Překladatel autorčina světoznámého románu Pod skleněným zvonem (česky 1996) a její velký obdivovatel se rozhodl změřit své překladatelské síly s Janem Zábranou v její básnické tvorbě. Už několik let pracoval na výboru z básní jejích a jejího bývalého muže Teda Hughese a celá kniha měla být koncipována jako rozhovor mezi oběma svébytnými básníky. Majitelé práv však s tímto experimentem nesouhlasili, a tak vznikla kniha jiná, jen jedna strana rozhovoru, monolog bez odpovědí: vybrané básně Sylvie Plathové, s tím, že je umocní a doplní anglický originál.
Robert Bly, překladatel, básník a především autor slavného bestselleru o mužích Železného Jana (1999), a Marion Woodmanová, uznávaná jungiánská psychoanalytička čtou ruskou pohádku o Ivanovi a Babě Jaze, aby společnými silami, třebaže každý zvlášť, rozluštili v metafoře zakódované tajemství našich vnitřních světů. Předestírají před námi pohádku jako návod k nalezení ztracené rovnováhy mezi ženským a mužským elementem našeho já. Ruští bohatýři a zlé baby jagy jako tajemné pochody našeho podvědomí? Došli jsme v naší západní kultuře k bodu, kdy ženy už tolik nemilují muže? Proč by mělo být jedno pohlaví obdařeno větším dílem lásky než druhé? Oba autoři se snaží nahlédnout pod povrch věcí.
Třetí část pětidílné série. Po mnoha letech se opět setkáváme s Arthurem Dentem, a zanedlouho potom i s ostatními postavami, které jsme opustili v situacích tak či onak nezáviděníhodných. Zákony života, vesmíru a vůbec se surově postrkují Galaxií, tentokrát pro nic menšího, než je záchrana samotného vesmíru. Ano, je znovu čas sbalit ručník, porozhlédnout se po bezpečné skrýši, kam by člověk mohl odložit pud sebezáchovy, a vyrazit. Po tisíciletích ožívá nebezpečí, že poměrně mírumilovný národ se záviděníhodným citem pro melodii podlehne svému děsu z jiných vesmírných ras a na druhý pokus se s nimi vypořádá jednou provždy. V situacích, kdy i zdánlivě nekonečné večírky končí soumrakem bohů, se zdá, že naši hrdinové měli sotva kdy podstatnější důvody opakovaně si připomínat ono nevyčerpatelně povzbudivé Nepropadejte panice!
Čtvrtá část bravurní parodie na sci-fi, která je dnes již klasickým dílem. Ve vesmíru se může stát cokoliv a tak i odstrkovaný tvor, jako je Pozemšťan Arthur Dent, může slavit svou hvěznou hodinu. Čtvrtá část stopařského cyklu je věnovaná z velké části jemu a jeho milostnému románku.
Kniha podává přehledný obraz současné matematiky a historického vývoje jejích nejzajímavějších oblastí, zároveň vyzdvihuje její základní rysy, jimiž je jednoduchost, čistota, přesnost a elegance, zdařile však předkládá i její mnohdy opomíjenou stránku – estetickou působivost intelektuální, vizuální i akustickou.
V rouše vědecko–fantastického příběhu předkládá jeden z montypythonovců své pojednání o smyslu humoru, aby je hned na konkrétním případu přesvědčivě doložil. Carlton je robot, který pracuje pro dva komedianty z 22. století. Jako počítač nerozumí ironii, a přesto se pokouší napsat práci o komice, jejím místě v evoluci, a zda se dá vyléčit. Jeho úkolem je také studovat komiky z konce 20. století (včetně obskurní skupiny Monty Pythonů). Dojde Carlton nakonec k názoru, že nejrychleji se ve vesmíru šíří smích?
Esejisticky pojatá kolektivní práce českých medievalistů, jejíž ústřední postavou je člověk českého středověku. Ve dvaceti kapitolách se zde čtenář zevrubně seznámí se specifickým způsobem myšlení a jednání nejcharakterističtějších reprezentantů středověké společnosti (vesničan, měšťan, diplomat, rytíř, právník, lékař, kronikář, poutník, venkovský farář, prelát, heretik apod.). Kniha je doplněna bohatým obrazovým materiálem, jenž dodává jednotlivým sociálním typům středověkých Čechů skutečně plastický obraz.
Kniha obsahuje kompletní soupis a reprodukce grafických listů z 16. a 17. století zobrazující město Prahu. Doplněno úvodem, rejstříkem a seznamem literatury. Texty v ČJ, AJ a NJ.
První erudovaná kniha věnovaná inspiračním zdrojům Tolkienova nejslavnějšího díla (Hobit a navazující trilogie Pán prstenů), které se řadí k základům světové fantasy literatury. Seznamuje čtenáře s množstvím mýtů a legend z různých historických období a regionů i s lingvistickými prameny, které Tolkienovi posloužily jako zdroj klíčových motivů. Kniha zároveň přibližuje historii a vývoj fantasy literatury do doby, kdy Tolkien začal na svém díle pracovat. Předjímá i vliv, který následně měl a má na autory fantasy, i nepolevující oblibu všech jeho knih.
Kniha představuje rozšířenou verzi dizertační práce německého autora na téma dějiny heroinu. Odpovídá tomu i chronologické členění knihy, která sleduje dlouhou cestu jedné z nejužívanějších omamných drog vůbec od jejího „objevení“ ve farmaceutickém průmyslu v Německu (vyvinutém z výroby barviv) přes testování jejích učinků, použití v medicíně, armádě a sportu, sledování rozmáhajícího se vývozu do USA až k zákazu její výroby. Kniha končí kapitolou o mýtech a faktech, která závislost na heroinu provázejí.