Druhá část souborné práce předních světových odborníků seznamuje čtenáře s počátečními fázemi vývoje mystiky křesťanské.
Dodatky k Ottovu slovníku naučnému, zahrnující hesla mezi písmeny Oe-Pr.
Norbu Čhöphel věnoval několik let sbírání a zaznamenávání příběhů, tradičně v rodinách ústně předávaných z generace na generaci či vyprávěných profesionálními vypravěči, jejichž tradice však už dnes prakticky vymřela. Příběhy jsou plné princů a princezen, nejrůznějších zástupců zvířecí říše, zlých čarodějnic a obrů, ale i dobrých draků žijících v palácích na jezerním dně. Vyprávění jsou často prostoupena duchem lamaismu, víry tak nerozlučně spjaté se zemí ležící na střeše světa. Publikace patří ke snahám Knihovny tibetských děl a archivu se sídlem v severoindické Dharamsale o zachování a šíření bohaté tibetské ústní lidové slovesnosti.
Tibet vždy představoval neznámou a tajemstvím opředenou zemi, která skrývá svá tajemství za hradbou nepřístupných hor. Povědomí o jeho existenci se do Evropy dostalo až ve středověku, ale živé svědectví o této zemi s její tradiční kulturou, náboženstvím a zvyky bylo podáno až koncem 19. století. Jedním z nich je i cestopisný příběh mladého ruského etnografa, jenž navštívil Tibet na přelomu 19. a 20. věku. Ve své knize líčí těžkou, dobrodružnou cestu do této země a její pamětihodnosti a samozřejmě si všímá zdejších zvyků, náboženství a jeho hierarchie i životního stylu zdejších lidí. Zvláštní pozornost věnuje tibetskému středobodu Lhase. Je to vlastně poslední svědectví o starém Tibetu, který právě vstupoval do své méně šťastné periody.
Soubor středočeských pohádek vybraných z exempel a přepsaných K. Dvořákem nám ukazuje základní vzory námětu většiny českých pohádek. Mimo neobyčejně čtivý přepis textu si kniha uchovává zásluhou širokého poznámkového aparátu i svou vědeckou hodnotu.
V románu se autor slavného Jména růže opět vrací do středověku. Vesnický uličník Baudolino, rodák ze severní Itálie, se v lese setkává s Fridrichem Barbarossou. Netuší, s kým má tu čest, a prorokuje vítězství Barbarossy v nastávající bitvě. Král si Baudolina oblíbí, ujme se jej a posílá ho na studia do Francie, kde chlapec začíná spolu s dalšími spřádat své sny o tajemném křesťanském království Kněze Jana, ležícím kdesi daleko v Asii. Paděláním Janova dopisu zavdá podnět ke křížové výpravě, na níž Barbarossa umírá, ale Baudolino pokračuje v putování krajinou obydlenou monstry středověkých bestiářů.
První moderně pojatá biografie předního českého agrárního politika období první republiky z pera amerického historika Daniela A. Millera. Antonín Švehla, ústřední postava Pětky, spolupracovník a zároveň politický rival Masarykův, patřil nejenom k zakladatelům Československé republiky v roce 1918, ale především k duchovním otcům československé vnitřní i zahraniční politiky v meziválečném období. Jako předseda nejsilnější politické strany, „agrárníků“, nesl v neklidném období dvacátých let společně s Masarykem největší odpovědnost za vývoj celé společnosti. Díky tomu, že na rozdíl od celé řady svých stranických odpůrců dokázal nalézat přijatelné kompromisy, dařilo se mu názorové proudy v agrární straně a v celé politické pravici utlumovat a převádět na řešení skutečně důležitých problémů. Monografie Daniela Millera je tudíž věnována především Švehlově politické činnosti a lze ji považovat za skutečně základní příspěvek k poznání politického života v období první republiky. Její velkou předností pak je skutečnost, že ji napsal historik, jenž není nijak zatížen stereotypy tak silně ovládajícími současný pohled české historiografie na léta 1918–1938.
Román Narcis a Goldmund (1930) zpodobuje v historizujícím novoromantickém hávu a v rozložení do dvou kontrastních postav mnicha-askety a umělce-erotika autorovy vnitřní rozpory a umělecká a životní hledání. Povídka Cesta do Země východní (1932) líčí pouť reálně ireálného bratrstva duchovní a umělecké elity všech dob a národů za trvalými hodnotami. Svazek doplňuje 15 drobnějších próz časově a tematicky spjatých s různými obdobími Hesseho života.
Další z vynikajících Singerových souborů povídek. Těchto jedenáct povídek vyšla v USA v roce 1961 a všechny povídky zachycují zmizelý svět polských židovských ghett před druhou světovou válkou. Bez moralizování a psychologizování, věcně a pomocí kusých dialogů vypráví Singer o barvitém světě polské židovské komunity. Jako zápletka mu často slouží vztahy mezi lidmi, láska a manželství na pozadí každodenního života, kde muži pracují a studují Tóru a Talmud, ženy pečují o domácnost a rodinu a všichni si váží tradičních ctností. I v takovém světě se ale najdou výstřední postavy a drobné bizarní příhody, které autor nahlíží překvapivě moderním způsobem a s pověstným židovským humorem, v němž se skrývá odevzdání i moudrost věků.
Abraham Fornander, Švéd, který se usadil na Havaji roku 1842, byl ženat s princeznou Pinao Alanakapu z ostrova Molok a v 60. a 70. letech minulého století zastával řadu významných funkcí v Havajském království. Během svého života věnoval nesmírně mnoho energie a píle sbírání a studiu havajského folkloru a mytologie. Pracovali pro něho nejvýznamnější představitelé havajské inteligence minulého století. Po Fornanderově smrti jeho sbírku získalo honolulské muzeum Bernice Pauahi Bishopové. Ilustrováno.Výbor pořízený z havajského originálu obsahuje vedle mytologických vyprávění i povídky oblíbené na dvoře havajských králů, líčení tradičních obřadů a her, výklady snů, horoskopy – zkrátka velkou část z vědění havajských kněží a kahunů.