Kritikou vysoce hodnocená románová prvotina britského spisovatele (nar. 1960). Protagonistou komorního, avšak poutavého příběhu je reálná postava, pátý vévoda z Portlandu, který si koncem minulého století nechal na svém panství v hrabství Nottinghamshire vybudovat síť podzemních tunelů. Autor umělecky domýšlí jeho příběh. Próza má zajímavou kompozici; sestává z fiktivních deníkových záznamů starého podivínského šlechtice a z vyprávění jeho zaměstnanců i místních obyvatel. Pohledy jednotlivých pozorovatelů se v mnohém liší a postupně se rozvíjí pozoruhodný portrét, který nepostrádá nádech nadpřirozena.
Ve své čtenářsky úspěšné novele rozehrává britská spisovatelka, která se našim čtenářům představila už svou prvotinou Na světě nejsou jen pomeranče, příběh z doby napoleonských válek. Prvním vypravěčem je mladý francouzský venkovan Henri, který nadšeně narukuje do Napoleonovy slavné armády, ale nestává se vojákem, nýbrž kuchařem a Napoleonovým pikolíkem. Druhým vypravěčem je pak svobodomyslná Benátčanka, převozníkova dcera Villanelle. Jejich životní pouti se za ruského tažení osudově protnou a mají svou dohru v Benátkách. Příběh nabývá místy rysů magického realismu.
Pozoruhodné dílo francouzské beletrie čerpající ze židovské tradice. Nejde o vzpomínky na holocaust ani o návrat do světa východoevropských aškenázů: autor, původem egyptský Žid, později žijící ve Francii, se inspiroval nejstarší rabínskou moudrostí. S básnickým citem vytvořil neobyčejně originální dílo, mající formu fiktivních rozhovorů, výroků rabínů a úryvků z deníků a promlouvající bezprostředně k dnešnímu člověku.
Soubor esejů a úvah o nizozemské malbě a pitoreskním světě nizozemských malířů 15. a 16. století. V této poutavé a myšlenkově bohaté knize se setkáváme s alegoriemi, hierarchií hodnot, symboly a výklady Jana van Eycka, Hieronyma Bosche, Pietra Bruegela staršího apod. Autorka ve svých úvahách položila důraz nejenom na dobovou reflexi pozdně středověkého světa, ale i na její ohlas v náladách, pocitech a rozpacích naší doby. Kniha je doplněna barevným a černobílým ilustračním materiálem, jenž prostřednictvím detailů zachycuje magický svět podzimu středověku.
Rozsáhlá reprezentativní publikace věnovaná unikátu moderní světové architektury – vile pražského stavitele Dr. Františka Müllera, která byla po rozsáhlé rekonstrukci v roce 2000 otevřena a zpřístupněna veřejnosti – by měla laickou i odbornou veřejnost seznámit s předním dílem světově proslulého architekta Adolfa Loose. Na rekonstrukci objektu i na koncepci publikace se podílí celá řada předních českých i zahraničních odborníků. Česká verze.
Populárně–naučná kniha známého publicisty vychází z poznatků historiků, archeologů, antropologů, geografů a etnografů a za pomoci mnoha názorných příkladů ukazuje, jak už v prehistorických dobách putovali lidé mezi Amerikou, Evropou, Afrikou a Asií. Na základě svých vlastních úvah se Bailey snaží osobitým způsobem vysvětlit genezi různých náboženství, rozšíření matriarchátu, kult Velké Bohyně, ranou historii Afriky, rozmach dolování a některých řemeslných technik atd. Kniha je bohatě ilustrována.
Kniha obsahuje tři soubory textů – Hořící světla, První setkání a Mé sešity – které jsou věnovány dětství a mládí před setkáním s budoucím manželem. Autorka je napsala v letech 1935–1944 v mateřském jidiš po návštěvě Polska, kde se opět setkala s antisemitismem, o němž se domnívala, že jej revoluce roku 1917 vymýtila. Její próza hluboce lyricky oživuje svět zaniklých věcí, zátiší, scenérií, v nichž je člověk spíše vetřelcem. Texty vnímavě doprovodil ilustracemi Marc Chagall.
První železo získával člověk z meteoritů, a proto mu přisuzoval týž posvátný charakter jako nebesům, odkud pocházelo. Stejně pohlížel i na ty, kdo se železem a s kovy vůbec pracovali – na horníky, hutníky a kováře. Kniha Kováři a alchymisté není historií alchymie. Autor v ní pouze sleduje vývoj některých prastarých mýtů, rituálů a symbolů, které začaly být spojovány se zmíněnými řemesly a později i s alchymisty. Shrnuje zde poznatky publikované v jeho starších, rumunsky psaných pracích, ale rozšiřuje je o poznatky novější a přibližuje je myšlení poválečné Evropy. Na pozadí dávných mýtů a symbolů vyvstává příběh prastarého snu o tom, že člověk ovládne přírodu (nebo také Přírodu, chápanou jako hierofanii), v jejím díle bude pokračovat lépe a rychleji a sám zaujme místo Času. Jak podotýká Eliade, tento sen se uskutečnil teprve nedávno – za cenu toho, že příroda i práce ztratily svůj posvátný charakter a člověk se ocitl v „odcizeném světě“. Odvěký sen se tak stal pastí, z níž bude těžké najít východisko.
Monografie sleduje příběh Kubíčkova sochařského umění od lapidárních, často symbolicky laděných soch z let kolem první světové války k expresivně podbarveným plastikám dvacátých let, prolnutým účastí s člověkem práce, až ke klasicky vyzrálým skulpturám, vyznačujících se nezaměnitelnou lyricko-poetickou intonací. Odborný výklad Jiřího Hlušičky provází rozsáhlá obrazová část zahrnující 16 barevných a 90 černobílých reprodukcí děl Josefa Kubíčka, jakož i výběr archivních fotografií. Představu o sochařově tvůrčím vývoji i lidském osudu dokreslují dokumentační texty Život a dílo v datech, které vypracoval jeho vnuk Adam Kubíček.
Renomovaný překladatel z angličtiny Tomáš Hrách sbíral od šestnácti let místo odznaků a známek anglické idiomy a slangové výrazy. Nejdříve to dělal jen tak ze zájmu a posléze z potřeby. Výrazů přibývalo a sám se k nim při předkládání stále vracel jako do slovníku. Napadlo ho se o svoji sbírku podělit se všemi, kdo anglický jazyk studují, používají při práci či jím hovoří. Není to odborná publikace, jde o příručku, jež vznikla z nadšení a při práci na řadě překladů. Samozřejmě si nečiní nárok na úplnost a či důsledné sledování idiomů či slangových výrazů v určité oblasti a není příručkou akademickou. Je záživnou snůškou, všehochutí a směsicí jazykových termínů z americké, britské i australské angličtiny, zahrnuje výrazy obecného, černošského, zločineckého, narkomanského, policejního, veršovaného, vojenského a školního slangu a výrazy vulgární.