Bilingvní vydání americké kultovní novely čtenářům znovu připomene půvabný příběh Thomase Tracyho, newyorského mladíka, ke kterému se jednoho dne připojí jako stálý společník tygr, na něhož mladík už od dětství čeká, aby v něm probudil lásku k dívce Lauře a naučil ho dalším důležitým věcem, jež potřebuje mladík ke své proměně v muže.
Monografie přibližuje osudy tří žen, představitelek tří generací významné české rodiny, která stála ve středu kulturního a společenského života po celou druhou polovinu 19. století. Spolkový život, divadlo, vlastenecké salóny a slavnosti, muzeum, výstavy, ženské vzdělávání a emancipace, charita, kontakty s krajany, nic z toho se neobešlo bez Vojty Náprstka. Mnohem méně se ví o jeho matce Anně a manželce Josefě, svérázných charakterech, bez jejichž pochopení, pomoci a obětavosti by se nemohl stát tím, čím byl. Podobně byla neprávem opomíjena zajímavá osobnost bratra Ferdinanda a jeho dcera Boženka, jediná dědička rodového jména. Starý měšťanský dům U Halánků, sídlo Náprstkova muzea, je nejen kulisou, ale živým střediskem, kde se proplétalo soukromé s veřejným ve zvláštní neopakovatelné směsici.
Kniha je souborem dvaapadesáti krátkých textů, které v průběhu čtyřiatřiceti let napsal tentýž člověk, jenž se právě blíží ke konci šedesátého roku svého života. Nalezneme tu povídky, krátké divadelní hry, eseje a básně. Šedesátý rok života? To není možné. Musí jít o nějaký omyl! Určitě to je někdo jiný. Já jsem byl vždycky mladý. (Anebo mi bylo vždycky šedesát?) Nicméně, texty je možno číst popořadě, nebo na přeskáčku. Většina z nich tu či onde vyšla, ale mnohé z nich nebyly nikdy zveřejněny. Všechny však autor přepracoval a upravil tak, aby mohly vyjít v knižní podobě, a mnohé dostaly nový název.
Kniha předního polského bohemisty je poutavým a jedinečným pokusem o zachycení obrazu dějin a kultury rytířů–vojáků, světských vládců, dvořanů a rytířů Kristových v období největšího rozkvětu českého státu ve 13.–15. století. Na základě dobových pramenů Iwanczak vykreslil život středověké dvorské společnosti, určovaný tradiční rytířskou výchovou, řinčením zbraní při rytířských kláních či válečných vřavách a dodnes stále živým milostným i epickým básněním. Nejzávažnější otázky, které kniha řeší, jsou přejímání západoevropských vzorů a tradic, původnost české rytířské kultury a její specifika.
Nejznámější německá historička v této knize podává první komplexní zpracování dějin ženské problematiky od období raného středověku až do konce 15. století. Její práce sleduje vývoj právního postavení žen všech sociálních kategorií (šlechtičen, měšťanek i venkovanek), každodenní život ženských církevních řádů, poutavé osudy žen – podnikatelek, obchodnic, chudých služek i všudypřítomných prostitutek. Značný důraz klade i na poznání specificky ženské středověké zbožnosti. Mimo její pozornost nezůstávají ani praktiky středověkých porodních bab, ženská práce v kuchyni i úloha při výchově dětí. Pozoruhodnou kapitolou je obraz žen z pohledu středověkých mužů, v němž něžné pohlaví básníkům i rytířům zosobňovalo eroticky vzrušující ideál a církevním teologům a kazatelům zhmotňovalo všudypřítomné působení všemocného ďábla.
Základní příručka světových náboženství z pera dvou předních světových odborníků v oblasti dějin náboženství. Jednotlivá hesla jsou rozdělena podle zeměpisných oblastí a dále pak chronologicky. Četné odkazy na dílčí jevy, božstva, různé náboženské skupiny a hnutí jsou obsaženy v rejstříku. Kniha, vycházející v českém překladu už podruhé, poskytne nejen poučení zájemcům o religionistiku, ale je rovněž užitečnou pomůckou pro všechny, kdo se v rámci svého zaměstnání setkávají s jim neznámými pojmy z různých náboženství světa.
Druhá část souborné práce předních světových odborníků seznamuje čtenáře s počátečními fázemi vývoje mystiky křesťanské.
Dodatky k Ottovu slovníku naučnému, zahrnující hesla mezi písmeny Oe-Pr.
Norbu Čhöphel věnoval několik let sbírání a zaznamenávání příběhů, tradičně v rodinách ústně předávaných z generace na generaci či vyprávěných profesionálními vypravěči, jejichž tradice však už dnes prakticky vymřela. Příběhy jsou plné princů a princezen, nejrůznějších zástupců zvířecí říše, zlých čarodějnic a obrů, ale i dobrých draků žijících v palácích na jezerním dně. Vyprávění jsou často prostoupena duchem lamaismu, víry tak nerozlučně spjaté se zemí ležící na střeše světa. Publikace patří ke snahám Knihovny tibetských děl a archivu se sídlem v severoindické Dharamsale o zachování a šíření bohaté tibetské ústní lidové slovesnosti.
Tibet vždy představoval neznámou a tajemstvím opředenou zemi, která skrývá svá tajemství za hradbou nepřístupných hor. Povědomí o jeho existenci se do Evropy dostalo až ve středověku, ale živé svědectví o této zemi s její tradiční kulturou, náboženstvím a zvyky bylo podáno až koncem 19. století. Jedním z nich je i cestopisný příběh mladého ruského etnografa, jenž navštívil Tibet na přelomu 19. a 20. věku. Ve své knize líčí těžkou, dobrodružnou cestu do této země a její pamětihodnosti a samozřejmě si všímá zdejších zvyků, náboženství a jeho hierarchie i životního stylu zdejších lidí. Zvláštní pozornost věnuje tibetskému středobodu Lhase. Je to vlastně poslední svědectví o starém Tibetu, který právě vstupoval do své méně šťastné periody.