Jack Kerouac o svém díle často hovořil jako o souvislém celku tvořícím tzv. Duluozovu legendu a právě Jack Duluoz, autorovo alter ego, stojí v tomto případě přímo v názvu knihy, takže není pochyb o tom, co, nebo lépe řečeno kdo, bude hlavním tématem.
Jack Duluoz své ženě, a tím pádem i čtenáři, vypráví, čím vším si musel projít v letech 1935–46. A že toho nebylo málo: před našima očima se odvíjí dobrodružný přerod ambiciózního maloměstského fotbalisty v intelektuála omámeného New Yorkem, stojíme po jeho boku na moři za druhé světové války i ve vězení při vyšetřování vraždy. To všechno má však jediné směřování – Kerouac, totiž Duluoz, je na nejlepší cestě k tomu, aby se stal kultovním autorem Beat Generation. Citlivější čtenáři možná uslyší jeho hlas, tak naléhavé je jeho překotné vyprávění, tak živý jeho jazyk. Možná se Duluoz občas chvástá, možná občas fňuká, ale nikdy, nikdy není nudný.

Knihu nominovanou na Švýcarskou knižní cenu lze s trochou nadsázky přirovnat k Ecovu Jménu růže a Musilovým Zmatkům chovance Törlesse.
„Přizpůsob se, pak přežiješ.“ Tuto radu dostane jedenáctiletý Arthur Goldau, když ho jeho matka na podzim 1963 odveze do klášterního internátu ve švýcarských horách, kde z něho mají udělat muže, jak si přeje chlapcův otec, plukovník. Na odlehlém místě, kde už v září napadne sníh a kam jednou za rok přijíždí na návštěvu poslední rakouská císařovna Zita Habsburská, se Arthur stane chovancem č. 230. Jenže mohutné zdi kláštera, kde se čas točí jakoby v kruhu, skrývají třeskuté tajemství. Prý je zde od doby, kdy se v roce 1918 zhroutila podunajská monarchie, uschován nesmírně cenný diamant z korunního pokladu Habsburků. Zatímco se Arthur se svými kamarády vydává po stopách diamantu, které ho zavádí do zdejších katakomb a hluboko do minulosti, za zdmi kláštera vane svobodný duch 60. let. Vesnická dívka Rézi zasvěcuje Arthura do tajů lásky a i do klášterních chodeb pronikne Dylanův song „The Times They Are a-Changin’“.

„Fascinující klášterní krimi ve stylu Umberta Eca.“
Bieler Tagblatt

„Filosofické dobrodružství a „bildungsroman“ v jednom: Hürlimann vypráví o dospívání ve švýcarském klášterním internátu i o mýtech, které mají větší váhu než historická fakta.“
Deutschlandfunk

Vydání knihy finančně podpořila Švýcarská umělecká rada Pro Helvetia.

.

Hluboko v ångermanlandských lesích pracuje fotografka Tone na sérii zobrazující melancholii zániku. Na opuštěném domě u jezera ji cosi přitahuje. Ale teprve když fotografie vyvolá, všimne si ruky napřažené ze sklepního okénka. Zachránci přijdou už pozdě, muž zemřel vyhladověním. Na levé ruce má dva prsty useknuté.
O sedm set kilometrů dál na sever leží téměř vylidněné hornické městečko, které postupně pohlcuje obrovský kráter. Tam zaslechnou dva muži při inspekci opuštěného domu ze sklepa podivné zvuky. Když okénkem nahlédnou, uvidí v koutě schouleného člověka.
Policejní asistentka Eira Sjödinová se zapojí do vyšetřování, ale přitom si dělá starosti kvůli matce s pokročilou demencí i bratrovi sedícímu ve vězení za zločin, který nespáchal. Vyšetřování případu uvězněných mužů vede G. G., s kterým Eira už dříve pracovala – je zkušený, velice schopný, a také šaramantní. A překvapivě nezodpovědný. Jednoho dne si prostě nepřijde do práce. Jenže se neobjeví ani další den a začne být jasné, že elitního vyšetřovatele vražd je třeba zařadit do kolonky „Pohřešovaný“. Závod s časem začíná.

Autorovi se podařilo napsat knihu o moderní fyzice velmi netradičním způsobem, jeho podání je
neuctivé, mate čtenáře, nahlíží své téma z neobvyklých úhlů, odborníky dráždí tím, jak se záměrně vyhýbá „správné“ terminologii. Za pomoci několika velkých i nepatrných čísel představuje význačné momenty fyzikálního bádání. Od úvah o rychlosti Usaina Bolta se dostává k teorii relativity,
od čísla tak velkého, že by ho náš mozek nebyl schopen pojmout, zase k černým dírám. Dojde na
nekonečný vesmír i na kvantový svět, na příklady zdánlivě přemrštěné i zcela všední, to vše v příznačně odlehčeném podání.

V roce 2024 uplyne 100 let od smrti velkého pražského Němce, spisovatele Franze Kafky. Snad každý zná jeho černobílé
kresbičky, např. muže zhrouceného za stolem. Kafka kreslil velmi rád, a jak v roce 1913 poznamenal v dopise své snoubence
Felici Bauerové, „kreslení ho uspokojovalo víc než cokoli jiného“. Rakouský komiksový kreslíř Nicolas Mahler má podobný
minimalistický styl jako Kafka. Takže se velké výročí rozhodl
oslavit komiksovou Kafkovou biografií: trefně, vtipně, s dobrou
znalostí detailů z Kafkova života a jeho tvorby.

