S podtitulem „má léta ve Warholově Továrně“ se Mary Woronovové, malířce, herečce a spisovatelce, podařilo vzbudit mimořádný rozruch a především přitáhnout zaslouženou pozornost ke svému výjimečnému spisovatelskému umu. Vedle zjevného lákadla, jakým je samotné prostředí románu, obývané slavnými postavami z pověstné newyorské Warholovy Továrny, je kniha strhující výpovědí sexuálně ambivalentní mladé dívky, která coby zdánlivě slušná dcera ze zdánlivě normální rodiny a zdánlivě nadějná studentka propadne drogám, hodně šíleným mejdanům, obskurním známostem a celému tomu mikrosvětu zvrhlosti, zlomyslnosti, póz a masek a děsivé ulítlosti. Kniha je označována za perverzní verzi Alenky v říši divů, kde „chtít bylo lepší než to mít a dívat se bylo lepší než tím být – byla to země z odlesků“. Kniha vyšla v originále v roce 1995.

Základní práce české předválečné historiografie, která patří ke zlatému fondu českého dějepisectví. Josef Šusta, jenž ve svých dílech jako jeden z mála dokázal obsáhnout dějiny od pozdní antiky až po přelom 19. a 20. století, v této velice rozsáhlé práci dokázal předložit koncept vytváření moderní středověké monarchie v českých zemích na přelomu 13. a 14. století. Ve své době se jednalo o studii zcela revoluční, protože na rozdíl od pozitivistického dějepisectví, orientovaného téměř výhradně na politické dějiny, Šusta vypráví velkolepý příběh mocenského a hospodářského vzestupu českého království, české šlechty a českých měst za vlády posledních Přemyslovců, s důrazem na prosazení se nového modelu reprezentace moci po nástupu Lucemburků. V jeho úvahách hrají velice významnou roli i problémy sociální a ekonomické „transformace“ české středověké společnosti, její dohánění zaostávání za západní Evropou a kvalitativně zásadní vzestup úrovně české kultury a umění.

Dvacátý čtvrtý díl dosud nepřekonané původní české encyklopedie.

Autor knihy, severoamerický malíř, který vyrůstal v rezervaci pueblanského kmene na jihu USA, se vydal do Střední Ameriky, aby se ve vesnici guatemalských Mayů seznámil s původními indiánskými tradicemi. Spřátelil se s místním šamanem, který jej zasvětil do svých kultovních tajemství s přáním, aby Prechtel dávnou tradici uchoval. Po návratu do USA se autor stal nejen uznávaným spisovatelem, ale také známým popularizátorem autochtonních amerických tradic.Kniha je uvedena předmluvou z pera Roberta Blye.

Kniha jednoho z předních francouzských historiků, jenž se proslavil svou vynikající prací o dějinách každodenního života katarské vesnice Montaillou na přelomu 13. a 14. století. V Masopustu v Romans Ladurie barvitě vykreslil obraz slavností, her, volného času a divokých renesančních zábav. Na pozadí karnevalů na francouzsko–italském pomezí Ladurie jedinečně zachytil městskou a venkovskou každodennost a mentalitu konce 16. století.

V útlém svazku jsou shrnuty zákony, axiomy, dovětky, které, i když mají souvislost s českou ekologickou realitou, určitě zaujmou nejen české ekology a pracovníky státní správy, ale i ženy v domácnosti, studenty a určitě každého, kdo v zákonu pana Murphyho vidí nejen zábavu, ale i zdroj poučení. Jsou to možná první Murphyho zákony vycházející ze znalosti typicky českého prostředí. Jejich sběr působil autorovi značnou radost, neboť tato knížečka je prvním důkazem samostatnosti našeho národa při tvorbě zákonů.

Monumentální, posmrtně vydaný román (v roce 1998) nositele Nobelovy ceny vycházel původně dvakrát týdně na pokračování v jidiš novinách Daily Forward v roce 1957. Singer v něm opět se svou bravurní vypravěčskou schopností rozehrává pohnuté osudy zbožných Židů, kteří se najednou ocitají na životní křižovatce a nevědí, zda se rozhodnout pro „moderní“ světský trend, či se navrátit k čisté víře svých otců a dědů.

„Podobně jako u lékařů ani u právníků nejsme nijak nadšeni, když se s nimi musíme setkat, ale jsme rádi, že tu jsou, když je potřebujeme,“ píše v úvodu své další sbírky zákonů Arthur Bloch. Není divu, že se Arthur Bloch po své sbírce zákonů o lékařích pustil zrovna do profese, která je tak nepopulárně populární a jejíž vtipné komentování balancuje buď na hranici černého humoru, nebo se pohybuje na tenkém ledě, což dokazuje ještě jeden Blochův postřeh z úvodu ke své nové knize: „S anekdotami o právnících je ta potíž, že je právníci nepovažují za vtipné a ostatní lidé je zase nepovažují za anekdoty.“

Výbor z poezie s doslovem a básněmi Tess Gallagherové, autorovy druhé manželky. Americký spisovatel R. Carver (1939–1988) proslul především jako autor povídek, s nimiž se už český čtenář měl možnost seznámit. Sám Carver si však více než povídek cenil své básnické tvorby, které se průběžně věnoval po celou svou spisovatelskou kariéru. Básně mapují vnější i vnitřní události Carverova soukromého života – rozporuplný vztah k matce, otci, první ženě a dětem, boj se závislostí na alkoholu, zážitky z cest po světě a rybářských výprav, hluboký vztah ke druhé ženě Tess, boj s rakovinou a smíření se smrtí. Podobně jako v povídkách, tak i v básních ještě ve větší zkratce dokáže povýšit banální životní okamžik na moment čehosi posvátného.

Kniha má sice podtitul Vzpomínky, ale v pravém smyslu memoárová literatura to není. V šestatřiceti kapitolkách jako by si autor namátkou vybíral střípky zážitků, které si jeho paměť náhodou zachovala a on je jaksi dofabuloval či vypointoval s jistou dávkou své osobité filozofie. Všechny postavy, s nimiž se tu setkává, lidé různého věku a různé intelektuální či společenské úrovně, jsou v jeho nazírání obdařeny jakousi výlučností, originalitou, člověčí dimenzí, přirozeností, která je základním kriteriem jejich hodnocení. A z celé skladby prosvítá i nenapsaný, typicky americký příběh chudého chlapce, tentokrát arménského původu, který se proslavil.