Sába byl osmiletý kluk, když se starším bratrem a otcem z rodného Tbilisi uprchl před občanskou válkou do dalekého Londýna. Za sebou museli nechat matku, s níž se už nikdy neshledali. Otec Irakli sužovaný vinou a vzpomínkami na ztracenou manželku bojuje sám se sebou, než se po téměř dvaceti letech odhodlá vrátit domů. A když se pak po zvláštním vzkazu přestane synům ozývat, vyrazí za ním do Gruzie starší z nich, Sandro. Netrvá dlouho, a ztratí se tam i on. Sába ví, co musí udělat, i když to znamená čelit démonům z minulosti, které se tak dlouho snažil umlčet.
Přijíždí do města, kde se po ulicích prohánějí zvířata, jež unikla ze zatopené zoo; do města, které voní jeho dětstvím; do města, v němž přetrvává postsovětský systém kontroly a korupce, ale kde s pomocí taxikáře Nodara zachytí stopu svého otce. Ta jej jako drobečky v pohádkách zavede až do hlubokých lesů, kde číhá zlo horší než pohádková čarodějnice. A pak ještě dál…
Leo Vardiashvili napsal nesmírně čtivý román, v němž se skutečné dějiny setkávají s mýtem a osud jedné rodiny zrcadlí osudy zástupů, jimž do života nezvratně zasáhla válka; neuhýbá před žádnou lidskou slabostí, ale zároveň se v něm i v nejtemnějších chvílích mihotá naděje a víra ve smysl sounáležitosti, odvahy a obětavosti.
„Tbilisi je zamořené vzpomínkami, které na mě číhají jako nášlapné miny. Uplynulo tolik času, aby mi tu všechno připadalo dost cizí. Hlasy, které jsem dávno a za značnou cenu umlčel, se teď bez mého svolení vrátily. Pak je tu ta biblická potopa, zoo na útěku, chaos ve městě, zabavené pasy a pohřešovaní otcové a bratři. Situace si žádá někoho, kdo má plán. A já si nepřivezl ani pastu na zuby.“
Tenhle román mě dostal do kolen. Během četby jsem střídavě lapal po dechu, smál se a plakal. Příběh o dobrodružné cestě mladého gruzínského uprchlíka, který se po letech vrací do vlasti, aby zachránil svou rodinu, je prosycen ironií a přitom překypuje lidskostí – a i když mi potlučené srdce usedalo, toužilo číst dál a dál. – Khaled Hosseini
Tenhle román proniká přímo do nitra minulosti… Je to něžná, syrová a vtipná kniha o ztrátě domova a výsostné roli vyprávění, která se zatraceně dobře čte. – Colum McCann
V současnosti jsme svědky přelomového období, v němž plíživě končí svět globalizované ekonomiky, tak jak jsme ho dosud znali – to tvrdí ve své knize Koncem světa to teprve začne americký spisovatel a geopolitický stratég Peter Zeihan. Globalizací propojený svět hojnosti, který vznikl po druhé světové válce a vzkvétal zejména od devadesátých let, symbolicky skončil covidem a válkou na Ukrajině. Tento poválečný globalizovaný řád vytvořily a zaštiťovaly Spojené státy, nyní však o jeho udržení ztrácejí zájem. Nový, deglobalizovaný svět bude charakterizován geopolitickou nejistotou, rozpadem světového obchodu, demografickým propadem, stárnoucí populací a snahami o návrat k ochranářství a soběstačnosti. To vše povede k celospolečenskému úpadku a dnes zatím nepředstavitelné globální chudobě. Peter Zeihan ve své knize ukazuje, které regiony by si mohly udržet stabilitu a co pro to musí udělat.
Útlá próza Jana Nováka nazvaná Aljaška nabízí – v souladu se svým podtitulem – „příběh o příběhu“: autor v ní přemýšlí o scénáři, který chtěl napsat na základě noticky v chicagských novinách, a promýšlené postavy mu ožívají pod rukama. Výsledkem je překvapivě napínavá, zvláštně působivá story uťáplého, nešťastně zamilovaného řidiče jedné chicagské pekárny, který po vyhazovu propadne vražednému šílenství a rozhodne se pomstít svému bývalému šéfovi. Tato dějová linie se mísí s osobními vzpomínkami samotného Jana Nováka – a stylizovaná „fikce“ se mísí se stylizovanou „realitou“ natolik, že nelze rozeznat, kde končí jedno a začíná druhé… Jak je u Novákových děl zvykem, i Aljaška se čte jedním dechem – a čtenář má nutkavou potřebu se k ní vracet i po přečtení.
Jestlipak se odvážíte vstoupit do světa obývaného příšerami,
netvory, obludami, strašidly a přízraky všech velikostí, barev
a tvarů? Pokud nemáte rádi duchy, obry, upíry, zombie, mimozemšťany, vlkodlaky ani mumie, NEČTĚTE tuhle knihu! Za žádnou cenu! Nikdy! Ani stránku, ani řádku! Vy ostatní si ale užijte
další báječnou sbírku deseti děsuplných, ukrutánsky zábavných povídek o hrozitánských netvorech, s ilustracemi Adama
Stowera vyvedenými v jedovatě zářivých barvách.
Kniha se připojuje k oblíbené řadě Walliamsových knih započaté třemi díly Nejhorších dětí na světě, pokračující Nejhoršími
učiteli na světě, Nejhoršími rodiči na světě a nakonec i Nejhoršími domácími mazlíčky na světě.
Od autora bestselleru Půlnoční knihovna
To je nadělení! Vánoce jsou v ohrožení!
Vyrůstat mezi samými elfy není vždycky úplná pohoda, zvlášť když jste člověk. A to má malá Amélie Darrecková ty nejlepší adoptivní rodiče, jaké si mohla přát: Otce Vánoc a jeho manželku, usměvavou Mary.
