Dějiny smrti jsou jedním z vrcholných děl francouzské historiografie. P. Ariès je sepsal po dvacetiletém shromažďování obrazových, archeologických, vyprávěcích, liturgických a jiných písemných pramenů. Výsledkem jeho snažení jsou fascinující dějiny vztahu člověka ke smrti, jenž se vytvořil na rozhraní antického a křesťanského světa a přetrval až hluboko do 19. století. Ariès plasticky a téměř vyčerpávajícím způsobem zachytil historické proměny evropské mentality ve vztahu k umírání a smrti: vývoj pohřebního ritu, dějiny hřbitovů a jejich vizuálních proměn, vztah člověka k mrtvému tělu, vztah lékaře a smrti, dějiny lidového jednání a myšlení v posledních okamžicích života, představy o posledním soudu a posmrtném životě apod. Arièsova kniha však nepostrádá ani rozměr moderního světa, jenž se mimo jiné projevil právě ve změnách postojů ke smrti směrem k většímu individualismu a ateismu.

Čtyři slunce jsou symbolem aztéckého kalendáře. Známý francouzský etnograf, jenž zasvětil svůj život především studiu mexických kultur, tak nazval knihu, která je jakýmsi souhrnem jeho dosavadních zkušeností. Práce zahrnuje mimo jiné oddíly věnované současným Lacandonským Mayům, mexickým etnikům sídlícím na sever od Yucatánu, i úvahy inspirované říší Aztéků.

Dějiny smrti jsou jedním z vrcholných děl francouzské historiografie. P. Ariès je sepsal po dvacetiletém shromažďování obrazových, archeologických, vyprávěcích, liturgických a jiných písemných pramenů. Výsledkem jeho snažení jsou fascinující dějiny vztahu člověka ke smrti, jenž se vytvořil na rozhraní antického a křesťanského světa a přetrval až hluboko do 19. století. Ariès plasticky a téměř vyčerpávajícím způsobem zachytil historické proměny evropské mentality ve vztahu k umírání a smrti: vývoj pohřebního ritu, dějiny hřbitovů a jejich vizuálních proměn, vztah člověka k mrtvému tělu, vztah lékaře a smrti, dějiny lidového jednání a myšlení v posledních okamžicích života, představy o posledním soudu a posmrtném životě apod. Arièsova kniha však nepostrádá ani rozměr moderního světa, jenž se mimo jiné projevil právě ve změnách postojů ke smrti směrem k většímu individualismu a ateismu.

“Psát Murphyho zákony pro oblast lékařství je ožehavá záležitost. ‘Diagnostikujete-li u pacienta x, zemře na y’ není zrovna ten nejlepší druh humoru,” uvádí Arthur Bloch svoji novou knihu, v níž jsou nabídnuty zákony pro lékaře, sestřičky, pacienty, specialisty, mediky atd. Tím, že lékařství by nemělo být o smrti, ale o životě, charakterizuje autor tuto knihu jako murphologické tao.

Dvacátý druhý díl dosud nepřekonané původní české encyklopedie.

Výklad tradičních rituálů, které mají základní význam v lidském životě, doplněný o příběhy odpozorované z praxe.

Ve své knize Ladislav Kesner ponechává stranou převažující proud kritických úvah o muzeu a pohlíží na něj jako na prostor a médium vidění. Dominantním tématem knihy je autorovo přesvědčení, že muzeum jako místo, kde lidé mohou vnímat statické obrazy a objekty a získávat hluboký prožitek z uměleckých děl, má právě v dnešní době obrazové a informační exploze, rozšiřování nových vizuálních technologií a rozkolísání hodnot pro společnost klíčový význam.

Nejznámější román bratra slavného I. B. Singera byl rovněž zdramatizován a patří k nesporným vrcholům jidiš prózy 20. století. Příběh zbožného mladíka, jenž se na dvoře tyranského cadika proti vlastní vůli zaplete s cadikovou ženou, vyústí v drama lidské identity. Žena umírá a její milenec odchází z rodného kraje, aby se po letech vrátil jako někdo docela jiný, o jehož totožnosti se v náboženské obci vede spor. Ke světovému úspěchu románu přispěla autorova znalost dobových reálií, mistrné líčení atmosféry cadikova dvora, skvěle vykreslené postavy a v neposlední řadě strhující příběh.

Kniha rozhovorů s výraznou náboženskou osobností dnešní Francie Annick de Souzenelle, s jejíž knihou Symbolika těla se čeští čtenáři už měli možnost seznámit, se v reakci na strnulé formy náboženského života Západu vrací ke kořenům křesťanství, k pravoslaví, jež je v jejím pojetí těsně spjato s judaismem. Bohaté životní zkušenosti, zahrnující studium matematiky i hebrejštiny a společenských věd, práci ošetřovatelky i psychoterapeutky a učitelky, umožnily A. de Souzenelle vytvořit si vlastní pohled na křesťanství, v němž mnohý čtenář najde odpověď na nejednu palčivou otázku.

Prostřednictvím starobylých vyprávění o lidech, zvířatech, stvoření, lásce a smrti nahlédneme do doby snění, v níž si byli lidé a zvířata tak blízko, a přiblížíme se alespoň trochu vzdálené Austrálii a jejímu původnímu obyvatelstvu. Ilustrováno.