, ale i hororu a mysteriózního či dobrodružného románu.
Hrdinami jsou kapitán Joachim Stein (válečný veterán, drsný, přímočarý, často prostořeký, zručný se zbraněmi všech druhův) a notář Matěj Barbarič (právnik, vzdělanec, diplomat, cestovatel… avšak se slabostí pro „ženy a víno“).Odehrává sa na území Horních Uher v oblasti královských horních měst, do kterých se pokouší proniknout Turci. Zápletka se týká odhalení velezrady mezi vysoce postavenými představiteli Svazu horních měst – kdo se nechal podplatit Osmany a posílá jim informace o rozmístění vojsk a horských cestách? Případ se proplétá s vraždou štiavnického šlechtice a strašidelnými příběhy o prokleté mešťance Barboře Rosselové, jejíž duch se údajně zjevuje v doprovodu pekelných psů.