Jenže elfská škola je docela otrava. Kdo má vydržet to věčné zpívání vánočních koled – dokonce i v červenci! A v testech prověřujících zručnost při výrobě hraček Amélie úplně pohoří. Navíc je v Elfhelmu pořád dost zima.
Když ale nejpodlejší z elfů spojí síly s obávaným Velikonočním králíčkem a ukuje plán, jak zarazit Vánoce, musí Amélie vyrazit do boje, aby jejich bídné plány překazila.
„Napínavý, veselý příběh, který kromě podmanivé atmosféry Vánoc přináší i podnět k zamyšlení nad tím, co znamená někam patřit a co vede lidi (a také elfy a králíky) k nenávisti.“
(Daily Mail)
„Úžasná knížka plná kouzel, legrace a dobrodružství je jako stvořená ke čtení pod vánočním stromkem.“
(The Week)
Předpovědi brzkého kolapsu neodmyslitelně patří k životu každé civilizace, možnost pracovat s velkými daty dodala těmto předpovědím vědečtější základ. Peter Turchin se s pomocí ohromného souboru dat o prosperitě a zániku společností v časovém rozpětí 10 000 let („od Horního Egypta po Dolní
Manhattan“) pokouší objevit statistické vzorce, které ukazují,
kde mají lidské civilizace v éře měst a států zabudovány mechanismy vlastní destrukce. Dva z nich jsou klíčové a komplementárně se doplňují. Pokud se totiž k rostoucí nerovnosti bohatství přidá i nadprodukce potenciálních elit, celospolečenské
snahy stát se bohatou elitou jsou stále zběsilejší. Frustrovaní
aspiranti na elitu poté využívají lidovou nelibost k tomu, aby se
obrátili proti zavedenému řádu.
Autor současně stále doufá, že
komplexní matematika může budoucí nestabilitu společností
nejen odhalit, ale také jí zabránit.
Nepříliš úspěšného nezávislého experta Hermana jednoho rána probudí nepříjemný telefonát: jeho bratr, majitel benzínky kdesi ve východoukrajinské stepi, záhadně zmizel. Herman se musí vypravit do svého rodného města, aby tam převzal rodinný podnik. Během dramatického zápasu s oligarchickou konkurencí znovu objevuje ztracený vztah k domovu, sílu přátelství i lásku. Hledání to však není snadné, neboť realita je zde, na okraji Evropy, věcí proměnlivou a nejistou. Průmyslový Donbas se v podání Serhije Žadana stává fantaskní krajinou plnou pašeráků a kočovníků, kde se odehrává archetypální příběh o návratu domů. V silné, poetické a expresivní próze se magický realismus proplétá s prvky road movie.
Jazz na Donbase je jedno z nejvýznamnějších beletristických děl napsaných v ukrajinštině od získání nezávislosti země.
Vydání knihy podpořil překladatelský program Translate Ukraine.
Jestlipak se odvážíte vstoupit do světa obývaného příšerami,
netvory, obludami, strašidly a přízraky všech velikostí, barev
a tvarů? Pokud nemáte rádi duchy, obry, upíry, zombie, mimozemšťany, vlkodlaky ani mumie, NEČTĚTE tuhle knihu! Za žádnou cenu! Nikdy! Ani stránku, ani řádku! Vy ostatní si ale užijte
další báječnou sbírku deseti děsuplných, ukrutánsky zábavných povídek o hrozitánských netvorech, s ilustracemi Adama
Stowera vyvedenými v jedovatě zářivých barvách.
Kniha se připojuje k oblíbené řadě Walliamsových knih započaté třemi díly Nejhorších dětí na světě, pokračující Nejhoršími
učiteli na světě, Nejhoršími rodiči na světě a nakonec i Nejhoršími domácími mazlíčky na světě.
Americký historik Chris Miller nám ve knize Čipové války připomíná, že lidstvo v posledních sedmdesáti letech zažilo nejbouřlivější technologickou revoluci ve své historii – rozvoj čipů po desetiletí stoupá závratným tempem, které nemá u žádné jiné technologie obdoby. Miller tvrdí, že právě využití exponenciálně rostoucího výpočetního výkonu stálo za vítězstvím Spojených států ve studené válce a zajistilo jim současnou vojenskou a ekonomickou dominanci. Mikročipy jsou zásadním prostředkem k dosažení geopolitických ambicí, a proto jejich vývoji a výrobě věnuje stále větší pozornost i Čína. Nejpokročilejší logické čipy na světě dlouhou dobu dokázala vyrobit pouze jediná firma na Tchaj-wanu, na který si Peking stále asertivněji klade nárok. Nadcházejícím geopolitickým třenicím, jež se budou odrážet v celé světové ekonomice, proto podle Millera nemůžeme porozumět, pokud nevezmeme v potaz souboj o kontrolu nad výrobou těchto mikroskopických součástek, jež pohánějí dnešní svět.
Soubor povídek o počátku pandemie v New Yorku vymyšlený Margaret Atwoodovou.
Koncept spočívá ve hře pro celou skupinu autorů. Výchozí situace: Kdo stihl před karanténou odjet z města na venkov, udělal to. Statisíce lidí však v New Yorku zůstalo, třeba jako obyvatelé jednoho činžáku. Skoro nikam se nesmí, ale střecha je pěkně plochá a dá se tam posedět. Někdo přinese křeslo, někdo basu piv a lidé se tam začínají scházet, bez mobilů, zato každý se svým příběhem. Soused pozná soused a hned se pandemie překonává o něco lépe. Mezi další autory povídkového souboru patří Neil Gaiman, David Byrne, John Grisham, Dave Eggers atd.