Patnáctiletá Lisa je dívka velmi spontánní, veselá a kromě toho
fyzicky nápadně vyspělá. Přitahuje pozornost kluků a říká se
o ní ledacos. Pak se změní. Je skleslá, uzavřená, neustále se slzami na krajíčku. Dospělí okolo ní si dělají starosti. A naléhají na
ni tak dlouho, až přizná: někdo ji znásilnil.
Podezření skoro ihned padá na Marca. Nebudí důvěru, vystřídal mnoho žen, vyzkoušel i pár mužů a dost pije. Je obžalován
a odsouzen k deseti letům vězení, z něhož na svou obhajobu
rozesílá dopisy plné vykřičníků. Když dojde na odvolací řízení, je už Lisa plnoletá. Vstoupí do kanceláře advokátky Alice na
malém městě a prohlásí: „Chci, aby mě zastupovala žena.“
A všechno začne nanovo. Ale jinak.

Vydání knihy podpořil Francouzský institut v Praze.

Když se Lexie Sinclairová setká s kultivovaným šéfredaktorem
a obchodníkem s uměním Innesem Kentem, uvědomí si, že už
nemůže dál jen čekat, až její život doopravdy začne. Odjíždí z venkova do Londýna a v srdci umělecké scény Soho padesátých let si vybuduje nový život.
V současnosti se Elina a Ted vzpamatovávají z těžkého porodu
svého prvního dítěte. Elina se snaží sladit nároky mateřství se
svou identitou malířky a Teda trápí vzpomínky na vlastní dětství, které se neshodují s verzí událostí jeho rodičů. Když Ted
začne hledat odpovědi, odhalí se neobyčejný portrét dvou žen,
jež od sebe sice dělí padesát let, ale jsou spojeny způsobem,
který by ani jedna z nich nečekala.

Vydání knihy podpořil fond Literature Ireland.

Ostrůvky táhnoucí se na míle daleko na sever od skotské pevniny jsou malebné, ale často bičované větry a nejrůznějším nečasem. Jediným spojením s civilizací je omlácené letadlo letecké společnosti MacIntyreů. Rodinnou štafetu ve firmě má po svém dědečkovi Murdovi převzít Morag, ale mladou pilotku mnohem víc láká svět a velká dopravní letadla a chystá se se svým přítelem přijmout nabídku pracovat pro dubajské aerolinky. Dědeček však onemocní a Morag se musí vrátit do přímořského městečka Corso, aby ho zastoupila a zase na čas přepravovala ornitology, farmáře, horaly a maminky s dětmi k lékaři. Během nouzového přistání skončí na nejmenším z ostrůvků, Inchbornu, a musí vzít zavděk společností (a přístřeším) jediného obyvatele ostrova, samotářského vědce z Glasgow jménem Gregor.
Otevře jí oči několik vynucených dní na ostrůvku?
Zamiluje se opět do rodného kraje a jeho divoké krásy?
Najde cestu i k svéráznému Gregorovi?

Bezejmenná vypravěčka nového románu Terezy Semotamové dokáže svým živým, bezprostředním jazykem a naléhavým tónem rychle vtáhnout čtenáře do svého světa, jenž v sobě obsáhne velkoměstské intelektuální kruhy i moravskou vísku, pražskou periférii i mezinárodní uměleckou rezidenci v Německu. Autorčin osobitý vyprávěcí styl vytrvale osciluje mezi intimitou a ironickým odstupem, přičemž rozehrává odvážnou jazykovou hru plnou břitkého humoru, slangových i nářečních výrazů, aluzí na „vysokou“ kulturu i současnou popkulturu – a z jejích obsesivních nářků, kritických šlehů i bolestné introspekce postupně vyvstává svého druhu generační zpověď. Sonda do života mladé umělkyně se přitom stále stáčí k témuž: k odvaze čelit sobě samé, ke konfrontaci se svými skutečnými emocemi a potřebami.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Roku 1862 byla založena tělocvičná jednota Sokol, která se velmi rychle stala symbolem českého vlastenectví a tím zůstává dodnes. Za myšlenkou Sokola byla už v počátcích jeho existence nejen touha mít vlastní tělocvičný spolek, ale také demonstrace české národní svébytnosti. Už samotné zakládání spolku se neslo v duchu soupeření s německými cvičenci – turnery, ale také zřejmého vzdoru proti Rakouskému císařství. Založení Sokola je v jistém smyslu dovršením českého národního obrození. Sokolové se do značné míry zasloužili o vznik Československa v roce 1918, tvořili páteř československých legií a podíleli se na budování mladého státu. V protektorátním období pak nasadili životy v domácím i zahraničním odboji. Zničit se je podařilo až komunistům v roce 1948. Přesto Sokol v původním duchu přežíval alespoň v zahraničí mezi českými exulanty. U nás byla organizace obnovena až po roce 1989.
S bohatou historií Sokola od prvních pokusů o tělocvičné spolky u nás na počátku 19. století až po současnost vás seznámí nová komiksová kniha. Autor scénáře Zdeněk Ležák a kreslíř Michal Kocián, kteří už vydali komiksové knihy Stopa legionáře, Tři králové či Anthropoid aneb zabili jsme Heydricha, na nové knize spolupracovali s odborníky z České obce sokolské a VHÚ.